Poskytnuté informace na žádosti o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc červen 2015

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona  č. 106/1999 Sb. - za měsíc červen 2015

 

 

Dotaz:
Žádám o poskytnutí informací v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“), a to konkrétně o zaslání kopie správního rozhodnutí vydaného Ministerstvem zemědělství jakožto odvolacím správním orgánem ve věci odvolání proti rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského týkajícího se uložení pokuty za správní delikt v souvislosti s uvedením na trh přípravku na ochranu rostlin Klopyr 300 SL, jehož složení nebylo shodné s příslušným referenčním přípravkem. Podle nám dostupných informací nabylo předmětné rozhodnutí Ministerstva zemědělství právní moci dne 9. dubna 2015.

Odpověď:
Na základě Vašeho požadavku v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém žádáte o zaslání kopie správního rozhodnutí vydaného Ministerstvem zemědělství ve věci odvolání proti rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského o uložení pokuty za správní delikt v souvislosti s uvedením na trh přípravku na ochranu rostlin Klopyr 300 SL, které nabylo právní moci dne 9. 4. 2015, Vám v příloze tohoto dopisu zasílám anonymizovanou verzi rozhodnutí.
(Přílohy: 1. Rozhodnutí MZe - čj. 7300_2015_MZE_17221 anonymizovaná verze.pdf)

 

 

Dotaz:
S odkazem na § 13 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vás žádáme o poskytnutí následujících informací týkajících se přístupu Vašeho úřadu k problematice výkonu spisové služby a správy dokumentů:
(i) Považuje Váš úřad elektronický systém spisové služby za systém kritický pro chod úřadu a bude jej tedy navrhovat jako Významný informační systém podle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
(ii) Zařadil Váš úřad funkční místa spojená s řízením spisové služby a správy dokumentů (např. vedoucí správního archivu, vedoucí spisovny, atp.) do státní služby, resp. budou tyto činnosti zajišťovány státními zaměstnanci ve smyslu zákona č. 234/2014, o státní službě? Kterých funkčních míst se toto opatření týká?
(iii) Plánuje Váš úřad zavést otázky spojené s výkonem spisové služby a správy dokumentů jako součást úřednické zkoušky pro pozice spojené s řízením této oblasti (tj. minimálně pro pozice jako je vedoucí správního archivu, vedoucí spisovny, atp.), případně v obecné rovině pro všechny státní zaměstnance Vašeho úřadu?

Odpověď:
V návaznosti na Vaši žádost dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 8. června 2015 Vám sdělujeme následující:
Ministerstvo zemědělství nepovažuje elektronický systém spisové služby za systém kritický pro chod úřadu a nebude jej navrhovat jako významný informační systém podle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů.
Ministerstvo zemědělství ponechalo systemizovaná místa spojená s řízením spisové služby a správy dokumentů pod stávající právní úpravou zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Ministerstvo zemědělství neplánuje zavést otázky spojené s výkonem spisové služby a správy dokumentů jako součást úřednické zkoušky.

 

 

Dotaz:
Dovoluji si Vám podat 2 žádosti o informace ve smyslu zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění.
Žádost o informace k výkladu § 38 odst. 1 zák. č. 254/2001 Sb.
1. Je voda použitá k zalévání zahrady vodou odpadní? Rozumí se taková voda jako voda se změněnou jakostí a tedy jako voda odpadní, nebo se jako odpadní vůbec neposuzuje pro účely tohoto zákona?

Žádost o informace k výkladu § 19 odst. 7 zák. č. 274/2001 Sb.
1. Co je pro účely tohoto ustanovení prokazatelný způsob, který dokáže, že se výše zmíněným způsobem spotřebuje množství větší než 30 m3 vody? Je takovým prokazatelným způsobem např. podružný vodoměr, který má platné úřední ověření (cejch)?
2. Musí se spotřeba vyšší než 30 m3 dodavateli prokazovat ex ante, tedy před uzavřením dodatku ke smlouvě, nebo ex post, až po uzavření dodatku ke smlouvě a momentu výpočtu spotřeby pro účely fakturace?

