Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc březen 2016

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc březen 2016

 

Dotaz:
Žádost o informaci ve smyslu vyhl. č. 106/1999 Sb.
Ve výše uvedeném smyslu žádám o informaci, na základě jakého ustanovení nařízení vlády č. 239/2007 Sb. má vlastník zalesňovaného pozemku povinnost archivovat zalesňovací projekt, když to samé vládní nařízení uvádí zalesňovací projekt jako povinnou přílohu k žádosti o předmětné dotace, tedy vlastník lesa předkládá povinně zalesňovací projekt státní organizaci k možnosti činit tak jak je popsáno č.j.: 2824/2015-MZE-16212.

Odpověď:
K Vaší žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, která byla Ministerstvu zemědělství doručena dne 2. března 2016, Vám předkládám následující informaci:
K dotazu „na základě jakého ustanovení nařízení vlády č. 239/2007 Sb. má vlastník zalesňovaného pozemku povinnost archivovat zalesňovací projekt, když to samé vládní nařízení uvádí zalesňovací projekt jako povinnou přílohu k žádosti o předmětné dotace, tedy vlastník lesa předkládá povinně zalesňovací projekt státní organizaci k možnosti činit tak jak je popsáno č. j.: 2824/2015-MZE-16212“ sděluji, že v textu nařízení vlády č. 239/2007 Sb.,
o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy, ve znění pozdějších předpisů, povinnost archivovat zalesňovací projekt výslovně stanovena není. Nicméně vzhledem k tomu, že dotace na zalesňování zemědělské půdy podle nařízení vlády č. 239/2007 Sb. poskytuje Státní zemědělský intervenční fond, platí i zde ustanovení § 11 odst. 7 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož fond i příjemce dotace poskytnuté fondem jsou povinni po dobu 10 let uchovávat doklady prokazující poskytnutí a užití dotace. Jde-li o dotaci na zalesnění pozemku, je takovým dokladem nepochybně, mimo jiné, také projekt zalesnění.
Tato odpověď není v rozporu s tím, co bylo uvedeno v přípisu Ministerstva zemědělství č. j. 2824/2015-MZE-16212 ze dne 3. února 2015, o kterém se ve svém dotazu zmiňujete.

 

Dotaz:
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tímto Vaší instituci žádám o poskytnutí následujících informací:
Jde mi o poskytování služeb marketingu a Public Relations, který si Vaše ministerstvo platilo od roku 2010. To samé bych potřeboval i ohledně advokátních služeb.
Proto bych Vás rád požádal o následující informace:
1) Kolik, za jaké období a komu (kterým firmám) Vaše ministerstvo zaplatilo za služby marketingu a Public Relations od počátku roku 2010.
2) Kolik, za jaké období a komu (kterým kancelářím) Vaše ministerstvo zaplatilo za právní služby od počátku roku 2010.
3) Vysvětlení, jakým způsobem byli dodavatelé daných služeb vybráni. Jestli ve výběrovém řízení? Jakým typem výběrového řízení?

Odpověď:
Na základě Vašeho podání „ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím“ jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství s žádostí o poskytnutí následujících informací:
„Jde mi o poskytování služeb marketingu a Public Relations, který si Vaše ministerstvo platilo od roku 2010. To samé bych potřeboval i ohledně advokátních služeb.
1) Kolik, za jaké období a komu (kterým firmám) Vaše ministerstvo zaplatilo za služby marketingu a Public Relations od počátku roku 2010.
2) Kolik, za jaké období a komu (kterým kancelářím) Vaše ministerstvo zaplatilo za právní služby od počátku roku 2010.
3) Vysvětlení, jakým způsobem byli dodavatelé daných služeb vybráni. Jestli ve výběrovém řízení? Jakým typem výběrového řízení?“
K výše uvedeným dotazům Vám zasílám podklady o poskytování služeb marketingu a PR v přílohách č. 1 a 2. Podklady k dotazům ohledně poskytování právních služeb jsou součástí přílohy č. 3.
(Přílohy: 1. Seznam poskytovatelů služeb marketingu a PR; 2. Přehled poskytovatelů služeb marketingu a PR; 3. Přehled právních služeb)

 

Dotaz:
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tímto Vaší instituci žádám o poskytnutí následujících informací:
Jde mi o pana J. Š., který podle mých informací dělal poradce na ministerstvu zemědělství v době, kdy byl resort vedl M. T. 
Proto bych Vás rád požádal o následující informace:
1) Kolik peněz během svého působení na ministerstvu zemědělství pan Š.?
2) Jak měl smluvní podmínky nastaveny?
3) Jak dlouho na ministerstvu působil?
4) Jakou práci na ministerstvu odvedl?
5) Poskytovala ministerstvu služby také advokátní kancelář KŠD Šťovíček/KŠD Legal?
6) Kolik peněz od ministerstva tato advokátní kancelář inkasovala?
7) Jaké služby pro ministerstvo odvedla?
8) Jak dlouho pro ministerstvo pracovala?

