ROZHOVOR s 1. náměstkem ministra zemědělství PhDr. IVO HLAVÁČEM o simplifikaci/zjednodušení

Tisková zpráva Press Release Communiqué de presse

Mezi zemědělskými prioritami českého předsednictví je tak zvaná simplifikace, zjednodušení.  Co si pod tím máme přestavit?

Zjednodušeně řečeno, proces simplifikace, tedy zjednodušení, chce prověřit, jestli veškerá existující legislativa Společenství je opravdu účinná a zároveň potřebná, tu nepotřebnou zrušit a u té nezbytné dosáhnout maximální možné jednoduchosti  a účelnosti. Úmysl zjednodušit zemědělskou legislativu vychází ze širšího programového zadání Evropské komise pro léta 2004-2009. Zjednodušení navazuje na celkový záměr EU tak zvané zlepšení regulace (better regulation), tedy snahu snížit stávající administrativní zátěž jak pro podnikatelské subjekty, tak i veřejnou a státní správu. Evropská komise se zjednodušením zemědělské legislativy zabývá už delší dobu, zhruba od poloviny devadesátých let.

Zjednodušení legislativy je bez debaty užitečný záměr. Logicky se nabízí otázka pro koho? Protože není možné se zavděčit všem a zjednodušení pro jednu stranu může znamenat komplikaci pro další strany zúčastněné v procesu nebo dokonce i ohrožení účinnosti legislativy.

Společná zemědělská politika je jednou z nejstarších a dá se říct jedinou skutečně společnou z evropských politik. Je také jednou z nejkomplikovanějších, a to co se týče obsahu, tak i právního prostředí. Tyto skutečnosti s sebou pochopitelně nesou obrovský objem nejrůznějších nařízení, regulací a předpisů, které se nabalovaly po desetiletí. Řada členských států, včetně Česka, často kriticky hodnotí přístup Evropské komise i u nových návrhů, jako byla např. reforma trhu s cukrem, vínem, Health Check, kdy krkolomné politické kompromisy mezi členskými státy nakonec ambici na jednoduchost zatlačily do pozadí.

Zjednodušení zemědělské legislativy by mělo přispět ke snížení administrativní zátěže především pro zemědělce, ale i pro členské státy i Evropskou komisi. Rozhodně by však nemělo znamenat oslabení stávajících pravidel, snížení významu nebo rozmělnění obsahu kontrol.

Je nutné zdůraznit, že proces zjednodušení se týká  „technického“ zjednodušení právních předpisů, tedy obejde se bez jakéhokoliv zásahu do samotné politické substance. I když některé návrhy byly projednávány v pracovních skupinách, šlo vesměs o proces technický - pouze Rada v součinnosti s EP  může rušit platnost jednotlivých předpisů.

Od kdy se datuje snaha o zjednodušení, je to nápad českého předsednictví?

Přímým impulsem pro zahájení procesu zjednodušení právních předpisů v rámci zemědělské politiky bylo Sdělení Komise o zjednodušení a lepší regulaci Společné zemědělské politiky, které bylo předloženo Radě ministrů pro zemědělství a rybolov v říjnu 2005. Sdělení obsahuje postoj Evropské komise ke zjednodušení legislativy, dosavadní vývoj v této věci, popis současné situace a také zkušenosti Evropské komise se zjednodušováním předpisů z oblasti Společné zemědělské politiky. Zástupci členských států měli opakovaně možnost se k tomuto sdělení vyjádřit a dále bylo předloženo Radě ministrů za britského předsednictví. Rada zprávu schválila a současně požádala Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri) o předložení konkrétních návrhů na další postup.

DG Agri následně v říjnu 2006 zpracoval tak zvaný Akční plán, který je průběžně vyhodnocován a doplňován. V současné době plán obsahuje 47 konkrétních návrhů, které jsou v součinnosti s členskými státy projednávány zpravidla čtvrtletně v rámci zvláštní pracovní skupiny expertů, tzv. Simplification experts’ group, která je poradním orgánem Evropské komise svolávaným na ad hoc bázi. Na sklonku roku 2008 bylo 40 návrhů již realizováno.

Akční plán navrhl v zásadě postup ve dvou směrech: v rámci jednotlivých komodit, respektive sektorů, sjednotit stávající legislativu do „jednoho“ předpisu a v rámci screeningu navrhnout zrušit již nepotřebné, nebo duplicitní právní předpisy, které jsou v platnosti.

Vzhledem k tomu, že ukončení této etapy zjednodušení na základě výše uvedené zprávy časově spadá do průběhu českého předsednictví, DG Agri předloží březnové Radě pro zemědělství a rybářství závěrečnou hodnotící zprávu.

Jak chce české předsednictví pokračovat a čeho hodlá dosáhnout?

Ambicí České republiky, respektive českého předsednictví je, aby Rada na základě politické diskuse přijala k této zprávě závěry, které budou zejména hodnotit dosavadní vývoj a navrhovat další postupy.

Následně chceme iniciovat a moderovat diskusi členských států, a to u všech formátů Rady – na pracovních skupinách, Zvláštním zemědělském výboru i příslušné Radě ministrů. K formulování závěrů Rady využije české předsednictví zkušenosti, názory a návrhy členských států, už v rámci přípravy odborníci z ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, Státní rostlinolékařské správy a Státního zemědělského intervenčního fondu navrhovali oblasti a body, u kterých je předpoklad, že by bylo možné odpovídající legislativu zjednodušit.

Chceme využít zejména konferenci ředitelů platebních agentur členských států, která se uskuteční v Praze ke konci března 2009 a první zkušenosti z fungování tzv. II. pilíře Společné zemědělské politiky - Programů rozvoje venkova. Velkým motivem pro nás je zjednodušit „používání“ evropské legislativy přímo pro farmáře a zemědělce.