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo Vaši žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které žádáte o výklad ustanovení § 38 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 19 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
K jednotlivým dotazům uvádím:
Při zodpovězení otázky, zda je voda použitá k zalévání zahrady vodou odpadní, je nezbytné vycházet vždy z obecné definice uvedené v § 38 odst. 1 vodního zákona; v pochybnostech o tom, zda se jedná v konkrétním případě o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad (§ 38 odst. 13 vodního zákona).

K dotazu, co je pro účely ustanovení § 19 odst. 7 zákona o vodovodech a kanalizacích prokazatelný způsob, který prokáže, že je spotřeba vody větší než 30 m3, a zda je takovým prokazatelným způsobem zjištěné množství odebrané přes podružný vodoměr sděluji, že pro uplatnění úlevy na stočném podle naměřeného množství odebrané vody přes podružný vodoměr, není ještě prokázáno, že voda přes tento vodoměr odebraná nebyla skutečně vypuštěna do kanalizace. Aby byl odpočet možný, musí mít provozovatel kanalizace možnost kontroly, že nedochází ke zneužívání. Je tedy na odběrateli, aby prokázal reálnost užití odebraného množství vody k účelu, v rámci kterého nebude voda dodaná vypuštěna do kanalizace.
K problematice prokazování spotřeby vody vyšší než 30 m3 lze – s přihlédnutím k výše uvedenému - pouze uvést, že provozovatel musí mít možnost kontroly a ta ex post není možná.

 

 

Dotaz:
Obracím se ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. na povinný subjekt se žádostí o poskytnutí informací v tomto formátu:
1. který subjekt vytvořil softwarový produkt Informační systém veřejné správy pro evidenci vodních toků (adresa tohoto subjektu)?
2. který subjekt provádí aktualizaci SW uvedeného v předchozím bodě (adresa subjektu)?
3. zda ministerstvo nebo jiný subjekt vydal k zajištění povinnosti dle právních předpisů (vyhl. č. 391/2004 Sb., resp. 252/2013 Sb.) příslušnou metodickou pomůcku, příp. jiný pracovní manuál, který povinným osobám plnicím uloženou povinnost, umožní vkládat informace o vodních tocích do Informačního systému veřejné správy pro evidenci vodních toků?
4. poskytnout kopii tohoto „manuálu" (bod 3) na emailovou adresu milan.palan@seznam.cz
5. v jakém konkrétním rozsahu Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy vodních toků (viz. ust. §29 vyhl. č. 252/2013 Sb. a § 22 vodního zákona)

