Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc duben 2018

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc duben 2018

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/99 Sb.
Žádám o informaci, zdali bývalý ministr zemědělství M. J. po svém odchodu z funkce využíval služební auto či auta, případně zdali měl k dispozici řidiče. Pokud ano, žádám o informaci, kolik kilometrů auto najelo, kolik korun stál celkový provoz včetně případných nákladů na řidiče a kolik řidičů tento provoz zajišťovalo. Zároveň žádám o kopii jízdního deníku (knihy jízd) za dané období.

Odpověď:
K Vaší žádosti ze dne 5. dubna 2018 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, sděluji, že Ing. M. J. užíval služební vozidlo bez řidiče po tři kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž ukončil výkon funkce ministra zemědělství. Se služebním vozidlem v daném období najel 21 585 kilometrů. Celkový provoz stál 74 811,98 Kč. Kopie Záznamu o provozu předmětného vozidla je přílohou tohoto dopisu.
(Přílohy: 1. Záznam o provozu služebního vozidla)

 

Dotaz:
Žádám tímto dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o informaci v rozsahu sdělení, zda Vaše ministerstvo v letech 2010 až 2016 provádělo změnu zřizovací listiny jakékoliv Vaší příspěvkové organizace. Pro případ, že k takovému jednání v letech 2010 až 2016 v pravomoci Vašeho ministerstva došlo, pak Vás žádám, abyste mi sdělili:
- o jakou příspěvkovou organizaci se jednalo v rozsahu
. název;
. identifikační číslo;
- a kdy ke změně zřizovací listiny příslušné příspěvkové organizace došlo.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 5. dubna 2018 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám sděluji, že Ministerstvo zemědělství ve Vámi specifikovaném časovém úseku, tzn. v létech 2010 – 2016, provedlo následující změny zřizovacích listin státních příspěvkových organizací resortu:
- Česká akademie zemědělských věd, IČ 48135291, změna dne 22. 12. 2010,
- Ústav zemědělské ekonomiky a informací, IČ 00027251, změna dne 22. 12. 2010, dne 10. 9. 2014 a dne 8. 11. 2016,
- Národní zemědělské muzeum, IČ 75075741, změna dne 30. 11. 2015,
- Národní hřebčín Kladruby nad Labem, IČ 72048972, změna dne 4. 3. 2010, dne 23. 7. 2012,
- Zařízení služeb MZe, IČ 71294295, změna dne 9. 11. 2015, dne 14. 9. 2016.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb.
Obracím se na Vás se žádostí o poskytnutí následující informace:
za jakých podmínek je možné získat příslušnou dotaci na pozemek, který je v katastru nemovitostí veden jako trvalý travní porost a je na něm se souhlasem spoluvlastníka celoročně provozována letecká činnost formou vzletů, přistání a popojíždění sportovních létajících zařízení (jedná se o ultralehká letadla)? Z tohoto pozemku se uskutečňují mimo jiné i např. předváděcí lety, výcvikové lety, nebo příp. vyhlídkové lety. Kromě toho na tomto pozemku stojí hangár s jedním až dvěma těmito letouny. Pozemek je samozřejmě v průběhu roku kosen.
Pro úplnost dále dávám odkaz na zákon o civilním letectví (č. 49/1997 Sb.) v platném znění, konkrétně na ust. § 35 odst. 2 a § 84d - Plochy pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení, ve kterém se v odst. 2 uvádí a dále cituji: „Ke vzletům a přistáním při nepravidelném provozu motorových sportovních létajících zařízení a pravidelném i nepravidelném provozu nemotorových sportovních létajících zařízení může být použito jakékoliv další plochy, vyslovil-li s využíváním plochy k tomuto účelu souhlas vlastník plochy,
Dále se dotazuji, o jaký druh dotace by se vdaném případě jednalo a z jakých dotačních zdrojů by byla poskytnuta?
Další otázka zní, zda je vůbec možné získat z takovéto plochy tuto dotaci, případně z které její části?

Odpověď:
K Vaší žádosti ze dne 9. dubna 2018 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, týkající se možnosti získat dotace na pozemek, který je v Katastru nemovitostí veden jako travní porost, a na kterém je celoročně provozována letecká činnost, sděluji, že na takový pozemek nelze získat zemědělské dotace. Vyplývá to mimo jiné z definice zemědělské činnosti a zemědělské plochy podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, v platném znění, a z definice zemědělské kultury podle § 3 nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů. Plochy, na kterých je celoročně provozována letecká činnost, nelze evidovat v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů (tzv. LPIS), čímž není splněna základní podmínka pro poskytnutí zemědělských dotací.
Pro informaci uvádím, že zemědělské dotace lze získat pouze na tzv. polní letiště. Jedná se o zatravněné plochy, které slouží příležitostně ke startování a přistávání letadel provádějících agrotechnické operace (ochrana rostlin, hnojení) na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, ve věci veřejných prostředků poskytovaných Ministerstvem zemědělství ČR a jejich příjemců, jakož i účelu a podmínek poskytnutých veřejných prostředků.
Na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, si Vás dovoluji požádat o poskytnutí níže specifikovaných informací, týkajících se veřejných prostředků poskytovaných Ministerstvem zemědělství ČR a jejich příjemců, jakož i účelu a podmínek poskytnutých veřejných prostředků.
Konkrétně žádám o poskytnutí těchto informací:
1. Kolika žadatelům o dotaci nebyla přiznána dotace na dotační program 19.A.a. „Podpora na účast producentů a zpracovatelů mléka v režimu jakosti Q CZ“ pro rok 2017, a to z důvodu nedoložení předběžné žádosti na tento dotační program 19.A.a. nejpozději do 30. 09. 2016 (dle Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2017)?
2. Kolik finančních prostředků vyčleněných na dotační program 19.A.a. „Podpora na účast producentů a zpracovatelů mléka v režimu jakosti Q CZ“ pro rok 2017 a schválených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR zůstalo nevyčerpaných, a jak s těmito bylo naloženo?
3. Dovoluji si dále požádat o zaslání rozhodnutí Evropské komise C (2016) 801 final ze dne 5. 2. 2016, v rámci něhož Evropská komise na základě notifikačního procesu vyslovila, že režim podpory na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti Q 1 je slučitelný se Smlouvou o fungování Evropské unie a dalšími předpisy Evropské unie.
4. Došlo ze strany Ministerstva zemědělství ČR ke změně podmínek na dotační program podpory na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti Q CZ v tom smyslu, že napříště již nebude nutné žadateli o tento dotační program dokládat tzv. předběžnou žádost, popř. je ze strany Ministerstva zemědělství ČR do budoucna tato změna plánována, resp. o ní bylo jednáno?
Došlo v této souvislosti k tzv. „renotifikaci“ podmínek na dotační program podpory na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti Q CZ Evropské komisi (tj. k ověření, zda jsou takto změněné/upravené dotační podmínky slučitelné se Smlouvou o fungování EU a dalším předpisy EU), popř. je tento krok ze strany Ministerstva zemědělství ČR plánován do budoucna? Pakliže bylo v této souvislosti již vydáno notifikační rozhodnutí EU, dovoluji si požádat o jeho zaslání.