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 4. března 2016 si Vám dovoluji zaslat upřesněné odpovědi na Vaše otázky:
1. Ministerstvo zemědělství panu Š. během jeho působení vyplatilo částku 37 100,- Kč;
2. s panem Š. byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti;
3. na Ministerstvu zemědělství působil v době od 18. 9. 2013 do 31. 1. 2014;
4. pan Š. působil jako poradce v oblasti právních služeb;
5. ano, advokátní kancelář KŠD Šťovíček / KŠD Legal poskytovala služby Ministerstvu zemědělství;
6. AK KŠD Šťovíček /KŠD Legal inkasovala od MZe 1.797.370,- Kč;
7. AK KŠD Šťovíček /KŠD Legal prováděla poradenskou činnost a poskytování služeb právního poradenství v souvislosti s ukončením činnosti Zemědělské vodohospodářské správy (ZVHS), přípravu a vypracování právní a ekonomické analýzy v souvislosti se zavedením systému centralizovaného zadávání veřejných zakázek, poskytování právní pomoci související s právy MZE k logu/ochranné známce KLASA a právní zastupování;
8. KŠD Šťovíček / KŠD Legal pracovala průběžně na MZe od 3. října 2012 do konce roku 2015.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací financování některých projektů živočišné výroby
Na základě zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, si Vás dovolujeme požádat o poskytnutí odpovědí na následující otázky týkajících se welfare hospodářských zvířat, financování živočišné výroby a vývozních úvěrových záruk. Stejné otázky jsou pokládány i v dalších státech EU, proto posílám v anglickém jazyce.
QUESTIONS:
1) Did the government comment on the World Bank Safeguard Policies’ Draft of Environmental and Social Framework and if so, what does this statement say about farm animal welfare?
2) Will the government during the ongoing round of consultations actively promote the inclusion of binding and progressive farm animal welfare standards within the revised Safeguard Policies?
3) Which concrete steps did or will the government take to promote animal welfare in the framework of national and international institutions that engage in the farming sector, as well as in the international policy framework for national export credit agencies?
4) Will the government, in cooperation with other EU and IFC member states, actively promote the inclusion of binding and progressive animal welfare standards within the revised Environmental, Health and Safety Guidelines relating to farmed animals and which concrete steps does it plan to take in that respect?
5) Will the government actively promote binding animal welfare standards at OECD level governing the allocation of export credit guarantees that meet or exceed animal welfare laws of the majority of OECD countries?
6) For which animal farming projects outside the EU did EGAP grant export credit guarantees between 2006 and today? Have there been payment defaults?
7) For each of the projects according to question 6:
a) Please specify year and country of destination.
b) What are the insured export credit sums?
c) What kind and how many animals are (to be) kept in these operations?
d) Which housing systems do the operations involve?
e) Do the housing systems comply with Czech and EU animal welfare legislation?
f) Which components are delivered by Czech companies?
g) Which Czech companies have been supported by these export credit guarantees?
h) Who is running the operation?
i) Has there been an environmental impact assessment?
j) Has the project already been completed?

Dne 4. 3. 2016 Vám byla datovou schránkou doručena „Žádost o poskytnutí informací financování některých projektů živočišné výroby“, která byla podána na základě zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, kde jsem Vás jménem organizace Svoboda zvířat žádala o poskytnutí odpovědí na otázky, které se týkají welfare hospodářských zvířat, financování živočišné výroby a vývozních úvěrových záruk.
Vzhledem k tomu, že tato problematika jasně náleží do působnosti Ministerstva zemědělství, žádám Vás o konkretizaci odpovědí na položené otázky. Otázek je cekem 7 a z toho minimálně 5 z nich stoprocentně spadá pod působnost Ministerstva zemědělství. Dovoluji si Vás tedy požádat o odpovědi, které budou plnohodnotné a dostatečně konkrétní, stejně jako jsou položené otázky. Bohužel Vaše původní odpověď, že „Ministerstvo zemědělství aktivně podporuje uplatňování minimálních standardů hospodářských zvířat při jednání v orgánech Evropské unie a dalších mezinárodních institucích“, je značně nedostatečná. V příloze najdete původní žádost s otázkami i odpověď Ministerstva financí, které se ke stejné žádosti také vyjádřilo.
S ohledem na výše uvedené, Vás žádám o poskytnutí kompletních odpovědí na zaslané otázky a to na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Odpověď:
Na základě Vaší „Žádosti o poskytnutí informací financování některých projektů živočišné výroby“ ze dne 4. března 2016, Vám k Vašim dotazům sdělujeme, že Ministerstvo zemědělství aktivně podporuje uplatňování minimálních standardů hospodářských zvířat při jednání v orgánech Evropské unie a dalších mezinárodních institucích.
Další část Vašich otázek směřujících na vztah welfare zvířat, vývozních úvěrů
a činnosti Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. (dále jen „EGAP“), nespadá do působnosti Ministerstva zemědělství. Doporučuji Vám proto obrátit se s žádostí o informace přímo na EGAP, která je podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, samostatný povinný subjekt.

