Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc září 2018

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc září 2018

 

Dotaz:
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tímto Vaší instituci zdvořile žádám o poskytnutí následujících informací. 
Rádi bychom Vás požádali o zaslání kopií všech proplacených účtenek z reprefondu od roku 2017 do současnosti, a to konkrétně všech ministrů a náměstků. 
Informace žádám poskytnout v elektronické formě a zaslat na výše uvedenou e-mailovou adresu. V případě, že by nebylo možné informace v elektronické formě zaslat, Vás prosím o jejich poskytnutí na adresu: B. R. xxxx). Bude-li nutné za vyřízení mé žádosti účtovat nějaký poplatek, prosím o předchozí zaslání jeho odhadu. Za poskytnutí mnou požadovaných informací předem velmi děkuji.
 

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 24. srpna 2018 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o zaslání kopií všech proplacených účtenek z reprefondu od roku 2017 do současnosti, a to konkrétně všech ministrů a náměstků, a v návaznosti na úhradu nákladů na poskytnutí informace podle dopisu čj. 49000/2018-MZE-12120 ze dne 6. září 2018 provedenou dne 21. září 2018, Vám v příloze zasílám požadované kopie účtenek.
(Přílohy: dle textu)

 

Dotaz:
Žádost o informace
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších změn a doplňků
Žádám zdvořile o informaci ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších změn a doplňků, týkající se vnitřních předpisů vztahujících se k hospodaření s majetkem, finančnímu hospodaření, jakož i k pravidlům hospodaření s fondy veřejných výzkumných institucí. 
Dovoluji si požádat o sdělení, zda byl vydán nějaký vnitřní předpis (směrnice, doporučení, metodiky apod.), který se týkal doporučení Ministerstva zemědělství ČR jakožto zřizovatele vůči jednotlivým zřízeným veřejným výzkumným institucím k přijímání a obsahu jejich vnitřních předpisů. Prosím o zaslání této informace a případně též textového znění tohoto vnitřního předpisu na mou e-mailovou adresu.
Dovolte mi, abych krátce vysvětlila důvod podání této žádosti. V rámci svého studia v doktorském studijním programu na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, na katedře správní vědy a správního práva, píši disertační práci, v níž se zabývám právní úpravou hospodaření veřejných subjektů. Vedle veřejných výzkumných institucí jsou to např. profesní komory nebo veřejné vysoké školy.  
Mým záměrem je navázání případné odborné spolupráce a diskuze ve vztahu k legislativním možnostem a pozitivním doporučením právní úpravy de lege ferenda. Vnitřní předpisy budou sloužit výlučně k výzkumným a vědeckým účelům. Mohu Vám rovněž zaručit plnou anonymitu, jelikož předpisy budou analyzovány komplexně, nikoliv konkrétně ve vztahu k té či oné veřejné výzkumné instituci. Uvedené předpisy poslouží pouze k analýze této úpravy v rámci mého studia v doktorském studijním programu na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Proto není třeba zasílat podepsané předpisy apod., postačí jen jejich textové znění.
Bližší informace mohu vysvětlit i osobně (pokud byste měli zájem o osobní setkání), případně telefonicky.

Odpověď:
K Vaší žádosti ze dne 29. srpna 2018 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ohledně informace, zda ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“) vydalo nějaký vnitřní předpis (směrnici, doporučení, metodiku apod.), který by se týkal doporučení MZe jakožto zřizovatele sedmi veřejných výzkumných institucí k přijetí jeho obsahu do vnitřních předpisů jednotlivých veřejných výzkumných institucí, sděluji následující.
Veřejné výzkumné instituce jsou zřízeny podle zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, který přesně vymezuje jejich činnost a způsob řízení. MZe proto nevydalo žádné závazné, nebo doporučují nařízení, které by mělo být implementováno do vnitřních předpisů jednotlivých veřejných výzkumných institucí.
Výjimku tvoří dopis ministra zemědělství odeslaný dne 16. června 2017 pod čj.: 36625/2017-12113 všem resortním organizacím (včetně veřejných výzkumných institucí), které jsou zadavateli podle § 4 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ve kterém podřízeným organizacím ukládá povinnost implementovat do svých vnitřních předpisů pravidla a standardy pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Dopis týkající se zadávání veřejných zakázek malého rozsahu je přílohou této odpovědi.
V případě doplňujících informací nezbytných pro zpracování vaší doktorandské práce se obraťte přímo na doc. Ing. M. P., CSc., e-mail: xxx.
(Přílohy: 1. Dopis ministra k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu)

