Taxonomie agro-envi programů a Přírodě přátelská vodohospodářská řešení – nové publikace OECD
V březnu 2021 vydalo OECD publikací věnující efektivnosti agro-environmentálních politik v zemích OECD, ve stejném měsíci byl OECD publikován také dokument zabývající se přírodě blízkými vodohospodářskými řešeními klimatických rizik.
Characterising agri-environmental policies
Země OECD zavedly široké spektrum politik k omezení negativních dopadů zemědělství na životní prostředí (např. regulace vstupů, agro-environmentální platby, daně, obchodovatelné povolenky apod.). Agro-environmentální podpůrné programy nabízejí platby za poskytování veřejných statků (např. za zvyšování biologické rozmanitosti, zlepšování kvality vody, sekvestraci uhlíku) nad základní úroveň definovanou stávajícími předpisy a požadavky podmíněnosti. V rámci Evropy jsou agro-envi programy jednotně koordinovány od reformy SZP z roku 1992. Při hodnocení však tyto programy obecně vykazují omezenou environmentální účinnost a nízkou nákladovou efektivitu. Většina agro-envi programů odměňuje účastníky za provádění konkrétních environmentálních postupů, ale relativně málo je vypláceno za skutečné dosažení environmentálních výsledků. Pilotní studie OECD podávající souhrn 85 agro-envi programů ze šesti zemí představuje základní návrh pro jednotný popis, porovnávání a vyhodnocování této různorodé kategorie podpor a navrhuje při jejich zavádění více aplikovat kritéria nákladové efektivity a environmentální výkonnosti. Navrhovaný klasifikační systém agro-envi opatření a programů tak představuje pomůcku pro navrhování těchto politik, pro kontrolu koherence s jinými politickými záměry a pro zvyšování jejich nákladové efektivnosti.
Scaling up Nature-based Solutions to Tackle Water-related Climate Risks
Krize kolem COVID-19 je připomínkou zranitelnosti ekonomických systémů. Související národní podpůrné balíčky pro obnovu představují jedinečnou příležitost vybudovat odolnost proti dalším globálním hrozbám včetně změny klimatu nebo ztráty biologické rozmanitosti. Nová zpráva OECD představuje na příkladu Mexika a Velké Británie porovnání přírodě blízkých vodohospodářských řešení klimatických rizik s technickými řešeními. Cílem je zvýšit povědomí o přírodě blízkých řešeních (nature-based solutions/NbS), demonstrovat jejich efektivnost, usnadnit jejich financování a podpořit rozhodování o možných adaptačních řešeních pomocí přírodních prvků - absence kvantifikovatelných cílů u NbS ztěžovala jejich širší uplatnění. V minulosti byl v řadě zemí včetně ČR při řešení vodohospodářských problémů prosazován jednostranný přístup pomocí technických opatření (v zemědělství např. meliorace). Nároky na ochranu vod z hlediska množství i jakosti, požadavky protipovodňové ochrany i řešení problémů sucha (včetně land-use) dnes mění dřívější jednostranné pohledy a vyžadují komplexní přehodnocení problematiky. Proto i evropská „Strategie adaptace na klimatickou změnu“ zahrnuje NbS jako jednu ze tří horizontálních priorit pro dosažení odolnosti a splnění závazků Green Deal. Příkladem v ČR mohou být katastrofální povodně v roce 1997, které zejm. v povodí Opavy vedly k přijetí uceleného systému nápravných a preventivních opatření využívajících technická i přírodě blízká řešení. Širší představu poskytuje i přehled o možných přírodě blízkých adaptačních opatřeních uskutečnitelných na obecní či krajské úrovni, který pomáhá snížit náklady na analýzy zájmových subjektů (obcí, firem, NGOs) zjišťujících možnosti zapojení do adaptačních opatření na změnu klimatu.
Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce
+420 221 812 310