Nejdůležitější legislativní akty dohodnuté za českého předsednictví

• Revize nařízení o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (Plán obnovy – projekty na podporu vysokorychlostního internetu a nových výzev společné zemědělské politiky)^[1]

Podle dohody bude v rámci evropského plánu hospodářské obnovy na projekty v sektoru energetiky, vysokorychlostního internetu a nových výzev společné zemědělské politiky z balíčku 5 mld. eur investováno 1,020 mld. na podporu zavádění širokopásmového internetu do venkovských oblastí a na opatření, spojené s tzv. novými výzvami v zemědělství. Členské státy mají rovněž možnost dočasně zvýšit míru spolufinancování.

• Začlenění reformy sektoru vína do Nařízení o společné organizaci zemědělských trhů^[2]

Přináší zrušení nařízení č. 479/2008 o společné organizaci trhů s vínem a začlenění jeho obsahu do jednotného nařízení o společné organizaci trhů, čímž je završen jeden z kroků několikaletého proces zjednodušování Společné zemědělské politiky. V rámci tohoto procesu je 21 nařízení o společných organizacích trhů v jednotlivých odvětvích sloučenou do jednoho a tím je vytvořen jednotný soubor harmonizovaných pravidel.

• Nařízení o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Ruské federace o spolupráci v oblasti rybolovu a zachování živých mořských zdrojů v Baltském moři^[3]

Cílem nové dohody je zajistit úzkou spolupráci mezi smluvními stranami na základě zásady nestranného a vzájemného užitku vedoucího k zachování zdrojů, udržitelnému využívání
a řízení všech tažných, přidružených a závislých populací v Baltském moři. Dohoda stanoví ujednání o společných řídících opatřeních, poskytování licencí, dodržování opatření na zachování zdrojů, řídících opatření a dalších předpisů v oblasti rybolovu, spolupráci při kontrole a prosazování dodržování právních předpisů, inspekcích, zastavení nebo zadržení plavidel
a vědecké spolupráci.

• Nařízení o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři^[4]

Nařízení je reakcí na znepokojení vědců ohledně kritického stavu populace tuňáka způsobeného nadměrným rybolovem, plán si obecně klade za cíl snížit postupně kvótu na odlov, zvýšit minimální velikost lovených ryb, omezit rybolov pomocí dlouhých lovných šňůr a kruhových zatahovacích sítí a posílit kontrolní opatření s cílem bojovat proti nelegálnímu rybolovu.

• Nařízení Rady, kterým se zrušuje 14 zastaralých nařízení v oblasti Společné rybářské politiky^[5]

Nařízení souvisí s Akčním plánem na zjednodušení a zlepšení Společné rybářské politiky pro období 2006-2008. Zrušením 14 zastaralých předpisů přispívá nařízení ke zjednodušení
a zprůhlednění legislativy pro rybářský sektor v rámci Společné rybářské politiky. Pokrok v této oblasti má být nadále pravidelně monitorován.

• Nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1386/2007, kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku^[6]

Nařízení převádí do legislativy Společenství ochranná a donucovací opatření, která již byla přijata v rámci Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku pro oblast Atlantiku, který tato organizace řídí.

• Nařízení o vedlejších živočišných produktech, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu^[7]

Cílem úpravy je zachovat vysokou úroveň bezpečnosti během celého výrobního a distribučního řetězce, od výrobce až po spotřebitele. Nařízení se vztahuje na všechny druhy materiálů živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. Podle úrovně rizika rozděluje vedlejší produkty do tří různých kategorií. V každé kategorii pak stanoví pravidla pro nakládání s těmito produkty, popř. jejich přijatelné využití. Pravidla nakládání zahrnují bezpečnou přepravu, zpracování a odstraňování vedlejších produktů ve schválených či zaregistrovaných zařízeních. Nařízení dále zavádí systém monitorování a regulace celého procesu ze strany příslušných orgánů členských států a Komise.

• Nařízení na ochranu zvířat při usmrcování^[8]

Nařízení, jehož cílem je zlepšení podmínek zvířat při porážce, snížení administrativní zátěže
a harmonizace pravidel animal welfare v rámci celé EU, má nahradit stávající směrnici 93/119/ES a bude použitelné od 1. ledna 2013. Konečný kompromisní text vychází z nejnovějších vědeckých poznatků pro stanovení technických parametrů jatek a omračovacích metod, včetně způsobů monitoringu jejich efektivnosti. Nově zavádí pracovníka odpovědného za otázku animal welfare v daném provozu a ustavuje systém odborného školení a certifikace pro osoby vykonávající činnosti spojené s procesem porážky zvířat na jatkách. Důležitým aspektem pro několik ČS je možnost uchovat si na národní úrovni existující pro-welfare pravidla, z nichž některá mohou být dále zpřísňována (týká se porážky mimo jatka, farmové zvěře a rituálních porážek).

• Návrh rozhodnutí Rady, kterým se opravuje směrnice 2008/73/ES, kterou se zjednodušují postupy tvorby seznamů a zveřejňování informací ve veterinární a zootechnické oblasti^[9]

Návrh souvisí s pravidly pro zveřejňování informací národními referenčními laboratořemi a řeší problém právního vakua pro období od data vydání směrnice 3. září 2008 do 1. ledna 2010.

• Návrh nařízení Rady o změně nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso^[10]

Cílem je zajistit zachování hygienických nároků u výrobků z drůbežího masa. Nařízení rozšiřuje standardy pro čerstvé drůbeží maso i na přípravky a polotovary z drůbežího masa. Jde zejména o vyloučení zboží, které bylo již jednou zmraženo, z kategorie čerstvé drůbeží maso. Podařilo se dosáhnout kompromisu, který bude po ukončení konzultací v rámci TBT WTO formálně schválen Radou během švédského předsednictví.

• Nařízení o statistice pesticidů (přijato částečně)^[11]

Cílem nařízení je stanovit rámec pro vypracování statistik ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin (pesticidů) na trh a jejich užívání. Shromažďování údajů o prodeji a používání přípravků na ochranu rostlin je jedním z opatření v rámci strategie udržitelného používání pesticidů. Cílem návrhu je sledovat vhodné ukazatele pro monitorování rizik souvisejících s používáním pesticidů. Členské státy budou na jeho základě shromažďovat srovnatelné údaje pro vytváření harmonizovaných statistik. Rada během švédského předsednictví posoudí, zda bude pokračovat do třetího čtení nebo zda schválí současné znění návrhu.

• Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o nových potravinách^[12]

České předsednictví dosáhlo politické dohody na červnovém zasedání Rady. Po právně-lingvistickém ověření bude text následně předložen Radě k přijetí Společné pozice Rady, která bude postoupena Evropskému parlamentu pro účely druhého čtení. Návrh si klade za cíl zajistit bezpečnost potravin, chránit lidské zdraví a zabezpečit fungování vnitřního trhu s potravinami. Dále vyjasňuje definice nových potravin (včetně nových technologií používaných v potravinářství).