Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. – za měsíc prosinec 2016

Dotaz:
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tímto Vaší instituci zdvořile žádám o poskytnutí následujících informací:
Rád bych od Vás dostal seznam jmen a názvů pracovních pozic osob, které mají nebo měly uzavřenou Dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce s Vaším úřadem v období od 1.1.2014 do 1.12.2016.
V rámci tohoto seznamu bych poprosil uvést jméno osoby, stručnou náplň její práce a pracovní zařazení, datum uzavření oné dohody, pokud již byla ukončena, tak datum tohoto ukončení. Prosím také o uvedení toho, pokud stále na úřadě osoba působí. Každé jméno prosím doplnit i o výši vyplacené odměny v hodinové sazbě a počet hodin, na které byly smlouvy uzavřeny. 
Pokud pro Vás není přijatelné některé osoby do seznamu uvádět, prosím tedy přednostně, aby obsahoval alespoň seznam všech zaměstnanců pracujících na DPČ či DPP, poradců ministra, poradců náměstků nebo ředitelů odborů, asistentů, externích právníků a v neposlední řadě konzultantů k probírané problematice.
Pokud cokoli není jasné a máte k mému dotazu jakékoli otázky, prosím Vás, abyste mě neváhali kontaktovat.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám v příloze zasíláme seznam osob, které v období od 1. 1. 2014 do 1. 12. 2016 vykonávaly nebo vykonávají pro Ministerstvo zemědělství práce konané mimo pracovní poměr formou dohod o provedení práce (DPP) nebo dohod o pracovní činnosti (DPČ). V samostatné příloze jsou k osobám uvedeny celkové počty hodin, které osoby v kalendářním roce v rámci dohod odpracovaly
a souhrnné částky odměn z dohod v Kč hrubého za kalendářní rok.
(Přílohy: 1. Příloha č.2: DPP a DPČ - Vyplacené odměny; 2. Příloha č.1: DPP a DPČ - Seznam osob)

 

Dotaz:
Na základě §13 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádám o zaslání kompletní fakturace vč. specifikací jednotlivých spotřebičů a kusů nábytku (vč. jejich cen), které byly pořízeny do služebního bytu v ulici Jindřicha Plachty na pražském Smíchově v rámci rekonstrukce, která vyšla na více než 1,25 milionu korun. Od 1. února 2016 byt užívá náměstek Z. A. a dodavatelem byla firma R-F stav (IČO: 72335840, DIČ: CZ7204034673). Rekonstrukce byla zhotovena na základě ministerské výjimky. 

Odpověď:
V souvislosti s Vaší žádostí o informaci ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které žádáte zaslání kompletní fakturace vč. specifikací jednotlivých spotřebičů a kusů nábytku, které byly pořízeny do služebního bytu Ministerstva zemědělství v ulici Jindřicha Plachty, Praha 5 - Smíchov, Vám sděluji následující informace.
Vybavení a stavební rekonstrukce bytu bylo realizováno v letech 2015 až 2016. Níže uvádím odkazy na veřejně dostupné zdroje, na kterých jsou zveřejněny části Vámi požadovaných informací:

• odkaz na zveřejněné smlouvy a objednávky ministerstva zemědělství http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/povinne-zverejnovane-informace/uzavrene-smlouvy/ ,
• smlouva s dodavatelem atypického nábytku včetně vybavení vestavěnými spotřebiči http://eagri.cz/public/web/file/508645/_70_2016_12132.pdf,
• stavební rekonstrukce bytu https://www.gemin.cz/index.php?m=contracts&h=contract&a=dashboard&id=22274&state=CLOSED&step=PUB_RES.

V příloze Vám zasílám kompletní fakturaci v naskenovaném souboru včetně seznamu vybavení předmětného služebního bytu. Z doložené fakturace vyplývá, že Vámi zmiňovaná společnost ve Vašem dotazu nebyla jediným dodavatelem vybavení služebního bytu.
(Přílohy: 1. fakturace - vybavení bytu JP.tif; 2. kompletní seznam vybavení bytu JP - SAP.pdf)

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/99 Sb.
Žádám o informaci, jaký plat a jaké odměny pobírali v roce 2016 náměstci ministra a ředitelé sekcí/odborů.
Prosím o rozepsání ve formátu: Jméno – funkce - plat – odměny – zdůvodnění mimořádné odměny – počet odpracovaných měsíců.
Žádám o tyto informace v elektronické podobě podle § 4 odst. 2 zákona č. 106/99.
Poskytnutí informací
Žádám o výše uvedené údaje podle zákona č. 106/99 (InfZ). Současně upozorňuji na precedenčního rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. října 2014, sp. zn. 8 As 55/2012. Verdikt mimo jiné vyložil, v jakých případech je zapotřebí bez dalšího testování poskytnout informace o platech zaměstnanců či jiných osob placených z veřejných prostředků. Týká se to osob „vykazujících zejména některý z následujících rysů:

• zaměstnanců v řídících pozicích povinného subjektu, tedy všech takových zaměstnanců, kteří řídí nebo metodicky vedou jiné zaměstnance či řídí nebo metodicky vedou činnost subjektů podřízených povinnému subjektu, podléhajících jeho dohledu, jím spravovaných nebo jím fakticky ovládaných,
• zaměstnanců podílejících se na výkonu vrchnostenských oprávnění povinného subjektu, má-li povinný subjekt taková oprávnění (např. rozhodujících o právech či povinnostech osob, provádějících dohledovou, inspekční či kontrolní činnost, autorizované měření, zkušební činnost, metodické vedení apod.), nebo zaměstnanců, kteří, ač se sami na vlastní vrchnostenské činnosti nepodílejí, ji mohou nikoli nevýznamným způsobem ovlivnit (např. připravují podklady k rozhodování či koncepty rozhodnutí, zajišťují oběh dokumentů, zabezpečují provádění vrchnostenských činností po technické stránce nebo vykonávají jiné obdobné záležitosti v souvislosti s nimi),
• zaměstnanců organizujících či provádějících činnosti, jež jsou úkolem povinného subjektu, ať již jde o činnosti povahy vrchnostenské anebo jiné, anebo k takovýmto činnostem poskytujících významné podpůrné či doprovodné služby (např. analýzy, plánování, informační servis, zajištění vhodného technického a organizačního zázemí, logistika, informační technologie, provoz budov a jiných zařízení povinného subjektu),
• zaměstnanců majících z jiných než výše uvedených důvodů faktický vliv na činnost povinného subjektu (např. poradci, osobní asistenti osob v řídících nebo jiných důležitých pozicích, osoby s nikoli nevýznamným faktickým vlivem na tok informací uvnitř povinného subjektu či na jeho komunikaci navenek),
• zaměstnanců, jejichž činnost má nebo může mít ekonomické dopady na veřejné rozpočty nebo na hospodaření povinného subjektu či jím řízených, jeho dohledu podléhajících, jím spravovaných či jinak ovlivňovaných osob.“

Lhůta
Podle ust. § 14 musí povinný subjekt poskytnout informaci zásadně ve lhůtě 15 dnů od obdržení žádosti. Ledaže nejsou žadatel nebo informace dostatečně určeny – pak vyzve k doplnění ve lhůtě 7 dnů. Prosím tedy o doručení příslušného dokumentu na adresu uvedenou pod bodem II.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám v příloze zasíláme jmenné seznamy s hrubými platy a odměnami náměstků ministra a ředitelů odborů Ministerstva zemědělství, které pobrali v měsících výkonu funkce v roce 2016, včetně zdůvodnění mimořádných odměn.
(Přílohy: 1. Přehled platů a odměn 2016)

 

Dotaz:
V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., v platném znění Vás žádám o poskytnutí těchto informací, týkajících se provozování vodovodů a kanalizací:

1. Je zásadní rozdíl mezi opravou a obnovou vodovodu či kanalizace ve vztahu k vytváření rezerv pro účely obnovy vodovodů a kanalizací? Pokud ano, jaký?
2. Zda je či není porušením zákona č. 274/2001 Sb., pokud obec nevytváří rezervy na opravy vodovodu a kanalizace, které provozuje. Pokud se jedná o porušení zákona, jaké hrozí obci sankce?
3. Musí provozovatel kanalizace (obec) vybírat stočné? Pokud ano a nevybírá, hrozí obci sankce?
4. Co je fond obnovy vodohospodářské infrastruktury? Jedná se o zvláštní účet, kde se ukládají prostředky na obnovu nebo jakou jinou formu může fond mít?
5. Jestliže má obec schválený plán obnovy a tento plán neplní. Hrozí obci sankce a v jaké výši?
6. Obec má schválený plán financování obnovy vodovodů a kanalizací z roku 2009, doposud nebyla provedena žádná aktualizace. Je takový stav v pořádku? Hrozí sankce a v jaké výši?
7. Kolik obcí bylo za posledních 71et kontrolováno, zda mají zpracován plán obnovy a jeho plnění? Pokud ano, zda byla uložena sankce a v jaké výši a o jaký počet obcí se jednalo?
8. O kolik procent může obec maximálně zvýšit cenu vodného oproti předcházejícímu roku?
9. Prosím o zaslaní kopií celkového vyúčtovaní všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné za poslední 4 roky, které byla obec Jenišovice povinna zaslat vždy do 30.6. příslušného kalendářního roku.

Odpověď:
Vaší žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 12. prosince 2016 jste se obrátila na Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“) s následujícími dotazy:

1. Je zásadní rozdíl mezi opravou a obnovou vodovodu či kanalizace ve vztahu k vytváření rezerv pro účely obnovy vodovodů a kanalizací? Pokud ano, jaký?
2. Zda je či není porušením zákona č. 274/2001 Sb., pokud obec nevytváří rezervy na opravy vodovodu a kanalizace, které provozuje. Pokud se jedná o porušení zákona, jaké hrozí obci sankce?
3. Musí provozovatel kanalizace (obec) vybírat stočné? Pokud ano a nevybírá, hrozí obci sankce?
4. Co je fond obnovy vodohospodářské infrastruktury? Jedná se o zvláštní účet, kde se ukládají prostředky na obnovu nebo jakou jinou formu může fond mít?
5. Jestliže má obec schválený plán obnovy a tento plán neplní. Hrozí obci sankce a v jaké výši?
6. Obec má schválený plán financování obnovy vodovodů a kanalizací z roku 2009, doposud nebyla provedena žádná aktualizace. Je takový stav v pořádku? Hrozí sankce a v jaké výši?
7. Kolik obcí bylo za posledních 71et kontrolováno, zda mají zpracován plán obnovy a jeho plnění? Pokud ano, zda byla uložena sankce a v jaké výši a o jaký počet obcí se jednalo?
8. O kolik procent může obec maximálně zvýšit cenu vodného oproti předcházejícímu roku?
9. Prosím o zaslaní kopií celkového vyúčtovaní všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné za poslední 4 roky, které byla obec Jenišovice povinna zaslat vždy do 30.6. příslušného kalendářního roku.

