Budoucí Společná rybářská politika chce zdůraznit ochranu ekosystémů, odpovědnost samotných rybářů i tržní mechanismy

Tisková zpráva Press Release Communiqué de presse

Budoucí Společná rybářská politika chce zdůraznit ochranu ekosystémů, odpovědnost samotných rybářů i tržní mechanismy

Zelená kniha k reformě Společné rybářské politiky, se kterou se ve čtvrtek na radě v Lucemburku seznámili rezortní ministři, nejen popisuje současný stav, ale hlavně inspiruje diskuzi o tom, kam by se do budoucna měla tato politika ubírat. Zásadní se jeví důraz na tržní mechanismy za současné větší odpovědnosti samotných rybářů, ochranu mořského prostředí a ekosystémů,  lepší koordinaci s ostatními politikami a odvětvími. Větší prostor by měla dostat akvakultura, jako dlouhodobě udržitelný nástroj zabezpečení zdroje ryb. 

Zelená kniha k reformě Společné rybářské politiky byla přijata Komisí ve středu, proto je na Radu zařazena pouze k první prezentaci. „Jedná se sice o první, ale velmi důležitý krok v celém procesu diskuse, kam se má budoucnost Společné rybářské politiky ubírat. Jsme rádi, že tato diskuse nastartovala za českého předsednictví,“ říká ministr Gandalovič. 
 
„Přirovnám-li to k medicíně, Komise v Zelené knize otevřeně konstatuje, že Společná rybářská politika, i když se od reformy z roku 2002 její stav zlepšil, stále trpí řadou civilizačních chorob: je obézní – trpí nadměrným počtem lodí, které se honí za klesajícím počtem ryb,“ přibližuje materiál ministr Gandalovič. Pokud chce být rybářská politika do budoucna v dobré kondici, redukční dieta, tedy redukce rybářských flotil, je nevyhnutelná. Společná rybářská politika dále nedbá na celkovou životosprávu – Komise říká, že se soustředí spíše na krátkodobé cíle bez dlouhodobého politického výhledu. Ke svému zdravotnímu stavu politika nepřistupuje zodpovědně – chybí větší a přímá odpovědnost regionů a rybářů. I kontroly zdravotního stavu by podle Zelené knihy mohly být lepší – Komise na rovinu říká, že je nedostatek politické vůle k zajištění dodržování předpisů.K tomu se přidává stres z aktuálních životních podmínek daných finanční krizí, velkou volatilitou cen ropy nebo nepružnou obchodní politikou.
 
Zelená kniha s touto diagnostikou přistupuje k návrhu některých léčebných postupů a ptá se ostatních v konziliu – členských států, sektoru, rybářů, a dalších – jak se na to dívají oni a jakou léčbu by navrhli. 
 
„Náš pohled jsme nastínili již na začátku našeho předsednictví v Evropském parlamentu. Jednoduše řečeno - budoucí společná rybářská politika by měla zákazníkům zaručit zdravé a řádně ulovené ryby za spravedlivou cenu a na druhé straně by rybářům měla zajistit přijatelné podnikatelské prostředí pro jejich obživu,“ shrnuje ministr Gandalovič. Vzhledem k tomu, že rybí populace jsou citlivou komoditou žijící v citlivém prostředí, měla by budoucí rybářská politika rovněž zajistit jejich udržitelné využívání a zachovat mořské prostředí a mořské ekosystémy pro budoucnost.
 
„Pokud to trochu rozvineme, tak by měla budoucí Společná rybářská politika obecně lépe koordinovat s dalšími unijními politikami a odvětvími, měla by mít dlouhodobý výhled, který zohlední i současné ekonomické, finanční a politické trendy a chránit mořské prostředí a ekosystémy,“ vysvětluje náměstek Hlaváč. Zdůrazňuje dále větší využití tržních mechanismů, nákladovou efektivitu a zjednodušení byrokracie. „Budoucí rybářská politika Evropské unie by měla dát více odpovědnosti regionům a rybářskému sektoru,“ dodává náměstek Hlaváč „a nakonec dát více prostoru akvakultuře jako dlouhodobě udržitelnému zdroji ryb.“
 
Čísla: celková roční produkce Společenství představuje cca 7 mil. Tun, a to celkově za rybolov i akvakulturu, EU je 3. největším světovým producentem po Číně (60,5 mil.tun) a Indočíně (9,5 mil. tun). Přibližně 2 mil. tun představuje roční export, 6 mil. tun roční import. Spotřeba činí cca 11-12 mil. tun za rok, obecně celosvětová produkce akvakultury představuje asi polovinu celosvětové spotřeby. O produkci se stará 190 000 rybářů a 88 000 rybářských lodí. Společná rybářská politika existuje od roku 1983 a k její revizi dochází přibližně každých 10 let, naposledy byla Společná rybářská politika revidována v roce 2002. Až Rada Zelenu knihu schválí, odstartuje diskuze všech zainteresovaných subjektů. Výsledky debaty mají být zveřejněny příští rok a na jejich základě bude následovat legislativní návrh  Radě a Evropskému parlamentu.