Odpověď:
Na základě Vašeho požadavku podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve věci veřejných prostředků poskytovaných Ministerstvem zemědělství ČR a jejich příjemců, jakož i účelu a podmínek poskytnutých veřejných prostředků, Vám k jednotlivým bodům Vaší žádosti sděluji následující.
V roce 2017 bylo podáno 961 žádostí o výplatu dotace dotačního programu 19.A., z toho 6 žádostí nebylo podáno formálně správně z důvodů, že předžádosti byly podány po termínu, stanoveném v Zásadách, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2017 na základě § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů („dále jen „Zásady“). Dále 3 žádosti byly zamítnuty z důvodů, že žadatelé nepředložili předžádosti vůbec.
V roce 2017 bylo na dotační program vyplaceno v dotacích celkem 304,9 mil. Kč, nevyplacené dotace z důvodů pozdního podání předžádosti představovalo 14,2 mil. Kč, nevyplacené dotace z důvodů nepodání žádné předžádosti 7,5 mil. Kč. Tyto finanční prostředky byly použity k posílení ostatních dotačních titulů vyplácených v rámci Zásad.
Notifikaci státní podpory č. SA.42829 (2015/N) a její opravu rozpočtu Vám zasíláme v příloze.
Předběžnou žádost bude možné od letošního roku podávat na celé další dotační období, tzn. pro rok 2018 nejpozději do 31. 5. 2018, tato předběžná žádost bude v případě odpovídajícího podání bude platit i pro dotační období až roku 2020 – viz Zásady pro rok 2018.
V této souvislosti nedošlo k renotifikaci podmínek.
(Přílohy: 1. 259968_1758022_90_2.pdf; 2. 259968_1758022_91_2.pdf)

 