K výše uvedeným dotazům Vám sděluji následující:
K bodu 1. Ano, mezi obnovou a opravou je rozdíl. Obnovou je dle § 2 odst. 9 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“) výměna části vodovodu, úpravny vody, kanalizace nebo čistírny odpadních vod, která je inventárně sledovanou částí majetku vlastníka nebo samostatnou položkou uvedenou ve vybraných údajích majetkové evidence,
za účelem prodloužení životnosti stavby a s ní související technologie.  Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, uvádí, že opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.
K bodu 2. Není, je povinností vlastníka vodovodu respektive kanalizace pro veřejnou potřebu vytvářet rezervu finančních prostředků na obnovu.
K bodu 3. Nemusí, jedná se o právo, nikoliv povinnost (viz ustanovení § 8 odst. 13, 14 zákona o vodovodech a kanalizacích).
K bodu 4. Povinností vlastníka vodovodu respektive kanalizace pro veřejnou potřebu je vytvářet rezervu finančních prostředků na obnovu. Způsob, jakým se má tvořit rezerva finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací, není zákonem ani prováděcí vyhláškou stanoven.
K bodu 5. Zákon o vodovodech a kanalizacích v ustanovení § 33 odst. 2 písm. g) uvádí, že právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 8 odst. 11 zákona o vodovodech a kanalizacích: 
1.   nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací;
2.   zpracuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací odchylně od prováděcího právního předpisu vydaného k provedení ustanovení § 8 odst. 11 zákona o vodovodech a kanalizacích;
3.   nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích. 
Za uvedený správní delikt lze uložit pokutu do výše 10000,- Kč resp. 100000,- Kč, jde-li o správní delikt podle § 33 odst. 2 písm.g) bod 1 zákona o vodovodech a kanalizacích.  
K bodu 6. Plán financování obnovy by se měl aktualizovat podle situace, potřeby a možností vlastníka s ohledem ke (změně) stavu vodovodů a kanalizací a změně v hodnotě majetku v reprodukční pořizovací ceně, která má reálný vliv na roční potřebu obnovy (i v důsledku změny vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška) nebo příslušného metodického pokynu MZe). Každá provedená aktualizace je součástí původního plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací (PFO).
K bodu 7. Sankce za tyto správní delikty mohou udělit krajské úřady, MZe nemá tyto údaje k dispozici.
K bodu 8. Závazná pravidla pro tvorbu a sjednávání cen stanovuje cenový regulační orgán, kterým je Ministerstvo financí. Do takto regulované ceny lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk, které jsou definovány zejména ve vyhlášce č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Tato regulace je stanovena výměrem a je spolu s podrobnostmi o tom, co lze a nelze zahrnout do ceny, popsána v každoročně vydávaném  Výměru zveřejněném Ministerstvem financí ČR v Cenovém věstníku.  Meziroční nárůst hodnoty přiměřeného zisku je usměrňován uvedeným Výměrem.
K bodu 9. Požadované kopie dokumentů doručených na MZe jsou přiloženy v příloze tohoto dopisu.
(Přílohy: 1. Obec Jenišovice (IČO 00270237) za 2012.xlsx; 2. Obec Jenišovice (IČO 00270237) za 2013.xlsx; 3. Obec Jenišovice (IČO 00270237) za 2014.xlsx; 4. Obec Jenišovice (IČO 00270237) za 2015.xlsx)

 

Dotaz:
Informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Žádám o zaslání přehledu pravomocných soudních rozsudků, kdy soud přiznal žalobci náhradu nemateriální újmy dle zákona č. 82/1998 Sb., ministerstvo ji bylo povinno vyplatit. Prosím o uvedení čísla jednacího a soudu, který o dané věci rozhodl + uvedení částky, kterou soud v dané věci žalobci přiznal. Jedná se mi o posledních 15 rozsudků, seřazených sestupně od data podání mé žádosti.

Odpověď:
Dne 19. prosince 2016 jste se na Ministerstvo zemědělství obrátil s žádostí o informaci o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Jako odpověď na Vaší žádost Vám v příloze zasílám požadovaný přehled rozsudků.
(Přílohy: Přehled rozsudků)

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Navazuji na můj dopis z 18.11.2016, kterým jsem Vás žádal o kontakt na Evropskou komisi. Bohužel jsem se dosud nedočkal kladné ani záporné odpovědi. O tento kontakt jsem požádal z důvodu, že moje pochybnosti o souladu financování Zemských hřebčinců s.p.o. Písek a Tlumačov s pravidly EU k veřejné podpoře i přes informace, které jsem z MZe obdržel stále přetrvávají, a proto se hodlám, podle vašeho doporučení, obrátit s dotazem na Evropskou komisi.
Žádám tedy, Vaším prostřednictvím, Ministerstvo zemědělství České republiky podle Zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o poskytnutí kontaktu na příslušnou sekci nebo oddělení Evropské komise, které nebo kterému mám svůj dotaz ve smyslu výše popsaného předložit.

Odpověď:
K Vaší žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ze dne 16. prosince 2016 sděluji, že Vaše podání ze dne 18. listopadu 2016 bylo zodpovězeno dopisem čj. 67160/2016-MZE-19110 ze dne 9. prosince 2016, které přikládám k tomuto vyjádření. Otázky týkající se veřejné podpory řeší Direktoriát I Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, Loi 130, 5/128, B-1049 Brusel.
(Příloha: 1. Dopis čj. 67160/2016-MZE-19110)

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb.
Děkujeme za informace poskytnuté dopisem č.j. 68726/2016-MZE-16211. Dovolujeme si obrátit se na Vás opakovaně s doplňujícími dotazy vycházejícími z Vašich odpovědí, přičemž číslování jednotlivých dotazů odpovídá číslování Vašich odpovědí.
V souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vás žádáme o sdělení níže uvedených informací ve věci stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí.
Žádáme Vás o poskytnutí těchto informací, resp. o sdělení odpovědí na tyto dotazy:

1. Na základě jakého právního předpisu a podle jaké metodiky postupuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) při stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí? Pokud existuje metodika, žádáme o její zaslání. Jestliže existuje více verzí metodiky, žádáme Vás o zaslání všech těchto verzí od roku 1996. Existuje–li jiný dokument či dokumenty, který/é je/jsou za tímto účelem užívány, žádáme o jejich zaslání. Zároveň žádáme o informaci, od kterého kalendářní dne ÚHÚL umisťuje pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí na http://geoportal.uhul.cz/mapy/MapyOprl.html Vytváří ÚHÚL lesnické mapy s vyznačením těchto pásem i v analogové podobě a pokud ano, od kterého kalendářního dne? Kde jsou takové mapy přístupné veřejnosti? Jaká skutečnost je podstatná pro vytyčení pásma A/B/C a D? Je hlavním vodítkem celková kyselá depozice, nebo skutečný stav porostu?
2. Jak probíhá zjišťování skutečného stavu lesních porostů, pokud jde o poškození konkrétního porostu imisemi obecně, a pokud jde o poškození imisemi oxidů síry a oxidů dusíku? Existuje ke zjišťování skutečného stavu lesních porostů konkrétní metodika či postup? Jaké jsou metodické postupy, kterými je při terénním šetření určen konkrétní strom jako zasažený imisemi/uhynulý v důsledku působení imisí. Jaké jsou metodické postupy, kterými probíhá zařazení konkrétního porostu do pásma ohrožení imisemi u Ministerstva zemědělství a u podniků a organizací založených Ministerstvem zemědělství ČR nebo Ministerstvu zemědělství jinak podřízených či podléhajících? Jaká je metodika pro přeměny porostů náhradních dřevin na porosty dřevin klimaxových? Pokud metodiky dotazované v předchozích větách existují, žádáme o jejich zaslání.  V odpovědi č. 2 uvádíte, že: „…dle převládajícího odborného názoru by mělo být v velmi silně zatížených oblastech a v oblastech, kde byly porosty imisemi v minulosti zničeny, pásmo ohrožení A a B zachováno až do přeměny porostů náhradních dřevin na porosty dřevin klimaxových..“ Znamená to, že vlastníci porostů v pásmech ohrožených imisemi jsou dle pokynu/metodiky Ministerstva zemědělství oprávněni požadovat náhradu škody (např. z titulu snížení přírůstu) i za pozemky, které jsou bez porostu?
3. Ve své odpovědi uvádíte, že aktualizace map probíhá v rámci zpracování změn oblastních plánů rozvoje lesů, a to na základě místního šetření. Žádáme Vás o poskytnutí záznamů z Vámi uváděných místních šetření provedených jako podklad pro aktualizaci pásem ohrožení imisemi v lesnických mapách.
4. Žádáme Vás o poskytnutí klasifikace (metodiky?) pro vylišení pásem ohrožení imisemi zpracované spol. SKOKLASA Tech. Praha. Žádáme Vás o zaslání výsledků terénního šetření a sledování na vzorových plochách a o zaslání aktuálně platné Metodiky vylišování pásem ohrožení lesních porostů v oblastech zatížení imisemi (Materna, 1987, VÚLHM Jíloviště-Strnady, čj. 2-32-19/89 a ve znění revidovaném ÚHÚL).
5. Opakovaně Vás žádáme o poskytnutí kopií všech lesnických map se zákresem pásem ohrožení imisemi zveřejněných v souladu s vyhláškou č. 78/1996 Sb. vydaných od roku 2000 až do současnosti, a to konkrétně pro tato území:

• LS Litvínov
• LS Klášterec (nad Ohří)

V konkrétním OPRL pro danou oblast, kde by se dle Vaší informace měly tyto mapy nacházet (http://www.uhul.cz/images/ke_stazeni/oprl_oblasti/OPRL-LO01-Krusne_hory.pdf) tyto mapy obsaženy nejsou. Podklady z Vámi uvedené webové aplikace (http://geoportal.uhul.cz/mapy/MapyOprl.html) neobsahují datum jejich vypracování a zveřejnění, ani odkaz, že se jedná o mapové podklady ve smyslu vyhlášky č. 78/1996 Sb. S ohledem na skutečnost, že ve své odpovědi zmiňujete aktualizace na základě terénních šetření, žádáme Vás o poskytnutí lesnických map se zákresem pásem ohrožení imisemi platných v požadovaných obdobích s uvedením data jejich účinnosti ve smyslu cit. vyhlášky.

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 22. prosince 2016 žádost společnosti ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 1444/2, 140 53 Praha, IČ 452 746 49, (dále jen „žadatel“) o  poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), jejímž obsahem bylo 5 doplňujících dotazů následujícího znění:

1. Na základě jakého právního předpisu a podle jaké metodiky postupuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) při stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí? Pokud existuje metodika, žádáme o její zaslání. Jestliže existuje více verzí metodiky, žádáme Vás o zaslání všech těchto verzí od roku 1996. Existuje–li jiný dokument či dokumenty, který/é je/jsou za tímto účelem užívány, žádáme o jejich zaslání. Zároveň žádáme o informaci, od kterého kalendářní dne ÚHÚL umísťuje pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí na http://geoportal.uhul.cz/OprlMap/ Vytváří ÚHÚL lesnické mapy s vyznačením těchto pásem i v analogové podobě a pokud ano, od kterého kalendářního dne? Kde jsou takové mapy přístupné veřejnosti? Jaká skutečnost je podstatná pro vytyčení pásma A/B/C a D? Je hlavním vodítkem celková kyselá depozice, nebo skutečný stav porostu?
2. Jak probíhá zjišťování skutečného stavu lesních porostů, pokud jde o poškození konkrétního porostu imisemi obecně, a pokud jde o poškození imisemi oxidů síry a oxidů dusíku? Existuje ke zjišťování skutečného stavu lesních porostů konkrétní metodika či postup? Jaké jsou metodické postupy, kterými je při terénním šetření určen konkrétní strom jako zasažený imisemi/uhynulý v důsledku působení imisí. Jaké jsou metodické postupy, kterými probíhá zařazení konkrétního porostu do pásma ohrožení imisemi u Ministerstva zemědělství a u podniků a organizací založených Ministerstvem zemědělství ČR nebo Ministerstvu zemědělství jinak podřízených či podléhajících? Jaká je metodika pro přeměny porostů náhradních dřevin na porosty dřevin klimaxových? Pokud metodiky dotazované v předchozích větách existují, žádáme o jejich zaslání.  V odpovědi č. 2 uvádíte, že: „…dle převládajícího odborného názoru by mělo být ve velmi silně zatížených oblastech a v oblastech, kde byly porosty imisemi v minulosti zničeny, pásmo ohrožení A a B zachováno až do přeměny porostů náhradních dřevin na porosty dřevin klimaxových.“ Znamená to, že vlastníci porostů v pásmech ohrožených imisemi jsou dle pokynu/metodiky Ministerstva zemědělství oprávněni požadovat náhradu škody (např. z titulu snížení přírůstu) i za pozemky, které jsou bez porostu?
3. Ve své odpovědi uvádíte, že aktualizace map probíhá v rámci zpracování změn oblastních plánů rozvoje lesů, a to na základě místního šetření. Žádáme Vás o poskytnutí záznamů z Vámi uváděných místních šetření provedených jako podklad pro aktualizaci pásem ohrožení imisemi v lesnických mapách.
4. Žádáme Vás o poskytnutí klasifikace (metodiky?) pro vylišení pásem ohrožení imisemi zpracované spol. STOKLASA Tech. Praha. Žádáme Vás o zaslání výsledků terénního šetření a sledování na vzorových plochách a o zaslání aktuálně platné Metodiky vylišování pásem ohrožení lesních porostů v oblastech zatížení imisemi (Materna, 1987, VÚLHM Jíloviště-Strnady, čj. 2-32-19/89 a ve znění revidovaném ÚHÚL).
5. Opakovaně Vás žádáme o poskytnutí kopií všech lesnických map se zákresem pásem ohrožení imisemi zveřejněných v souladu s vyhláškou č. 78/1996 Sb. vydaných od roku 2000 až do současnosti, a to konkrétně pro tato území:

• LS Litvínov
• LS Klášterec (nad Ohří)