Na základě Vaší opakované „Žádosti o poskytnutí informací financování některých projektů živočišné výroby“ doručené dne 29. března 2016 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ InfZ“), Vám k jednotlivým bodům Vaší žádosti sděluji následující:
Bod 1) Ministerstvo zemědělství k návrhu Světové banky nevydalo komentář týkající se pohody hospodářských zvířat.
Body 2) až 5) Dotazy jsou směrovány na názor či informaci, která dosud nebyla vytvořena. V souladu s § 2 odst. 4 InfZ se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Bod 4) V odpovědi MZe čj. 14240/2016 z 18. března 2016 Vám bylo sděleno, že Ministerstvo zemědělství aktivně podporuje uplatňování standardů pro chov hospodářských zvířat.
Bod 6) Informace o projektech, na které poskytla agentura EGAP záruky, nemá Ministerstvo zemědělství k dispozici.
Bod 7) Informace o projektech, na které poskytla agentura EGAP záruky, nemá Ministerstvo zemědělství k dispozici. Doporučuji Vám proto obrátit se s žádostí o informace přímo na agenturu EGAP.

 

Dotaz:
Žádost o informace podle informačního zákona k veřejné zakázce „Zajištění externí administrace veřejných zakázek na stavební práce“
Dovolujeme si Vás jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů („Informační zákon“), požádat o poskytnutí níže specifikovaných informací.
Naše žádost se týká poskytnutí podkladů vyhotovovaných v rámci výběrového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu „Zajištění externí administrace veřejných zakázek na stavební práce“, zadávané dne 14. 1. 2016, zadavatelem Česká republika – Ministerstvo zemědělství, IČO: 000 20 478, se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1.
Nabídku na výše uvedenou veřejnou zakázku podat Žadatel v konsorciu se společností RTS, a.s., IČO: 255 33 843, se sídlem Lazaretní 4038/13, Židenice, 615 00 Brno.
Tímto Vás žádáme o poskytnutí:
- protokolu z otvírání obálek (zajímají nás mj. nabídkové ceny všech uchazečů, včetně těch vyloučených);
- protokolů a záznamů z jednání hodnotící komise.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 2. března 2016 o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám v příloze zasíláme Vámi požadované dokumenty -  Protokol o otevírání nabídek a Protokol o hodnocení nabídek k veřejné zakázce „Zajištění externí administrace veřejných zakázek na stavební práce“.
(Přílohy: 1. protokol o otevirani obálek.pdf; 2. protokol o hodnoceni nabidek.pdf)

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace
Mám dotaz, jaké jsou Vámi poskytované dotační tituly na výstavbu malých vodních nádrží a na výstavbu vodních tůní? (podle záměru níže popsaného)
Pokud jsou tyto datace Vámi poskytovány, poprosím dále o sdělení:
Jsou stejné dotační tituly pro fyzické osoby, fyzické podnikající či právnické osoby?
Od jaké minimální výše do jaké maximální výše jsou poskytovány?
Jaký může být maximální procentuální podíl poskytnuté dotace?
Záměr:
Mám vydané pravomocné územní rozhodnutí, stavební povolení a povolení ke vzdouvání a akumulaci povrchových vod:
Malá vodní nádrž s jezovou hrází a plochou nádrže 100 m2   (průtočná na vod. toku)
Malá tůň (částečně zahloubená se zemní hrází)        100 m2
Velká tůň (částečně zahloubená se zemní hrází)       800 m2
Krajinotvorná fce., zlepšování retence vody v území a vodního režimu krajiny. Náklady akce jsou 250.000 Kč.
Místo:
Záměr je na pozemcích parc.č. xxxx, xxxx a xxxx v k.ú. Zemětice. Okres: Plzeň-jih, Kraj: Plzeňský. Tok:            pravostranný bezejmenný přítok „Dražského potoka“ jako pravostranného přítoku významného vodního toku Merklínka. ID toku: 102 468 94. Č.h.p: 1-10-02-093.