Dotaz:
Žádost o informace
Podávám žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., v platném znění.
Váš úřad, ve své odpovědi pana ředitele odboru právního a majetkového vyrovnání č. j. 13791/2018-MZE-12142 ze dne 6. 4. 2018, nereagoval na moji žádost ze dne 3. 3. 2018 ve věci nečinnosti Státního pozemkového úřadu.
Ve svém vyjádření Váš úřad mj. uvedl, citace:
„Ministerstvo zemědělství názor o nečinnosti Státního pozemkového úřadu nesdílí. V rozsáhlé korespondenci, která se týká vyřízení Vašeho restitučního nároku uplatněného podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), Vám byly opakovaně vysvětlovány všechny rozhodné skutečnosti, v důsledku kterých nebyl nejprve Okresním pozemkovým úřadem v Jindřichově Hradci a následně i Krajským soudem v Českých Budějovicích uznán Váš restituční nárok.“
Žádost o informace:
1. Z jakého ustanovení zákona pro Ministerstvo zemědělství vyplývá, že násilné vysídlení politicky nespolehlivých občanů v roce 1953 nebylo politickou perzekucí a porušením základních lidských práv?
2. Z jakého ustanovení zákona pro Ministerstvo zemědělství vyplývá, že při splněných zákonných podmínek pro vydání nemovitostí a to na základě poučení Pozemkového úřadu, nemá restituent právo ani na vydání rozhodnutí ve vedeném řízení?
3. Z jakého ustanovení zákona pro Ministerstvo zemědělství vyplývá, že ve věci mého restitučního nároku nemá restituent právo, aby o vlastnictví domu bylo rozhodováno výrokem rozhodnutí a zároveň nebyl respektován nález Ústavního soudu?
4. Jaké listiny prokazují, že pro Ministerstvo zemědělství je neplatné odborné stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů?
5. Z jakého ustanovení zákona vyslovilo Ministerstvo zemědělství právní názor, že v mém restitučním řízení z důvodu ochrany státní hranice v roce 1953 nelze ukončit zahájené řízení ve smyslu § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě?
6. Z jakého ustanovení zákona vyslovilo Ministerstvo zemědělství právní názor, že v mém restitučním řízení z důvodu ochrany státní hranice v roce 1953 nelze vydat nemovitosti, i když jsem splnil podmínky pro vydání nemovitostí (ve smyslu § 6 odst. 1) v souladu s poučením Pozemkového úřadu v J. Hradci a prokázal, že nemovitosti přešly na stát v důsledku politické perzekuce?
7. Z jakého ustanovení zákona vyslovilo Ministerstvo zemědělství právní názor, že v mém restitučním řízení z důvodu ochrany státní hranice v roce 1953 nelze vydat nemovitosti, i když jsem splnil podmínky pro vydání nemovitostí (ve smyslu § 6 odst. 1) v souladu s poučením Pozemkového úřadu v J. Hradci a prokázal, že nemovitosti přešly na stát v důsledku porušení základních lidských práv a svobod?
8. Na základě jakého ustanovení zákona vyslovilo Ministerstvo zemědělství právní názor, že násilné vysídlení stovek politicky nespolehlivých občanů (včetně starců a dětí) v roce 1953 nebyl zločin proti lidskosti, nebo útok proti lidskosti a odmítl posuzovat můj restituční nárok ve smyslu § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě?
9. Jakým rozhodnutím Pozemkového úřadu bylo výrokem rozhodnutí prokázáno, že jsem nesplnil zákonem stanovené podmínky pro vydání nemovitostí ve smyslu § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě?
10. Jakým výrokem rozhodnutí Pozemkového úřadu bylo ukončeno správního řízení vedeného pod č. j. 7336/92 – Sta., ve kterém jsem dle poučení Pozemkového úřadu splnil zákonem stanovené podmínky pro vydání nemovitostí ve smyslu § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě?
Uvedl jsem a prokázal skutečnosti doložené důkazy, které prokazují nečinnost Státního pozemkového úřadu a žádal Ministerstvo zemědělství o vydání opatření ve smyslu § 80 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., viz žádost ze dne 3. 3. 2018:
A) Neukončení správního řízení vedeného pod č. j. 7336/92 – Sta rozhodnutím.
B) Neukončení restitučního řízení o vlastnictví domu čp. xxx v k. ú. Rapšach.
C) Neukončení restitučního řízení ve věci náhrady za sklizenou úrodu státem ve smyslu § 20 zákona č. 229/1991 Sb., v platném znění.
D) Skutečnosti prokazující zneužití pravomoci úřední osoby
K bodu A) a B)
Za ministerstvo zemědělství pan ředitel odboru právního a majetkového vyrovnání k bodu A) a B) uvedl, citace:
„Ministerstvo zemědělství názor o nečinnosti Státního pozemkového úřadu nesdílí. V rozsáhlé korespondenci, která se týká vyřízení Vašeho restitučního nároku uplatněného podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), Vám byly opakovaně vysvětlovány všechny rozhodné skutečnosti, v důsledku kterých nebyl nejprve Okresním pozemkovým úřadem v Jindřichově Hradci a následně i Krajským soudem v Českých Budějovicích uznán Váš restituční nárok. Zároveň Vám bylo opakovaně vysvětleno, že tyto orgány veřejné moci byly oprávněny posoudit a rozhodnout o tom, že Vámi požadované nemovitosti nepřešly do vlastnictví státu žádným způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 výše uvedeného zákona. Rovněž Vám bylo opakovaně zdůvodněno, že Váš restituční nárok byl zcela vyřízen, a že výsledky tohoto restitučního řízení jsou konečné.“
Ministerstvu zemědělství jsem doložil odborné stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů. V listině č. j. ÚSTR 446-2/2017 ze dne 15. 8. 2017 je uvedeno, že násilné vysídlení paní J. S. dne 11. 6. 1953, jako politicky nespolehlivé osoby, provedené na základě tajného rozkazu ministra národní bezpečnosti č. 29 z roku 1951, bylo politickou perzekucí a porušením základních lidských práv ve smyslu zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu.
Na základě této skutečnosti nemohl ani soud rozhodovat o řízení vedeném pod čj. 7336/92 – Sta., protože neexistuje žádné rozhodnutí vydané ve smyslu poučení Pozemkového úřadu v J. Hradci uvedené v bodě 2. Výzvy.
Závěr
Dovolím si opakovaně vyslovit názor, že Váš úřad je fakticky pokračovatelem, ve věci mého restitučního nároku, Politického byra ÚV KSČ a to pouze s tím rozdílem, že Politické byro ÚV KSČ při šetření stížnosti v roce 1954 nepostupovalo podle zfalšovaných důkazů a neplatných právních předpisů. Tehdy jsme byli „pouze politicky nespolehliví občané“, ale v padesátých letech nebyl zájem komunistického režimu převést nemovitosti v neukončeném řízení na spřízněné osoby za symbolické ceny.

