Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc listopad 2017

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc listopad 2017

 

Dotaz:
Předmět žádosti: Poskytnutí právního výkladu k vybraným ustanovením zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a s tím souvisejících předpisů EU týkajících se pravidel pro umístění včelínů v systému ekologické produkce, a to konkrétně pravidla k umístění včelínů ve smyslu článku 14 nařízení Rady (ES) 834/2007 a článku 13 nařízení Komise (ES) č. 889/2008.
Jsem registrovaný chovatel včel a v letošním roce jsem chtěl svoje včelstva přihlásit do systému ekologické produkce. Snažil jsem se tedy vyhovět podmínkám pro umístění včelínů podle legislativy EU a podle toho jsem vybral stanoviště včelstev - postupoval jsem podle pravidel a v souladu s platnou legislativou a podle LPIS jsem došel k výsledku, že konvenčně obhospodařované plochy (tj. nevyhovující plochy / plochy způsobující kontaminaci včelích produktů, a/nebo snížení zdravotního stavu včel) činí v okruhu 3km od stanoviště cca 34%, přičemž ostatní jsou ve smyslu výše uvedené definice lesy, louky, přirozená vegetace nebo plochy obhospodařované způsoby šetrnými k životnímu prostředí. Protože je v pravidlech uvedeno, že zdroj pylu a nektaru mají tvořit „převážně" výše uvedené plochy (ne konvenční), považoval jsem zjištěných 64% vyhovujících ploch v dané lokalitě jako vyhovující níže uvedené definici pravidel k umístění včelínů. Bohužel, v praxi je situace zcela jiná - pravidla jsou interpretována jinak. Různé odpovědi, které jsem obdržel k návrhu žádosti o registraci od 3 z celkem 4 zainteresovaných kontrolních a certifikačních organizací, které metodicky řídí a koordinuje MZe (odbor 17250 / oddělení 17252), nemohu považovat za odborně správné, ani vysvětlující, jakým způsobem tedy v praxi při umístění včelínů postupovat. Bohužel, hodnocení stanovišť a následné přijetí kontrolní organizací do -systému ekologického zemědělství probíhá subjektivním způsobem a nereflektuje realitu. Proto mi nezbývá, než Vás o této situaci informovat nyní takto písemně v této žádosti a současně si Vás se zdvořilou důrazností dovoluji požádat o poskytnutí informace (právního výkladu) k vybraným ustanovením týkajících se pravidel ekologické produkce, konkrétně pravidel k umístění včelínů v ekologickém zemědělství viz text níže, a to ve vztahu k parcele č. 87/2 viz otázka č. 1 a případně otázka č. 2 této žádosti:
1. K nařízení Rady (ES) 834/2007, článek 14 odst. 1 písm. b) bod ix), ve kterém je uvedeno, že:
Včelíny jsou umístěny v oblastech, které zajišťují zdroje nektaru a pylu tvořené převážně ekologicky pěstovanými plodinami nebo případně přirozenou vegetací nebo lesy či plodinami, jež nejsou ekologicky udržovány, ale jsou ošetřovány pouze metodami s nízkým dopadem na životní prostředí. Včelíny musí být dostatečně vzdáleny od zdrojů, které by mohly způsobit kontaminaci produktů včelařství nebo špatný zdravotní stav včel.
2. K nařízení Komise (ES) 889/2008, článek 13 ve kterém je uvedeno, že:
Včelíny jsou umístěny tak, aby se v okruhu tří kilometrů zdroje nektaru a pylu skládaly převážně z ekologicky pěstovaných plodin a/nebo z přirozené vegetace a/nebo z plodin ošetřovaných metodami s malým dopadem na životní prostředí, odpovídajícími metodám, které jsou popsány v článku 36 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (1) nebo v článku 22 nařízení Rady 125.7/1999 (2), které nemohou mít dopad na ekologický charakter včelárske produkce. Výše uvedené požadavky se nevztahují na oblasti, v nichž neprobíhá doba květu, nebo na období zimního spánku včel.
2. Členské státy mohou určit oblasti nebo území, kde není možné provozovat včelařství podle pravidel ekologické produkce.
Otázka č. 1:
Vyhovuje parcela č. xxx výše uvedeným požadavkům na umístění včelínů?
Otázka č. 2:
Pokud parcela č. xxx výše uvedeným požadavkům nevyhovuje, prosím, uveďte důvod, proč nevyhovuje?
Předem všem děkuji za poskytnutí informace ke dvěma výše uvedeným pravidlům týkajících se umístění včelínů v systému ekologického zemědělství,. jejichž výklad v současnosti neexistuje nebo je nejasný, a proto nelze v tomto oboru svobodně podnikat, ačkoliv jsou splněny veškeré zákonné podmínky pro umístění a také realizována další opatření k zabránění kontaminace včelích produktů a snížení zdravotního stavu včel.