Odpověď:
V návaznosti na Váš dotaz poskytuji informace o programech Ministerstva zemědělství (dále jen MZe), které jsou zaměřené na podporu výstavby malých vodních nádrží.
MZe poskytuje dotace na výstavbu, obnovu či odbahnění rybníků jak z evropských, tak i národních zdrojů. Výčet programů, včetně odkazu na internetových stránkách MZe, uvádím níže:
Dotaci na výstavbu vodní nádrže lze poskytnout prostřednictvím programu „Operační program Rybářství 2014 – 2020“. Je možné žádat o podporu na výstavbu, rekonstrukci či odbahnění rybníků menších než 2 hektary katastrální plochy. Veškeré informace jsou uvedeny v Pravidlech pro žadatele a příjemce (dále jen Pravidla), která jsou zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva zemědělství www.eagri.cz  v záložce „Dotace / Operační program Rybářství na období 2014 – 2020 / Priority Unie / Priorita Unie 2 / 2.2. Produktivní investice do akvakultury“. Příjemcem podpory může být podnik akvakultury, který má produkci ryb vyšší než 0,5 tuny za rok. Kontakt: Ing. A.V..
Další možností pro podání žádosti na Váš záměr může být Program rozvoje venkova (dále jen PRV). Konkrétně se jedná o Opatření M08 „Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů“, podopatření 8.4.2 „Odstraňování škod způsobených povodněmi“ nebo 8.3.1 „Zavádění preventivních opatření v lesích“. Žádat však může pouze vlastník, nájemce, vypůjčitel či pachtýř pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL).
Více informací naleznete v Pravidlech na stránkách MZe www.eagri.cz  v záložce „Dotace / Program rozvoje venkova ČR na období 2014 – 2020“. Kontakt: Ing. S.N.
Dále Vás informuji, že v dohledné době se chystá na MZe spuštění nového dotačního programu 129 280 „Podpora retence vody v krajině – rybníky a vodní nádrže“ (dále jen program 129 280). Žadatelé - fyzické i právnické osoby, podnikající v zemědělské prvovýrobě (chov ryb) - budou moci podávat žádosti na výstavbu, obnovu či odbahnění rybníků (či jejich soustav) o výměře větší než 2 ha katastrální plochy. Po odsouhlasení Pravidel pro poskytování dotací z programu 129 280 Evropskou komisí, bude na stránkách www.eagri.cz vyvěšena výzva s konkrétními informacemi a termíny pro podání žádostí a to v záložce „Národní dotace / Dotace ve vodním hospodářství“. Kontakt: Bc. K.P.
Pouze informativně ještě zmiňuji program 129 290 „Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích“, konkrétně podprogram 129 293 „Podpora opatření na rybnících a malých vodních nádrží ve vlastnictví obcí“. Podprogram je zaměřen na výstavbu, obnovu či odbahnění nerybochovných rybníků se stálým přítokem, které jsou ve vlastnictví obcí. Pravidla pro žadatele jsou zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva zemědělství www.eagri.cz  v záložce „Národní dotace / dotace ve vodním hospodářství / Drobné vodní toky a malé vodní nádrže“. Kontakt: Ing. K.M.
Ze stručné charakteristiky Vašeho záměru, kterou jste uvedl v dopise, vyplývá, že by tento záměr mohl být podpořen také v rámci dotačních programů, které poskytuje Ministerstvo životního prostředí, nebo Státní fond životního prostředí (SFŽP). Neváhejte proto obrátit se také na zmíněné instituce, které Vám poskytnou bližší informace o možnostech podpory z jimi spravovaných programů.

 

Dotaz:
Podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím prosím o poskytnutí seznamu registrovaných chovů prasat nad 300 ks chovaných zvířat na území České republiky.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám v příloze zasílám seznam registrovaných chovů prasat nad 300 ks chovaných zvířat podle databáze ústřední evidence hospodářských zvířat.
(Přílohy: 1. Seznam registr. chovů prasat nad 300 ks chovaných zvířat na území ČR)

 

Dotaz: 3 x totožná žádost od různých žadatelů
Zaznamenal/a jsem, že Povodí Vltavy, státní podnik dne 25. 2. 2016 zveřejnil studii „Protipovodňová ochrana dolní Berounky-studie retenční nádrže", zpracovanou společností Sweco Hydroprojekt a.s. (dále jen „studie").
S odvoláním na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a zákon č. 12/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí žádám o sdělení následujících skutečností:
1. kdo dal Povodí Vltavy s.p. podnět k vypracování této Studie a kdo jí tuto Studii zadal k vypracování?
2. jaká byla dohodnutá cena za vypracování této Studie, kterou zpracovatel fakturoval nebo bude fakturovat?
3. jakým způsobem probíhal výběr zpracovatele Studie, bylo na výběr zpracovatele vypsáno výběrové řízení, v případě že ano, pak jaká byla kritéria výběru, jaké, v jaké výši a kým byly učiněny nabídky, které nebyly vybrány?