Odpověď:
Dne 9. 6. 2015 jsem obdržel Vaši žádost o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Níže uvádím odpovědi k jednotlivým bodům Vaší žádosti o informace:
1. Evidence vodních toků je jednou z evidencí, která byla povinně zřízena a je vedena a aktualizována dle § 21, odst. 2, písm. c zákona č. 254/2001 Sb., zákona o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Ministerstvo zemědělství je povinno na základě ustanovení § 22 odst. 3 vodního zákona spravovat informační systém veřejné správy, jehož prostřednictvím budou data v evidenci vodních toků zveřejňována. Evidenci vodních toků naplňují a spravují na základě § 2 vyhlášky č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy jednotliví správci povodí (Povodí Vltavy, s. p., Povodí Labe, s. p., Povodí Ohře, s. p., Povodí Moravy, s. p. a Povodí Odry, s. p.) ve spolupráci se státním podnikem Lesy České republiky. Tato evidence je rozdělena dle územní působnosti jednotlivých správců povodí na pět instancí, přičemž každá je součástí interní databáze daného správce povodí. Povinné údaje o vodních tocích, jejichž rozsah vychází z uvedené vyhlášky č. 252/2013 Sb., zveřejňuje Ministerstvo zemědělství prostřednictvím informačního systému veřejné správy VODA (dále jen ISVS - VODA). Tento informační systém vytvořila firma MGE Data, s. r. o., PRAHA (hlavní kancelář), U Šalamounky 769/41, Praha 5 Košíře, CZ-158 00. ISVS - VODA slouží v současné době jako rozcestník pro směrování k datům v jednotlivých evidencích dle § 21 vodního zákona. Samotná evidence vodních toků je v současné době zveřejňována přímo na stránkách Ministerstva zemědělství prostřednictvím aplikace, kterou také vytvořila výše uvedená firma MGE Data, s. r. o. Tato aplikace čerpá zdrojová data pro evidenci vodních toků přímo z databází jednotlivých správců povodí, to znamená, že uvedená data pouze prezentuje, ale neuchovává.
2. Poslední aktualizaci ISVS - VODA (nikoli dat v jednotlivých evidencích) provedl výrobce systému, tedy opět firma MGE Data, s. r. o. Aktualizace aplikace pro zveřejnění údajů z evidence vodních toků na stránkách Ministerstva zemědělství provádí v současné době také firma MGE Data, s.r.o. (opět se jedná o aktualizaci aplikací, nikoli samotných dat).
3. Již zmíněná vyhláška č. 252/2013 Sb. uvádí v § 2 rozsah údajů k vodním tokům zveřejňovaných prostřednictvím ISVS - VODA. Požadované údaje jsou do ISVS - VODA přenášeny automaticky prostřednictvím aplikací, které jsou součástí tohoto systému. Samotné údaje o vodních tocích jsou součástí interních databází jednotlivých správců povodí a jejich ukládání a změnu provádějí jednotliví pověření pracovníci na základě interních pracovních postupů. Je nutné podotknout, že údajů o vodních tocích je sbíráno a ukládáno mnohem více než ty, které se zveřejňují v evidenci vodních toků dle vodního zákona. Činností spojených se sběrem, ukládáním a aktualizací těchto údajů je celá řada a jsou jedním z hlavních předmětů činnosti správců povodí.
4. Vzhledem ke složitosti a komplexnosti problematiky evidence údajů o vodních tocích a vzhledem ke složitosti a rozsahu databází, ve kterých jsou údaje o vodních tocích ukládány, nelze a není ani žádoucí vytvářet dokument, který by popisoval postupy při této činnosti. Jedná se o činnosti, pro které je vyžadována vysoká odbornost odpovědných pracovníků.
5. Ministerstvo zemědělství na základě ustanovení § 22, odst. 3 vodního zákona iniciovalo a ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí zajistilo vytvoření ISVS – VODA, jakožto mezirezortního vodohospodářského portálu. V současné době jsou obě uvedená ministerstva ve spolupráci odpovědná za správu tohoto systému. Správa v tomto ohledu znamená zajištění technické funkčnosti systému, grafického vzhledu, správnosti poskytovaných informací a jeho přístupnosti pro veřejnost. Jak již bylo uvedeno, evidence vodních toků je jednou z řady evidencí zveřejňovaných prostřednictvím ISVS – VODA. Za konkrétní údaje v této evidenci a jejich aktuálnost odpovídají jednotliví správci povodí a státní podnik Lesy České republiky na základě jejich územní působnosti.

 

 

Dotaz:
Děkuji za Vámi zaslané informace a chtěl bych požádat o dovysvětlení a upřesnění, protože se stále domnívám, že došlo k úmyslnému poškození malých subjektů včetně nás. Vše bylo popsané v původní žádosti, která se k Vám pravděpodobně nedostala. Proto souhrnem žádám o dodání informací a odpovědí v návaznosti na Vaše vyjádření na následující:
1. Na základě které právní úpravy evropského parlamentu opíráte své tvrzení, že žadatel musí být podnikatelem? Dle nařízení Evropského parlamentu 1307/2013 ze dne 17.12.2013 musí být osoba aktivní zemědělec a za určitých podmínek podnikatelem být nemusí. V mém “překladu“ se jedná o paragraf 3 a paragrafu 9 odstavec 4.
2. Dále odmítám definici, že je na „zvážení každého potenciálního žadatele, zda chce o předmětné platby žádat, a tím pádem plnit všechny podmínky pro poskytnutí těchto plateb, včetně podmínky zemědělského podnikatele, či nikoliv“. Z následujících důvodů:
a) Nařízení Evropského parlamentu 1307/2013 bylo vydané 17.12.2013 . Změna podmínek nařízením 50/2015 bylo dne 16.3.2015. tzn. Více jak s ročním odstupem. Tzn. Viz bod 1, nebo prosím dodejte požadované podklady.
b) Pro celý rok 2014 jsme podmínky plnili a na základě roku 2014 a podmínek po nařízení jsme „zvážili“ budoucí kroky do roku 2020.
3. Pokud Vám z tabulek Vámi zaštiťovaných agentur a společností potkytnu údaje typu počet DJ/ha, náklady na ha  doplním například dle statistických údajů na konkrétní případ, budete schopen prokázat benefit Vámi vydaného nařízení pro malé subjekty? Hodnoty nebudou obsahovat např.  nákup nového vybavení, časovou náročnost a ostatní proměnné. Myslel jsem, že takto rychlý výpočet na ministerstvu zemědělství včetně dohledání podkladů nebude problém. V Tomto bodu Vám budu nápomocen v případě kladné odpovědi.
Z důvodů popsaných výše se domnívám, že jsem byl nařízením vlády 50/2015 poškozen a došlo k zmaření investice a podnikatelského záměru díky částečnému proinvestování prostředků v roce 2014 na základě podmínek platných v té době.