Odpověď:
K Vaší žádosti podle zákona č. 106/1999Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“) o poskytnutí právního výkladu k vybraným ustanovením zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a s tím souvisejících předpisů EU týkajících se pravidel pro umístění včelínů v systému ekologické produkce, Vám sděluji, že povinnost poskytovat právní výklady v režimu InfZ neexistuje a žadatel se jeho poskytnutí nemůže v režimu InfZ nárokově domoci. K Vašim dotazům č. 1 a 2 tedy nad rámec své povinnosti sděluji následující informace:
Ve Vaší žádosti o vyjádření ke vhodnosti umístění ekologického chovu včel zmiňujete parcelu č. xxx v obci Líský, avšak podle Integrovaného zemědělského registru je stanoviště včelstev registrováno na parcele č. xxx v obci Líský. Posouzení bylo provedeno se zohledněním umístění obou parcel. Posouzením situace bylo zjištěno, že ani jeden z výše uvedených pozemků nesplňuje pravidla stanovená v nařízení Rady (ES) č. 834/2007, článku 14 odst. 1 písm. Ix) pro umístění včelínů v ekologické produkci.
Podle výše uvedeného ustanovení musí být včelíny umístěny nejen v oblastech s převahou ekologicky pěstovaných plodin resp. přirozené vegetace, ale také musí být dostatečně vzdáleny od zdrojů, které by mohly způsobit kontaminaci produktů včelařství nebo špatný zdravotní stav včel.
Ve své žádosti uvádíte, že z celkové plochy 2862 ha, která představuje nařízením požadovaný 3 km okruh od umístění včelstva, je pouze cca 950 ha konvenčně obhospodařované plochy. Ministerstvo zemědělství dospělo při proměření těchto ploch k obdobnému výsledku (cca 880 ha), což opravdu znamená, že nadpoloviční většinu plochy v okolí včelstva v dané lokalitě tvoří lesní pozemky nebo staré sady. Ministerstvo zemědělství však vidí problém v tom, že obě možné parcely ze tří stran bezprostředně sousedí s ornou půdou obhospodařovanou v režimu konvenčního zemědělství. Ze středu parcel je vždy nejvíce 50 – 80 m k nejbližšímu konvenčnímu poli. Severním směrem se jedná o úzký pás pole, za nímž se nachází 300 m široký pás lesních pozemků a starých sadů, za kterým se následně nachází dalších cca 60 ha konvenčních polí. Jižním a východním směrem výše uvedené parcely bezprostředně sousedí s konvenčními poli rovněž o ploše cca 60 ha.
Z výše popsaného hodnocení je patrné, že Vaše včelstvo na výše uvedených parcelách nemůže být zařazeno do systému ekologické produkce, neboť bezprostřední umístění vedle rozsáhlých konvenčních polí neodpovídá podmínce dostatečné vzdálenosti od zdrojů, které by mohly způsobit kontaminaci produktů nebo špatný zdravotní stav včel.