 

Dotaz:
Dovoluji si Vás požádat v souladu s zákonem č 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím o zaslání 2 informací:
1. Zda a kdy MZe ČR  rozhodlo,  případně zda již vydalo Rozhodnutí ve právním řízení o odvolání žadatele v souvislostí s neposkytnutím části dotace dle NV 197/2005 Sb. v platném znění, finanční prostředky vyplácené ČSV v říjnu 2017.  Pokud bylo příslušné Rozhodnutí vydáno, žádám o jeho poskytnutí zejména části týkající se stanoviska a odůvodnění k odvolání podané prostřednictvím ČSV týkající se mé osoby.
2. Dotaz k legitimitě požadavku uvedeném ve směrnici ČSV k přijímání žádostí od chovatelů včel o dotaci 1D pro rok 2018 (viz přiložený dokument).

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 6. září 2018 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, uvádím následující:
K dotazu č. 1) „Zda a kdy MZe ČR  rozhodlo,  případně zda již vydalo Rozhodnutí ve právním řízení o odvolání žadatele v souvislosti s neposkytnutím části dotace dle NV 197/2005 Sb. v platném znění, finanční prostředky vyplácené ČSV v říjnu 2017.  Pokud bylo příslušné Rozhodnutí vydáno, žádám o jeho poskytnutí zejména části týkající se stanoviska a odůvodnění k odvolání podané prostřednictvím ČSV týkající se mé osoby“ sděluji, že odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství, vydal dne 24. srpna 2018 rozhodnutí o odvolání pod čj. 9812/2018-MZE-16232, ve kterém posoudil odvolání Ing. Lubomíra Bočka. Odvolání bylo posouzeno tak, že odvolací orgán svým výrokem rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (sp. značka 2017/S12301/S3111/001,
č.j. SZIF/2017/0596935, ze dne 6. 10. 2017) zrušil a vrátil zpět k novému projednání.
Vzhledem k tomu, že jste požadoval poskytnutí části rozhodnutí týkající se zejména Vaší osoby, zasílám předmětné rozhodnutí v příloze s anonymizovanými údaji týkajícími se dalších žadatelů o dotaci.
K dotazu č. 2) „ Dotaz k legitimitě požadavku uvedenému ve směrnici ČSV k přijímání žádostí od chovatelů včel o dotaci 1D pro rok 2018 (viz přiložený dokument)“ sděluji, že  Oběžník č. 1/2018, který vydal a zveřejnil Český svaz včelařů, z.s. (dále jen „ ČSV“) a jsou v něm mimo jiné uvedeny pokyny k administraci dotačního programu 1.D. Podpora včelařství, není Ministerstvem zemědělství ČR schvalován. Ministerstvo zemědělství schvaluje „Vnitřní směrnici k administraci dotací“, ve které  Vámi uvedená podmínka pro poskytnutí dotace – vyplnění „Podkladů pro Statistický výkaz o včelařství v ČR v roce 2018“,  není uvedena a do Oběžníku č. 1/2018 se zřejmě dostala omylem. Po prošetření, konzultaci a dohodě s ČSV, Vám sděluji, že tato část textu v oběžníku č. 1/2018 bude v nejbližších dnech opravena.
(Přílohy: 1. Anonymizovaná verze rozhodnuti o odvoláni č.j. 9812_2018 -MZE-16232 ze dne 24.8.2018.pdf)