Odpověď:
K Vaší žádosti o vysvětlení a upřesnění odpovědi č.j. 30037/2015-MZE-14141, zaslané Vámi dne 9. června 2015, uvádím následující:
K bodu 1), týkajícího se legislativního zakotvení institutu zemědělského podnikatele, odkazuji na čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, odst. 1 a), který stanovuje, že zemědělcem je fyzická nebo právnická osoba, jejíž podnik se nachází (zjednodušeně) na území Evropské unie. Doplňuji, že podmínka aktivního zemědělce, upravená čl. 9 téhož nařízení, není totožná s podmínkou zemědělského podnikání podle výše popsaného čl. 4.
V bodu 2 a) se odkazujete na bod 1, čili platí výše uvedené vysvětlení.
K bodu 2 b) uvádím, že pro rok 2014, resp. pro žádosti podané za rok 2014, nebyly podmínky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 použitelné, a to vzhledem k ustanovení čl. 74 tohoto nařízení. Tímto je dána i účinnost národní právní úpravy, tj. nařízení vlády č. 50/2015 Sb., která se vztahuje na žádosti podané za rok 2015.  
K bodu 3) si sděluji, že podle § 2 odst. 4 zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), nemá povinný subjekt povinnost poskytnout informaci, která spočívá ve vytvoření nové informace, neboť neexistující informace nesplňuje jeden z pojmových znaků informace tak, jak jen InfZ vymezuje v § 3 odst. 3 (informací je údaj zaznamenaný, tudíž pro povinný subjekt existující). Do této kategorie spadá i provádění výpočtů benefitů dotačních podmínek na základě individuálních požadavků potenciálních žadatelů o dotační prostředky.

 

 

Dotaz:
Děkuji za částečné objasnění bodů. Nyní mám dotazy pouze k bodu 1.
- čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 uvádí definici fyzická nebo právnická osoba v návaznosti na podnik
dle 85/2004 sb §2e odstavec 2 je možnost být fyzickou osobou a není potřeba být podnikatelem – dle mého splňujeme. Pokud tomu tak není, který zákon/směrnice zrušil/novelizoval tento odstavec?
termín podnik dle TACR 299/2013 zjednodušeně jakýkoli subjekt, který přichází do konkurenčních vztahů s jiným subjektem, nebo je svou činností ovlivňuje ostatní bez ohledu na právní formu – dle mého splňujeme. Pokud tomu tak není, z jakého nařízení/zákona se čerpalo?
Musím konstatovat, že mne zaráží neúplnost poskytovaných informací, které se dají z veřejných zdrojů bez problémů dohledat. U Vás by informace měly být ještě detailnější a tyto jsem očekával.
Pro Vaši informaci tato nesmyslná debata není o 20 000/ročně, na které jsme v nejlepším případě měli možnost dosáhnout díky 2 hektarům. Jde o likvidaci podnikatelského záměru (po prověření propočtů rozšíření) a vytvoření pracovního místa pro manželku v této fázi již jako podnikatelky. Co se týká rozvoje venkova obecně, napadají mne jen ironické poznámky které shrnu: je rozdíl na venkově žít a nebo grilovat po týdnu ve městě.

