ROZHOVOR s ředitelem Sekce potravinářských výrob Ing. FRANTIŠKEM SLÁDKEM, CSc. o kvalitě potravin

Tisková zpráva Press Release Communiqué de presse

Jakým způsobem EU podporuje konkurenceschopnost evropské produkce kvalitních zemědělských a potravinářských výrobků na vnitřním trhu případně mimo něj?

Výroba potravin a nápojů v současném pojetí, společně s tradičními kulinářskými postupy, tvoří jednu z hlavních oblastí kulturní identity jednotlivých regionů EU a jejich obyvatel. S postupující globalizací se i v oblasti výroby základních zemědělských komodit a výrobků s vyšší přidanou hodnotou setkáváme se stále silnější konkurencí produkce ze třetích zemí, která je charakteristická nižšími výrobními vstupy i nižší konečnou cenou. Není proto překvapením, že Evropská politika kvality v oblasti zemědělství, zaměřená na propagaci výroby kvalitních produktů a podporu rozvoje zemědělství, hraje v posledních letech stále významnější úlohu. Hlavní konkurenční výhodou producentů v EU je právě kvalita produkce, která se stále více stává rozhodující při orientaci spotřebitelů. 
Stávající systémy kvality regulované na úrovni EU jsou navržené s cílem umožnit spotřebitelům zjistit, které zvláštní parametry produkt splňuje, což umožní učinit rozhodnutí, zda zaplatit více peněz za daný produkt. Snahy o systémové zlepšení kvality potravin v EU lze zaznamenat již v 80. letech minulého století v rámci principů pro značení kvalitních vín, přímo jako součást zemědělské politiky Evropské unie. EU následně v roce 1992 vytvořila systémy chráněných značek k podpoře a ochraně zemědělských produktů a potravinářských výrobků, přičemž k aktualizaci těchto systémů došlo v březnu roku 2006. Ochrana stanovená tímto systémem spočívá v tom, že používání těchto označení původu a zeměpisných označení je vyhrazeno zemědělským produktům a potravinám vyprodukovaným nebo zpracovaným v oblastech nebo místech, označených těmito názvy, za typických podmínek zpracování nebo přípravy. EU vytvořila systémy chráněných značek k podpoře a ochraně produktů a potravinářských výrobků. 

Kolik druhů chráněných značek EU v současné době rozlišuje?

Rozlišují se 2 kategorie údajů o původu, které je možno chránit.  Konkrétně se jedná o chráněná označení původu (PDO) a chráněná zeměpisná označení (PGI). Jedná se o ochranu práv k průmyslovému vlastnictví, o kterou žádá sdružení výrobců, kteří je používají k označování stejného výrobku, vyráběného v dané přesně vymezené lokalitě a podle jednotné specifikace. Označení se váže jen k určitému výrobku, který může pocházet od různých výrobců. Obdobnou chráněnou značkou je tzv. zaručená tradiční specialita (TSG) pro výrobky tradičně vyráběné na území EU, které se vyznačují tradičním složením nebo tradičním způsobem zpracování nebo produkce. U těchto výrobků se na rozdíl od PDO a PGI nevyžaduje důkaz vazby na konkrétní území.

Lze srovnat evropské normy s podobnými pravidly třetích zemí?

Standardy v EU pro potraviny uplatněné na společném trhu patří k nejpřísnějším v celosvětovém měřítku. Všechny potraviny na společném trhu, ať již vyrobené v EU či dovezené ze třetích zemí, musí splňovat vysoké produkční standardy hygieny a bezpečnosti.  Producenti v EU musí současně dodržovat přísné normy v oblasti animal welfare, ochrany životního prostředí nebo sociálních aspektů práce a zaměstnanosti.

V čem vidíte největší slabiny této evropské politiky z pohledu českých producentů?