 

Dotaz:
Na základě Zákona č.106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím žádám o poskytnutí následujících informací vztahující se k písemnosti "Reakce na žádost o odškodnění za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou chybným postupem správních orgánů." č.j.:53177/2017-MZE-12151 ze dne 26.9.2017, kterou vyřizoval Mgr. Z.T.
1) Žádám o informaci, zda při vyřizování žádosti o odškodnění ze dne 30.8.2017 Mgr. Z.T. studoval a posuzoval předmětný spis MeRo/556/OŽP/14 řešený u MÚ Rokycany.
2) Pokud Mgr. T. spis studoval, žádám o zaslání kopie dokumentu, kterým si vyžádal zapůjčení spisu u místně příslušného vodoprávního úřadu.
3) Pokud spis Mgr. T. měl zapůjčen, žádám o kopii dokumentu, kterým uvedený spis vracel zpět příslušnému vodoprávnímu úřadu.

Odpověď:
Emailem doručeným Ministerstvu zemědělství jste požádal o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, vztahujících se k písemnosti Ministerstva zemědělství ze dne 26. 9. 2017, čj. 53172/2017-MZE-12151, která se týkala vyřízení Vaší žádosti o odškodnění podle zákona
o odpovědnosti veřejné moci.
K Vaší otázce č. 1) „zda při vyřizování žádosti o odškodnění ze dne 30.8.2017 Mgr. Z.T. studoval a posuzoval předmětný spis MeRo/556/OŽP/14 řešený u MÚ Rokycany?“ sděluji, že po posouzení uplatněného nároku nevyvstala potřeba posoudit celý správní spis, neboť důvody, pro něž bylo třeba Vámi uplatněný nárok odmítnout (neexistence nesprávného úředního postupu a neexistence nároku na náhradu nákladů řízení), byly zřejmé již z podané žádosti, respektive z příslušných právních předpisů a konstantní judikatury. Jak již bylo uvedeno ve Vámi zmíněném přípise, nesouhlasíte-li s tímto vypořádáním uplatněných nároků, můžete se s žalobou o náhradu škody obrátit na Obvodní soud pro Prahu 1. Tato žaloba je osvobozena od soudních poplatků, avšak žalovaná se může domáhat náhrady nákladů řízení, pokud bude ve sporu úspěšná.
K Vaší otázce č. 2) a č. 3.) se s ohledem na výše uvedené nemohu vyjádřit.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací na základě § 2 odst. 1 z.č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Obracím se na Vás jménem společnosti Economia a.s., se sídlem Pernerova 673/47, Praha 8, IČ: 28191226 (dále jen: „Economia“). Economia je vydavatelstvím, které vydává mj. deník Hospodářské noviny (včetně veškerých příloh, např. Ego! Magazín Hospodářských novin), týdeníky Ekonom, Respekt, odborné časopisy Právní rádce, Marketing & Media, Moderní řízení a provozuje mimo jiné i zpravodajské servery iHNed.cz, aktualne.cz a respekt.cz.
Dle záznamů v Registru smluv uzavřelo dne 12. 1. 2017 Ministerstvo zemědělství na základě Objednávky monitoringu internetu na rok 2017 smlouvu se společnosti TOXIN s.r.o., se sídlem V Olšinách 2300/75, Praha 10, IČ: 02225166 (dále jen „Smlova“). Plněním prováděným na základě Smlouvy je monitoring aktuálních zpráv internetových a tištěných médií za účelem vyhledání článků týkajících se Ministerstva zemědělství. Vzhledem k tomu, že společnost TOXIN s.r.o. s námi v současné době nemá uzavřenou platnou licenční smlouvu a není již nadále oprávněna zahrnovat naše tituly do svých monitorovacích služeb, rádi bychom věděli, zda jsou výše uvedené tituly Ekonomie součástí monitoringu prováděného na základě Smlouvy.
Tímto Vás proto žádáme o poskytnutí informace, zda předmětem Smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem zemědělství a společností TOXIN s.r.o. je také monitoring některého z výše uvedených titulů společnosti Economia a.s.

