přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Publikace OECD „Vodohospodářský sektor v Litvě“ a „Nejistota v oblasti potravinového zabezpečení“

25.11.2022

V září 2022 vydalo OECD dokument věnující se reformě v oblasti zásobování vodou a čištění odpadních vod v Litvě, ve stejném měsíci pak byl OECD zveřejněn dokument zabývající se nejistotami v oblasti potravinového zabezpečení ve světě.

Reform of Water Supply and Wastewater Treatment in Lithuania

V posledních dvou desetiletích Litva realizovala rozsáhlý investiční program, aby dosáhla souladu s EU acquis a standardy v oblasti zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Nyní je třeba řádně provozovat a udržovat vybudovaná zařízení. To neusnadňuje stávající rozdrobená struktura vodárenských společností, kde většinu tvoří mikropodniky s obtížným přístupem k finančním službám a ke kvalifikované pracovní síle. Vedle širšího napojení obyvatel na bezpečné dodávky vody a zlepšení čištění odpadních vod je tedy nyní snahou zajistit udržitelnou a sociálně přijatelnou strategii financování sektoru (vyšší efektivitu provozu těchto služeb, snížení rozdílů v cenách za tyto služby apod.). Zvláštní pozornost byla v nové zprávě OECD věnována stanovování sazeb, metodám odpisů v rámci tarifní politiky a různým způsobům benchmarkingu nákladů či obchodního plánování jako nástrojům pro motivaci k větší výkonnosti. Národní strategie Litvy směřuje ke konsolidaci vodárenských a kanalizačních služeb. Zkušenosti s různými formami konsolidace se nabízí např. z Portugalska, Velké Británie nebo Austrálie.

Food insecurity and food assistance programmes across OECD countries

Prudce rostoucí ceny základních potravin v roce 2010 přispěly k povstáním arabského jara v severní Africe a vzrůstu popularity extrémních politických uskupení. V roce 2022 dochází opět k nárůstu cen a nyní před nutností řešit „potravinové (ne)zabezpečení“ stojí i vlády nejvyspělejších zemí. Také v případě ČR dochází ke zvyšování poptávky po potravinové pomoci. Už v době pandemie došlo k růstu poptávky od humanitárních organizací o více než 30 %. Dnes potravinové banky, které dosud zásobovaly cca 200 tis. klientů, hlásí nárůst na cca 350 tisíc, zejména u seniorů. Přitom přebytků potravin z obchodních řetězců výrazně ubylo, citelný je zejm. nedostatek trvanlivých potravin a na řadu přicházejí v potravinových bankách potraviny druhé jakosti. Proto jsou navyšovány podpory ze strany státu (např. v případě MZe z 80 na více než 100 mil. Kč nebo v případě MPSV z 0,5 mld. Kč na více než 1 mld. Kč). Nová zpráva o potravinovém (ne)zabezpečení a potravinové pomoci upozorňuje, že většina zemí OECD neshromažďuje údaje o potravinovém zabezpečení, což znesnadňuje efektivní zacílení programů na národní úrovni (školní stravování, potravinové poukázky, pomoc potravinových bank) ani smysluplné porovnání závažnosti nedostatku potravin/potravinové nejistoty v globálním kontextu. Proto se v návaznosti na závěry Výboru FAO pro potravinové zabezpečení dohodly země G7 v prosinci 2021 na zásadách lepšího monitoringu a analýzy této problematiky. Uvedená skutečnost je aktuální také pro ČR, kde dosud nebyla k dispozici historicky ucelená data například o plýtvání potravinami v rámci potravinového řetězce.

 

Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe
+420 221 812 310

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem