Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc leden 2015

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona  č. 106/1999 Sb. - za měsíc leden 2015

 

Dotaz:
Žádám o poskytnutí informace o mimořádných odměnách na ministerstvu v roce 2014. Prosím o zaslání soupisu 15 nejvyšších odměn, u kterých bude uvedena částka, jméno a funkce (případně pouze funkce), zdůvodnění odměny.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti o poskytnutí mimořádných odměn na Ministerstvu zemědělství ČR v roce 2014 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám v příloze zasílám požadované údaje.
Odměna zaměstnanci v pořadí 1 (250.000 Kč) byla přiznána předchozím ministrem zemědělství panem Ing. Miroslavem Tomanem, CSc.
(Přílohy: 1. Rok 2014 – 15 nejvyšších odměn)

 

Dotaz:
Žádost o informaci ve smyslu vyhl. č. 106/1999 Sb.
Žádám o informaci, zda-li je v nějakém existujícím právním předpise stanovena maximální hranice pro použití melioračních dřevin na nově zalesňované ploše, tak jak je v existujícím právním předpise stanovena její minimální hranice. Pro upřesnění podotýkám, že nežádám informaci ohledně ničeho jiného ani dedukce či výklady státního úředníka, pouze toliko existence či neexistence právního předpisu upravující maximální limit pro použití melioračních dřevin.

Odpověď:
V návaznosti na Vaši žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, si Vám – v intencích Vámi formulovaného dotazu – dovoluji sdělit následující.
Maximální hranice pro použití melioračních dřevin na nově zalesňované ploše není žádným právním předpisem závazně stanovena.

 

Dotaz:
S poukazem na zákon č 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím tímto žádám o poskytnutí těchto informací:
1) Vydalo Ministerstvo zemědělství ČR metodický pokyn (či jiný obdobný dokument) pro určení výše náhrady vyplývající z § 59a zákona č 254/2001 Sb., zákon o vodách a změně některých zákonů (dále jen "vodní zákon"), podle něhož platí, že vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívaní?
2) Pokud byl vydán metodický pokyn (či jiný obdobný dokument) dle předchozího bodu, kde a kdy je možné nahlédnut do jeho znění?
3) Pokud metodický pokyn tykající se určení výše náhrady vyplývající z § 59a vodního zákona, vydán nebyl, zabývá se Ministerstvo zemědělství vydáním tohoto pokynu? V jakém časovém horizontu lze jeho vydání předpokládat?
4) Vydávalo Ministerstvo zemědělství ČR, případně jim řízená organizační složka či státní podnik, jejichž je Ministerstvo zemědělství zakladatelem, ve vztahu k § 50, písm. c) vodního zákona, jakýkoliv metodický pokyn, směrnici, stanovisko, doporučení či obdobný dokument, řešící náhrady za omezení vlastnického práva k pozemkům pod vodními díly? Pokud ano, kde a kdy je možno do tohoto pokynu, stanoviska, doporučení či obdobného dokumentu nahlédnout?
5) Obrátilo se v roce 2014 Povodí Moravy s.p. na Ministerstvo zemědělství ČR ohledně žádosti o to, jak postupovat ve věci vyplaceni náhrad dle § 59a vodního zákona' Pokud ano, v kolika případech?

Odpověď:
K Vaší žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, sdělujeme následující:
K bodu 1: Ministerstvo zemědělství nevydalo žádný metodický pokyn, který by upravoval výši náhrad vyplývajících z § 59a zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákona a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vodní zákon“).
K bodu 2: S ohledem na vyjádření uvedené v bodu 1, není metodický pokyn k dispozici.
K bodu 3: Ministerstvo zemědělství v současné době nepřipravuje vydání metodického pokynu, který by řešil náhrady podle § 59a vodního zákona.
K bodu 4: Generální ředitel Zemědělské vodohospodářské správy vydal pokyn č. GŘ1030/07, který upravoval problematiku náhrad ve vztahu k § 50 písm. c) vodního zákona. Zemědělská vodohospodářská správa byla k 1. 1. 2011 transformována do státních podniků Povodí a státního podniku Lesy České republiky. Výše uvedený pokyn pozbyl k 31. 12. 2010 účinnosti.
K bodu 5: Ministerstvo zemědělství, sekce vodního hospodářství, obdrželo dne 22. 7. 2014 dopis od Povodí Moravy, s. p., který se týkal uplatnění náhrad za strpění vodních děl podle § 59a vodního zákona.

 

Dotaz:
Na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, Vás žádám o informaci týkající se rozhodnutí Vašeho ministerstva o užívání rybářského revíru Svitava 1 č. revíru 461134 z 16. 10. 1998 č.j. 2747/4/98-2020.
1) Stal se tímto rozhodnutím uživatelem a držitelem dekretu Moravský rybářský svaz, nebo místní organizace Brno3?
2) Který ze subjektů je uživatelem a držitelem dekretu na revír Svitava 1, dnes? Oba subjekty sídlí na stejné adrese Soběšická 83, 61400 Brno.

Odpověď:
K Vaší žádosti o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám sděluji, že mimopstruhový rybářský revír Svitava 1, číslo 461 134, byl vyhlášen v době účinnosti zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství, v tehdy platném znění. Prvotní dokumentace o jeho vyhlášení a přenechání výkonu rybářského práva z roku 1964, se na Ministerstvu zemědělství nedochovala.
V archívu Ministerstva zemědělství existuje pouze rozhodnutí vydané dne 26. listopadu 1999 čj. 2943/9/99-2220. Z této listiny vyplývá, že uživatelem rybářského revíru Svitava 1, je Moravský rybářský svaz, Soběšická 83, 614 00 Brno. Zároveň tento dokument ruší platnost Vámi uvedeného právního aktu Ministerstva zemědělství čj. 2747/4/98-2020 ze dne 16. října 1998.
Od 29. listopadu 2000 výkon státní správy rybářství pro předmětný rybářský revír provádí Krajský úřad Jihomoravského kraje podle zákona č. 410/2000 Sb., kterým se měnil zákon o rybářství z roku 1963.
Nejnovější údaje, již podle současné platné právní normy (zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů /zákon o rybářství/, ve znění pozdějších předpisů), které Ministerstvo zemědělství eviduje k rybářskému revíru Svitava 1, lze nalézt v rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje z roku 2008. V tomto dokumentu je rovněž uveden Moravský rybářský svaz, sídlem Soběšická 83, 614 00 Brno, IČ: 00434159, jako uživatel rybářského revíru Svitava 1.
Budete-li chtít zjistit nejnovější údaje o tom, zda v současné době probíhá nějaké jednání, či řízení vztahující se k rybářskému revíru Svitava 1, doporučuji Vám oslovit Krajský úřad Jihomoravského kraje.

 

Dotaz:
Žádost o informaci ve smyslu vyhl. č. 106/1999 Sb.
Žádám o informaci ve výše uvedeném smyslu a na základě odpovědi Ministerstva životního prostředí ČR č j 72936/ENV/14, v jakém existujícím právním předpise je zakázáno majiteli lesního pozemku, pro který předchozí majitel nechal zpracovat LHP a ten je v současnosti platný, zpracovat nový LHP za vlastní finanční prostředky, a to pro jeden lesní pozemek.

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 14. ledna 2015 Vaši žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, následujícího znění:
„Žádám o informaci ve výše uvedeném smyslu (podle zákona č. 106/1999 Sb., pozn. MZe) na základě odpovědi Ministerstva životního prostředí ČR čj. 72936/ENV/14, v jakém existujícím právním předpise je zakázáno majiteli lesního pozemku, pro který předchozí majitel nechal zpracovat lesní hospodářský plán a ten je v současnosti platný, zpracovat nový LHP za vlastní finanční prostředky a to pro jeden lesní pozemek.“
K výše uvedené žádosti sděluji následující:
Vzhledem k tomu, že nedisponujeme Vámi zmiňovaným přípisem MŽP čj. 72936/ENV/14, obecně sdělujeme, že zákon č. 289/1995 sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „lesní zákon“) v ustanovení § 27 odst. 1 výslovně stanoví, že návrh nového plánu je možno orgánu státní správy lesů (dále jen „OSSL“) předložit ke schválení nejpozději do 60 dnů po skončení platnosti předchozího plánu. Zpracování návrhu nového plánu s dobou platnosti, která se překrývá s dobou platnosti plánu stávajícího, tak postrádá smyslu, i když toto zpracování lesní zákon výslovně nezakazuje, protože takovýto plán by nemohl být OSSL schválen, neboť existuje překážka plánu schváleného a předložení návrhu nového plánu by se příčilo citovanému ustanovení § 27 odst. 1 lesního zákona. Na této skutečnosti nemění nic ani skutečnost, že byste nechala zpracovat nový plán za vlastní prostředky. Z ustanovení § 26 odst. 2 lesního zákona vyplývá vlastníkovi lesa povinnost hradit náklady na zpracování plánu. Finanční příspěvek na zpracování plánu ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. k) lesního zákona se poskytuje až na schválené plány a není na něj právní nárok.
Je nesporné, že novému vlastníku lesa nemusí zcela vyhovovat některé závazné či doporučující ustanovení stávajícího plánu. Nový vlastník má v tomto případě možnost požádat OSSL o změnu závazných ustanovení plánu ve smyslu § 27 odst. 4 lesního zákona, případně o změnu plánu na základě § 12 vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování. Změna závazných ustanovení (změna plánu) však musí být provedena v rámci schválené doby platnosti stávajícího plánu.

 

Dotaz:
V právním zastoupení pana K. M. se dotazuji, zda můj klient v období let 1990 až 2014 požádal Vaše ministerstvo o finanční dotaci jako soukromě hospodařící rolník (SHR).
Pokud ano, prosím o zaslání kopie takové žádosti elektronicky, včetně přiložených příloh. Dále žádám o zaslání elektronických kopií rozhodnutí o vyřízení žádosti pana M.
Dotaz činím v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb.

