ROZHOVOR s vrchním ředitelem Sekce rozvoje venkova Ministerstva zemědělství ČR Ing. PAVLEM SEKÁČEM o prioritách předsednictví na poli rozvoje venkova

Co je hlavním cílem ČR během předsednictví v oblasti rozvoje venkova?

Politika rozvoje venkova tvoří II. pilíř Společné zemědělské politiky. V souvislosti s rozšířením Unie v letech 2004 a 2006, ale i pro další rozšiřování Spolenčenství, je třeba zajistit stejné podmínky pro všechny členské státy a odstranit veškeré bariéry pro zemědělce.

Pro nás je zásadní další posilování svobodného rozhodování zemědělců a jejich orientace na specifické potřeby lokálního, komunitárního i světového trhu. Chceme se orientovat na vysokou přidanou hodnotu a kvalitu produkce a nástroje, které zvýší povědomí evropského i světového spotřebitele o nejvyšších standardech Společenství v oblasti výroby a zpracování. Chceme posilovat informovanost o významu a možnostech prostředků Společné zemědělské politiky pro rozvoj lokálních a regionálních ekonomik na venkově. V této oblasti hodlá české předsednictví motivovat členské státy k diskusi o nástrojích, které pomohou zajistit rovnoměrný rozvoj a kvalitu života venkovských oblastí všech členských zemí. Hlavním tématem v rámci PRES je redefinice tzv. ostatních méně příznivých oblastí, které jsou součástí méně příznivých oblastí jako celku označovaných zkratkou LFA.

Jakým způsobem jsou LFA v současnosti vymezeny?

LFA je zkratkou anglického termínu Less Favoured Areas, který se do češtiny překládá jako „méně příznivé oblasti“ z pohledu podmínek vhodných pro zemědělství. V rámci EU existuje mechanismus na podporu zemědělců hospodařících v oblastech s méně příznivými podmínkami. Jeho cílem je přispět k zajištění trvalého obhospodařování půdy, zachování venkovské krajiny a pomoci zajistit pro zemědělce odpovídající úroveň příjmů formou kompenzací. V České republice jsou vymezovány ve třech kategoriích - horské oblasti, ostatní méně příznivé oblasti a oblasti se specifickým znevýhodněním. Horské LFA jsou především oblasti nacházející se ve vyšších nadmořských výškách, kde je v důsledku této vyšší polohy zkrácená délka vegetačního období nebo oblasti, kde se kombinují nevýhody vyšší nadmořské výšky a svažitosti, což vyžaduje využití speciální zemědělské techniky. Ostatní a specifické LFA jsou charakterizovány nižší výnosností půdy danou specifickým složením půdy, nepříznivou strukturou a tak dále.

Proč dochází ke změně ve vymezení ostatních LFA?

V roce 2003 Evropský účetní dvůr vyjádřil pochybnosti týkající se především různorodosti kriterií použitých jednotlivými členskými státy Evropské unie pro vymezení území ostatních LFA. Naznačil, že není přesvědčen o odůvodněnosti vyplácení plateb v těchto oblastech a vyzval Evropskou komisi k hloubkové a kompletní revizi plošného vymezení ostatních LFA založené na jednotném a transparentním stanovení kritérií pro vymezení.

Jaký bude vývoj problematiky v průběhu českého předsednictví?

Evropská komise by měla na toto téma předložit Radě Sdělení, na základě kterého může české předsednictví odstartovat své aktivity. Podporujeme vymezení na základě klimatických a půdních kritérií sjednocených na úrovni Společenství.

Cílem českého předsednictví je zahájit konstruktivní diskuzi, jejímž cílem bude stanovení jednotných postupů a metodik pro vymezení těchto oblastí tak, aby byla zajištěna transparentnost vymezení ostatních LFA pro všechny členské státy Evropské unie, a tím i srovnatelnost podmínek pro příjem podpor v těchto oblastech. Současně jsme však přesvědčeni, že by měla být členským státům zaručena určitá flexibilita zohledňující národní specifika. Vzhledem k tomu, že předložení Sdělení Evropské komise Radě se očekává dubnu tohoto roku, nebude mít české předsednictví dostatečný časový prostor na uzavření tématu a předpokládá se jeho přesah do předsednictví následujících.

Co považujete v této oblasti za největší problém?

Méně příznivé oblasti tvoří v Evropské unii téměř 60 % výměry zemědělské půdy, ostatní LFA 39% zemědělské půdy Společenství. Z toho vyplývá, že podpory LFA hrají velkou roli v rámci dotační politiky EU a jsou důležitou součástí příjmů zemědělců hospodařících v těchto oblastech. Nové vymezení proto musí na tuto situaci citlivě reagovat, protože jakékoliv větší změny v rozloze LFA budou mít přímý dopad jak na rozpočet Společenství tak na jednotlivé členské státy EU a zemědělce hospodařící v těchto oblastech. Z tohoto důvodu se problematika redefinice LFA dostává do politické úrovně rozhodování, které bude stejně tak složité pro vyjednávání jako bude složité docílit konsenzu ohledně stanovení jednotnosti a transparentnosti kritérií pro vymezení ostatních LFA na úrovni všech členských států Evropské unie.