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 2. 11. 2017 Vaši žádost podle zákona č. 106/1991 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které požadujete poskytnutí informace, zda předmětem Smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem zemědělství a společností TOXIN s.r.o. je také monitoring některých titulů společnosti Economia a.s.
K Vaší žádosti sděluji, že Ministerstvo zemědělství má u společnosti TOXIN s.r.o. objednaný pouze monitoring internetu, včetně sociálních sítí. Z Vámi uvedených titulů dostává Ministerstvo zemědělství monitoring článků ze zpravodajských serverů IHNed.cz, aktualne.cz a respekt.cz. Ty jsou vybírány na základě zadaných klíčových slov.

 

Dotaz:
Dovoluji si Vás požádat o poskytnutí vyhlášek, metodických pokynů, nařízení, regulí, upozornění či jiných obdobných aktů Ministerstva Zemědělství, které vydalo jako ústřední orgán státní správy myslivosti týkající se prasete divokého, které byly vydány od 1.1.2014 do současnosti.
Pokud jsou tyto podklady dostupné elektronicky, postačí uvést příslušný odkaz.

Odpověď:
K Vaší žádosti ze dne 9. listopadu 2017 podle zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ohledně poskytnutí předpisů a dokumentů souvisejících s prasetem divokým, vydaných Ministerstvem zemědělství od 1. ledna 2014, Vám zasílám následující odkazy s informacemi.
1. Vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění poslední novely č. 343/2015 Sb.(http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/myslivost/legislativa/uplna-zneni/_obsah_cz_mze_ministerstvo-zemedelstvi_legislativa_Legislativa-MZe_uplna-zneni_Vyhlaska-2002-245-myslivost.html)
Informace k lovu prasete divokého
(http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/myslivost/informace-k-lovu-prasete-divokeho.html)
Informace k lovu na nehonebních pozemcích
(http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/myslivost/lov-na-nehonebnich-pozemcich-prase.html)
Strategické cíle v myslivosti do roku 2030
(http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/myslivost/strategicke-cile-v-myslivosti.html)
Společné vyjádření Ministerstva zemědělství, Ministerstva vnitra a Policie České republiky k otázce využití zakázaných doplňků zbraně tzv. noktovizorů pro lov zvěře v noci
(http://eagri.cz/public/web/file/302717/Spolecne_vyjadreni_Ministerstva_zemedelstvi__MZe__Ministerstva_vnitra__MV__a_Policie_Ceske_republiky__PCR__k_otazce_vyuziti_zakazanych_doplnku_zbran.pdf)
Africký mor prasat – mimořádná veterinární opatření (MVO)
(https://www.svscr.cz/africky-mor-prasat-aktualni-informace/)
Africký mor prasat – vyjádření k platnosti MVO
(http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/myslivost/africky-mor-prasat-vyjadreni-mze-k.html) 
Nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti – v rámci několika novel došlo k úpravě podmínek poskytnutí příspěvku na pořízení a instalaci nebo výrobu a instalaci odchytového zařízení pro prase divoké, konkrétně zvýšení četnosti v podobě snížení potřebné honební plochy pro jedno zařízení z 250 ha na 150 ha.
(http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/Legislativa-MZe_uplna-zneni_narizeni-vlady-2014-30.html)
Další informace můžete nalézt na webových stránkách Ministerstva zemědělství (www.eagri.cz), v záložce Lesy – Myslivost, popř. již na zmíněných stránkách Státní veterinární správy ČR (www.svscr.cz) ve věci aktualit o africkém moru prasat.

 

