Kazachstán

V posledních několika letech zažívá Kazachstán „invazi“ sajg (stepní antilopy), která má za následek ničení polí a pastvin.

Analytici Euroasijské rozvojové banky (EDB) provedli studii potravinového zabezpečení a soběstačnosti v 7 postsovětských zemích (Kazachstán, Rusko, Arménie, Bělorusko, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán).

Za r. 2022 se v Kazachstánu vypěstovalo 4,1 mil. tun brambor, 1,1 mil. tun cibule, 621 tis. tun mrkve a 551 tis. tun zelí. I přes značný objem produkce zeleniny však v Kazachstánu dochází v důsledku nedostatku skladovacích kapacit, hlavně v období zima–jaro, k poklesu nabídky tuzemské zeleniny na trhu.

Od roku 2024 budou Kazachstánci platit daň za sběr hub a lesních plodů. Nyní se platí daň za sběr rostlin, lesních plodů, ořechů a hub pouze na území státních lesů, a zvláště chráněných přírodních území.

Od 8. dubna 2023 zrušila kazašská vláda zákaz vývozu cibule. Zákaz vývozu cibule na dobu tří měsíců byl v Kazachstánu zaveden 28. ledna 2023.

V Kazachstánu je v posledních letech nedostatek skladů zeleniny. Problémy se skladováním vznikají hlavně mimo sezonu. V současné době má země k dispozici 1 208 skladů s kapacitou 1,9 milionu tun.

Výbor pro veterinární kontrolu a dohled Ministerstva zemědělství Kazachstánu zavedl od 9. března 2023 (na dobu neurčitou) dočasné omezení na dovoz skotu a hovězího masa z Brazílie.

V posledních dvou letech zaznamenávají kazašští odborníci rostoucí zájem zemědělců pěstovat čočku. Spotřeba čočky v Kazachstánu je sice velmi nízká, nicméně se jedná o zajímavý exportní artikl.

Rada Euroasijské ekonomické komise rozhodla o bezcelním dovozu hovězího masa pro zpracování masných výrobků. V roce 2023 bude moci Kazachstán bezcelně dovézt ze třetích zemí vč. EU až 5 tis. tun masa.

V roce 2022 se objem vývozu kazašského masa téměř vyrovnal objemu dovozu masných výrobků do Kazachstánu.