V konkrétním OPRL pro danou oblast, kde by se dle Vaší informace měly tyto mapy nacházet (http://www.uhul.cz/images/ke_stazeni/oprl_oblasti/OPRL-LO01-Krusne_hory.pdf) tyto mapy obsaženy nejsou. Podklady z Vámi uvedené webové aplikace (http://geoportal.uhul.cz/OPRLMapNew/) neobsahují datum jejich vypracování a zveřejnění, ani odkaz, že se jedná o mapové podklady ve smyslu vyhlášky č. 78/1996 Sb. S ohledem na skutečnost, že ve své odpovědi zmiňujete aktualizace na základě terénních šetření, žádáme Vás o poskytnutí lesnických map se zákresem pásem ohrožení imisemi platných v požadovaných obdobích s uvedením data jejich účinnosti ve smyslu cit. vyhlášky.
Veškeré požadované informace je dostačující zaslat v elektronické formě.“
K výše uvedeným dotazům sděluji následující:
Ad 1) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (dále jen Ústav) při zjišťování pásem ohrožení postupuje dle vyhl. č. 78/1996 Sb. Dále při zjišťování skutečného zdravotního stavu jednotlivých stromů a porostů v minulosti postupoval dle schválené metodiky „Metodika vylišování pásem ohrožení lesních porostů v oblastech zatížení imisemi“ (Materna, 1989, VÚLHM Jíloviště-Strnady, čj. 2-32-19/89. VÚLHM). Tato metodika není v současné době Ministerstvu zemědělství ani Ústavu dostupná - po nabytí účinnosti vyhl. č. 78/1996 Sb., již nebyla pro stanovení pásem ohrožení relevantním podkladem. Dále Ústav čerpal informace z údajů o zdravotním stavu lesních porostů vyhodnoceném ze satelitních snímků družice Landsat TM-5. Vyhodnocení satelitních snímků časových řad od roku 1984 do roku 1997 bylo provedeno firmou STOKLASA Tech., Praha (metodika tohoto vyhodnocení byla uveřejněna formou článku v odborném lesnickém časopise - „Lesnická práce“, ročník 10/98, viz příloha č. 1).
Vámi požadovanou informaci o datu uveřejnění pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí na internetové adrese: http://geoportal.uhul.cz/OPRLMapNew/ (Mapový server OPRL) nelze, vzhledem k postupnému nasazování mapového serveru do provozu, zcela jednoznačně zodpovědět. Mapový server OPRL, včetně informací o pásmech ohrožení, byl technicky zprovozněn v roce 2002, ale veřejnosti byl postupně zpřístupňován až po otestování v průběhu roku 2003. Dle Ústavem poskytnuté dobové tiskové zprávy Ministerstva zemědělství („Mapserver OPRL již svou kvalitu osvědčil ve dnech 17.1–19.9.2003 v Prachaticích při příležitosti konání 10. ročníku lesnické výstavy EUROFOREST 2003, kde získal nejvyšší ocenění…“) lze za nejzazší termín uveřejnění považovat výše uvedené datum 17.9.2003. Od tohoto roku až na několik pozdějších výjimek, které byly postupně rovněž zdigitalizovány do prostředí mapového serveru, Ústav nevytváří lesnické mapy s vyznačením pásem ohrožení v analogové podobě.
Skutečnosti podstatné pro vytyčení pásma A/B/C a D jsou uvedeny v § 1 vyhl. č. 78/1996 Sb. Zde se uvádí, že lesy se zařazují do pásem ohrožení podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu porostů (§ 1 odst. (3) vyhl. č. 78/1996 Sb.), reprezentovaného stupněm poškození porostu určeného na základě podílu středně a silně poškozených stromů. Tedy ani jedna z vámi uváděných charakteristik není pro určení pásma ohrožení primárně rozhodující, ale je nutné na ně pohlížet v celkovém kontextu jako na příčinu
a důsledek poškození lesních porostů. „Celková kyselá depozice“ (imisní zatížení) je hlavním činitelem ovlivňujícím „skutečný stav porostu“, nicméně pro vylišení pásem ohrožení je určující historická časová řada poškození, tedy dynamika zhoršování zdravotního stavu porostů.
Ad 2) Za hlavní určující znak pro zařazení stromu potažmo porostu do stupně poškození imisemi je považována defoliace koruny stromu, jejíž příčinou nebyli biotičtí škůdci (např. hmyz, houby) nebo klimatické faktory (např. námraza, vítr). Imisím je přičítána ztráta jehličí počínající od nejstarších ročníků (ztráty způsobené škůdci i klimatem začínají od ročníků nejmladších). Dalším znakem jsou předčasné změny zabarvení, odumírání a opad listí, pozorovatelné obvykle už v srpnu a začátkem září a také prosychání korun. Stupeň poškození jednoho stromu (smrku ztepilého) v terénu se určoval podle relativní míry úbytku jehličí ve srovnání s olistěním, které by bylo po plném vyzrání letošních asimilačních orgánů v dané lokalitě a u dané stromové třídy „normální“ (tj. s plně olistěnou stávající korunou). Tato šetření probíhala v terénu na tzv. trvalých zkusných plochách a za účelem dosažení jednotného hodnocení na celém území ČR byla na závěr validována jedním odborným garantem. Podrobný metodický postup je uveden v materiálu „Revize pásem ohrožení lesních porostů imisemi v České republice k 1.1.1997“ (viz příloha č. 2).
V současné době se nové zařazování porostů do pásem ohrožení neprovádí
a vychází se ze stavu vymapovaného po nabytí účinnosti vyhl. č. 78/1996 Sb. (viz výše uvedená „Revize pásem ohrožení…“). Po nabytí účinnosti výše uvedené vyhlášky a vymapování pásem ohrožení docházelo již pouze k částečným lokálním aktualizacím pásem ohrožení formou zpřesnění, objektivizace a ujednocení vymezení jednotlivých hranic pásem, většinou z podnětu vlastníků nebo orgánů státní správy lesů.
Žádná Vámi uváděná metodika pro přeměny porostů náhradních dřevin na porosty dřevin klimaxových nebyla Ministerstvem zemědělství v minulosti schválena. Nicméně v rámci schválených oblastních plánů rozvoje lesů (vyhl. č. 83/1996 Sb.) jsou v relevantních případech v kapitolách „ochrana lesa“ a „hospodářské soubory, základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření“ uvedeny informace o výchozím zdravotním stavu porostů a nejvhodnějších pěstebních, výchovných a těžebních postupech eliminujících škody způsobené imisním zatížením, včetně obnovních postupů porostů náhradních dřevin. Pro Vámi uváděné lesní správy Litvínov a Klášterec se jedná o oblastní plán rozvoje lesů zpracovaný pro přírodní lesní oblast č. 1 – Krušné hory. Tento dokument je veřejně přístupný na webových stránkách Ústavu: http://www.uhul.cz/images/ke_stazeni/oprl_oblasti/OPRL-LO01-Krusne_hory.pdf. Součástí tohoto oblastního plánu je také samostatná zmínka
o „Generelu rekonstrukcí porostů náhradních dřevin v imisní oblasti východního Krušnohoří“ (kap. 9.5.7.), který byl ovšem zpracován Ústavem pouze na objednávku státního podniku Lesy České republiky, s.p. a zdejším úřadem nebyl schvalován (viz příloha č. 3).
Náhrada škody ze snížení přírůstu lesního porostu je upravena ve vyhl. č. 55/1999 Sb., kde jsou v § 9 uvedeny vzorce pro výpočet snížení přírůstu lesního porostu. Z uvedeného ustanovení pak lze dovodit, že jedná-li se o snížení přírůstu lesního porostu, tento porost musí na daném pozemku existovat. A contrario lze dovodit, že pokud na daném pozemku lesní porost neexistuje, nelze uplatňovat náhradu škody ze snížení jeho přírůstu.
Ad 3) Jak bylo uvedeno již v odst. 2) výše, aktualizace map pásem ohrožení probíhala pouze formou lokálního zpřesnění průběhů hranic jednotlivých pásem. Po roce 1997 došlo několikrát k plošně nevýznamným úpravám vymezených pásem (převážně redukci pásma C) na základě podnětů vlastníků nebo správců lesa, orgánů státní správy lesů, případně pracovníků taxačních kanceláří a Ústavu. Každý podnět byl prověřen v terénu za účasti vlastníka lesa a na novějších klasifikovaných satelitních snímcích. Záznamy z místních šetření již bohužel s ohledem na časový odstup šetření nejsou dostupné. Během roku 2003 došlo v souvislosti s požadavkem Ministerstva financí na vznik soupisu parcel zařazených do pásem A a B k drobným úpravám ve vymapování, kdy byly hranice pásem přizpůsobeny katastrálním mapám tak, aby se zabránilo vzniku nelogických drobných plošek. Od roku 2008 již žádná další aktualizace formou lokálních zpřesnění neproběhla.
Ad 4) Jak bylo uvedeno již v bodě 1), požadovanou „Metodikou vylišování pásem ohrožení lesních porostů v oblastech zatížení imisemi“ (Materna, 1989, VÚLHM Jíloviště-Strnady, čj. 2-32-19/89. VÚLHM) již Ministerstvo zemědělství nedisponuje, nicméně metodický postup pro provádění revizí pásem ohrožení („Revize pásem ohrožení lesních porostů imisemi v České republice k 1.1.1997“) uplatňovaný po nabytí účinnosti vyhl. č. 78/1996 Sb., je uveden v příloze č. 2. Metodika vyhodnocení satelitních snímků firmou STOKLASA Tech., Praha („Lesnická práce“, ročník 10/98) je uvedena v příloze č. 1.
Ad 5) Ministerstvo zemědělství konstatuje, že původní lesnické mapy s vymezením pásem ohrožení imisemi na  lesní správě  Litvínov a Klášterec distribuované na okresní úřady v analogové podobě již nejsou dostupné. Za aktuálně platné mapy vymezení pásem ohrožení jsou považovány mapy pásem ohrožení, které jsou od roku 2003 uveřejňované na mapovém serveru OPRL (http://geoportal.uhul.cz/OPRLMapNew/) jako součást schválených oblastních plánů rozvoje lesů. Na základě Vaší opakované žádosti o poskytnutí kopií map Vám v příloze zasíláme původní (ročník 1998) a poté částečně revidované mapy zákresu pásem ohrožení pro zmíněné lesní správy z let 2003, 2004 a 2008 s uvedeným datem jejich platnosti. Jedná se jednak o PDF mapy uzpůsobené pro tisk na formát A3 a jednak vlastní digitální mapy ve formátu shapefile pro zobrazení v GIS aplikacích (příloha č. 4).
Vzhledem k tomu, že Ministerstvo zemědělství nepožaduje úhradu nákladů za pořízení výše uvedených poskytovaných příloh, považujeme žádost žadatele o zaslání potvrzení předpokládané výše úhrady nákladů za pořízení kopií ve smyslu ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., za bezpředmětnou.
Níže uvedené přílohy budou předány samostatně na datovém nosiči (CD).
(Přílohy: 1. Příloha č. 1 - metodika vyhodnocení satelitních snímků firmou STOKLASA Tech., Praha; 2. Příloha č. 2 - revize pásem ohrožení lesních porostů imisemi v České republice; 3. Příloha č. 3 - generel rekonstrukcí porostů náhradních dřevin ve vých. Krušnohoří; 4. Příloha č. 4 - lesnické mapy zákresu pásem ohrožení

