Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR za období leden až září roku 2019

SHRNUTÍ:

V lednu až září 2019 se meziročně prohloubila záporná bilance agrárního zahraničního obchodu (AZO) ČR o téměř 12 %, kdy se zvýšil schodek AZO z 30,2 mld. Kč na 33,7 mld. Kč.

Za první tři čtvrtletí roku 2019 se meziročně zhoršila zejména záporná bilance AZO ČR se zeměmi EU a to z 18,2 mld. Kč na 21,3 mld. Kč, zatímco záporná bilance AZO ČR se třetími zeměmi se zhoršila mírně, tj. z 11,5 mld. Kč na 12,0 mld. Kč.

V lednu až září roku 2019 oproti stejnému období loňského roku vzrostl vývoz agrárního zboží^[1] z ČR o 6,6 % (tj. o 9,0 mld. Kč) na 145,8 mld. Kč; hodnota dovozu také meziročně vzrostla, a to o 7,5 % (tj. o 12,5 mld. Kč) na 179,5 mld. Kč. Stupeň krytí dovozu vývozem se meziročně nepatrně snížil o 0,7 p. b. na 81,2 %.

Agrární zboží v celkovém zahraničním obchodu ČR tvořilo v lednu až září 2019 na straně vývozu 4,3 % a na straně dovozu 6,0 %, což jsou v obou případech vzhledem k předchozím letům nepatrně vyšší hodnoty. Výraznější nárůst přitom v meziročním porovnání zaznamenal ve sledovaném období spíše podíl agrárního zboží na dovozu než vývozu (o 0,3 p. b. vs. o 0,1 p. b.).

Ve srovnání období leden až září 2019 se stejným obdobím roku 2018 vzrostl celkový agrární export ČR o 6,6 % s tím, že k nárůstu došlo zejména v exportu se třetími zeměmi, a to o 13,4 %, export do EU vzrostl za uvedené období o 6,0 %.

Nejvýznamnější zlepšení bilance v celkovém AZO ČR vykázaly v lednu až září 2019 semena řepky, cigarety, řepkový olej, voda a nealkoholické nápoje, meziroční zhoršení naopak nastalo u vepřového masa, tabákových náhražek, kukuřice a brambor.

Při meziročním nárůstu celkového agrárního exportu ČR ve srovnání období leden až září roku 2019 a leden až září 2018, došlo v zemích, kde působí agrární diplomaté ČR ^[2] k meziročnímu zvýšení agrárního exportu ČR. Nejvíce pak v případě Spojených států o 31,0 %, Srbska o 25,3 %, Makedonie o 25,1 %, Černé Hory o 24,1 % (ostatní státy – Ruská federace o 13,0 %, Čína o 11,1 %, Libanon o 7,1 % a Bosna a Hercegovina o 0,9 %).

TERITORIÁLNÍ POHLED

Agrární zboží směřovalo v lednu až září 2019 opět zejména na Slovensko (21,7 %) a do Německa (20,3 %). Třetí nejvýznamnější destinací bylo stabilně Polsko (10,1 %). Dále následovaly Itálie (8,6 %), Rakousko (5,3 %) a Maďarsko (5,1 %). Hlavním odběratelem v rámci třetích zemí bylo Rusko (1,8 %), Čína (0,7 %), Japonsko (0,6 %), Turecko (0,5 %) a USA (0,4 %).

Český agrární dovoz pocházel v lednu až červnu 2019 zejména z Německa a Polska, jejich podíly činily 21,9 % a 15,7 %. V meziročním porovnání se stejným obdobím roku 2018 podíl Německa zvýšil (o 0,4 p. b.) a Polska se naopak snížil (o 1,1 p. b.). Dalšími významnými dovozci byly Nizozemsko (7,0 %), Slovensko (6,6 %), Španělsko (5,9 %) a Itálie (5,7 %). Z třetích zemí byly hlavními dodavateli Čína (1,4 %), Spojené státy (1,0 %), Turecko (0,9 %), Ukrajina (0,9 %) a Brazílie s Norskem (shodně 0,7 %).

K nejvýraznějšímu meziročnímu zlepšení bilance českého AZO v teritoriálním pohledu došlo v obchodě s Itálií (o 1,9 mld. Kč, zejména nárůst vývozu cigaret a sýrů a tvarohu), Slovenskem (o 701,1 mil. Kč), Spojeným královstvím (o 574,1 mil. Kč) a Švédskem (o 408,1 mil. Kč). Zhoršení bilance zaznamenal obchod s Rumunskem (o 1,3 mld. Kč, nárůst dovozu tabákových náhražek a cigaret), Nizozemskem (o 1,1 mld. Kč), Německem (o 1,0 mld. Kč) a Belgií (o 836,9 mil. Kč).

KOMODITNÍ POHLED

Nejvíce vyváženými českými agrárními položkami ^[3] byly v lednu až září roku 2019 cigarety, přípravky používané k výživě zvířat, pekařské zboží, potravinové přípravky jiné a nezahuštěné mléko a smetana. Hlavními dováženými agrárními produkty do ČR byly vepřové maso, pekařské zboží, sýry a tvaroh, potravinové přípravky jiné a cigarety.

Údaje o zahraničním obchodu za 1. – 3. čtvrtletí roku 2019 zveřejnil Český statistický úřad 6. listopadu 2019. Tato data jsou předběžná, ale za rok 2018 jsou již definitivní.

Podrobnější data o agrárním zahraničním obchodě ve sledovaném období naleznete v příloze.

Dne 8. listopadu 2019

[1] Vymezené kapitolami 1 až 24 celního sazebníku.

[2] Rusko, Srbsko, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Čína, USA, Libanon

[3] Řazeno dle hodnoty vývozu ve finančním vyjádření, a to na základě 4-místných, ale i podrobnějších kódů celní nomenklatury.