Zemědělství a rybářství

Budoucnost Společné zemědělské politiky a rozvoje venkova

Předsednictví se podařil významný pokrok v posunu diskuse o budoucnosti přímých plateb zemědělců EU po roce 2013. Předsednictví tím úspěšně dostálo svému prioritnímu tématu a závazku, že zahájí a povede otevřenou, předsudky nezatíženou diskusi s cílem definovat okruh témat, které je třeba do úvah o budoucí podobě přímých plateb zahrnout. Tématu budoucnosti přímých plateb předsednictví zasvětilo především neformální zasedání ministrů zemědělství a rybářství, které se konalo na přelomu května a června v Brně. Na tomto základě předsednictví předložilo na červnovém zasedání Rady pro zemědělství a rybářství Závěry předsednictví, které získaly podporu 21 členských států.

Významná většina členských států tak během českého předsednictví vyslala signál, že budoucí přímé platby musí být férové, efektivní, jednoduše proveditelné a lépe obhajitelné. Dále svým postojem členské státy posílily i zásadní závazek vzešlý z jednání k Prověrce stavu Společné zemědělské politiky, kterým je nezbytnost vyrovnávání úrovně přímých plateb zemědělců mezi členskými státy.

Zjednodušování Společné zemědělské politiky (SZP)

Předsednictví se podařil pokrok v oblasti zjednodušování Společné zemědělské politiky. Na květnovém zasedání Rady pro zemědělství a rybářství dosáhlo jednomyslné politické dohody k návrhu Závěrů Rady ke zjednodušování SZP, který reaguje na Sdělení Komise z března 2009. Hlavním sdělením je uznání Rady, že proces simplifikace Společné zemědělské politiky je kontinuální prioritou veškerých současných i budoucích úvah o SZP a potvrzení závazku Rady ke snížení administrativní zátěže o 25 % do roku 2012.

Jedná se o významný kompromis, který cílí potřebu dosažení praktických přínosů pro zemědělce a národní administrativy při provádění SZP. Členské státy v rámci diskuse předložily několik desítek konkrétních legislativních doporučení na zjednodušení. Komise se jimi bude neprodleně zabývat a Rada následně uskuteční follow-up diskusi k analýze Komise v listopadu 2009.

Podstatnými prvky dohody jsou rovněž požadavek Rady na lepší využívání doporučení platebních agentur, posílená koherence simplifikačního úsilí mezi jednotlivými generálními ředitelstvími Komise a soustředění na přínosy IT technologií pro zjednodušování administrativní zátěže. 

Politika kvality zemědělských produktů a potravin

Na červnovém zasedání Rady pro zemědělství a rybářství předsednictví dosáhlo jednomyslné politické podpory členských států k Závěrům Rady, které se týkají budoucí podoby evropské politiky kvality zemědělských a potravinářských produktů a reagují na Sdělení Komise z května 2009 k této problematice. Jasným sdělením evropské veřejnosti je, že sázka na kvalitu je jednoznačnou cestou pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti a vysoké přidané hodnoty produkce evropských zemědělců.

Jedná se o významný text, který podtrhuje význam posílení a rozvinutí dosavadních schémat politiky kvality pro zemědělce a spotřebitele – především v oblastech zeměpisných označení výrobků a ekologického zemědělství. Přínosy dohody jsou závazek na lepší komunikaci ohledně vysokých požadavků na evropskou produkci, včetně možnosti přezkoumání povinného označování místa hospodaření, požadavek na zásadní zjednodušení administrativních procedur registrace zeměpisných označení, zlepšení systému tradičních specialit a posílení uznávání a propagace zeměpisných označení vůči třetím zemím.

Předsednictví k tématu uspořádalo rovněž ministerskou konferenci, která proběhla v březnu 2009 v Praze, jejíž výsledky byly důležitým příspěvkem pro další práci v Radě a dosažení politických Závěrů.

Rozvoj venkova a vymezení méně příznivých oblastí (LFA)

Předsednictví přispělo k budoucímu vymezení oblastí postižených přírodním znevýhodněním v EU. Na základě Sdělení Komise schválila Rada Závěry, v jejichž rámci se členské státy zavázaly předložit Komisi modelové mapy oblastí postižených přírodním znevýhodněním. Komise tak bude moci vyhodnotit dopad navrhovaných kriterií a bude moci učinit další kroky k vypracování legislativního návrhu, který transparentně a jednotně vymezí oblasti s přírodním znevýhodněním ve všech členských státech EU od roku 2014.