Dotaz:
Dovoluji si požádat o materiály jménem naší organizace zastupující zemědělce, a to na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Témata projednávaná pracovní skupinou Půda se nejen našich členů, ale všech zemědělců a vlastníků půdy, které taktéž zastupujeme, přímo a velmi zásadně dotýkají a proto považujeme za přínosné, aby měli informace o aktuálním dění v této věci na MZe.
Dále si dovoluji požádat o zaslání vámi zmíněného pracovního materiálu Ministerstva zemědělství ČR, který rozpracovává návrh na zavedení informační povinnosti při prodeji půdy, a dále žádám o seznam subjektů, které považujete za zainteresované v této problematice a s nimiž tedy počítáte při dalším projednávání tohoto zcela zásadního materiálu.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 9. listopadu 2017 ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), Vám v příloze zasílám požadované zápisy z jednání pracovní skupiny Půda.
K Vámi požadovanému materiálu, jehož cílem je rozpracovat návrh na zavedení informační povinnosti při prodeji půdy, Vám sděluji, že povinnost poskytovat informace se podle § 2 odst. 4 InfZ nevztahuje na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Po definitivním dokončení podoby materiálu, jeho projednání a schválení, Vám bude požadovaný materiál poskytnut.
Dále si Vás dovoluji informovat, že pracovní skupina Půda nevede žádný konkrétní seznam zainteresovaných subjektů.
(Přílohy: 1. Zápis 30.3.2017; 2. Zápis 22.8.2017; 3. Zápis 11.10.2017)

 

Dotaz:
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Vás tímto žádám o zpřístupnění jednoho rozhodnutí ministra o rozkladu dle § 152 odst. 2 správního řádu v anonymizované podobě, které bylo vydáno v rozporu s návrhem rozhodnutí rozkladové komise dle § 152 odst. 3 správního řádu. Společně s tímto žádám rovněž i o tento návrh rozhodnutí rozkladové komise, který byl s následně vydaným rozhodnutím ministra v rozporu, rovněž v anonymizované podobě.
Dále žádám o poskytnutí jednacího řádu, statutu či jiného dokumentu, kterým se řídí jednání rozkladové komise ministra, pokud takový existuje.

Odpověď:
Dne 10. listopadu 2017 jsem obdržel Vaši žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které žádáte o 1) zpřístupnění jednoho rozhodnutí ministra o rozkladu podle § 152 odst. 2 správního řádu v anonymizované podobě, které bylo vydáno v rozporu s návrhem rozhodnutí rozkladové komise podle § 152 odst. 3 správního řádu; 2) návrhu rozhodnutí rozkladové komise, který byl s následně vydaným rozhodnutím ministra v rozporu, rovněž v anonymizované podobě, a 3) jednacího řádu, statutu nebo jiného dokumentu, kterým se řídí jednání rozkladové komise ministra.
K bodům 1) a 2) této žádosti Vám sděluji, že k dnešnímu dni nebylo vydáno rozhodnutí o rozkladu, které by bylo v rozporu s návrhem rozhodnutí rozkladové komise. K bodu 3) sděluji, že Rozkladová komise ministra zemědělství se řídí Statutem a jednacím řádem rozkladové komise, který Vám zasílám v příloze.
(Přílohy: 1. Statut a jednací řád RK.docx)

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace
V souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím, žádám o poskytnutí opisu Věstník Ministerstva zemědělství ČR 2/2004, srpen 2004.

Odpověď:
Dne 14. listopadu 2017 jsem obdržel Vaši žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které žádáte o poskytnutí opisu Věstníku Ministerstva zemědělství ČR 2/2014, srpen 2014, který Vám v příloze zasílám.
(Příloha: 1. Věstník 2-2014.pdf)

 

Dotaz:
Dotazuji se jakým způsobem stát kontroluje svůj majetek - konkrétně mám na mysli pozemky, které má ve správě Státní pozemkový úřad. Zajímalo by mne kolkrát ročně jsou tyto pozemky kontrolovány, zda-li je kontrola nezávislá na SPU a zda-li je rozdíl v kontrole pronajatých a nepronajatých pozemků.