Odpověď:
Dopisem ze dne 11. dubna 2018 jste v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, požádal o poskytnutí těchto informací:
1. Z jakého ustanovení zákona pro Ministerstvo zemědělství vyplývá, že násilné vysídlení politicky nespolehlivých občanů v roce 1953 nebylo politickou perzekucí a porušením základních lidských práv?
2. Z jakého ustanovení zákona pro Ministerstvo zemědělství vyplývá, že při splněných zákonných podmínek pro vydání nemovitostí a to na základě poučení Pozemkového úřadu, nemá restituent právo ani na vydání rozhodnutí ve vedeném řízení?
3. Z jakého ustanovení zákona pro Ministerstvo zemědělství vyplývá, že ve věci mého restitučního nároku nemá restituent právo, aby o vlastnictví domu bylo rozhodováno výrokem rozhodnutí a zároveň nebyl respektován nález Ústavního soudu?
4. Jaké listiny prokazují, že pro Ministerstvo zemědělství je neplatné odborné stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů?
5. Z jakého ustanovení zákona vyslovilo Ministerstvo zemědělství právní názor, že v mém restitučním řízení z důvodu ochrany státní hranice v roce 1953 nelze ukončit zahájené řízení ve smyslu § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě?
6.Z jakého ustanovení zákona vyslovilo Ministerstvo zemědělství právní názor, že v mém restitučním řízení z důvodu ochrany státní hranice v roce 1953 nelze vydat nemovitosti, i když jsem splnil podmínky pro vydání nemovitostí (ve smyslu § 6 odst. 1) v souladu s poučením Pozemkového úřadu v J. Hradci a prokázal, že nemovitosti přešly na stát v důsledku politické perzekuce?
7. Z jakého ustanovení zákona vyslovilo Ministerstvo zemědělství právní názor, že v mém restitučním řízení z důvodu ochrany státní hranice v roce 1953 nelze vydat nemovitosti, i když jsem splnil podmínky pro vydání nemovitostí (ve smyslu § 6 odst. 1) v souladu s poučením Pozemkového úřadu v J. Hradci a prokázal, že nemovitosti přešly na stát v důsledku porušení základních lidských práv a svobod?
8. Na základě jakého ustanovení zákona vyslovilo Ministerstvo zemědělství právní názor, že násilné vysídlení stovek politicky nespolehlivých občanů (včetně starců a dětí) v roce 1953 nebyl zločin proti lidskosti, nebo útok proti lidskosti a odmítl posuzovat můj restituční nárok ve smyslu § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě?
9. Jakým rozhodnutím Pozemkového úřadu bylo výrokem rozhodnutí prokázáno, že jsem nesplnil zákonem stanovené podmínky pro vydání nemovitostí ve smyslu § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě?
10. Jakým výrokem rozhodnutí Pozemkového úřadu bylo ukončeno ve smyslu § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě?
K výše uvedeným dotazům sděluji následující:
1. Vámi uváděná skutečnost nevyplývá ze žádného zákonného ustanovení.
2. Pokud je uplatněn restituční nárok podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), je o něm pozemkovými úřady rozhodováno rozhodnutím.
3. Ve Vašem restitučním případě bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o půdě, což potvrdil v odvolacím řízení Krajský soud v Českých Budějovicích.
4. Odborné stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů vydané v roce 2017 nemohlo být podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu, které nabylo právní moci v roce 1995.
5. Takový právní názor nebyl Ministerstvem zemědělství vysloven. Bylo pouze uvedeno, že nelze restituční nárok posuzovat podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě, když nemovitosti, na které byl uplatněn restituční nárok, přešly do vlastnictví státu na základě kupní smlouvy (restituční titul podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě.
6. Takový právní názor nebyl Ministerstvem zemědělství vysloven.
7. Takový právní názor nebyl Ministerstvem zemědělství vysloven.
8. Takový právní názor nebyl Ministerstvem zemědělství vysloven.
9. Takové rozhodnutí nebylo pozemkovým úřadem vydáno, v souladu se zákonem o půdě bylo vydáno rozhodnutí Okresního úřadu v Jindřichově Hradci, referát pozemkový úřad ze dne 31. července 1995, č. j. 1028/1403/95-KRZ-353, potvrzené rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. prosince 1995, č. j. 10 Ca 530/95-27.
10. Správní řízení o Vašem restitučním nároku bylo v souladu se zákonem o půdě ukončeno rozhodnutím Okresního úřadu v Jindřichově Hradci, referát pozemkový úřad ze dne 31. července 1995, č. j. 1028/1403/95-KRZ-353

 

Dotaz:
Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.,
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o zpřístupnění následujících informací:
Všechny poskytnuté a vyplacené zemědělské dotace v období let 2015 až 2017 ze všech dotačních programů, které jsou spravovány ministerstvem zemědělství a jemu podřízenými organizacemi.
Poskytnuté informace by měly být kompletní, měly by z nich být patrní příjemci dotací včetně IČO, účel poskytnutých finančních prostředků, resp. dotační program z kterého byly žadatelům poskytnuty a určení z jaké rozpočtové kapitoly byly prostředky převedeny.

Odpověď:
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) s žádostí o zpřístupnění informací ohledně všech poskytnutých a vyplacených zemědělských dotací v období let 2015 až 2017 ze všech dotačních programů, které jsou spravovány Ministerstvem zemědělství a jemu podřízenými organizacemi a dále jste žádost upřesnil podáním ze dne 18. dubna 2018, ve kterém jste rozsah požadovaných informací zúžil
o některé oblasti dotačních programů.
Ministerstvo disponuje pouze přehledy národních dotací, které Vám za jednotlivé roky zasílám v příloze (č. 1 – 4.). V sestavě za rok 2015 nejsou uvedena IČ, neboť již neumožňuje vyhledávání podle různých parametrů.
Přehled dotací administrovaných Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen „SZIF“) Vám byl již poskytnut přímo SZIF jako příloha Rozhodnutí o částečném odmítnutí poskytnutí informací ze dne 21. 3. 2018 č.j. SZIF/2018/0216838. Vzhledem k tomu, že ministerstvo samo tyto údaje nevytváří, ani neshromažďuje, v příloze (č. 5 a 6.) Vám tedy zasílám údaje, které nám byly SZIF poskytnuty, a to za roky 2015 a 2016. Dále Vám uvádím odkaz na webové stránky SZIF, kde je zveřejněn přehled příjemců dotací za tyto roky: http://www.szif.cz/cs/seznam-prijemcu-dotaci .
Přehled podpor z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu je velmi rozsáhlý a byl nám předán na nosiči CD, který Vám zasílám vládní poštou (příloha č. 7).
(Přílohy: 1. Prijemci dotaci - rok 2015.xls; 2. Prijmci dotaci - rok 2016.xlsx; 3. Prijemci dotaci - rok 2017.xlsx; 4. Prehled prijemcu dotacniho programu 129 660 rok 2017.xls; 5. SZIF - Seznam příjemců dotací - fiskální rok 2015.xlsx; 6. SZIF – Seznam příjemců dotací – fiskální rok 2016 (zasláno samostatně e-mailem); 7. Výplaty podpor PGRLF)

 

Dotaz:
III. Žádost o poskytnutí informace podle zák.č. 106/1999 Sb.
1. Které ust. zákonů zakazuje nadměrnou aplikaci Roundupu a je kvantifikováno normou ?
2. Jaké zákony, když je sami rostlinolékaři nerespektují, porušují ?
3. Jaké zákony porušila nadměrným postřikem I.V. v Lačnově na jaře 2017 ?
4. Je legitimně indikované množství reziduí glyfosátu v nanogr./lt. již státním zdravotním ústavem MUDr. M. H., CSc ?
5. Bude věc řešena v správním řízení před OŽP MěÚ Vsetín ?