Evropský plán hospodářské obnovy na projekty v oblasti energetiky, širokopásmového internetu a nových výzev v zemědělství

Po složité dvouměsíční debatě se předsednictví podařilo dojednat vyvážené kompromisní řešení, které mimo jiné umožňuje přesunutí celkem 1,02 mld. EUR do rozpočtu EAFRD (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova). Navýšení obálky pro členské státy na nové výzvy a na investice pro zavádění širokopásmového internetu bude provedeno v letech 2009 a 2010.

Lesnictví

V oblasti lesnictví Česká republika jako předsednický stát dosáhla přijetí Závěrů Rady pro 8. zasedání Fóra o lesích OSN (UNFF 8) a úspěšně reprezentovala EU na Výboru FAO pro lesnictví (COFO 19) v březnu a na UNFF 8 v dubnu. CZ PRES rovněž pokračovalo v rozpravě k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky. K tomuto tématu byla v červnu představena Radě zpráva o pokroku.

Společná rybářská politika (SRP)

V oblasti Společné rybářské politiky EU (SRP) bylo během českého předsednictví přijato deset legislativních předpisů.

Patří mezi ně čtyři nařízení Rady, které se týkají víceletého plánu pro zachování tuňáka obecného, dohody mezi EU a Ruskou federací o zachování rybolovných zdrojů v Baltském moři, zrušení 14 zastaralých nařízení a nakonec ochranných a donucovacích opatření v oblasti Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku).

Dále se jedná o šest rozhodnutí Rady ohledně zrušení 12 zastaralých předpisů, uzavření dohody o rybolovu s Guineou a postojů Společenství v Hlavní komisi pro rybolov ve Středozemním moři, v Komisi pro tuňáky Indického oceánu, v Meziamerické komisi pro tropické tuňáky a v Organizaci na zachování lososa v severním Atlantickém oceánu).

Vedle toho byly přijaty dvoje Závěry Rady (keSdělení Komise o Akčním plánu na zachování žraloků a ke Sdělení Komise o udržitelném rozvoji akvakultury).

Významně české předsednictví pokročilo v projednávání reformy jednoho z pilířů SRP – návrhu nařízení Rady ohledně kontrolního režimu SRP. Rovněž byly vedeny dvě významné debaty - k Zelené knize Komise o budoucí reformě SRP a ke Sdělení Komise o stanovení rybolovných práv na rok 2010.

Další legislativa a iniciativy v oblasti zemědělství

Velkým úspěchem předsednictví ve veterinární oblasti bylo dosažení dohody s Evropským parlamentem a přijetí návrhu nařízení o vedlejších produktech živočišného původu, kde došlo k revizi zastaralého předpisu s cílem zjednodušení a zlepšení srozumitelnosti textu, snížení administrativního zatížení provozovatelů podniků a administrativní činnosti úřadů, přičemž byly maximálně zohledněny a dodrženy všechny požadavky na ochranu zdraví lidí a zvířat při nakládání s vedlejšími živočišnými produkty.

Mezi priority v oblasti dobrých životních podmínek zvířat patřil návrh nařízení na ochranu zvířat při usmrcování, u něhož se podařilo dosáhnout politické dohody na úrovni Rady. Toto nařízení, jehož cílem je zlepšení podmínek zvířat při porážce a usmrcování na základě nejnovějších vědeckých poznatků, snížení administrativní zátěže a harmonizace pravidel animal welfare v rámci celé EU, má nahradit stávající směrnici a bude použitelné od 1. ledna 2013. Důležitým aspektem pro několik členských států je možnost uchovat si na národní úrovni existující pro-welfare pravidla, z nichž některá mohou být dále zpřísňována. Dalším úspěchem v této oblasti je přijetí Závěrů Rady ke Všeobecné deklarace k dobrým životním podmínkám zvířat, jejímž účelem jepovzbudit třetí země k přijetí národních předpisů v této oblasti.

Pokroku bylo dosaženo u návrhu směrnice o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely. Byla zcela dokončena první revize textu a projednány všechny pozměňovací návrhy Evropského parlamentu. Radou byla projednána zpráva předsednictví o pokroku. Dále se problematikou bude zabývat švédské předsednictví.

České předsednictví se zabývalo též neplánovanými případy, kdy vznikla náhlá potřeba řešit vzniklou situaci. Bylo tomu tak i u návrhu rozhodnutí Rady, kterým se opravuje směrnice 2008/73/ES, kterou se zjednodušují postupy tvorby seznamů a zveřejňování informací ve veterinární a zootechnické oblasti. Jednalo se o problém právního vakua pro období od data vydání směrnice 3. září 2008 do 1. ledna 2010. Rozhodnutí Rady, kterým se opravuje směrnice 2008/73/ES, bylo schváleno a vydáno se zpětnou platností.

