Důvodů je několik:
1/ Chybělo širší povědomí o jeho léčebných přínosech. Konopí se od pradávna využívalo v medicíně. Na Blízkém východě a v Asii se rostlina užívala na podporu trávení a na různé typy bolestí. V Africe, kam se postupně též rozšířila, byla využívaná na léčbu malárie. Konopí bylo na přelomu 19. a 20.století považované za jednu z nejcennějších bylin, které měla v minulosti lékařská věda k dispozici. Užívání konopí přestalo být efektivní s hromadným rozšířením aplikace léků injekcemi. Většina aktivních složek konopí se nerozpouští ve vodě, ale pouze v alkoholu nebo tuku, a není proto vhodné pro injekční použití.
2/ S jeho pěstováním byla spojována náboženská, společenská a politická tabu, která konopí spojovala výhradně s výrobou a konzumací drog.
3/ Hlavním nedostatkem byl a stále je chybějící státní regulační orgán odpovědný za pěstování konopí a následné zpracování. Západ v 90. letech minulého století naléhal na Libanon, aby proti kultivaci konopí bojoval, což vedlo k současné situaci. Libanon aktivně nehledal externí podporu pro alternativní plodiny, jako tomu bylo např. v Maroku. V nedávných letech bylo vynaloženo úsilí změnit tuto realitu a v roce 2018 byla v Libanonu zavedena zákonná kontrola pěstování konopí, jejímž výsledkem bylo v r. 2020 zákonem povoleno pěstování konopí pro léčebné účely. I přes prokazatelný ekonomický přínos je hnutí Hizballáh, stále proti pěstování konopí z důvodu obavy zneužití konopí jako omamné látky, která je podle jejich náboženského přesvědčení zakázána.
Zdroj: ekonomické zpravodajství Libanonu
Zpracoval:
Petr Sochor
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Bejrútu
Mobil: 00961 70 258 310, E-mail: petr_sochor@mzvcz