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 17. 4. 2018 o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, reaguji na Vámi položené dotazy, které jsou v působnosti Ministerstva zemědělství (dále jen „MZe“), a to v bodu č. III Vaší žádosti.
K dotazu 1 - 2) sděluji, že podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) ustanovení § 31a odst. 1 stanoví, že přípravek na ochranu rostlin (dále jen „přípravek“), který je uváděn na trh, musí být opatřen etiketou v českém jazyce, na které je mimo jiné uvedeno dávkování přípravku a povinnosti, které při aplikaci mají být dodrženy; ustanovení § 49 zákona stanoví, že přípravky mohou být používány pouze v souladu s jejich etiketou.
K dotazu 3) sděluji, že vzhledem k tomu, že není provedená aplikace přípravku Roundup potvrzena, nelze prokazatelně tvrdit, že aplikaci provedla paní I. V., bytem xxx, zmíněné prokázání je záležitostí Policie ČR, která si rostlinolékařskou expertizu a případnou potřebu odběru vzorků z poškozených rostlin může vyžádat. Vypracování této expertizy je čistě v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Konkrétní porušení zákona může konstatovat příslušný orgán veřejné zprávy pouze v přestupkovém řízení.
K dotazu 4) sděluji, že přípravky na bázi účinné látky glyfosát se obecně snadno rozkládají. Ochranné lhůty, které jsou vyžadovány po aplikaci přípravku před sklizní, jsou uvedeny na etiketě přípravku. MZe podotýká, že při dodržení pokynů v návodu k použití není přípravek Roundup nebezpečný pro životní prostředí a lidské zdraví. Hladiny reziduí metabolitů glyfosátu, které by mohly být škodlivé pro lidské zdraví, jsou záležitostí v působnosti Ministerstva zdravotnictví.
K dotazu 5) uvádím, že řešení předmětné věci je plně v kompetenci uvedeného městského úřadu.
Body I. a II. této žádosti budou vyřízeny samostatnou odpovědí ve lhůtách k tomu určených.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění
Žádám o informaci, která se týká udělení dotací za rok 2017, majitelkám pozemku pare. č. xxxx, obec Hvozdnice 539261, KÚ Hvozdnice 539261, E. J. a L. B.
Jedná se o pozemek o výměře 15399 m2, druh pozemku-trvalý travní porost.
Jsem majitelkou chaty č. ev. stavba xxx, která je postavena na sousedním pozemku xxx, který má stejné majitelky. Od loňského roku mě paní L. neustále osočuje, že nedostala od státu dotaci, kvůli tomu, že občas zajedu autem po okraji výše zmíněného pozemku, nejdříve 20 000 Kč a teď 50 000Kč.
Z tohoto důvodu žádám o informaci.

Odpověď:
K Vaší „žádosti o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění“, ve které požadujete informaci o udělení dotací za rok 2017 majitelkám pozemku parc. č. xxx, obec Hvozdnice, k.ú. Hvozdnice, E. J. a L. B. sděluji, že výše uvedeným majitelkám pozemku nebyly uděleny na pozemek parc. č. xxx v k.ú. Hvozdnice žádné dotace.
Státním zemědělským intervenčním fondem, který administruje dotace na plochu, nám bylo sděleno, že na výše uvedeném pozemku hospodaří pan L. a za rok 2017 mu nebyly kráceny dotace na tento pozemek.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací
Podle § 3, odst. (1) zákona č. 106/1999 Sb., „o svobodném přístupu k informacím“ Vás žádáme o zaslání kopií všech těchto dokumentů:
- žádostí města Měčín o dotaci nebo jinou formu veřejné podpory,
- smluv, dohod nebo jinak nazvaných ujednání, kde smluvní stranou je město Měčín, týkajících se poskytnutí dotace nebo jiné formy veřejné podpory,
- rozhodnutí, oznámení sdělení nebo jinak nazvaných dokumentů, kterými se přiznává městu Měčín dotace nebo jiná forma veřejné podpory,
- vyúčtování dotace a veškeré další dokumenty, kterými město Měčín prokazovalo využití dotace.
To vše datované během období 1. 1. 2016 – 19. 12. 2017.

Odpověď:
Žádostí o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství s žádostí o zaslání kopií dokumentů vztahujících se k poskytnutí dotací či jiných forem podpor městu Měčín.
K výše uvedené žádosti sděluji, že Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“) není poskytovatelem podpor z Programu rozvoje venkova, ale Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „SZIF“), který je samostatných povinným subjektem ve smyslu InfZ, a proto se s případnými dalšími dotazy obraťte přímo na SZIF. Dle sdělení SZIF pro informaci uvádím, že nebyla městu Měčín v uvedeném období poskytnuta žádná dotace v rámci projektových opatření Programu rozvoje venkova 2014-2020. Město Měčín mělo v uvedeném období administrovánu jednu Žádost o dotaci registrační číslo 15/001/0861a/232/000085 (Název projektu „Pořízení strojů“, operace 8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodářství), které byla ukončena administrace po předložení Žádosti o platbu.
Na úseku vodního hospodářství obdrželo MZe dne 24. února 2016 od města Měčín Žádost o evidenci akce a Žádost o registraci akce a o poskytnutí státní finanční podpory na akci „Měčín – ČOV a kanalizace“ v rámci programu 129 250 „Výstavba a technické zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací“ (podprogramu MZe 129 253). Doklady související s žádostí o dotaci za období 2016 - 2017 obsahují celkem 165 stran jednostranně a 108 oboustranně bez dokladů k výběrovému řízení na zhotovitele, které lze najít na internetové stránce: https://www.vhodne-uverejneni.cz/index.php?m=xenorders&h=order&a=detaildocumentsandimages&rwr=mecin-cov-a-kanalizace .
Výše uvedená žádost byla projednána v meziresortní komisi a městu Měčín bylo vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace pod čj. 25402/2016-MZE-15131 dne 28. dubna 2016. Dále byla vydána 3 změnová Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Vyúčtování dotace zatím nebylo předloženo, termín pro předložení dokumentace k závěrečnému vyhodnocení akce je stanoven na 30. června 2019.
Na úseku lesního hospodářství byl v roce 2017 městu Měčín z rozpočtu MZe poskytnut finanční příspěvek na výchovu lesních porostů ve výši 51 200 Kč (§ 11 nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů). Dokumenty k výše uvedenému příspěvku obsahují ohlášení žadatele (1 dvojlist), samotnou žádost (3 strany) a následné rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku (1 dvojlist). Finanční příspěvek je poskytován až po provedení prací a sazbou; vyúčtování dotace se proto nevyžaduje.
Podle § 17 odst. 1 InfZ mohou povinné subjekty požadovat v souvislosti s poskytováním informací úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Dále Vám sděluji, že Ministerstvo zemědělství má v souvislosti s poskytováním informací dle InfZ určen sazebník úhrad nákladů, který je zveřejněn na internetových stránkách
http://portal.mze.cz/public/web/file/5995/Sazebnik_zakon_106_1999_Sb.pdf .
Kopie požadovaných dokumentů Vám budou zaslány po uhrazení uvedené částky, kterou Vám s odkazem na § 17 odst. 1 a 3 InfZ sděluji výši požadované úhrady spolu se způsobem jejího výpočtu.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace podle zákona č.106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím
Dne 2.3.2018 byl mé osobě prostřednictvím datové schránky doručen, „Záznam o využívání údajů v registru osob" vystavený na základě zák. č. 111/2009 Sb. obsahující záznamy o využívání údajů v registru osob za uplynulý kalendářní rok, tj. 2017.
V tomto záznamu je uvedena možnost vznést dotaz na důvod využití údajů získaných v registru osob konkrétním orgánem veřejné moci. Podle §2 ods.l zák. č.106/1999 Sb. je Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZ") subjektem, který je povinen poskytovat informace vztahující se k jeho činnosti, na základě čehož Vás tedy žádám o poskytnutí veškerých dostupných doplňujících informací k níže uvedeným referenčním údajům, tj. zejména z jakého důvodu byl tento dotaz ve vztahu k mé osobě učiněn, jaká osoba jej učinila, v souvislosti s jakým řízením byl činěn, případně všechny další vám známé skutečnosti týkající se tohoto dotazu.
Podle §13 odst.l zákona 106/1999 Sb. podává žadatel svou žádost písemně se splněním náležitostí uvedených v §14 odst.2.