Nadměrné množství různých schémat kvality může vést k duplicitním administrativním nákladům a překážkám, problémům konkurenceschopnosti na jednotném trhu EU případně problémům vývozců z rozvojových zemí a pochybnostem o jejich transparentnosti. Základní požadavky by měly být sjednoceny a farmáři a výrobci potravin by měli být účastníky tohoto procesu. 
Další problém spočívá v tom, že členské země EU nemají stejný přístup k ochraně chráněných zeměpisných označení a chráněných označení původu. Důvodem je různě dlouhá tradice ochrany údajů o původu výrobků (v některých zemích tento způsob ochrany před vstupem do EU neexistoval), ale i postupné rozšiřování EU. Z novějších zemí jsou to v tomto ohledu např. ČR, Maďarsko a Polsko. Celkově je v EU v současné době chráněno přes sedm set zeměpisných označení a označení původu pro zemědělské výrobky a potraviny, dalších zhruba tři sta žádostí je v řízení. Nově se k chráněným zeměpisným označení a označení původu pro zemědělské výrobky a potraviny řadí i zeměpisné označení a označení původu pro vína a pro lihoviny. 
Za určitou slabinou součastného stavu lze také považovat roztříštěnost evropské legislativy a systémů certifikace. Toto sebou nese zvýšené nároky na administrativu a také finanční zátěž producentů potravin. Typickým příkladem je oblast označování potravin. Tato problematika je na úrovni EU pokryta celou řadou právních předpisů a v rámci Evropské komise je řešena různými generálními ředitelstvími v souvislosti s tím, které komodity či skupiny potravin se označování týká. Také na základě této skutečnosti Evropská Komise zahájila diskusi se všemi zainteresovanými stranami v současné době je již v legislativním procesu na úrovni EU předložen návrh nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, jehož cílem a záměrem je zracionalizovat a zjednodušit právní předpisy pro označování potravin.
    
O co bude v této oblasti usilovat ČR?

Česká republika chce v době předsednictví pokročit v diskusi o revizi politiky kvality EU, která zajistí kvalitním zemědělským a potravinářským výrobkům dlouhodobou perspektivu jak na vnitřním trhu EU, tak vůči třetím zemím. Za důležité považujeme zpřehlednění systému nastoleného v EU vůči spotřebitelům i producentům, aby registrace označení i samotné označování výrobků bylo jednoduché. Rozhodně nechceme další byrokratizaci ani zvýšení finančních nákladů pro výrobce, ale naopak přehledné informace pro spotřebitele a jasnou indikaci kvality. 

Revize politiky kvality patří mezi sektorové priority ČR. 

Přesně tak. Proces přehodnocování politiky kvality EU byl zahájen a právě na českém předsednictví bude shrnutí odborné diskuze, kterou odstartovala komise zveřejněním tzv. Zelené knihy v říjnu 2008. Chceme, aby diskuse nastínila další kroky, kterými by se měla EU dále ubírat při výrobě, označování i prodeji kvalitních potravin nejen na evropském trhu. Přispět by k tomu měly výstupy z připravované high-level konference ve dnech 12. – 13.3.2009 v Praze spolu s hodnocením veřejné konzultace, které zajistí Evropská komise. Tematické zaměření konference se bude odvíjet od obsahu „Zelené knihy“. 

Jaké jsou další priority v této oblasti?

V případě označování potravin ČR podporuje záměr sjednocení pravidel pro poskytování informací spotřebitelům. Tento předpis je od února 2008 projednáván a diskutován v rámci pracovní skupiny pro potraviny. Dosavadní diskuse naznačují rozdílnost názorů řady členských států z důvodu řady problematických bodů zpracovaných v návrhu nařízení. České předsednictví se chce zasadit o konstruktivní dialog mezi členskými státy a Evropským parlamentem zaměřený na společný cíl, kterým je umožnit konečným spotřebitelům informovaný výběr  potravin  a jejich bezpečné použití. 
České předsednictví v obecné rovině považuje proces zjednodušování a „Better regulation“ zaměřený na snižování administrativní zátěže zemědělců za klíčový.  Chceme se zasadit o nastartování procesu rušení zastaralé a nepotřebné legislativy.