Odpověď:
V návaznosti na Váš doplňující dotaz k odpovědi č.j. 30037/2015-14141, který byl doručen elektronickou poštou dne 23. června 2015, Vám sděluji následující:
Ustanovení § 2e odst. 2 zákona č. 85/2004 Sb., resp. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zemědělství“), na které se odvoláváte, tj. že fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele podle tohoto zákona, platí obecně pro subjekty provozující zemědělskou činnost. Vztahuje se např. na činnost zahrádkářů. Toto ustanovení, jak bylo výše citováno, nebylo zrušeno. Pokud však takový subjekt je současně žadatelem o poskytnutí přímé platby zemědělcům, musí splnit podmínku podle § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb žadatelům o přímé platby zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 50/2015 Sb.“), tj. evidovat se v evidenci zemědělského podnikatele podle § 2f ad. zákona o zemědělství.
Ohledně definice podniku čj. TACR/299/2013 Technologické agentury ČR, na kterou se odkazujete, Vám sděluji, že tato není z hlediska poskytování přímých plateb relevantní, neboť podmínku podle § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 50/2015 Sb. musí splnit všichni žadatelé bez výjimky. Přímé platby jsou vypláceny na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, které v čl. 4 stanovuje definici příjemce a rovněž definici zemědělského podniku. Ve vazbě na zákon o zemědělství tak byla povinnost zaevidování se jako zemědělského podnikatele upravena ve výše zmiňovaném nařízení vlády č. 50/2015 Sb.
Obecně bych Vám k Vašim opakovaným dotazům na institut zemědělského podnikatele chtěl sdělit, že (nehledě na výše popsanou právní úpravu) z pohledu poskytování veřejných finančních prostředků se jedná o nezbytnou povinnost a že se v tomto směru nepředpokládají úpravy dotačních podmínek.

 

 

Dotaz:
Podle zákona o svobodném přístupu k informacím (106/1999 Sb.) Vás žádáme o poskytnutí těchto informací:
1. seznam zařízení s oprávněním k používání pokusných zvířat
2. seznam zařízení s oprávněním chovat nebo dodávat pokusná zvířata

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 11. června 2015 Vaši žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ohledně poskytnutí seznamu zařízení s oprávněním k používání, chovu a dodávce pokusných zvířat.
Vámi požadovaný seznam naleznete v příloze dopisu; přičemž údaje jsou platné ke dni 15. června 2015.
(Přílohy:1. Seznam zařízení UCHD PZ)

 

 

Dotaz:
Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
Žádám kopii materiálu Informace pro vládu České republiky o zadávání nadlimitní veřejné zakázky s názvem "Provoz eAGRI a související aplikační infrastruktury - přechodné období" v jednacím řízení bez uveřejnění pro jednání Vlády ČR dne 8.6.2015.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o poskytnutí informace pro vládu České republiky o zadávání nadlimitní veřejné zakázky s názvem „Provoz eAgri a související aplikační infrastruktury – přechodné období“ v jednacím řízení bez uveřejnění, Vám zasílám v příloze kopii požadovaného dokumentu.
(Přílohy: 1. Informace pro vládu)

 

 

Dotaz:
V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., v platném znění, žádám o poskytnutí následujících informací ve vztahu k Vašemu dopisu č. j. 25465/2015-MZE-12142  ze dne 27. 5. 2015.
1.  Jakým rozhodnutím vydaným podle § 9 odst. 3 zákona o půdě neschválil PÚ Dohodu o vydání nemovitostí ze dne 27. 2. 1995?
2. Žádám o poskytnutí kopie rozhodnutí vydaného podle § 9 odst. 3 zákona o půdě, kterým PÚ neschválil existující Dohodu o vydání nemovitostí ze dne 27. 2. 1995?
3. Měl PÚ výjimku ze zákona, když neschválil Dohodu o vydání nemovitostí ze dne 27. 2. 1995 rozhodnutím ze dne 31. 7. 1995 vydaným podle § 9 odst. 2 zákona o půdě?
4. Bylo povinností PÚ vykonávat státní moc v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
5. Je pro Váš úřad platný publikovaný právní výklad k § 9 odst. 2 zákona o půdě, citace: „V případě, že povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou dohodu o vydání věci podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., nabývá oprávněná osoba vlastnictví k vydávané nemovitosti dnem právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení dohody, vydaného podle § 9 odst. 2 citovaného zákona.“?