Odpověď:
K Vaší žádosti o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve věci studie „Protipovodňová ochrana dolní Berounky – studie retenční nádrže“ (dále jen „studie“) sděluji:
Ad 1) Státní podnik Povodí Vltavy nechal studii vypracovat na základě podnětu Pracovní skupiny pro prevenci a zmírňování povodní na Krajském úřadě Středočeského kraje, která je tvořena starosty obcí z dolního toku Berounky, vodohospodářskými odborníky, zástupci odborných vodohospodářských institucí a škol, zástupci ochrany přírody, zástupci petičních výborů a dalšími.
Ad 2) Studii vypracovala společnost Sweco Hydroprojekt, a. s., na základě Smlouvy o dílo ve výši 445 880,- Kč (bez DPH).
Ad 3) Zpracování studie bylo zadáno přímo společnosti Sweco Hydroprojekt, a. s., jako zakázka malého rozsahu na služby dle § 12 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Tato společnost již v minulosti vypracovala projektové či plánovací dokumentace, které se týkaly povodí Berounky, a proto byla s vodohospodářskou problematikou v této oblasti nejlépe obeznámena. V letech 1958 – 1987 také zpracovávala všechny předchozí studie „přehrady Křivoklátu“, které jsou u ní rovněž archivovány. Studie byla hrazena z vlastních zdrojů státního podniku Povodí Vltavy.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
Na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím žádáme o poskytnutí informací týkající se zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Česká golfová federace je nejvyšším řídícím orgánem golfu v České republice a jako taková zodpovídá za rozvoj tohoto sportu na území České republiky. Golf je jednou z nejrozšířenějších volnočasových aktivit na planetě Zemi a zároveň olympijským sportem. Česká republika ratifikovala v roce 1982 mezinárodní úmluvu o ochraně olympijských symbolik, kterou zavedla do svého právního řádu prostřednictvím zákona č. 60/2000 Sb., o ochraně olympijských symbolik, ve znění pozdějších předpisů. Česká republika se tímto zavázala rozvíjet spolupráci mezi národy a ducha olympijského hnutí jako prostředku mírového dorozumění a spolupráce mezi národy. Česká golfová federace zároveň v rámci svých mezinárodních zkušeností úspěšně rozvíjí napříč celou Českou republikou projekt „Se školou na golf“ (více informací na webových stránkách www.seskolounagolf.cz). Snaží se tak mezi dětmi rozšiřovat sport, který je pozitivně ovlivňuje po celý život tím, že v nich buduje slušnost, poctivost a zároveň je nutí k pohybu. Otázkou ale zůstává, zda si budou mít děti v budoucnu kde hrát. V dlouhodobém programu zlepšování zdravotního stavu ČR – Zdraví pro všechny v 21. století si Česká republika mimo jiné klade za cíl podporovat organizace, které vytvářejí dostatečnou nabídku a získávají mládež pro sportovní a tělovýchovné aktivity. Tento program zdůrazňuje, že mladí lidé málo sportují a čím dál tím více se stávají obéznější. Zájmem společnosti je proto zejména zdraví obyvatel a provozování sportovních aktivit. Listina základních práv a svobod také zdůrazňuje, že zdraví je jedno ze základních lidských práv, kdy každý má právo na jeho ochranu.
Dne 01. 04. 2015 byla přijata významná novela zákona, která změnila § 11 zákona. Dle předchozí právní úpravy se odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu platily pouze v případě provedení nevratné změny, která znemožnila zemědělské využití zemědělského půdního fondu. Nové znění zákona však tuto úpravu již neobsahuje a odvody se platí za celou odnímanou plochu.
Vzhledem k rozlehlosti golfových hřišť je toto řešení pro rozvoj golfu zcela likvidační a staví tak Českou republiku do pozice země, která jedná proti zájmům společnosti. Nová úprava totiž znamená, že odvody se musí platit i za tu plochu golfového hřiště, která nejenomže zůstane nezměněná, a ani nijak nenaruší ochranu krajinného rázu ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ale dokonce krajině a obyvatelstvu prospívá (zásadní a nezpochybnitelné retenční schopnosti). V minulosti existovala metodika Ministerstva životního prostředí, která se týkala golfových hřišť a stanovovala, že odvody se v rámci vynětí plochy golfového hřiště stanovují jen pro ta místa, kde dochází k modelaci terénu a budování greenů (jamkovišť). Ostatní plochy golfového hřiště zcela logicky a správně odvodům nepodléhaly.
V současné době jsou dle § 11a odst. j) zákona z odvodů za trvale odňatou půdu vyňaty ze sportovišť pouze cyklistické stezky, které na rozdíl od golfových hřišť nenávratným způsobem půdu odnímají. Považujeme proto tuto úpravu za nesystémovou, která zavádí nerovnováhu mezi pohybovými aktivitami v rámci sportovního vyžití a volného času. Dle našeho mínění jde o diskriminační přístup k volnočasovým aktivitám.
Ptáme se Vás tedy, zda v rámci Ministerstva zemědělství, jakožto ústředního orgánu státní správy pro zemědělství (s výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu), spolupracujete s příslušnými resorty či se jinak angažujete tak, aby byla vydána metodika, stanovisko či novela, která by se vztahovala na golfová hřiště a vyspecifikovala by odvody za odnětí půdy tak, aby byly v souladu se společenskou potřebou rozvoje tohoto olympijského sportu. V případě, že se ničím takovým v současné době nezabýváte, zajímalo by nás, zda o nové úpravě, která by odvody, co se týče golfových hřišť, vrátila alespoň do původní podoby, alespoň rámcově uvažujete. Pokud trváte na zachování současné právní úpravy, s ohledem na shora uvedené argumenty, prosíme o zdůvodnění.
Zároveň bychom rádi znali Váš názor týkající se předpokládaného zvýšení výnosů do státního rozpočtu, resp. obecních rozpočtů ze získaných odvodů. Jsme totiž přesvědčeni, že výnosy se budou blížit nule, neboť nikdo nebude ochoten za stávající situace investovat do stavby nových golfových hřišť.
S ohledem na shora uvedené považujeme novou úpravu zákona za diskriminační a ve svém důsledku za likvidační a jako volení zástupci České golfové federace, která má 65.000 registrovaných hráčů, vyjadřujeme velké znepokojení nad možným dalším rozvojem golfu a golfových hřišť v České republice, potažmo nad zdravým vývojem obyvatelstva, neboť zmiňovaná právní úprava prakticky znamená likvidaci veškerých sportovně volnočasových aktivit napříč sporty provozovaných na rozsáhlejších zelených plochách.

