Zasedání ministrů zemědělství G8 hostí od soboty italské Cison di Valmarino

Tisková zpráva Press Release Communiqué de presse

Zasedání ministrů zemědělství G8 hostí od soboty italské Cison di Valmarino

Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, využití obnovitelných zdrojů energie, ale i liberalizace světového obchodu – to vše zaměřeno na hledání cest z aktuální ekonomické krize - tvoří náplň summitu ministrů zemědělství zemí G8. Italské městečko Cison di Valmarino v provincii Treviso hostí ve dnech 18.-20. dubna kromě šéfů agrárních sektorů zemí G8 i zástupce Číny, Mexika, Brazílie, Egypta, Indie, Austrálie, Jihoafrické republiky a dalších zemí či mezinárodních organizací; delegaci předsednictví vede 1. náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč. 

Půl roku po summitu v Toyako tak mají opět zástupci nejrozvinutějších zemí světa a nejvýznamnějších globálních hráčů možnost pokračovat v politické diskusi o budoucnosti zemědělství. Schází se v době, kdy již opadly nedávné turbulence světových cen zemědělských komodit, nicméně zase uprostřed finanční a ekonomické recese. Jedním z faktorů, který přispěl k cenovým výkyvům zemědělských komodit, byla skutečnost, že se v důsledku snahy zmírnit negativní dopady na finančních a hypotečních trzích staly komodity více než dříve předmětem spekulativních operací. Cílem politického jednání summitu G8 by tedy mělo být hledání cest k tomu, aby zemědělství plnilo především svou základní úlohu, kterou je zabezpečení obživy pro stále rostoucí světovou populaci.

Podle 1. náměstka ministra zemědělství Ivo Hlaváče by se tyto cesty měly hledat ve dvou rovinách, a to jednak v absolutním zvyšování celosvětové zemědělské produkce při zachování environmentálních podmínek hospodaření a dále v uvolňování obchodně politických podmínek, které povedou ke zjednodušování světových obchodních toků se zemědělským zbožím.

„Základem liberalizace podmínek světového obchodu musí zůstat mnohostranný obchodní systém. Výsledkem úspěšného dokončení Rozvojového programu Světové obchodní organizace z Dohá bude nejen zlepšení přístupu zboží z rozvojových zemí na trhy rozvinutých zemí, ale přinejmenším stejně významná by měla být liberalizace podmínek pro obchodování mezi rozvojovými a nejméně rozvinutými zeměmi navzájem,“ říká náměstek Hlaváč. Zvyšování objemu celosvětové produkce pak musí jít ruku v ruce s principy udržitelného rozvoje, rozvoje venkova, hospodárného nakládání s vodními zdroji a zamezením neodůvodnitelného zvyšování ekologických zátěží. Právě v těchto principech vidí předsednictví hlavní oblasti pro partnerství mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, a to v různých formách rozvojové spolupráce.

Podle náměstka Hlaváče současné zaměření a rozsah samotných programů rozvojové spolupráce víceméně odpovídá potřebám. Totéž lze říci o finančních objemech, které na programy vynakládá řada vlád; celkově z EU je to ročně více než deset miliard Eur. Škála zapojených subjektů je poměrně široká, zahrnuje vedle vládních institucí mezinárodní organizace, podnikatelské subjekty a nevládní organizace. Co se ovšem ne vždy zcela daří, je efektivní implementace programů, o čemž například svědčí dosavadní výsledky realizace Rozvojových cílů tisíciletí i snižující se podíl financování sektoru zemědělství v rámci rozvojové spolupráce. „Musíme usilovat hlavně o zajištění udržitelnosti programů rozvojové spolupráce a zvýšení jejich efektivity. Základním principem by měla být koordinace všech dotčených oblastí, ať už jde o zahraniční, bezpečnostní, obchodní či právě rozvojovou. Těžko si lze představit funkční lokální zemědělské trhy bez fungujícího systému vzdělávání, státní správy nebo bezpečnosti,“ zdůrazňuje náměstek.

Problematikou budoucí podoby zemědělství ve světě se bude příští měsíc v New Yorku zabývat Zasedání Komise pro udržitelný rozvoj při OSN, kde bude vhodná příležitost pro pokračování politické diskuse.