Odpověď:
Dne 15. června 2015 bylo Ministerstvu zemědělství elektronicky doručeno Vaše podání nazvané „1. Otevřený dopis k Vašemu č. j. 25465/2015-MZE-12142 ze dne 27. 5. 2015“ a „2. Žádost o informace.“
K bodu II., v kontextu s bodem I. tohoto dopisu, sděluji následující:
1. PÚ neschválil Dohodu o vydání nemovitostí ze dne 27. února 1995 rozhodnutím ze dne 31. července 1995 č. j. PÚ 1028/1403/95-KRZ-353.
2. Předmětné rozhodnutí je přílohou tohoto dopisu.
3. PÚ neměl výjimku ze zákona.
4. Povinností PÚ bylo vykonávat státní moc v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
5. Citovaný právní výklad k paragrafu 9 odst. 2 zákona o půdě je platný, neboť je v souladu s textem tohoto zákonného ustanovení.
Vážený pane inženýre, přestože chápu Vaši snahu o změnu pro Vás nepříznivého rozhodnutí bývalého Okresního úřadu Jindřichův Hradec, referát pozemkový úřad, musím nicméně opětovně za Ministerstvo zemědělství konstatovat, že se jedná o rozhodnutí konečné.

 

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Naše OS je účastníkem řízení stavebního povolení pro Zimoviště krav a telat, stavebníka soukromého rolníka pana C. H., bytem Pístov, Chodová Planá. S ohledem na jeho záměry a ověření stavu a shromáždění všech dokladů k tomu nezbytných, které budeme mít právo hodnotit, si dovolujeme Vás touto cestou požádat ve smyslu ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí následujících informací a to ve lhůtě k tomu v zákoně určené:
1/. Žádáme o poskytnutí informace o tom, kolik kusů telat bez tržní produkce mléka registroval a přihlásil soukromý zemědělec C. H., podnikající na adrese Pístov, Chodová Planá v období 30.4.2014 – 30.4.2015. Dle dřívější informace má v hospodářství v Pístově čp. xx ustájeno 219 kusů zvířat, žádné v dojném systému.

Odpověď:
K Vaší žádosti ze dne 16. června 2015 o sdělení údajů z Registru zvířat podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám sděluji následující:
Pan C. H., podnikající na adrese Pístov, Chodová Planá, měl v období 30. dubna 2014 – 30. dubna 2015 evidováno v ústřední evidenci 109 kusů telat bez tržní produkce mléka.
V této souvislosti je nutné zdůraznit, že v ústřední evidenci hospodářských zvířat jsou evidováni chovatelé zvířat (s výjimkou koní) bez ohledu na to, zda jsou jejich majitelé či nikoliv, chovatelem může být i osoba, která má daná zvířata pouze v přechodné péči (v ÚE je vazba mezi zvířetem a místem, kde je chováno). Podstatou tohoto systému je evidence přemisťování zvířat bez ohledu na majetkoprávní vztahy.
Při nakládání s výše uvedenými daty je proto nutné tyto skutečnosti brát bezpodmínečně v úvahu.

 

Dotaz:
Dovoluji si Vám podat 2 žádosti o informace ve smyslu zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění.
1. Výklad ustanovení zákona 274/2011 Sb. a vyhlášky ministerstva zemědělství č. 428/2001
Jak široce lze chápat pojem „odborný výpočet“ v § 19 odst. 7 zák. č. 274/2011 Sb.? Jde jen o výpočet pomocí směrných čísel? Jde i o výpočet, kdy se z množství vody odebrané na hlavním vodoměru odečte množství vody vypuštěné přes podružný „zálivkový“ vodoměr a které prokazatelně neskončí v kanalizaci? Jde tak chápat i nějaký jiný způsob výpočtu? Je vůbec možné užít výpočet pomocí směrných čísel, když se vodné měří podle dodané vody z hlavního vodoměru a stočné podle odborného výpočtu by mohlo být touto fikcí vyšší než vůbec vodné?
Souvisí nějak § 30 vyhlášky min. zemědělství s § 19 odst. 7 zák .č. 274/2011 Sb.? Ovlivní toto ustanovení nějakým způsobem výklad § 19 odst. 7 zák. č. 274/2011 Sb.?
Je pro potřeby § 19 odst. 7 zák. č. 274/2001 Sb. relevantní, zda je voda nevypouštěná do kanalizace a spotřebována na napouštění jezírka/kropení zahrady vodou odpadní dle §38 zák. č. 254/2001 Sb., vodní zákon?