Odpověď:
K Vaší žádosti o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 17. března 2016, ve věci poplatků za vynětí ploch pro golfová hřiště ze zemědělského půdního fondu (ZPF), sděluji následující.
Od konce druhé světové války rozloha zemědělské půdy na území dnešní ČR nepřetržitě klesá. V situaci probíhající globální klimatické změny a při nepřehledné, těžko předvídatelné demografické situaci v současnosti nejen v Evropě, vyvstává otázka potravinové bezpečnosti a strategické soběstačnosti státu znovu silně do popředí. Vzhledem k tomu, že trvalá dostupnost surovin na světových trzích není do budoucna jistá, bude řešení této otázky v ČR vždy spojeno se zachováním dostatečné rozlohy úrodných, zemědělské produkce schopných půd. Se vzrůstající naléhavostí tak po letech opět vyvstává otázka ochrany zbylé zemědělské půdy, kterou máme v ČR ještě k dispozici.
Legislativní rámec ochrany zemědělské půdy v ČR vytváří zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění Vámi zmiňované novely č. 41/2015 Sb., změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Cílem této novely je vytvořit podmínky pro efektivnější ochranu zemědělské půdy v praxi. Jedním z nástrojů zákona je tak i určité zpřísnění podmínek pro vyjímání pozemků za zemědělského půdního fondu tak, aby investiční záměry, které nejsou nutně vázány na blízkost určitého sídelního celku a lze je úspěšně realizovat i mimo rozsáhlé, rovinné celky úrodných půd, byly směrovány spíše na plochy méně úrodné a na plochy takzvaně ostatní a z hlediska produkce potravin nevyužitelné.
Třebaže problematika záborů zemědělské půdy není přímo v náplni našeho Ministerstva, i tuto problematiku sledujeme a s Ministerstvem životního prostředí, do jehož působnosti tyto otázky spadají, úzce spolupracujeme.
Ministerstvo zemědělství samo není iniciátorem žádné směrnice upravující vyjímání ze zemědělského půdního fondu ploch ani speciálně pro golf, ani pro jiné sportovní a rekreační aktivity. Ministerstvo zemědělství ani nespolupracuje na vypracování podobné směrnice s jiným orgánem státní správy.
Ve srovnání s rozvojem golfu hodnotí Ministerstvo zemědělství zajištění potravinové bezpečnosti a strategické soběstačnosti ČR do budoucna jako prioritu nepoměrně vyšší.
Na rozdíl od efektivního zemědělství, není zřizování golfových hřišť bezpodmínečně vázáno na plochy úrodné půdy. Zde je třeba upozornit, že na Vámi uváděné cyklostezky je třeba nahlížet, jako na komunikace, tj. jako na stavby liniové, které – na rozdíl od hřišť - na lokality s půdami méně hodnotnými plošně soustředit nelze.
Posouzení otázky výše výnosů za odvody z případně (ne)realizovaných projektů nových golfových hřišť není v kompetenci Ministerstva zemědělství, nicméně, v porovnání s potřebou zajištění strategické soběstačnosti a potravinové bezpečnosti obyvatel v budoucnu, se tato otázka ani nejeví jako prioritní.
Vaše obavy o budoucnost golfu v ČR chápu, stejně jako Vaši obavu o tělesnou zdatnost obyvatelstva. Nesdílím však názor, že by ochrana zemědělské půdy byla s rozvojem golfu u nás nebo s péčí o zdraví obyvatel ČR v rozporu. Při budování nových golfových hřišť v budoucnu doporučuji soustředit pozornost na výše zmíněné, méně hodnotné plochy půdy, nebo na propagaci v současnosti u nás málo známého „lidového“ golfu (tzv. „wild golfu“) na přirozených, neupravených přírodních površích.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
K vašemu dopisu čj. 329/2016-MZE-19112, spisová zn. 15VD657/2016-19112 ze dne 3. 2. 2016.
Za sebe i firmu ERC s.r.o. děkuji za komplexní odpověď, která se zřejmě netýká jen vašeho odboru. Problém však neřeší. Mimo koncepčních otázek soužití státního a soukromého sektoru v chovu koní, které patrně do vašeho odboru nenáleží, je zdě otázka hospodářské soutěže zúčastněných subjektů ä její ovlivnění dotační politikou státu, resp. MZe ČR.
Podpora soukromých subjektů chovu koní v rámci dotační politiky MZe ČR je mi známa, i firma ERC s.r.o. je příjemcem této dotace. Zemské hřebčince Písek a Tlumačov (dále ZH) takto podporovány nejsou. Zaměření a výše jejich podpory mi jasná není. Operuji pouze s patrně nepřesnými čísly, snad pouze mimo údaje ze Strategie chovu koní v ČR 2013, jinak mám k dispozici pouze neoficiální čísla a dohady, údajná vyjádření ředitelů ZH ve sdělovacích prostředcích a další informace na této úrovni. Posoudit a porovnat zaměření a míru státní podpory pro státní a soukromé subjekty působící v dané oblasti je tak velmi obtížné.
Na základě výše uvedeného žádám Ministerstvo zemědělství ČR ve smyslu zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí následujících informací:
1. Plné znění Dotačního programu 5. Podpora ZH Písek a Tlumačov pro roky 2014 a 2015 uvedených v Zásadách pro poskytování dotací.
2. Jaká byla výše vyplacené dotace pro jednotlivé ZH na jednotlivé předměty dotace v roce 2014 ä 2015.
3. Jaká další podpora byla ZH v roce 2014 a 2015 ze státních prostředků vyplacena.
4. K jaké změně ve financování ZH došlo pro rok 2016.
5. Jaké činnosti a konkrétní úkoly pro ZH budou v roce 2016 podporovány příspěvkem.
6. Jaká bude výše příspěvku v absolutní částce pro jednotlivé úkoly v roce 2016.
7. Jaké další příspěvky budou ZH v roce 2016 poskytnuty.