V rámci koordinace a přípravy společných pozic pro několik jednání na mezinárodní úrovni předsednictví sjednotilo stanoviska členských států a výrazným způsobem přispělo k prosazení unijních zájmů. Tímto způsobem se na květnovém plenárním zasedání Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) v Paříži podařilo schválit společnou pozici zemí EU k návrhu novelizace standardů OIE pro suchozemské i vodní živočichy. Členské státy také vyslovily souhlas se společnou kandidaturou EU pro volby do pěti pracovních komisí OIE, díky níž uspěli všichni kandidáti navrhovaní EU.

Předsednictví dosáhlo pokroku při formulaci jednotného stanoviska vedoucích lékových agentur vymezujícího zásadní směry pro budoucí úpravy veterinární farmaceutické legislativy. Budoucí Evropská komise se bude touto oblastí detailněji zabývat v rámci úprav stávající legislativy. Společné stanovisko zahrnuje zásadní požadavky na změnu stávajících pravidel v oblasti dostupnosti veterinárních léčiv, jednotné antibiotické politiky, podpory vývoje nových léčiv, snižování administrativní zátěže, včetně zjednodušení registračních postupů.

V březnu 2009 předsednictví dosáhlo dohody s Evropským parlamentem a Komisí ohledně návrhu nařízení o statistice pesticidů, respektive přípravků na ochranu rostlin, jež je součástí tzv. „pesticidního balíčku“. Nicméně při dubnovém hlasování na plenárním zasedání Evropského parlamentu nebylo dosaženo potřebného kvóra ve prospěch návrhu. O dalším projednávání návrhu nebo jeho přijetí v současné verzi bude rozhodnuto na Radě za švédského předsednictví. Cílem návrhu je sledovat vhodné ukazatele pro monitorování rizik souvisejících s používáním pesticidů. Členské státy budou na jeho základě shromažďovat srovnatelné údaje pro vytváření harmonizovaných statistik. Jednání o dalších dvou návrzích balíčku – nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a rámcové směrnici o trvale udržitelném používání pesticidů - byla formálně ukončena již v lednu 2009.

Předsednictví prosadilo kompromisní návrhy u 3 účinných látek používaných v přípravcích na ochranu rostlin (parafínové oleje, metam).

Předsednictví rovněž připravilo návrh Strategie pro budování národní fytosanitární kapacity smluvních stran Mezinárodní konvence na ochranu rostlin (IPPC). V rámci jednání pracovní skupiny Roosendaal byl zpracován návrh Implementačního protokolu o opatřeních k provádění Memoranda o bezpečnosti rostlinných komodit pro lidskou výživu vyvážených z Evropského společenství do Ruské federace s ohledem na rezidua pesticidů, dusičnanů a dusitanů.

V rámci zasedání Komise pro fytosanitární opatření (FAO) české předsednictví aktivně přispělo k vyjednání novýchmezinárodních standardů a kritérií rostlinolékařské péče, jejichž cílem je zamezit šíření škůdců a původců chorob dřevin prostřednictvím dřevěných obalů (např. dřevěných palet) a zároveň posílit úroveň rostlinolékařské péče zejména ve třetích zemích, odkud je zboží rostlinného původu vyváženo do členských států EU.

Předsednictví rovněž vyjednalo Závěry Rady o zrušení směrnic k ochraně proti škodlivým organismům štítence zhoubné a obaleči hvozdíkovému, které by měly vést ke zrušení obou zastaralých předpisů. Na pracovní úrovni byla dohodnuta pravidla pro koordinaci a nakládání s dokumenty hodnocení rizika škodlivých organismů.

V oblasti potravin nového typu české předsednictví dosáhlo politické dohody v Radě. Po právně-lingvistickém ověření bude text následně předložen Radě k přijetí Společné pozice, která bude následně postoupena Evropskému parlamentu pro účely druhého čtení.

Další problematikou, která se týká potravin a byla významně projednávána za českého předsednictví, je označování potravin. Cílem tohoto návrhu je zpřehlednit údaje na etiketách a přiblížit je potřebám spotřebitelů v celé EU, sjednotit a aktualizovat dvě oblasti právních předpisů týkajících se obecného a nutričního označování potravin, na něž se vztahují směrnice 2000/13/ES a 90/496/EHS. Za českého předsednictví bylo dosaženo významného pokroku v projednávání tohoto návrhu, který je zachycen ve „Zprávě o pokroku“.