Odpověď:
Ministerstvu zemědělství byla dne 20. dubna 2018 doručena Vaše žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve věci „Záznamu o využívání údajů v registru osob“ vystaveného na základě zákona č. 111/2009 Sb., obsahující záznamy o využívání údajů z registru obyvatel za rok 2017.
K Vaší žádosti sděluji, že Vodoprávní úřad Magistrátu města Liberec, odbor životního prostředí, Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec 1, Vám vydal
1) dne 10.3.2017 pod č.j. ZPVU4330/206852/16-Sed kolaudační souhlas s užíváním stavby „Vrtaná studna“ situované na pozemku parc.č. xxx v k.ú. Heřmanice v Podještědí;
2) dne 10.3.2017 pod č.j. ZPVU4330/206857/16-Sed kolaudační souhlas s užíváním stavby „Odkanalizování RD č.p. 44“ situované na pozemku parc.č. xxx v k.ú. Heřmanice v Podještědí.
Zákonnou povinností všech vodoprávních úřadů je, podle ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), vedení evidence jimi vydaných rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů a jim podaných ohlášení, k nimž daly souhlas podle tohoto zákona, a dále částí rozhodnutí, které podle zákona o integrované prevenci nahradily rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona.
Ke splnění této povinnosti využívají vodoprávní úřady aplikaci Ministerstva zemědělství nazvanou Centrální registr vodoprávní evidence (dále jen „CRVE“). Při zadávání účastníků řízení využívá aplikace CRVE údaje z registru obyvatel a společného zemědělského registru (agenda A1162 – Zákon o vodách ze dne 22.3.2017). Tyto údaje následně ověřuje systém Ministerstva zemědělství (agenda A944 – Činnost dle zákona o zemědělství ze dne 22.3.2017) na základě ustanovení § 3 odst. 11 a násl. zákona č. 252/1997 Sb.
Položka uvedená pod agendou A944 – Činnost dle zákona o zemědělství ze dne 15.3.2017 se týká aktualizací dat na základě změn nahlášených Základními registry. Na základě Vašeho oznámení příslušný správní orgán aktualizoval Vaše údaje, např. změnu trvalého pobytu, jména apod.

 

Dotaz:
Na základě ustanovení z.č. 106/ 1999 Sb. Vás žádám o sdělení těchto informací :
1. Jaký byl zákonný postup státu ( Pozemkového úřadu ), když občan uplatnil restituční nárok dle znění z.č. 229/91 Sb.?
2. Jaký byl zákonný postup státu ( Pozemkového úřadu ), když občan uplatnil restituční nárok dle znění z.č. 229/91 Sb. v případě protiprávního zásahu státu do vlastnického práva, viz. znění Nálezu Ústavního soudu ČR č. 131/1994 Sb. str. 1275 bod a)?
3. Jaký byl zákonný postup státu { Pozemkového úřadu ), když občan byl v postavení „domnělé oprávněné osoby", viz. znění § 4a z.č. 195/1993 Sb.?
4. Kolik korun nájmu požaduje stát za pronájem jednoho ha rybníka?
5. Za kolik korun vykupuje stát jeden ha pozemku, kde chce stavět vodní dílo?
6. Ve většině případů ukončil stát restituci vydáním rozhodnutí PÚ, a to ve správním řízení a provedením protokolárního předání restituované nemovitosti.
Proč ale toto nedělal v některých případech? Vesměs se jednalo o případy, kdy v restitučním procesu kryl zlodějnu, ale tu polistopadovou .
7. Bylo povinností Pozemkového úřadu provést lustraci pozemku, když byla vyslovena pochybnost o legalitě vlastnických práv majitelů pozemků, kteří je získali od nevlastníka, když nebyl zrušen zábor, nemohly být děleny v přídělovém řízení rybníky a nemohl být prováděn prodej či směna, protože nebyl vyřešen majetkový spor, když držba pozemku byla provedena, dle stále platných právních úkonů státu, po zaplacení kupní ceny státu a po té, kdy stát dal právní záruku nezcizitelnosti. Právní úkony státu byly, po roce 1848, uloženy do repozitáře, viz Archív český čili staré písemné památky České i Moravské, zpracoval František Palacký, vydáno v roce 1862, a které jsou dnes uloženy v repozitáři knihovny Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Neprovedením intabulace v roce 1787 nezanikla tato zákonná držba. ( Obecně lze odkázat na případ jihočeských Blat a rozsudek soudu z roku 1921.)