Odpověď:
V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství se žádostí o sdělení informací týkající se podpory zemských hřebčinců v Písku a Tlumačově. K jednotlivým dotazům sdělit následující:
1. Plné znění Dotačního programu 5. Podpora ZH Písek a Tlumačov pro roky 2014 a 2015 uvedených v Zásadách pro poskytování dotací.
Zásady pro poskytování dotací z dotačního programu č. 5 jsou přílohou tohoto dopisu (shodné pro rok 2014 a 2015, s výjimkou výše poskytnuté dotace).
2. Jaká byla výše vyplacené dotace pro jednotlivé ZH na jednotlivé předměty dotace v roce 2014 a 2015.
Z dotačního programu č. 5 bylo v roce 2014 vyplaceno ZH Písek 15,5 mil. Kč, z toho 8 mil. Kč na provoz (rozdíl mezi náklady a příjmy) a 7,5 mil. Kč na opravy a údržbu.
ZH Tlumačov bylo vyplaceno 15 mil. Kč, z toho 8,327 mil. Kč na provoz a 6,673 mil. Kč na opravy a údržbu.
V roce 2015 bylo vyplaceno ZH Písek 20 mil. Kč, z toho 8,750 mil. Kč na provoz (rozdíl mezi náklady a příjmy) a 11,250 mil. Kč na opravy a údržbu. ZH Tlumačov bylo vyplaceno 20 mil. Kč, z toho 9 mil. Kč na provoz a 11 mil. Kč na opravy a údržbu.
3. Jaká další podpora byla ZH v roce 2014 a 2015 ze státních prostředků vyplacena.
Zemský hřebčinec Písek, státní podnik - čerpání finančních prostředků z dotačních podprogramů podle let 2014 a 2015 v Kč.

Dotační podprogram	2014	2015
2.A.e.2.d)	159 600	220 400
2.A.e.3.d)	1 027 993	1 195 758
9.A.a.2.a)	8 700	61 256
9.A.a.2.b)	595 000	94 000

Zemský hřebčinec Tlumačov, státní podnik - čerpání finančních prostředků z dotačních podprogramů podle let 2014 a 2015 v Kč.

Dotační podprogram	2014	2015
2.A.e.2.d)	352 800	377 000
2.A.e.3.d)	683 959	644 441
9.A.a.2.a)	0	45 000
9.A.a.2.b)	470 000	490 000

4. K jaké změně ve financování ZH došlo pro rok 2016.
Vzhledem k nutnosti zajistit pokračování plnění úkolů a výkonu činností zajišťovaných podnikem Zemský hřebčinec Písek, státní podnik a podnikem Zemský hřebčinec Tlumačov, státní podnik v rámci státní péče o plemenářství v chovu koní, ve smyslu zákona č.154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, a to zejména v souvislosti s povinností ukončení národního dotačního programu č. 5, vyvolanou podmínkami legislativy EU k poskytování veřejných podpor, byla zvolena varianta převodu majetku, práv a převzetí závazků Zemského hřebčince Písek státní podnik a Zemského hřebčince Tlumačov, státní podnik dvěma státními příspěvkovými organizacemi, které byly zřízeny podle ustanovení § 4b zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
5. Jaké činnosti a konkrétní úkoly pro ZH budou v roce 2016 podporovány příspěvkem.
Zemský hřebčinec Písek s.p.o. a Zemský hřebčinec Tlumačov s.p.o. budou v roce 2016 podporovány příspěvkem v souladu s jejich zřizovací listinou, a to na jejich hlavní činnosti. Jedná se zejména o:
a) Úkoly státní péče o plemenářství v chovu koní, ve smyslu zákona č.154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), plynoucí z postavení oprávněné osoby podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. j) jmenovaného zákona, vykonávající svou činnost na základě souhlasu České republiky k výkonu odborných činností.
b) Vytváření podmínek pro uchování genetických rezerv samčí populace huculského koně, českomoravského belgického koně a slezského norika.
c) Péče o uchování, obnovu a revitalizaci (národní) kulturní památky.
d) Zemědělství pro zabezpečení účelu, ke kterému je státní příspěvková organizace zřízena.
e) Kulturní zařízení zaměřující se na dokumentační a informační činnost, poskytující služby veřejnosti, se zvláštním zaměřením na odbornou veřejnost chovatelů koní.
f) Zvyšování kvality chovu koní v České republice, a to v úzké spolupráci s uznanými chovatelskými sdruženími, ale i ostatními chovateli koní.
g) Prezentace a porovnání kvality a konkurenceschopnosti koní v rámci zajištění státní péče o plemenářství v chovu koní.
h) Vzdělávání a osvěta ve spolupráci s vysokými školami, středními školami a učňovskými školami, se zemědělským zaměřením.
i) Provozování školícího zařízení.
6. Jaká bude výše příspěvku v absolutní částce pro jednotlivé úkoly v roce 2016.
Příspěvek na rok 2016 Zemskému hřebčinci Písek s.p.o. a Zemskému hřebčinci Tlumačov s.p.o. je vymezen v následujícím rozdělení:

Příspěvek na rok 2016	Zemský hřebčinec Písek s.p.o.	Zemský hřebčinec Tlumačov s.p.o.
Provoz	20 055 456 Kč	20 046 212 Kč
Investice	5 000 000 Kč	5 000 000 Kč

7. Jaké další příspěvky budou ZH v roce 2016 poskytnuty.
Další příspěvky v roce 2016 pro zemské hřebčince nejsou plánovány. 
(Přílohy: 1. Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací za rok 2015)

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Žádám Seznam významných veřejných zakázek podle § 16a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadávaných v roce 2016 v resortu. Informace žádám zaslat v některém ze standardních otevřených počítačových formátů (dle §4b zákona).

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám předkládám následující vyjádření:
Vámi požadované informace se předkládají v souvislosti s plněním povinnosti obsažené v usnesení vlády ze dne 10. dubna 2013 č. 246, o zrušení usnesení vlády ze dne 22. února 2010 č. 158, o opatřeních při zadávání veřejných zakázek, a uložení povinností v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek na základě výjimek a významných veřejných zakázek, vládě k projednání s rozpravou.
Vzhledem k výše uvedenému Vám tyto informace v současné době nelze poskytnout, jelikož seznam významných veřejných zakázek zadávaných v resortu Ministerstva zemědělství doposud nebyl schválen vládou České republiky.
Po schválení předkládaného materiálu Vám budou tyto informace neprodleně poskytnuty.

 

Dotaz:
Transparency International – Česká republika, o.p.s (dále jen „TI“ nebo „žadatelka“), žádá na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), poskytnutí níže specifikovaných informací. Požadované informace se týkají výběrových řízení dle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSS“), konaných Ministerstvem zemědělství (dále jen „MZe“) v letech 2015 a 2016 na obsazení služebního místa ústředního ředitele Státního pozemkového úřadu (dále jen „úřad“).
Konkrétně žadatelka požaduje poskytnutí následujících informací:
1) Oznámení o vyhlášení všech uvedených výběrových řízeních (tedy organizovaných MZe na obsazení místa ústředního ředitele úřadu).
2) Jména všech kandidátů, kteří se jednotlivých výběrových řízení účastnili spolu s jejich profesní kvalifikací (životopisy).
3) Výsledné pořadí kandidátů ucházejících se o obsazované služební místo spolu s jejich hodnocením.
4) Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru/zařazení na služební místo/jmenování na služební místo představeného všech vybraných kandidátů.
5) Datum vzniku služebního poměru na dobu neurčitou u úspěšných kandidátů, kteří se hlásili na předmětné služební místo a kopii těchto rozhodnutí, tj. rozhodnutí, kdy zaměstnanec přešel z režimu zákoníku práce do režimu ZSS.
6) Jména všech členů výběrových komisí.

Odpověď:
K Vaší žádosti ze dne 31. března 2016 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám v přílohách zasílám požadované dokumenty, a to:
1) oznámení o vyhlášení výběrového řízení na pozici ústředního ředitele/ředitelky Státního pozemkového úřadu;
2) profesní životopisy kandidátů (uchazečů), kteří byli připuštěni k výběrovému řízení;
3) protokol o průběhu a výsledku výběrového řízení připuštěného uchazeče;
4) rozhodnutí o jmenování na služební místo vedoucího služebního úřadu;
5) Ohledně dotazu uvedeného v bodě 5 Vaší žádosti, Vás musíme odkázat na ustanovení § 186 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb. o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, že: „(1) Vedoucí správního úřadu se považuje za vedoucího služebního úřadu ve služebním poměru na dobu neurčitou; může vykonávat službu na služebním místě vedoucího služebního úřadu, nejdéle však do doby, než bude toto služební místo obsazeno postupem podle tohoto zákona.“. Služební poměr ústřední ředitelky Státního pozemkového úřadu vznikl na základě výše uvedeného ustanovení zákona, a tudíž ve věci nebylo vydáno rozhodnutí.
6) jména všech členů výběrové komise.
(Přílohy: dle textu)