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
Závěrečný účet kapitoly 329 - Ministerstvo zemědělství za roky 2010 až 2012
Pro potřeby zpracování vlastní disertační práce Vás tímto žádám o elektronické zaslání Závěrečného účtu kapitoly 329 - Ministerstvo zemědělství za roky 2010, 2011 a 2012 ve formátu doc nebo pdf. V každém roce mi jde pouze o standardně vypracovanou zprávu bez přílohové části, pokud byla vypracována odděleně. Zprávy se mi oproti jiným resortům nepodařilo objevit na Vašich webových stránkách.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 10. září 2018 o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám v příloze zasílám požadovaný Závěrečný účet kapitoly 329 – Ministerstvo zemědělství za roky 2010, 2011 a 2012.
(Přílohy: DVD – Závěrečný účet kap. MZe za roky 2010 až 2012)

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb.
Spolek se na Vás obrací se žádostí o poskytnutí informace v otázce ochranného pásma lesa.
Zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon, konkrétně ust. § 14 odst. 2 vymezuje ochranu lesa prostřednictvím ochranného pásma pro případy stavební činnosti /např. umístění staveb, terénní úpravy/. Tato zákonná ochrana tedy zajišťuje ochranu lesa ve vztahu horizontální ochrany lesa a je dobře, že je" činěna, a to ve veřejném zájmu.
V poslední době se v ČR dynamicky rozvíjí letecká činnost formou ultralehkých letadel (dle zákona o civilním letectví se jedná o sportovní létající zařízení). Jejich majitelé za vzletové a přistávací plochu většinově využívají pozemky vedené v katastru nemovitosti jako trvalý travní poros (odkaz na § 84d odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví). Řada těchto pozemků bezprostředně sousedí s lesními pozemky, a tak dochází k jevům, že z důvodu zajištění bezpečného letového provozu (tj. především ve směru letové dráhy) jsou jednotlivé či skupiny stromů jednoduše pokáceny a v řadě případů se to děje bez povolení. Následné šetření ze strany inspekčních orgánů a policie končí tak, že viníka se nepodaří zjistit, přestože je na první pohled zřejmé, pachatel tohoto protiprávního jednání je provozovatel letecké činnosti.
Dotaz zní: Pamatuje nějaká právní norma na to, že vymezuje pro případy např. provozování letecké činnosti i ochranné pásmo lesa ve směru vertikální vzdálenosti a která to je?
Pokud tomu tak není, bude se ministerstvo tímto rozmáhajícím se problémem zabývat a následně připraví do legislativního procesu příslušnou novelu lesního zákona? Spolek k tomu poznamená, že skutečně je to již v současnosti závažný problém, a prosto dává podnět, aby ministerstvo se zřízením vertikální ochrany lesa zabývalo. V případě zájmu Spolek ministerstvu poskytne relevantní podklady včetně fotodokumentace z jednoho konkrétního případu, kdy díky provozovatele letecké činnosti bylo postupně zlikvidováno několik desítek stromů a následné vysázený nový smrkový porost byl chemicky poničen.

