Srbsko

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský úspěšně ukončil projekt české zahraniční rozvojové spolupráce "Institucionální podpora certifikace a kontroly rostlinného materiálu v Bosně a Hercegovině".

V rámci projektu ekonomické diplomacie (PROPED) navštívili zemědělci ze západního Balkánu již tradičně mezinárodní zemědělský veletrh Země živitelka v Českých Budějovicích.

Vláda premiéra Zaeva plní jeden z klíčových předvolebních slibů a zavádí pro zemědělce tzv. zelenou naftu.

V souvislosti s probíhající sklizní obilovin poskytlo Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodohospodářství Republiky Severní Makedonie první statistické údaje o letošní úrodě ječmene a pšenice.

Export ovoce a zeleniny z Bosny a Hercegoviny (BaH) se v roce 2018 snížil o plných 16% a dosáhl výše 180 milionů konvertibilních marek /dále jen KM/- 1 BAM = 0,51129 EUR.

Navzdory členství v dohodě o zóně volného obchodu CEFTA navýšila kosovská vláda zprvu zavedené deseti procentní clo na zboží z výše uvedených zemí na sto procent.

Podle srbského deníku Blic hospodařili tři největší vlastníci půdy v období těsně před německou okupací královské Jugoslávie na 11 200 hektarech. Proslulé rodiny Dundjerski, Kotek a Fernbach, které po sobě zanechaly množství kulturních hodnot a legend se však nemohou měřit ani s jedním z největších zemědělských podnikatelů dneška.

Za poslední rok vzrostl export ryb ze Srbska o 88%. Přestože Srbsko patří k tradičním výrobcům sladkovodních ryb, především pstruha a kapra, detailnější pohled na statistické údaje odhalí, že na růstu vývozu se největší měrou podílí filé a další výrobky z mořských ryb.

Přestože je Kosovo spolu se Srbskem a Bosnou a Hercegovinou od roku 2007 členem dohody o zóně volného obchodu CEFTA, zavedlo jednostranně 10% clo na zboží dovážené z těchto zemí. Zavedení jednostranných cel, které odporuje dohodě, je politickým gestem a vzhledem k předpokládanému tlaku Evropy na zmírnění situace v regionu lze předpokládat, že bude odvoláno.

Makedonští zemědělci hospodařící ve většině případů na drobných výměrách se dlouhodobě potýkají s dovozem levné pšenice. Přechod z pěstování obilnin na jinou zemědělskou výrobu, která může být i na menším pozemku efektivní je v současné bezcelní Evropě jediným řešením.