Publikace OECD – Nový „Zemědělský výhled FAO/OECD do roku 2032“ a „Bezpečnost potravin a audity na dálku“
V červenci 2023 vydalo OECD ve spolupráci s FAO zemědělský výhled do roku 2032 a již v červnu OECD zveřejnila publikaci o přeshraničních auditech a inspekcích na dálku pro zajištění bezpečnosti potravin v kontextu mezinárodního obchodu. Analýza navázala na zprávy WTO, FAO. Významným iniciátorem analýzy je Austrálie.
Zemědělský výhled do roku 2032 představuje základní trendy, které budou zásadní pro potravinové a zemědělské trhy v tomto období. Poskytuje odhady vývoje v následující dekádě u zemědělských komodit, ryb a biopaliv na národních, regionálních úrovních stejně jako na úrovni globální. Slouží také jako referenční zdroj pro analýzy a plánování.
Dle projekcí střednědobého zemědělského výhledu OECD a FAO do roku 2032 poroste světová zemědělská a potravinová produkce i nadále, ale menším tempem než v dekádě předchozí. Předpokládá se, že globální rostlinná a živočišná produkce včetně ryb poroste ročně o 1,1 %.
Zásadní bude také otázka potravinového zabezpečení a s tím spojeného nárůstu cen potravin. Na základě předchozích dat Zemědělský výhled uvádí, že každých 10 % nárůstu cen hnojiv zvyšuje o 2 % cenu potravin. Zvyšování cen má pak nejvyšší dopady na nejchudší část obyvatelstva.
V příštích deseti letech mají vzrůst emise skleníkových plynů ze zemědělství o 7,5 %, což je však zhruba o polovinu méně, než se předpokládalo. Proto to naznačuje výrazný pokles těchto emisí způsobených zemědělskou produkcí.
Obchod se zemědělskými komoditami se má v příští dekádě zvyšovat o 1,3 % ročně, což je poloviční nárůst ve srovnání s dekádou minulou. Snížení bude způsobeno především menším růstem poptávky u států se středními příjmy.
Bezpečnost potravin a audity na dálku
Pandemie CoV způsobila významné narušení světového obchodu a pokles HDP (obchod se zbožím poklesl v r. 2020 o 8,1 % a světový HDP o 3,4 %.) Současně se zvyšuje veřejné povědomí o rizicích v dodavatelských potravinových řetězcích a sílí snahy negativní jevy (např. znečištění, kontaminace produkce, produkce emisí, dětská práce nebo špatné pracovní podmínky) v řetězcích účinně reflektovat. Význam řešení, která umožňují pokračovat v obchodování navzdory probíhajícím výkyvům ekonomiky nebo široce vnímaným rizikům v dodavatelských řetězcích, proto roste. Jedním z těchto řešení pro zajištění kontinuity a záruk v obchodních vztazích jsou audity a certifikace (produktové, procesní aj.), po nichž se zvyšuje poptávka a jejichž počet roste.
V průběhu pandemie se staly aktuálními zejm. audity na dálku. K březnu 2022 předložili členové WTO 453 oznámení souvisejících s pandemií, z nichž se 122 týkalo sanitárních a fytosanitárních opatření zahrnujících přechod na auditní a certifikační postupy na dálku. Nové technologie ale audit na dálku umožňovaly již dříve (např. v r. 2018 během epidemie ptačí chřipky dálkově ověřovali US dovozci plnění globálního standardu pro etické a odpovědné získávání prachového peří pro oděvy u zahraničních dodavatelů; v r. 2020 při kontrole bezpečnosti potravin u franšízantů KFC ve vzdálených lokalitách; již 4 roky je v USA patentován audit na dálku pomocí „smart glasses“ pro detekci a nápravu lidských chyb ve stravovacích službách v reálném čase atd.). Pro řadu přínosů (zajištění kontinuity kontrol i v situaci omezení pohybu nebo ve vzdálených lokalitách, úspora cestovních výdajů) lze předpokládat růst využívání tohoto typu nástroje v budoucnu, a to i přes zjištěné nevýhody. Audity na dálku totiž vyžadují podstatně více času a větší množství zapojených pracovníků než audity na místě.
Zásadním prvkem při regulaci bezpečnosti potravin je však důvěra a dle zjištění Human Rights Watch mnoho auditů/certifikačních orgánů postrádá nezávislost, prováděné audity jsou povrchní a certifikační procesy netransparentní. Kritičtější pohled auditorů na efektivnost auditů na dálku se výrazně odlišuje od pozitivnější perspektivy ze strany kontrolovaných subjektů – neexistuje však analýza nákladů a přínosů nebo jiné univerzálně platné vyhodnocení toho, co představuje „účinný“ audit na dálku. Mezivládní předpisy navíc tuto oblast neupravují dostatečně. Proto věnuje auditům na dálku zvýšenou pozornost i řada mezinárodních organizací, které usilují o vypracování jednotné terminologie a praktických pokynů pro provádění tohoto typu auditů (WTO, FAO, ISO, UNIDO nebo OECD).
Mgr. Radek Stránský, Ing Roman Blinka
Odbor pro vztahy s EU a zahraničně obchodní spolupráci, MZe
+420 221 812 310, +420 221 812 758