 

Dotaz:
Žádost o informace podle zákona 106/1999 Sb.
Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádám o informace v rozsahu:

1. Zpřístupnění (zaslání) následujícíh vnitřních dokumentů MZe v platném znění: Organizační řád včetně příloh, Spisový a skartační řád, vnitřní předpisy a pravidla pro kybernetickou bezpečnost, příkazy ministra (státního tajemníka), které se k předmětným předpisům váží.

2. Vymezení: aktuálně platných předpisů, včetně jejich znění, do kterých je implementováno ustanovení § 316 odst. 1 zákoníku práce a ustanovení přílohy příkazu ministra č. 35/2012, Pracovní řád, článku č. 3 odstavec 1 číslo 8.

3. Sdělení:

•jakým způsobem je v současnosti na MZe regulováno použití Internetu pro plnění úkolů podle pracovní náplně státních zaměstnanců,
•jakým způsobem jsou chráněny výrobní a pracovní prostředky MZe, včetně výpočetní techniky, před zneužitím pro soukromé účely,
•od kterého data jsou tyto předpisy platné a jak s nimi byli státní zaměstnanci seznámeni
4. Kdy, v jakém rozsahu a s jakými výsledky byla provedena následná kontrola dodržování opatření přijatých po monitoringu aktivit všech zaměstnanců - v období od 11.01.2015 do 11.02.2015.
5. Vyhodnocení účinnosti přijatých opatření MZe ke zvýšení produktivity a efektivity práce a soupis všech konkrétních opatření, která vzešla z hromadné kontroly zaměstnanců.
6. Rozpis celkové aktivity na Internetu (seznam internetových stránek vč. URL a časových údajů) Ing. J. H. vedoucí oddělení CC za období, ve kterém byla monitorována společně s ostatními zaměstnanci.