Odpověď:
K Vaší žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve věci ochranného pásma lesa, kde také upozorňujete na případy poškozování lesa (kácení stromů) v souvislosti s provozem letecké činnosti v jeho bezprostředním sousedství, sděluji následující:
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, ani jiný právní předpis výslovně žádné ochranné pásmo ve vertikálním směru od lesa neupravuje. Nicméně lesní zákon upravuje ochranu lesa komplexně, přičemž i na případné poškození z vertikálního směru je tak v lesním zákoně pamatováno. Platí totiž, že každý je povinen les nepoškozovat a nenarušovat lesní prostředí (§ 19 odst. 1 lesního zákona). Stejně tak např. platí, že právnické a fyzické osoby, které při své činnosti používají nebo produkují látky poškozující les a les ohrozí nebo poškodí, jsou povinny provádět opatření k zabránění nebo zmírnění jejich škodlivých následků (§ 21 odst. 1 lesního zákona). V případě vzniku škody na lese, neoprávněné těžby nebo např. nezákonného odnětí nebo omezení využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa se může jednat o naplnění některé skutkové podstaty přestupku, za jehož spáchání potom hrozí pachateli sankce v souladu s lesním zákonem. Možností, jak zajistit určitou „vertikální ochranu“, je též přijetí opatření podle § 22 odst. 1 lesního zákona nebo změna hospodaření ve smyslu § 22 odst. 2 lesního zákona. V obou uvedených případech pak náleží vlastníku lesa náhrada za provedený zásah do lesa nebo za omezení hospodaření podle vyhlášky
č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.
Pokud jde o Vámi uváděné kácení stromů ve směru letové dráhy, je třeba uvést, že se může jednat o činnost na základě pravomocného rozhodnutí o povolení odnětí pozemků plnění funkcí lesa a jejich uvolnění pro jiné využití, případně o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa, a to ať již dočasné nebo trvalé. V takovém případě se jedná o legální stav aprobovaný rozhodnutím příslušného orgánu státní správy lesa. V opačném případě, tj. bez zákonem předpokládaného správního rozhodnutí, se i v tomto případě může jednat o naplnění skutkové podstaty přestupku vymezeného lesním zákonem. Je-li Vám takové jednání známo, je namístě učinit podnět na místně a věcně příslušný orgán státní správy lesů.
S ohledem na výše uvedené, tedy již existující zákonnou ochranu lesa, ministerstvo v současné době neuvažuje o zavedení specifického druhu vertikálního ochranného pásma.

 

Dotaz:
Na základě zákona o svobodném přístupu k informacím se obracím na povinný subjekt se žádostí o poskytnutí odpovědi, kterou povinný subjekt poskytl J. O., zastupiteli obce Rokytnice v roce 2010 či 2011 ve věci Způsobu zjištění množství odváděných odpadních vod v případě neexistence měření odpadních vod.

Odpověď:
K Vaší žádosti ze dne 12. září 2018, kterou jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ohledně poskytnutí odpovědi, která měla být poskytnuta panu J.O., zastupiteli obce Rokytnice v roce 2010 či v roce 2011 ve věci způsobu zjištění množství odváděných odpadních vod v případě neexistence měření odpadních vod, sděluji následující:
Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o dokument, který mohl být vyhotoven v roce 2010, kdy Ministerstvo zemědělství ještě nemělo zavedenou elektronickou spisovou službu, není v současné chvíli možné dokument bez bližší specifikace (spisová značka, nebo číslo jednací a datum vyhotovení požadovaného dopisu) dohledat. Vámi požadovaný dopis však také není v rámci elektronické spisové služby (rok 2011) evidován. V této souvislosti si Vás dovoluji upozornit na skutečnost, že s ohledem na stanovené skartační lhůty mohl být uvedený dokument již skartován.
Dále Vám k uvedené problematice sděluji, že způsobem pro zjištění množství odváděných odpadních vod v případě neexistence měření vypouštěných odpadních vod se v předmětném roce 2010 také zabývala výkladová komise k zákonu č. 274/2001 Sb.,
o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů. Výkladové stanovisko k problematice zjišťování množství odpadních vod Vám tedy zasílám v příloze tohoto dopisu.
(Příloha: dle textu)

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
Dotazník v návaznosti na zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
Pro potřeby zpracování vlastní disertační práce Vás tímto žádám o elektronické vypracování a následné zaslání dotazníku na můj e-mail. V rámci vyplnění dotazníku prosím vybírejte pouze z odpovědí uvedených v závorce s tím, že u otázek 1.4, 2.4, 3.4, 4.4 a 5.4 lze vybrat více možností. Dotazník naleznete na druhé straně tohoto dokumentu.