Odpověď:
V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, jste dopisem ze dne 18. dubna 2018 požádal o poskytnutí těchto informací, cit.:
„1. Jaký byl zákonný postup státu (Pozemkového úřadu), když občan uplatnil restituční nárok dle znění z. č. 229/91 Sb.?
2. Jaký byl zákonný postup státu (Pozemkového úřadu), když občan uplatnil restituční nárok dle znění z. č. 229/91 Sb. v případě protiprávního zásahu státu do vlastnického práva, (viz znění Nálezu Ústavního soudu ČR č. 131/1994 Sb. str. 1275 bod a)?
3. Jaký byl zákonný postup státu (Pozemkového úřadu), když občan byl v postavení „domnělé oprávněné osoby" (viz znění § 4a z. č. 195/1993 Sb.)?
4. Kolik korun nájmu požaduje stát za pronájem jednoho ha rybníka?
5. Za kolik korun vykupuje stát jeden ha pozemku, kde chce stavět vodní dílo?
6. Ve většině případů ukončil stát restituci vydáním rozhodnutí PÚ, a to ve správním řízení a provedením protokolárního předání restituované nemovitosti. Proč ale toto nedělal v některých případech? Vesměs se jednalo o případy, kdy v restitučním procesu kryl zlodějnu, ale tu polistopadovou.
7. Bylo povinností Pozemkového úřadu provést lustraci pozemku, když byla vyslovena pochybnost o legalitě vlastnických práv majitelů pozemků, kteří je získali od nevlastníka, když nebyl zrušen zábor, nemohly být děleny v přídělovém řízení rybníky a nemohl být prováděn prodej či směna, protože nebyl vyřešen majetkový spor, když držba pozemku byla provedena, dle stále platných právních úkonů státu, po zaplacení kupní ceny státu a po té, kdy stát dal právní záruku nezcizitelnosti. Právní úkony státu byly, po roce 1848, uloženy do depozitáře, viz Archív český čili staré písemné památky České i Moravské, zpracoval František Palacký, vydáno v roce 1862, a které jsou dnes uloženy v depozitáři knihovny Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Neprovedením intabulace v roce 1787 nezanikla tato zákonná držba.(Obecně lze odkázat na případ jihočeských Blat a rozsudek soudu z roku 1921.)“
K těmto Vašim dotazům sděluji následující:
1. Pozemkový úřad restituční nárok zaevidoval, shromáždil doklady potřebné k posouzení tohoto nároku a vydal rozhodnutí.
2. Vámi uvedeným nálezem Ústavního soudu č. 131/1994 Sb. došlo k nepřímé novelizaci zákona č. 243/1992 Sb. v § 9. Tento ústavní nález se týká určení povinné osoby k náhradě živého a mrtvého inventáře, proto podle něho pozemkové úřady při rozhodování o restitučním nároku nepostupovaly.
3. Pozemkové úřady osobu, která nemůže jednoznačně prokázat svůj nárok výpisem z úřední evidence, zapíší jako domnělou oprávněnou osobu. Následně, může-li tato osoba předložit doklady uvedené v ustanovení § 4a odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, může pozemkový úřad nárok této osoby uznat, jinak ji s jejím nárokem odkáže na soud.
4. Pevná částka není stanovena.
5. Pevná částka není stanovena, nabývání pozemků je upraveno v § 17a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
6. V případě uplatněných restitučních nároků pozemkové úřady vždy řízení ukončily vydáním rozhodnutí. Předání restituovaných nemovitostí následně prováděla povinná osoba a nikoliv pozemkový úřad.
7. Pozemkové úřady provádějí lustraci zemědělských nemovitostí, na které byl uplatněn restituční nárok, a zemědělských pozemků, které jsou ve vlastnictví státu a mají být vydány oprávněným osobám jako pozemky náhradní.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace
Žádám o informace dle zákona č.106/99 Sb. O svobodném přístupu k informacím a to:
Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů pro vodné a stočné roku 2017.
Příjemce vodného a stočného: Moravská vodárenská, a.s. (IČO 61859575) Oblast: Zlínsko, Olomoucko a Prostějovsko

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 27. dubna 2018 Vaši žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve věci zaslání kopie listin Porovnání všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné a dosažené skutečnosti za kalendářní rok 2017 předaných příjemcem vodného a stočného Moravská vodárenská, a.s. (IČO 61859575).
Předmětnou dokumentaci Vám v příloze tohoto dopisu zasílám v kompletním rozsahu za rok 2017, jak byla na Ministerstvo zemědělství předána.
(Přílohy: 1. Moravská vodárenská, a.s. (IČO 61859575) za rok 2017.pdf)

 

Dotaz:
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o zpřístupnění následujících informací:
1. Uveďte jmenný seznam členů hodnotitelské komise, která rozhodovala o projektech na operaci 16.2.2 – viz
https://www.szif.cz/cs/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fzpravy%2Fprv2014%2Faktuality%2F1524060257786.pdf .
Členové hodnotitelské komise rozhodují o nakládání s prostředky z veřejných zdrojů, proto by veřejnost měla mít právo na informaci, kdo o rozdělení peněz rozhoduje.
2. Popřípadě uveďte, v kterém předpisu a konkrétním ustanovení je uvedeno, že jmenné složení příslušné hodnotitelské komise není veřejnou informací.