Odpověď:
Obdržel jsem Vaši žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které žádáte o informaci, jakým způsobem jsou kontrolovány pozemky, u nichž je příslušnost hospodařit svěřena Státnímu pozemkovému úřadu. K tomu Vám sděluji následující.
Ministerstvo zemědělství nakládání s pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad hospodařit, nekontroluje. Státní pozemkový úřad má nastaveny samostatné kontrolní mechanismy, přičemž kontrola pozemků je prováděna na základě „Příkazu k provedení řádné periodické inventarizace majetku a závazků“ fyzickou inventurou. Součástí této fyzické inventury je i ověření technického stavu hmotného majetku, jehož výsledek je nutné zaznamenat v inventurních soupisech. Podstata fyzické inventury spočívá ve fyzickém, tedy osobně provedeném ověření existence majetku. V případě, že je majetek běžně užíván, není nutné jeho vizuální ověření. Stejně tak nemusí být vizuálně ověřen, lze-li skutečný stav majetku prokázat na základě fotografické nebo obdobné dokumentace, což vyplývá z ustanovení § 6 odst. 4 vyhlášky č. 270/2010 Sb.
Vzhledem k velkému objemu pozemků, s nimiž Státní pozemkový úřad hospodaří, se fyzická inventura provádí na vybraném vzorku pozemků za celý Státní pozemkový úřad. Tato inventura probíhá za daný kalendářní rok průběžně. Za pozemky zkontrolované fyzickou inventurou se přitom považují i pozemky prověřené v rámci plnění úkolů „Revize majetku v příslušnosti hospodařit SPÚ“ a „Prověření nepronajatých pozemků na LV 10002“, v rámci realizace komplexních pozemkových úprav, přebírání při ukončení komplikovaných užívacích vztahů, pravidelných kontrol prováděných u hmotného majetku dle předmětu 5. příkazu, vytyčení hranic, obnovy katastrálního operátu, revize katastru, řešení sporných případů (mj. stížnosti, soudní spory), oprav či demolic staveb, vyjadřování se ve správních řízeních či zřizování věcných břemen přístupu a příjezdu. Kontrola pronajatých a nepronajatých pozemků se v zásadě neliší, pouze byla v letech 2017, 2015 a 2014 učiněna mimořádná kontrola užívání nepronajatých pozemků.

 

Dotaz:
Dovoluji si požádat o informaci, zda je možné v souvislosti s novelou vinařského zákona v systému stáčírny mít v prodejně také bag-in-boxy. Tedy stáčírna (několik druhů vína) a bag-in-boxy další druhy vína. Je toto možné?