Odpověď:
K Vaší žádosti ze dne 17. září 2018 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které jste požádal o vyplnění přiloženého dotazníku v návaznosti na zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Vám v příloze zasílám požadovaný vyplněný dotazník.
(Přílohy: 1. Zadost o poskytnuti informace.docx)

 

Dotaz:
Žádost o informace podle zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Dne 11. 7. 2017 jsem Ministerstvu zemědělství, odboru státní správy lesů, myslivosti a rybářství (dále jen MZe) zasílal podnět na odstranění nezákonného stavu u honebních společenstev Markvartice a Česká Kamenice. Dne 27. 7. 2018 jsem byl informován o tom, že MZe posoudí, zda jsou dány důvody pro obdobný postup Krajského úřadu Ústeckého kraje jako v případě posouzení zániku HS Žíželice dle § 69 odst. 2 zákona o myslivosti a následně mne bude informovat. Dne 29. 8. 2018 jsem obdržel odpověď na podnět, ve kterém MZe mimo jiné uvádí : „Po posouzení Vašeho podnětu, odpovědi Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 10. 7. 2018 pod č. j. 2401/ZPZ/2018-4 a z protokolu o kontrole provedené Ministerstvem zemědělství na Městském úřadě Žatec dne 13. 9. 2017 vyplývá: Magistrát města Děčín posoudil stanovy obou výše uvedených honebních společenstev a učinil závěr, že nejsou dány důvody zániku obou výše uvedených honebních společenstev dle § 69 odst. 2 zákona o myslivosti. Krajský úřad se s tímto názorem ztotožnil. V případě Honebního společenstva Žíželice učinilo Ministerstvo zemědělství v protokolu o kontrole Městského úřadu Žatec ze dne 13. 9. 2017 závěr, že Honební společenstvo Žíželice zaniklo ke dni 31. 3. 2003 dle § 69 odst. 2 zákona o myslivosti a současně uložilo Městskému úřadu Žatec, aby učinil nezbytné kroky s tím související. Dále je v protokolu uvedeno, že by tuto skutečnost měl Krajský úřad Ústeckého kraje zohlednit při svém rozhodování v odvolacím řízení proti rozhodnutí Městského úřadu Žatec ze dne 7. 4. 2003 pod č. j. ŽPZL-150/02/206/Paz a proti rozhodnutí Okresního úřadu v Lounech ze dne 19. 3. 1993 pod č. j. 206/2599/49/92/M. V případě Honebního společenstva Žíželice Krajský úřad Ústeckého kraje vycházel z kontrolních zjištění Ministerstva zemědělství jako nadřízeného správního orgánu, zatímco v případě Honebních společenstev Markvartice a Česká Kamenice Krajský úřad Ústeckého kraje postupoval výhradně na základě vlastního posouzení. Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že okolnosti obou Vámi zmíněných případů jsou odlišné, a proto nelze mít za to, že by se jednalo o obdobné případy. Krajský úřad Ústeckého kraje při posuzování obou případů neporušil § 2 odst. 4 správního řádu. Ministerstvo zemědělství dodává, že neposuzovalo věcnou správnost postupu Krajského úřadu Ústeckého kraje ve věci stanov Honebního společenstva Markvartice a Česká Kamenice. Orgánem státní správy myslivosti, který vede rejstřík honebních společenstev, je Magistrát města Děčína“.
S ohledem na skutečnost, že s mým podnětem ze dne 11. 7. 2018 MZe obdrželo i stanovy shora uvedených společenstev, žádám odpověď podle zákona o svobodném přístupu k informacím na níže uvedené otázky.
1. Na základě jakého čeho, či jakého podnětu (nezajímá mne zákonné zmocnění ke kontrole, které znám) učinilo MZe kontrolu na MěÚ Žatec k honitbě Žíželice.
2. Proč MZe neposoudilo zaslané stanovy HS Markvartice a HS Česká Kamenice, které obdrželo společně s mým podnětem.
3. Proč MZe neučinilo kontrolu na MM Děčín k HS Markvartice a HS Česká Kamenice, stejně jako v případě HS Žíželice, když byl MZe dán přímo podnět na opatření na odstranění nezákonnému stavu. A proč podle zjištěných skutečností nepostupovalo MZe obdobně jako u MěÚ Žatec v případě HS Žíželice.