2. Výklad § 38 odst. 1 věta 1. zák. č. 254/2001 Sb., vodní zákon
Text zákona stanoví: (1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.
Aby se voda považovala za odpadní, je třeba kumulativně splnit podmínku, aby měla změněnou jakost a aby zároveň mohla ohrozit jakost povrchových vod? Jaká změna teploty vody se již považuje změnu jakosti, respektive v jakém rozmezí? Pokud se voda využije např. v zahradním jezírku, vyčistí a vyleje na zahradu s teplotou o cca 5 stupňů vyšší než s jakou tam byla napuštěna, je to již změna jakosti a tedy odpadní voda pro účely tohoto zákona?

Odpověď:
Odpovídám na Váš e-mail ze dne 16. června 2015, kterým jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), o poskytnutí výkladu k § 38 odst. 1  zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), a k  § 19 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), a § 30 vyhlášky č. 428/2001 Sb.
Podle InfZ může Ministerstvo zemědělství jako povinný subjekt poskytovat pouze takové informace, které má k dispozici a které se netýkají dotazů na názor, budoucí rozhodnutí či vytváření nových informací.
Váš dotaz na výklad § 38 odst. 1 vodního zákona, zda u vody, která byla využita v zahradním jezírku, došlo ke změně její jakosti, se týká obecného výkladu ustanovení právního předpisu, v tomto případě vodního zákona s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem na Vámi uvedeném příkladu. K tomuto není Ministerstvo zemědělství jako povinný subjekt podle InfZ oprávněno a je nutné pouze odkázat na Vám již dříve zaslanou odpověď (ze dne 16. června 2015, Čj. 32316/2015-MZE-15121), tedy že podle § 38 odst. 13 vodního zákona, v pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad. Tento úřad pak s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem a místním poměrům může rozhodnout, zda se ve Vámi uvedeném případě jedná o odpadní vodu. Dle
§ 107 odst. 1 písm. p) vodního zákona tedy rozhoduje v pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, krajský úřad.

K výkladu zákona o vodovodech a kanalizacích Vám sděluji, že zmíněné ustanovení § 19 odst. 7 tohoto zákona, upravuje takový případ, kdy odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypuštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší
než 30 m3 za rok. Množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace se pak zjistí buď měřením,  nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených odběratelem a ověřených provozovatelem, pokud se předem provozovatel s odběratelem nedohodli jinak.
Ustanovení § 30 vyhl. č. 428/2001 Sb., která je prováděcím předpisem k zákonu o vodovodech a kanalizacích, neovlivní výklad § 19 odst. 7 zákona o vodovodech a kanalizacích.
Odborný výpočet se provádí podle činnosti, ze které nevznikají odpadní vody,
resp. nedochází k odvádění vody do kanalizace. Z tohoto důvodu nelze provést výpočet „jen podle směrných čísel“. Lze však na základě dohody odběratele s provozovatelem kanalizace za podmínek stanovených v odběratelské smlouvě akceptovat, že množství vody zjištěné
na podružném „zálivkovém“ vodoměru nebylo vypuštěno do kanalizace.
V případech, kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle položek uvedených v příloze č. 12 vyhl. 428/2001 Sb. pro bytový fond, je-li důvodem kropení zahrady, je větší než 30m3, stanoví se množství nevypouštěných vod podle položek 63 až 66 směrných čísel. V případech, kdy je rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle směrných čísel, je-li důvodem výroba balených nápojů nebo jídel apod., větší než 30m3, stanoví se množství nevypouštěných vod odborným výpočtem ve vazbě na produkci. V případě správného výpočtu tedy nemůže být do kanalizace odváděno větší množství vody, než je celkové množství vody odebrané.
S ohledem k výše uvedenému Vám doporučuji obrátit se v dané záležitosti přímo na provozovatele kanalizace.