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 29. 11. 2017 dotaz, který se týká Vaší žádosti o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Ve své žádosti se v souvislosti s novelou zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dotazujete na skutečnost, zda je možné nabízet u provozovatele potravinářského podniku v postavení stáčírny rovněž bag-in-boxy s různými druhy vín.
Úvodem mi dovolte shrnout dosavadní zákonné možnosti prodeje vína. V tomto ohledu bych chtěl uvést, že víno je možné prodávat spotřebiteli pouze v obalu určeném pro spotřebitele nebo jako sudové, čepované nebo rozlévané. Co se týče prodeje sudového vína, zákon omezí prodej pouze na provozovny výrobce vína nebo provozovny příjemce nebaleného vína ve smyslu ustanovení § 16b zákona. Zákon stanoví, že sudové víno
se prodává z jiného obalu než obalu určeného pro spotřebitele (např. KEG sud, petainer).
Další možností je prodávat víno jako balenou potravinu v obalech určených
pro spotřebitele nebo je možné víno čepovat nebo rozlévat z obalů určených
pro spotřebitele. Zde zákon nestanoví žádné omezení, co se týče subjektů, které víno v této podobě mohou prodávat. Rád bych upozornil, že obaly určené pro spotřebitele je potřeba vždy posuzovat individuálně ve vazbě na splnění požadavků zákona, tudíž jsou-li užity pojmy jako bag in box nebo petainer neznamená to automaticky, že obal nazvaný takovým komerčním názvem bude vyhodnocen jako obal určený pro spotřebitele.
Obal určený pro spotřebitele musí být vždy jednorázový (např.: TETRAPACK bez uzávěru, bag in box), nebo bez výměny jednorázového uzávěru znovu nenaplnitelný obal (např. lahev, petainer). Jednorázovým uzávěrem je uzávěr včetně souvisejících bezpečnostních prvků, který při otevření ztratí svoji funkčnost a nelze ho opakovaně použít (např.: trhací víčko na PET láhvi, trhací šroubovací víčko na skleněné láhvi, korkový uzávěr
u lahvových vín, korunkový uzávěr). Dále musí takový obal tvořit v místě prodeje spolu s jeho obsahem prodejní jednotku pro spotřebitele o maximálním objemu 20 litrů, opatřenou všemi povinnými údaji.
V případě, že jednotlivé subjekty nebudou chtít plnit povinnosti kladené na výrobce, popř. příjemce nebaleného vína, mohou např. na základě smluvního vztahu využít tzv. režimu „shop in shop“, tj. provozovna v provozovně. V tomto režimu mohou jednotlivé subjekty, např. vinotéky, prodávat sudové víno jiného výrobce nebo příjemce nebaleného vína jeho jménem v takto zřízené provozovně, a to za zákonných podmínek.
Nyní mi dovolte se rovněž vyjádřit k situaci a z toho vyplývajících zákonných požadavků, kdy provozovatel, který není v pozici výrobce ani příjemce ve smyslu ustanovení § 16b zákona, zabalí (stočí) nebalené víno z přepravní nádoby, které následně prodá spotřebiteli v obalu určeném pro spotřebitele.
Pokud provozovatel potravinářského podniku chce uvádět víno na trh v obalu určeném pro spotřebitele, do kterého nebalené víno stočil, musí splnit následující požadavky:
1) Vzhledem k tomu, že se takový potravinářský subjekt postaví do pozice stáčírny, má dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, povinnost oznámit zahájení, změnu a ukončení výkonu předmětu činnosti stáčírny.
2) Dále jako provozovatel potravinářského podniku v postavení stáčírny, který drží produkt za účelem výkonu svého povolání nebo k obchodním účelům, musí dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona vést evidenční knihy. Evidenční knihy se vedou v místě skladování produktu dle ustanovení článku 38 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 436/2009, v platném zněni. Jedná se o evidenční knihy stanovené v příloze č. 21 a č. 22 vyhlášky č. 88/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství (dále jen „vyhláška č. 88/2017 Sb.“). Tyto evidenční knihy se vedou v pevné vazbě (zpravidla v knize) a listy v nich musí být průběžně číslovány, přičemž záznamy musí být provedeny nevratně a nesmazatelně. Je-li provedena oprava záznamu, tak pouze takovým způsobem, kterým je viditelný i původní záznam s uvedením podpisu osoby, která opravu záznamu provedla.
3) Evidenční kniha vedená dle vzoru uvedeného v příloze č. 21 vyhlášky č. 88/2017 Sb., je stáčírnou vedena za každý kalendářní měsíc. Evidují se zejména tyto údaje: druh vína, odrůda a číslo šarže, zásoba na počátku měsíce, nákup vína v měsíci, prodej vína, vlastní spotřeba, technologické ztráty, zásoba vína na konci měsíce, provenience, referenční číslo průvodního dokladu (u nebaleného vína pocházejícího z třetích zemí se uvede i číslo dokladu VI 1).