Odpověď:
Obdržel jsem Vaší žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů ohledně postupu Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“) ve věci posouzení zániku Honebních společenstev Žiželice, Markvartice a Česká Kamenice.
K dotazu č. 1) „Na základě čeho, či jakého podnětu učinilo MZe kontrolu na MěÚ Žatec k honitbě Žíželice.“ sděluji, že ministerstvo obdrželo dne 6. září 2017 Protokol o kontrole, kterou vykonal Krajský úřad Ústeckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen „krajský úřad“) na Městském úřadu Žatec (dále jen „městský úřad“), ze dne 4. září 2017. V tomto kontrolním protokolu bylo konstatováno, že Honební společenstvo Žiželice mělo ke dni 30. března 2003 zaniknout, avšak s tímto závažným zjištěním nebyla spojena žádná konkrétní opatření, kromě toho, že městský úřad má krajský úřad průběžně informovat, a dále nebylo patrné, jaký dopad má uvedené zjištění na subjekt, který se považoval za existující Honební společenstvo Žiželice, a který nadále hospodařil v honitbě Žiželice, o jejichž existenci též vznikaly na základě závěru krajského úřadu pochybnosti. Právě na základě těchto zjištění byla provedena předmětná kontrola ministerstvem. Jak vyplývá z protokolu o kontrole ze dne 9. října 2017, ministerstvo si na místě vyžádalo listiny ohledně hospodaření v honitbě Žiželice v posledních letech před provedenou kontrolou (nejstarší listina je datována 6. května 2013 – jedná se o záznam o složení slibu myslivecké stráže), zjišťovalo, jak dlouho jsou městskému úřadu známy pochybnosti o existenci Honebního společenstva Žiželice a jaký je současný stav ohledně tohoto honebního společenstva v době konání předmětné kontroly. To vše za účelem ověření stavu, že i přes konstatování krajského úřadu, že Honební společenstvo Žiželice mělo zaniknout, nadále takový subjekt v honitbě Žiželice hospodaří a městský úřad disponuje standardními výkazy o tomto hospodaření. Závěr ohledně zániku honebního společenstva Žiželice, který učinil krajský úřad, nebyl městským úřadem nijak rozporován a ministerstvo jej proto vzalo za prokázaný a doplnilo jej o opatření směřující k ukončení hospodaření v předmětné sporné honitbě, tj. o opatření směřující k odevzdání plomb a lístků o původu zvěře.
K uvedenému je třeba uvést, že otázka posouzení existence honebního společenstva, jakož i otázka vedení rejstříku honebních společenstev jsou v pravomoci příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, jakožto orgánu státní správy myslivosti (v tomto případě městský úřad). Nadřízeným orgánem obecního úřadu je poté příslušný krajský úřad. Protokol o kontrole provedené ministerstvem slouží příslušnému orgánu jakožto podklad pro jeho postup a je zcela v kompetenci tohoto orgánu, jak jednotlivé podklady vyhodnotí a následně rozhodne ve věci. Přezkum takového rozhodnutí náleží potom jeho nadřízenému správnímu orgánu.
K dotazu č. 2) a 3) „Proč MZe neposoudilo zaslané stanovy HS Markvartice a HS Česká Kamenice, které obdrželo společně s mým podnětem.“ a „Proč MZe neučinilo kontrolu na MM Děčín k HS Markvartice a HS Česká Kamenice, stejně jako v případě HS Žíželice, když byl MZe dán přímo podnět na opatření na odstranění nezákonného stavu. A proč podle zjištěných skutečností nepostupovalo MZe obdobně jako u MěÚ Žatec v případě HS Žíželice.“ sděluji, že s výše  uvedeným souvisí odpověď i na tyto dvě otázky.
V daném případě (tj. ve věci Honebních společenstev Markvartice a Česká Kamenice) totiž příslušný obecní úřad obce s rozšířenou příslušností (tj. Magistrát města Děčín) ani krajský úřad neexistenci předmětných honebních společenstev nekonstatovaly a ministerstvo tak v jejich jednání nespatřuje rozpory obdobné rozporům v kontrolním protokolu krajského úřadu ze dne 4. září 2017 popsaným výše, což Vám bylo sděleno dopisem č. j. 48650/2018-MZE-16231 ze dne 29. srpna 2018 a nejsou proto založeny důvody pro provedení kontroly ze strany ministerstva.
Zároveň je potřebné též uvést, že problematika ohledně pochybností o existenci honebních společenstev ve vztahu k přechodnému ustanovení uvedenému v § 69 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů i po uplynutí více než desetiletí od účinnosti daného přechodného ustanovení, je novým jevem, pro který zatím nelze hovořit o ustálené správní praxi. V současné době je právní názor uplatněný v případě Honebního společenstva Žiželice podle informací dostupných ministerstvu podroben přezkumu jak civilního, tak správního soudnictví, jehož výsledek může být pro další postup v tomto případu zásadní.

