Publikace OECD - „Vodohospodářský sektor v Estonsku“ a „Gender v potravinových systémech“

Towards Sustainable Water Services in Estonia

OECD analyzovala reformu poskytování služeb v sektoru zásobování vodou a čištění odpadních vod v Estonsku. Zpráva je dokladem relevantnosti práce OECD jako podkladu pro vedení politického dialogu o vodě a o možnostech zvyšování výkonnosti a finanční udržitelnosti vodohospodářských a kanalizačních služeb v různých evropských zemích. Udržet krok se sociálními očekáváními a předpisy v oblasti životního prostředí a zdraví bude obtížnější v situaci přetrvávající fragmentované struktury (v Estonsku v roce 2018 působilo 177 vodárenských společností, v mnoha případech obce obsluhuje více než jedna vodohospodářská společnost), poklesu příjmů z veřejných služeb a postupného ukončování financování vodovodních a kanalizačních služeb ze strany EU. Odkládání reforem může vést pouze k chátrání majetku, ohrožení kvality služeb a pozdějšímu dramatickému zvýšení nákladů na obnovu a poskytování služeb. Konsolidace je všemi zúčastněnými stranami považována za praktickou cestu, jak dosáhnout podstatného zvýšení efektivity provozu a investic. V posledním desetiletí však snahy v tomto směru brzdily obavy menších obcí, že nebudou ve sloučených komunálních službách vyslyšeny, ale i zákazníků dobře řízených komunálních služeb, že budou muset platit vyšší účty za vodu kvůli méně nákladově efektivním partnerům. V případě upřednostnění dobrovolné dynamiky směrem ke konsolidaci bude třeba se uvedenými obavami zabývat.

Gender and food systems

Dle nové zprávy OECD třetinu pracovníků ve světovém zemědělství tvoří ženy. Ve Spojených státech se podíl žen v sektoru pohybuje kolem 28 %, v nízkopříjmových zemích je to více než 70 %. Ve vyspělých zemích jsou ženy nadměrně zastoupeny v potravinářském průmyslu, kde mají obvykle hůře placenou a méně kvalifikovanou práci než muži. Pandemie Covid-19 postihla pracovnice v potravinářských provozech negativněji než jejich mužské protějšky. Podniky vedené ženami (bez ohledu na velikost podniku a sektor) jsou často méně ziskové a mají tendenci účastnit se mezinárodního obchodu méně než podniky vedené muži. Závazky k dosažení rovnosti mužů a žen uzavírá mnoho zemí, mj. též v rámci FTAs. Genderová ustanovení v dohodách o volném obchodu potvrzují stávající (zpravidla mnohostranně dohodnuté) závazky smluvních stran k rovnosti žen a mužů; zajišťují ochranu před nepříznivými dopady dohod na rovnost žen a mužů a aktivně podporují rovnost žen a mužů a ekonomické posílení postavení žen přijetím strategie gender mainstreamingu. K problematice řešení genderových otázek se však systematicky neshromažďují údaje a je tedy obtížné nejen vyhodnotit podnikatelské, pracovní a spotřebitelské přínosy žen, ale také měřit účinnost genderových politik, genderového rozpočtování nebo provádění dopadových analýz v oblasti rovnosti. Mezi prioritní oblasti řešení systémových překážek bránících ekonomickému posílení postavení žen patří řešení nepříznivých norem; zajištění právní ochrany a reforma diskriminačních zákonů; uznání, omezení a přerozdělení neplacené práce a péče; změna podnikatelské kultury a praxe; zlepšení postupů ve veřejném sektoru a zadávání veřejných zakázek a posílení viditelnosti, kolektivního hlasu a zastoupení.

Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe
+420 221 812 310