Odpověď:
Dne 25.12.2016 jsem od Vás obdržel žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Vaše žádost je členěna do několika částí, kdy se postupně vyjádřím ke každé z nich zvlášť.
Ve své žádosti požadujete zaslání následujících vnitřních dokumentů Ministerstva zemědělství v platném znění – organizační řád včetně příloh, spisový a skartační řád, vnitřní předpisy a pravidla pro kybernetickou bezpečnost a příkazy ministra (státního tajemníka), které se k předmětným předpisům váží. V souvislosti s tímto požadavkem Vám zasílám požadované vnitřní předpisy – organizační řád Ministerstva zemědělství (a to ve znění účinném od 01.07.2015 do 31.12.2016 a od 01.01.2017), spisový a skartační řád Ministerstva zemědělství vydaný příkazem ministra zemědělství č. 23/2013 (ve znění příkazu ministra zemědělství č. 7/2016), včetně příloh, příkaz ministra zemědělství č. 6/2016, kterým se schvaluje nová bezpečnostní politika informací Ministerstva zemědělství, příkaz ministra zemědělství č. 7/2010 k používání elektronické pošty a veškeré aktualizované bezpečnostní směrnice, a to včetně příloh (směrnice k řízení bezpečnosti informací, směrnice k systému řízení dokumentace ISMS, směrnice ke klasifikaci a řízení aktiv, směrnice k bezpečnosti lidských zdrojů, směrnice pro budování bezpečnostního povědomí, směrnice k fyzické bezpečnosti a bezpečnosti prostředí, směrnice k bezpečnosti informačních a komunikačních technologií, směrnice ke správě incidentů, směrnice pro řízení kontinuity činností, směrnice k zajištění shody s bezpečnostními požadavky, směrnice pro hodnocení rizik kybernetické bezpečnosti, směrnice pro ochranu osobních údajů na MZe a základní směrnice bezpečnosti informací pro uživatele).
Dále požadujete sdělení, do kterých vnitřních norem Ministerstva zemědělství je včleněno ustanovení § 316 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a ustanovení čl. 3 odst. 1 číslo 8 přílohy příkazu ministra zemědělství č. 35/2012 Sb., pracovní řád (dále jen „pracovní řád“). Zákaz využívat bez souhlasu zaměstnavatele pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky, včetně výpočetní techniky a telekomunikačního zařízení, je včleněn právě do pracovního řádu a dále do služebního předpisu č. 14/2016 „služební řád“, kterým se stanoví bližší podmínky k výkonu státní služby a podrobnosti k právům a povinnostem státních zaměstnanců zařazených k výkonu služby ve služebním úřadu Ministerstvo zemědělství, a do základní směrnice bezpečnosti informací pro uživatele (čl. 4.2). Výše uvedené vnitřní předpisy jsou opět přiloženy k tomuto dopisu.
Ve své žádosti také požadujete specifikovat, jakým způsobem je v současnosti na Ministerstvu zemědělství regulováno použití Internetu pro plnění úkolů podle pracovní náplně státních zaměstnancům, jakým způsobem jsou chráněny výrobní a pracovní prostředky Ministerstva zemědělství, včetně výpočetní techniky, před zneužitím pro soukromé účely, a od kterého data jsou tyto předpisy platné a jak s nimi byli státní zaměstnanci seznámeni. V současné době je na Ministerstvu zemědělství přístup k internetu regulován procesně prostřednictvím výše uvedených vnitřních předpisů a dále pomocí tzv. „blacklistů“, kdy jsou blokovány vybrané internetové stránky. Veškeré výrobní a pracovní prostředky jsou chráněny opět procesně prostřednictvím vnitřních předpisů.
Pracovní řád a služební řád jsou v současném znění účinné od 01.01.2017 a základní směrnice bezpečnosti informací pro uživatele je účinná od 15.12.2016. V současné době zároveň probíhá i seznamování všech zaměstnanců s těmito předpisy.
V souvislosti s Vaším dotazem, kdy, v jakém rozsahu a s jakými výsledky byla provedena následná kontrola dodržování opatření přijatých po monitoringu aktivit všech zaměstnanců, uvádím, že byla přijata tato opatření: ve vybraných útvarech Ministerstva zemědělství byla optimalizována systemizace pracovních míst, byly učiněny příslušné pracovně-právní kroky (výpověď z pracovního poměru v souladu s § 52 písm. g) zákoníku práce, předání vytýkacích dopisů a ukončení pracovních poměrů na základě žádostí jednotlivých zaměstnanců). Jako opatření do budoucna byl dále vytvořen dokument „Informace pro vedoucí zaměstnance“, který poskytuje zejména návod, jakým způsobem efektivně řídit zaměstnance a zadávat pracovní úkoly.
Na závěr své žádosti požadujete zaslat rozpis celkové aktivity na internetu Ing. J. H., vedoucí oddělení. K tomuto bodu Vaší žádosti Vám sděluji, že ohledně tohoto bodu Vaší žádosti bylo vydáno rozhodnutí č.j. 303/2017-MZE-11131, které je Vám zasíláno společně s tímto dopisem.
Zároveň Vás informuji, že z důvodu omezené kapacity určené pro zprávy zasílané prostřednictvím datové schránky, jsou Vám některé požadované vnitřní předpisy, konkrétně organizační řád Ministerstva zemědělství (ve znění účinném od 01.07.2015 do 31.12.2016 a od 01.01.2017) a služební předpis č. 14/2016 „služební řád“, kterým se stanoví bližší podmínky k výkonu státní služby a podrobnosti k právům a povinnostem státních zaměstnanců zařazených k výkonu služby, zasílány poštou.
(Přílohy: - organizační řád Ministerstva zemědělství (a to ve znění účinném od 01.07.2015 do 31.12.2016 a od 01.01.2017); - spisový a skartační řád Ministerstva zemědělství vydaný příkazem ministra zemědělství č. 23/2013, včetně příloh, ve znění příkazu ministra zemědělství č. 7/2016, - příkaz ministra zemědělství č. 6/2016, kterým se schvaluje nová bezpečnostní politika informací Ministerstva zemědělství;  - příkaz ministra zemědělství č. 7/2010 k používání elektronické pošty; - směrnice k řízení bezpečnosti informací; - směrnice k systému řízení dokumentace ISMS;  - směrnice ke klasifikaci a řízení aktiv;  - směrnice k bezpečnosti lidských zdrojů;  - směrnice pro budování bezpečnostního povědomí;  - směrnice k fyzické bezpečnosti a bezpečnosti prostředí; - směrnice k bezpečnosti informačních a komunikačních technologií;  - směrnice ke správě incidentů;  - směrnice pro řízení kontinuity činností;  - směrnice k zajištění shody s bezpečnostními požadavky;  - směrnice pro hodnocení rizik kybernetické bezpečnosti;  - směrnice pro ochranu osobních údajů na MZe; - základní směrnici bezpečnosti informací; - příkaz ministra zemědělství č. 10/2016, kterým se mění pracovní řád; - služební předpis č. 14/2016 „služební řád“, kterým se stanoví bližší podmínky k výkonu státní služby a podrobnosti k právům a povinnostem státních zaměstnanců zařazených k výkonu služby.)