 

Dotaz:
Obracím se na Vás se žádostí podle zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, a žádám Vás tímto o seznam poradců, kteří aktuálně pracují u Vás na ministerstvu, případně přímo pro ministra, včetně jejich dohodnuté odměny - to znamená kolik mají přislíbeno na hodinu, případně nějakou fixní částku.
S ohledem na závěry Ústavního soudu, zaujaté v nálezu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16, lze takovou informaci zpřístupnit v případě splnění následujících podmínek (bod 125 odůvodnění nálezu):
a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu;
b) informace samotná se týká veřejného zájmu;
c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa";
d) informace existuje a je dostupná.
V tomhle případě má žádost zajisté naplňuje podstatu všech bodů.
Pokud by bylo možné, požádala bych o zaslání odpovědi elektronicky.

Odpověď:
Žádostí ze dne 21. září 2018 jste požádala o zaslání informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ohledně seznamu poradců, kteří pracují pro Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“).
K Vaší žádosti sděluji, že tyto informace zveřejňuje ministerstvo v souladu s vládní protikorupční strategií a Rezortním interním protikorupčním programem v rámci seznamů poradců, poradních orgánů a společností, advokátů a advokátních kanceláří, a to na internetové adrese
http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/o-ministerstvu/protikorupcni-strategie/.

 

Dotaz:
Žádost o informace
Obracím se na Vás s žádostí o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb.
Žádám o odpověď na následující dotazy
1. Kolik kontrol provedly orgány státní správy lesů v letech 2016 a 2017 dle § 49, odst.3, písm. m), ale i § 48, odst. 2, písm. i) a § 48a, odst. 2, písm. g) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (dále jen zákon) na dodržování ustanovení § 33, odst. 1. a kolik a jakých opatření bylo uděleno na základě těchto kontrol na dodržování ustanovení § 32 a zvláště pak § 33 odst. 1? A v kterých krajích?
2. Je při provádění kontrol při na dodržování ustanovení § 33 odst. 1 zákona – přednostní zpracování nahodilých těžeb – dodržováno u lesů ve vlastnictví státu ustanovení § 4 odst. 1 zákona – práva a povinnosti vlastníka má právnická osoba, jíž bylo svěřeno nakládání se státními lesy a nikoli její organizační jednotka? Jinými slovy, jak je možné, že se až do dneška někde zpracovávají úmyslné těžby, ačkoliv dříví splňující definici těžby nahodilé dle § 33 odst. 1 zůstává stát?
Děkuji Vám za zpracování odpovědi za výše uvedené dotazy. Domnívám se, že nezpracovávání nahodilých těžeb přednostně po celé České republice, resp. nerespektování § 33 odst. 1 zákona o lesích je jednou z příčin současné kůrovcové kalamity.
 