4) Evidenční kniha vedená dle vzoru uvedeného v příloze č. 22 vyhlášky č. 88/2017 Sb., je stáčírnou vedena ke každé nádobě (tedy i ke každému KEG sudu), z níž bude prováděno plnění, a to dle vzoru uvedeného v příloze č. 22 vyhlášky č. 88/2017 Sb., do které budou zaznamenávány údaje o plnění vín, zejména pak: označení nádoby s nebaleným vínem, druh produktu (označení vína), číslo šarže, příjem, výdej a zůstatek litrů vína ke každému datu, kdy bylo prováděno plnění, počet naplněných nádob a jejich objem. Tyto údaje o plnění budou muset být v evidenční knize uvedeny nejpozději následující pracovní den. Ke každému záznamu je vždy nutno uvést datum a podpis osoby, která záznam provedla.
5) Provozovatel potravinářského podniku v postavení stáčírny má dle ustanovení článku 11 nařízení Komise (ES) č. 436/2009, v platném zněni, povinnost jednou ročně podávat povinné prohlášení o zásobách produktu (k 31. 7. daného vinařského roku).
6) Provozovatel potravinářského podniku v postavení stáčírny má dále za povinnost dodržovat hygienické podmínky uvedené v příloze č. II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v platném zněni. Vzhledem k tomu, že se jedná o činnost blízkou výrobě produktu, bude od takového subjektu vyžadováno důsledné dodržování zásad správné hygienické praxe a nastavení systému HACCP.
7) Provozovatel potravinářského podniku v postavení stáčírny má dále za povinnost označit víno v obalu určeném pro spotřebitele všemi povinnými údaji na etiketě podle ustanovení článku 118 a 119 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném zněni, dále dle zákona a jeho prováděcího předpisu.
8) Dále je nutné upozornit na to, že na subjekt, který uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, se vztahují povinnosti vyplývající ze zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů, zejména povinnost zajistit zpětný odběr obalů a zajistit využití odpadu z obalů v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Co se týká časové prodlevy mezi stočením nebaleného vína do obalu určeného pro spotřebitele a jeho následného prodeje konečnému spotřebiteli, tak v tomto ohledu uvádím, že nebalené víno musí být do obalu určeného pro spotřebitele naplněno v předstihu, nikoliv až na žádost spotřebitele, stejně tak, jako je to u jiných balených vín uváděných na trh (víno v lahvích, bag in boxech). V opačném případě by se s ohledem na skutečnost,
že subjekt, který není ani výrobce a ani příjemce nebaleného vína dle ustanovení § 16b zákona, jednalo o prodej sudového vína, ke kterému provozovatel potravinářského podniku v postavení stáčírny není oprávněn.
Dále mi dovolte se vyjádřit k zákonným podmínkám prodeje vína z bag-in-boxů.
Na provozovatele potravinářského podniku, který bude ve své provozovně prodávat víno z obalu určeného pro spotřebitele o objemu do 20 l (např. bag-in-box), který bude splňovat požadavky na obal určený pro spotřebitele, se bude vztahovat režim prodeje  čepovaného vína (§ 3 odst. 1 písm. w zákona, § 16 odst. 8 a odst. 9 zákona), tedy bude moci prodávat víno, jak k okamžité konzumaci v místě prodeje (např. v restauraci), nebo toto víno může zabalit v místě prodeje (např. vinotéka) na žádost spotřebitele (např. do PET lahví). Pokud se bude jednat obal určený pro spotřebitele o objemu do 5 l, bude z něj možné prodávat víno v režimu rozlévaného vína (§ 3 odst. 1 písm. x zákona, § 16 odst. 8 a odst. 9 zákona), tedy bude moci být prodávané ke konzumaci v místě prodeje. Bag-in-box však musí být v případě obou režimů označen všemi povinnými údaji a provozovatel potravinářského podniku je zároveň  povinen v místě nabídky viditelně zpřístupnit snadno čitelné údaje. Prodej vína je samozřejmě také možný jako prodej baleného vína v bag-in-boxech v různých objemech (max. do 20 litrů.), pokud bude bag-in-box splňovat požadavky na obal určený pro spotřebitele. Pokud by víno bylo původem z České republiky s chráněným označením původu/chráněným zeměpisným označením, obal určený pro spotřebitele musí nést povinný Logotyp, jak stanoví prováděcí předpis (§ 15 vyhlášky č. 88/2017 Sb.).
Z výše uvedeného vyplývá, že prodej vína z obalu určeného pro spotřebitele (např. z bag-in-boxů) v provozovně potravinářského podniku (např. v postavení stáčírny) je umožněn za splnění zákonných povinností. Závěrem mi dovolte upozornit na internetové informační stránky Ministerstva zemědělství www.vinarskyzakon.cz, kde naleznete další užitečné rady v této věci a dále informační telefonní linky na pověřené pracovníky, kteří jsou připraveni Vám zodpovědět další případné dotazy. Rovněž se můžete obrátit na pracovníky Ministerstva zemědělství – odboru rostlinných komodit – oddělení pro víno.