Libanon stojí na křižovatce

Protesty, které v říjnu 2019 zaplnily libanonská města, nevedly k nezbytným reformám ani politickým změnám, které země nutně potřebovala. Kolaps země se nadále prohloubil a zatím není jasné, jaké řešení povede k vyřešení stávající krize. Současná krize není pouze ekonomická nebo finanční, ale je to důsledek nekompetentního vládnutí politických a obchodních elit, které nebyly schopny a ochotny provádět jakékoli reformy. Lze předpokládat, že ekonomická stabilita může být nastolena pomocí reforem v režii Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Problém není v nedostatku vůle potřebné reformy realizovat, ale spíše v přetrvávajícím odhodlání je blokovat. Minulá vláda byla nucena odstoupit v roce 2020 po masivním výbuchu v bejrútském přístavu a současná vláda dnes čelí výzvám k rezignaci z důvodu diplomatické krize zemí Perského zálivu a Libanonu. Hlavním problémem současné složité situace je neschopnost kterékoli z vlád provést potřebné reformy. Zatímco mezinárodní společenství doufá, že současná vláda by mohla konečně pokročit s reformami, zvláště při nárůstu vnitřního i vnějšího tlaku, problém stále leží jinde, respektive v rukou Íránem podporovaného vojensko-politického hnutí Hizballáh, které od získání parlamentní většiny v roce 2018 důsledně upřednostňuje své zájmy před zájmy libanonského lidu. Jde zejména o nezákonnou výrobu a pašování drog a obchodování s vojenským materiálem. Prostřednictvím korupce Hizballáh oslabuje státní instituce a postupně buduje v libanonských komunitách, zejména šíítské, loajalitu spíše ke svému hnutí než k libanonskému státu. Jedním z markantních příkladů bezmocnosti státních institucí proti Hizballáhu je vlekoucí se vyšetřování výbuchu v bejrútském přístavu. Stále častější pouliční střety inscenované Hizballáhem nastolily hrozbu nové občanské války. Trochu v duchu přísloví, že když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém.

V důsledku prohlubující se hospodářské a finanční krize, která zasáhla všechny vrstvy a náboženské skupiny v Libanonu, ztrácí Hizballáh podporu své vlastní šíítské komunity, pro kterou již ztratil svou přitažlivost jakožto mocného ochránce šíítů. V 80. letech, v době zrodu Hizballáhu, se toto hnutí představovalo jako otec – živitel a ochránce. Hnutí požadovalo od šíítů věrnost výměnou za moc, společenské postavení a v mnoha případech bezplatnou nabídku základních životních potřeb. Tento obraz přestal platit zejména s nástupem posledních amerických sankcí vůči Íránu, které zasadily tvrdou ránu Íránskému finančnímu sektoru a tím pádem došlo významné ztrátě finanční podpory pro hnutí Hizballáh. 

Změna v Libanonu může nejdříve nastat na základě výsledků parlamentních voleb, plánovaných na březen 2022.

Kontakt:
Ing. Petr Sochor, E-mail: petr_sochor@mzv.cz, Mobil: 00961 70 258 310