Odpověď:
K Vaší žádosti o informace ze dne 26. září 2018 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám sděluji následující informace.
K dotazu „kolik kontrol provedly orgány státní správy lesů v letech 2016 a 2017 dle § 49 odst. 3 písm. m), ale i § 48 odst. 2 písm. i) a § 48a odst. 2 písm. g) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon) na dodržování ustanovení § 33 odst. 1“ uvádím, že samotné Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) provádí podle § 86 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, kontroly na krajských úřadech. Tyto kontroly jsou zaměřeny obecně výkon státní správy v přenesené působnosti a byly provedeny v roce 2016 v Jihočeském, Karlovarském a Zlínském kraji a na Magistrátu hlavního města Prahy. V roce 2017 byly kontroly provedeny v Ústeckém, Olomouckém, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji.
Mimoto iniciovalo ministerstvo provedení dozoru podle § 51 odst. 1 lesního zákona na Městském úřadě Votice. Kontroly zaměřené zde na včasné zpracování těžby nahodilé, provedené dne 16. března 2017, se zúčastnili také zástupci ministerstva.
K uvedenému dotazu Vám dále sděluji, že ministerstvo není povinno sledovat, resp. zjišťovat, a tedy ani nezjišťuje, kolik dozorových akcí nebo kontrol provádějí krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností jako orgány státní správy lesů podle § 51 odst. 1 lesního zákona. Proto Vám nemohu sdělit Vámi požadovaný počet takových kontrol.
K další části dotazu „kolik a jakých opatření bylo uděleno na základě těchto kontrol na dodržování ustanovení § 32 a zvláště pak § 33 odst. 1 zákona, a v kterých krajích“ sděluji, že ministerstvo na konci roku 2017 z vlastní iniciativy požádalo krajské úřady, aby za sebe a za obecní úřady obcí s rozšířenou působností v obvodu jejich územní působnosti zjistily a ministerstvu sdělily, kolik nařídily opatření k ochraně lesa podle § 32 odst. 2 písm. a) lesního zákona. Z informací poskytnutých krajskými úřady byl o počtu nařízených opatření sestaven následující přehled:

Kraj	2016	2017
Praha	-	-
Středočeský	36	5
Jihočeský	12	17
Plzeňský	8	20
Karlovarský	-	2
Ústecký	-	1
Liberecký	10	2
Královéhradecký	7	38
Pardubický	10	7
Vysočina	7	2
Jihomoravský	19	15
Olomoucký	-	1
Moravskoslezský	2	2
Zlínský	4	2
Celkem	115	114

Počet opatření týkajících se dodržování ustanovení § 33 odst. 1 lesního zákona nebyl ze strany ministerstva zjišťován. 
K Vašemu druhému dotazu konstatuji, že je formulován poněkud nejasně. Je samozřejmé, že má-li podle ustanovení § 4 odst. 1 lesního zákona práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona právnická osoba, které je svěřeno nakládání s těmito lesy, pak plní takové povinnosti prostřednictvím svých organizačních složek.
Je zřejmé, že se Váš druhý dotaz týká státního podniku Lesy České republiky (dále jen „LČR“); v této souvislosti Vám na navazující dotaz „jak je možné, že se až do dneška někde zpracovávají úmyslné těžby, ačkoliv dříví splňující definici těžby nahodilé dle § 33 odst. 1 zůstává stát“ sděluji, že je to dáno právě organizační strukturou LČR a skutečností, že LČR zabezpečují hospodaření v lesích na základě obchodních smluv uzavíraných s dodavateli pěstebních a těžebních prací. Tak např. na smluvních územních jednotkách na území lesních správ Mělník nebo Nymburk, kde není prakticky žádný zvýšený podíl nahodilých těžeb, ani kůrovcová kalamita, není žádný důvod pro to, aby smluvní partneři LČR, kteří na takových smluvních územních jednotkách vykonávají v mezích uzavřených smluv těžební práce, neprováděli v dohodnutém rozsahu úmyslné těžby, ať již mýtní nebo předmýtní.
Pro úplnost dodávám, že při současném mimořádném rozsahu kůrovcové kalamity a při obecně známém nedostatku pracovníků v lesích a přeplněnosti domácích zpracovatelských kapacit, nezbývá, než v některých regionech dočasně akceptovat v lesích stojící kůrovcové souše, tedy stromy, které by jinak měly být podle § 33 odst. 1 lesního zákona vlastníkem lesa přednostně odstraňovány v rámci těžby nahodilé.