Více než miliarda eur má pomoci evropskému zemědělství z krize, flexibilita zaručí její smysluplné využití

Tisková zpráva Press Release Communiqué de presse

Více než miliarda eur má pomoci evropskému zemědělství z krize, flexibilita zaručí její smysluplné využití

Dopady ekonomické krize do sektoru zemědělství, vyhodnocování účinnosti dosud přijatých nástrojů a návrhy dalších možností, jak evropským zemědělcům pomoci překonat obtížné období, diskutovali resortní ministři Sedmadvacítky pod vedením ministra Gandaloviče.  Evropskou radou v pátek schválený záchranný balíček počítá pro zemědělství s více než jednou miliardou Eur. Do jakých odvětví přesně peníze půjdou a kolik jich bude, je ponecháno na rozhodnutí národních vlád členských států. Princip flexibility navrhlo a prosadilo české předsednictví. 
 
„Dopady krize jsou vidět nejen propadem v mléce, ale i v horším přístupu zemědělců k úvěrům nebo snížené poptávce po komoditách,“ uvedl ministr Gandalovič. Schválení protikrizového balíčku považuje Gandalovič za mimořádný úspěch českého předsednictví. 

1,020 miliardy Eur z pětimiliardového protikrizového balíčku přiřkl v pátek summit šéfů vlád EU sektoru zemědělství. Česku by mělo na roky 2009 a 2010 připadnout podle aktuálního kurzu asi 870 milionů korun. Peníze se mají použít kromě zavedení internetu do venkovských oblastí na to, co na sklonku loňského roku uzavřená prověrka zdravotních stavu Společné zemědělské politiky označila jako „nové výzvy“. Mezi ně patří klimatická změna, zacházení s vodou v krajině, obnovitelné zdroje energie, biodiverzita, inovace, ale i podpora odvětví mléka, což vzhledem k aktuálnímu propadu chovatelé dojeného skotu a producenti mléka určitě ocení. Česko, spolu s dalšími členskými státy, prosazovalo potřebu flexibility v poměru částek vynaložených na internet a na „nové výzvy“. Ministr Gandalovič proto oceňuje, že se předsednictví podařilo flexibilitu do textu návrhu zakotvit:„Flexibilita pro členské státy, tedy možnost rozhodnout, na jaké účely budou peníze vynaloženy, umožní použít je opravdu tam, kde je jich nejvíc zapotřebí, což se liší stát od státu.“

Předsednictví také pracuje na novém návrhu nařízení k Programu rozvoje venkova, které členským státům umožní přehodnotit aktuální nastavení programu a jeho co nejefektivnější využití vzhledem ke specifickým potřebám členských států. 

„Diskuze na pracovním obědě ministrů nejen naznačila další možnosti v boji proti krizi v zemědělství, ale předznamenala i debatu o budoucí podobě Společné zemědělské politiky a především funkci a budoucím systému přímých plateb, kterou povedeme v druhé polovině našeho předsednictví a která vyvrcholí  neformální radou na přelomu května a června,“ shrnul 1. náměstek ministra Ivo Hlaváč.