Odpověď:
Na Ministerstvo zemědělství byla dne 27. dubna 2018 doručena Vaše žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Níže Vám zasílám požadovaný jmenný seznam členů hodnotitelské komise, která rozhodovala o projektech operace 16.2.2 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh Programu rozvoje venkova na období 2014-2020 podaných v 5. kole příjmu žádostí (viz https://www.szif.cz/cs/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fzpravy%2Fprv2014%2Faktuality%2F1524060257786.pdf).
1. prof. Ing. K. M., CSc.; 2. Ing. J. P., Ph.D.; 3. Ing. P. S., Ph.D.; 4. Ing. J. M., Ph.D.; 5. Ing. P. S., CSc.; 6. Ing. M. H., CSc.; 7. Ing. J. D., CSc.; 8. Ing. V. P., CSc.; 9. Ing. I. H., Ph.D.; 10. Ing. M. K., CSc.; 11. Ing. V. S., CSc., MBA; 12. Mgr. P. D.; 13. Ing. J. T.; 14. Ing. A. P.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace
Žádám o informace dle zákona č.106/99 Sb. O svobodném přístupu k informacím a to:
1. Jaká je přepočítaná hodnota VaK Zlín pro výpočet indikativní minimální hodnoty zdrojů pro financování obnovy majetku VaK Zlín?
2. Jaká je podle metodiky Mze potřebná roční minimální hodnota zdrojů VaK Zlín pro obnovu jeho majetku?
3. Existuje doporučená roční hodnota zdrojů VaK Zlín pro obnovu jeho majetku?

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“) jako příslušný orgán veřejné správy vodovodů a kanalizací podle § 25 písm. d) zákona číslo 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVK“), v jehož působnosti je podle § 29 odst. 2 ZVK regulace oboru vodovodů a kanalizací, ochrana spotřebitelů a podpora volné hospodářské soutěže v prostředí přirozeného monopolu tohoto oboru, k uspokojování požadavků na dodávku pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod včetně nákladů, zajištění dohledu nad zpracováním a plněním plánů financování obnovy vodovodů a kanalizací (dále jen „VaK“) a poskytování objektivních informací z oboru VaK veřejnosti, obdrželo dne 30. dubna 2018 Vaši žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen informační zákon“).
Ve svém podání žádáte o poskytnutí informace:
1. „Jaká je přepočítaná hodnota VaK Zlín pro výpočet indikativní minimální hodnoty zdrojů pro financování obnovy majetku VaK Zlín?“
2. „Jaká je podle metodiky MZe potřebná roční minimální hodnota zdrojů VaK Zlín pro obnovu jeho majetku?“
3. „Existuje doporučená roční hodnota zdrojů VaK Zlín pro obnovu jeho majetku?“
V souladu s informačním zákonem Vám poskytuji vyžádanou informaci v následujícím rozsahu.
Ad 1. Podle databáze vybraných údajů z majetkové evidence, jejíž je MZe správcem, činila hodnota majetků v reprodukční pořizovací ceně VaK ve vlastnictví společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. v roce 2016 (rok 2016 je nejaktuálnějším zpracovaným obdobím):
. vodovodní řady 4.555.418,395 tis. Kč,
. zařízení pro úpravu vody 1.350.596,312 tis. Kč,
. kanalizační stoky 5.413.450,669 tis. Kč,
. ČOV 1.582.791,280 tis. Kč,
. Celkem tedy hodnota majetku VaK činí 12.902.256,656 tis. Kč.
Ad 2. Potřeba finančních prostředků na obnovu je předmětem tzv. Plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací. Podle § 8 odst. 11 ZVK je vlastník VaK povinen zpracovat plán financování obnovy VaK, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Způsob stanovení teoretické roční minimální hodnoty prostředků na obnovu infrastrukturního majetku vychází z doporučených životností , tj. 80 let pro vodovodní řady, 45 let pro úpravny vody, popř. vodní zdroje, 90 let pro kanalizační stoky a stokovou síť, 40 let pro čistírny odpadních vod a z hodnoty majetku v reprodukční pořizovací ceně uváděné ve vybraných údajích majetkové evidence.
Výpočet procenta pro akumulaci prostředků:
%OBN=1Žn
%OBN - procento z hodnoty majetku, které je třeba akumulovat za 1 rok [%]Žn… - teoretická životnost infrastruktury [roky]
Hn… - hodnota majetku v reprodukční pořizovací ceně [mil. Kč] (pro vodovod je H1 – vodovodní síť a H2 – úpravny vody; pro kanalizaci je H1 – kanalizační síť a H2 – čistírna odpadních vod)
Výše prostředků na obnovu majetku, kterou je třeba každý rok akumulovat, se vypočítá jako procento z hodnoty majetku subjektu:
POBN=%OBN*H
POBN…- prostředky, které je třeba akumulovat za 1 rok [mil. Kč]
%OBN…- procento z hodnoty majetku, které je třeba akumulovat za 1 rok [%]
H… - hodnota majetku v reprodukční pořizovací ceně [mil. Kč]
Teoretická roční výše minimální hodnoty prostředků na obnovu pro majetek společnosti VaK Zlín, stanovená podle výše uvedeného postupu je 186,67 mil. Kč (ročně). Její výpočet je uveden v následující tabulce:

	teoretická životnost infrastruktury podle vyhl. č. 428/2001 Sb. v letech	Pořizovací cena objektů podle orientačních ukazatelů metodiky MZe (údaj z vybraných údajů majetkové evidence; mil. Kč)	Procento pro akumulaci prostředků (%)	Roční teoretická výše minimálních prostředků na obnovu majetku (mil. Kč)
vodovodní řády	80	4 555,42	0,013	56,94
úpravny vody	45	1 350,60	0,022	30,01
Vodovod celkem				86,95
kanalizační stoky	90	5 413,45	0,011	60,15
čistírny odpadních vod	40	1 582,79	0,025	39,57
Kanalizace celkem				99,72
Roční teoretická hodnota prostředků na obnovu infrastrukturního majetku 186,67 mil. Kč

Ad 3. Doporučená výše plánovaných finančních prostředků na obnovu vodohospodářského infrastrukturního majetku musí podle názoru MZe odpovídat nejméně hodnotě prosté reprodukce tohoto majetku ve vztahu k doporučeným životnostem definovaným vyhláškou č. 428/2001 Sb. a v součtu za celé desetileté plánovací období.