Rozhodnutí soudu obnovuje možnost používání chlorpyrifosu v USA
Navzdory obavám o zdraví a soudním sporům se kontroverzní insekticid do zemědělství ve Spojených státech po rozhodnutí soudu opět vrací.
Rozhodnutí vyvolalo rozhořčení ekologických skupin. Čeká se na konečné posouzení bezpečnosti ze strany Agentury na ochranu životního prostředí EPA. Toto soudní rozhodnutí navazuje na nařízení z roku 2021, kdy došlo k jeho zákazu, s výjimkou nepotravinářských produktů.
Illinois zavádí legislativu, která zakazuje pět potravinářských přídatných látek
Illinois podniká (obdobně jako Kalifornie) rozhodné kroky a zavádí zákon o bezpečnosti potravin (SB2637). V USA je cílem zakázat pět doposud běžně používaných potravinářských přídatných látek a zkoumat další potenciálně škodlivé chemické látky.
Nový zákon navrhuje zákaz bromovaného rostlinného oleje (E443), bromičnanu draselného (E924a), propylparabenu, erythrosinu (E127) a oxidu titaničitého (E171). Důvodem přijetí zákona jsou potenciální zdravotní rizika spojená s těmito přídatnými látkami. Stát Illinois tento prvek úplně zakázal oproti rozhodnutí California food safety act, Tam FDA neshledala zdravotní závadnost oxidu titaničitého (E171) a tento prvek nezakázala. Návrh zákona se sice zaměřuje na prvních pět přídatných látek, ale požaduje také studie týkající se BHA a BHT.
Indiana diskutuje o zákazu kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy
John Bartlett, člen Sněmovny reprezentantů státu Indiana, představil zákon o zákazu kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy z důvodu obav o zdraví. To vyvolalo debatu o jeho vnímaném vlivu a podobnosti s cukrem na pozadí širších výživových strategií. Pokud zákon vstoupí platnost, bude tento sirup od 1. července 2024 v Indianě zakázán. Tento druh sirupu se nejčastěji vyskytuje v limonádách, cereáliích a pečivu a jeho zákaz by způsobil velice nepředvídatelnou situaci na zdejším trhu.
USA i ČR řeší stejnou otázku - kdo má v rukou ceny potravin
Ceny potravin jsou aktuálním tématem jak v České republice, tak ve Spojených státech, kde veřejnost i politici diskutují o odpovědnosti za jejich nastavení. Ceny potravin ve Spojených státech podle spotřebitelů i řady politiků, včetně Bílého domu, neodpovídají nákladům a vývoji inflace. Podle ministerstva práce se v prosinci 2023 ceny potravin spotřebovaných v domácnostech zvýšily meziročně o 1,3 %.
Prezident Biden vyzval tento týden Kongres k přijetí legislativy, která by pomohla snížit ceny potravin pro Američany. Bílý dům kritizuje obchodní řetězce za vysoké marže, neodpovídající výši inflace a snižující se náklady na režii i nákup potravin. Poslední analýza Rady ekonomických poradců Bílého domu naznačuje, že obchodní marže velkých maloobchodních prodejců potravin přispívají k trvalým vysokým cenám potravin. Analýza, která vychází z údajů Quarterly Financial Reports od Census Bureau, uvádí, že obchody s potravinami a nápoji zvýšily v čase před nástupem pandemie své marže přibližně o dva procentní body a dosáhly tak nejvyšší úrovně za posledních dvacet let. Marže obchodů s potravinami pak zůstaly zvýšené, i když marže obchodů v ostatních kategoriích zboží klesly zpět na úroveň, která je dlouhodobě obvyklá. Zároveň z této analýzy vyplývá, že marže u potravinářských výrobků ani zdaleka neodpovídají celkovému nárůstu cen a aktuální výši cen potravin. Situace více odráží širší globální problémy, jako jsou narušené dodavatelské řetězce, růst zaměstnanosti a růst mezd spojený s napjatou situací na trhu práce v USA.
Podle Lindsay Owensové, výkonné ředitelky skupiny na podporu ekonomiky Groundwork Collaborative, potravinářské společnosti rychle přenesly rostoucí náklady na vstupy na spotřebitele. Nyní se tyto náklady snížily, ale společnosti podle ní "nespěchají, aby své úspory přenesly dál".
Evropa a USA k inflaci a cenám potravin přistupují odlišnými způsoby, nicméně na obou trzích spotřebitelé požadují úlevu ve formě snížení cen. Nutno dodat, že inflace v sektoru potravin je v mnoha zemích EU (včetně ČR) vyšší než v USA. Reakce ve Spojených státech zahrnovaly např. osvobození potravin od daně z prodeje, ačkoliv mnohé státy tuto daň na potraviny již dříve dlouhodobě neuplatňovaly. Rozdíly mezi trhy EU a USA spočívají také v metodách vyjednávání cen mezi maloobchodem a výrobci. V USA probíhají vyjednávání průběžně po celý rok. To znamená, že ke zvýšení cen může dojít (a dochází) kdykoliv v průběhu roku.
V kontextu cen potravin ve Spojených státech je jedním z klíčových legislativních dokumentů, který nastiňuje obecný rámec zemědělské a potravinářské politiky, tzv. Farm Bill - zemědělský zákon. Aktuálně platný zemědělský zákon známý jako Agriculture Improvement Act, původně upravující rámec zemědělské a potravinářské politiky pro roky 2018 – 2023, byl prodloužen do fiskálního roku 2024. Zemědělský zákon v USA řeší širokou škálu programů, včetně podpory potravinového zabezpečení, podpory pojištění plodin i individuálních sektorů zemědělství a potravinářství. Zhruba každých pět let prochází zákon procesem legislativního přezkumu, aby odrážel aktuální potřeby a výzvy v zemědělském a potravinovém sektoru.
Zpracovala:
Tereza Černá
zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR ve Washingtonu, D. C.
mob.: +1 202 507-3859, mob. ČR: +420 727 938 522
tereza.cerna@mzv.gov.cz