 

 

Dotaz:
Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, žádá žadatel Ministerstvo zemědělství o poskytnutí následující informace:
Kopie vyhodnocení a vypořádání připomínek, podaných v rámci připomínkového řízení k materiálu „Metodická příručka k podmínkám poskytování přímých plateb v roce 2015 v ČR“.

Odpověď:
V návaznosti na Vaši žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám v souladu s Vaší žádostí zasílám vypořádání připomínek doručených v rámci vnitřního připomínkového řízení k materiálu Metodická příručka k novým podmínkám poskytování přímých plateb v roce 2015 v České republice.
Cílem metodické příručky je komplexně shrnout podmínky poskytování přímých plateb v roce 2015 a srozumitelně o nich informovat zemědělskou veřejnost. Poradou vedení Ministerstva zemědělství byl dokument projednán dne 21. dubna 2015.
(Přílohy: 1. Metodická příručka přímé platby 2015 - VPŘ vyhodnocení)

 

 

Dotaz:
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, vás tímto žádám o poskytnutí následujících informací:
1.) informaci o způsobu výběru realizátora projektu "Bílé plus" - společnost "a priori s.r.o." (na oficiálních stránkách projektu bohužel není žádná přesnější identifikace projektu
2.) informaci o konkrétní osobě, která podepsala smlouvu se společností (dodavatelem), který dle výpisu Obchodního rejstříku jednoznačně neplní zákonné povinnosti (zveřejňování účetních závěrek)
3.) podrobné vyúčtování projektu Bíle plus - jistě je součástí schválení čerpání finančních prostředků

Odpověď:
Zprostředkovaně reaguji na vaše dotazy ze dne 23. června 2015, týkající se dotazů k programu „Bílé plus – kampaň na podporu spotřeby mléka“, který realizuje Agrární komora ČR s agenturou aPRiori a ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Státním zemědělským a intervenčním fondem.
1.)    informaci o způsobu výběru realizátora projektu "Bílé plus" - společnost "a priori s.r.o." (na oficiálních stránkách projektu bohužel není žádná přesnější identifikace projektu
Výběr agentury proběhl řádným výběrovým řízením,  k čemuž existuje písemný zápis, viz příloha.
2.)    informaci o konkrétní osobě, která podepsala smlouvu se společností (dodavatelem), který dle výpisu Obchodního rejstříku jednoznačně neplní zákonné povinnosti (zveřejňování účetních závěrek)
Smlouvu za AK ČR podepsal dne 28. ledna 2014 Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR.
3.)    podrobné vyúčtování projektu Bíle plus - jistě je součástí schválení čerpání finančních prostředků
Vyúčtování je momentálně uzavřeno za 1. rok realizace (únor 2014 – únor 2015), zasíláme taktéž jako přílohu.
(Přílohy: 1. Bílé plus, 2. Výběr agentury)

 

 

Dotaz:
Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Žádám tímto o poskytnutí informací vztahujících se k výkazu zisku a ztráty Ministerstvo zemědělství a to k syntetickým účtům 518 (ostatní služby), 521 (mzdové náklady) a 549 (ostatní náklady z činnosti). Informace prosím poskytněte za roky 2013 a 2014, a to v milionech korun.
Dále žádám o informace, jaký byl celkový počet zaměstnanců Vašeho Ministerstva ke konci roku 2014 a jaká byla k tomuto datu celková výše vlastního kapitálu.

Odpověď:
K Vaší žádosti ze dne 24. června 2015 ve věci poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, vztahujících se k výkazu zisku a ztráty Ministerstva zemědělství za roky 2013 a 2014, Vám v přiložené tabulce zasílám požadované údaje k syntetickým účtům 518 - ostatní služby,
521 - mzdové náklady a 549 - ostatní náklady z činnosti. Současně sděluji, že celkový počet zaměstnanců ministerstva (fyzický nepřepočtený stav) ke dni 31. 12. 2014 činil 718 osob a vlastní kapitál k tomuto datu činil 1 056,7 mil. Kč.
(Přílohy: 1. přehled vybraných nákladů)