Odpověď:
K Vaší žádosti ze dne 19. ledna 2015 o poskytnutí informací, zda pan K. M. v období let 1990 až 2014 požádal Ministerstvo zemědělství o finanční dotaci jako soukromě hospodařící rolník, sděluji, že Ministerstvo zemědělství ani Státní zemědělský intervenční fond neevidují žádnou žádost o poskytnutí dotace a v letech 1998 – 2014 nebyly panu K. M. žádné dotace vyplaceny.

 

Dotaz:
Žádost o informaci ve smyslu vyhl. č. 106/1999 Sb.
Žádám o informaci, proč státní lesy spadající pod území MZE nenaplňují a neřídí se radou, kterou jako nevyžádanou poskytuje tato centrální organizace občanovi, zřejmě aby se jí řídil. Jedná se o názor uvedený v č.j. 80752/2014 - MZE – 16212  „monokultura je v současné teorii i praxi jednoznačně považována za nežádoucí formu lesa". Je tento názor v nějakém existujícím právním předpise uzákoněn?
Ve smyslu vyhl. č. 106/1999 Sb. současně požaduji informaci, který zákonný předpis umožňuje státnímu úředníkovi poskytovat nevyžádané rady, informace a názory?

Odpověď:
K Vaší žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, která byla Ministerstvu zemědělství doručena dne 20. 1. 2015, Vám předkládám následující informaci:
K prvnímu dotazu „proč státní lesy spadající pod řízení MZE nenaplňují a neřídí se radou, kterou jako nevyžádanou poskytuje tato centrální organizace občanovi, zřejmě aby se jí řídil. Jedná se o názor uvedený v č.j. 80752/2014-MZE-16212“ „monokultura je v současné teorii i praxi jednoznačně považována za nežádoucí formu lesa“ sděluji, že státní lesy – pokud pod tímto označením míníte státní podnik Lesy České republiky – hospodaří v lesích ve vlastnictví státu podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a předpisů vydaných k jeho provedení. Lesní zákon mimo jiné stanoví v § 24 odst. 3, že právnické osoby, kterým je svěřeno nakládání se státními lesy (tedy i Lesy České republiky) jsou povinny zabezpečit zpracování lesních hospodářských plánů.
Lesní hospodářské plány obsahují podle § 24 odst. 2 lesního zákona ustanovení závazná a doporučující. Závaznými ustanoveními lesního hospodářského plánu jsou maximální celková výše těžeb a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu.
Lesy České republiky hospodaří důsledně podle lesních hospodářských plánů a dodržují jejich závazná ustanovení. Při obnově lesních porostů dodržují lesním hospodářským plánem stanovený minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, což samo o sobě znamená, že nezakládají monokultury.
Pokud máte konkrétní poznatek o tom, že Lesy České republiky při obnově lesa nedodržují lesním hospodářským plánem stanovený minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, sdělte to příslušnému orgánu státní správy lesů, popř. České inspekci životního prostředí tak, aby Váš poznatek mohl být prošetřen a přijata odpovídající opatření k nápravě.
K Vašemu druhému dotazu, zda „je tento názor (rozumíme: monokultura je v současné teorii i praxi jednoznačně považována za nežádoucí formu lesa) v nějakém existujícím právním předpise uzákoněn“ sděluji, že odpověď je naznačena výše. Jinými slovy: jestliže lesní zákon stanoví nejen v lesních hospodářských plánech, ale i v lesních hospodářských osnovách (zde pro vlastníky lesa o výměře větší než 3 ha) jako závazné ustanovení minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu, je prvořadým účelem takového zákonného ustanovení právě zamezení vzniku monokultur.
K Vašemu třetímu dotazu „který zákonný předpis umožňuje státnímu úředníkovi poskytovat nevyžádané rady, informace a názory“ sděluji, že pokud je z povahy dotazu žadatele o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb. zřejmé, že jde o laika, který žádá odbornou informaci, je snahou Ministerstva zemědělství odpovědět na takový dotaz s uvedením všech aspektů, tedy nejen odpovídajících právních předpisů a jejich konkrétních ustanovení, ale – pokud se to k věci, která je předmětem dotazu vztahuje – také s poukazem na ověřené poznatky vědy, výzkumu a praxe. V tomto smyslu byla také formulována odpověď Ministerstva zemědělství č. j. 80752/2014-MZE-16212 ze dne 1. 12. 2014. Mám za to, že takový postup odpovídá obecné zásadě, že veřejná správa a její výkon je službou veřejnosti.

Dotaz:
Žádost o informaci ve smyslu vyhl. č. 106/1999 Sb.
Žádám o informaci ve shora uvedeném smyslu
- V jakém existujícím právním předpise je uzákoněna povinnost pro majitele nelesního pozemku archivovat zalesňovací projekt sloužící pro převod tohoto pozemku na pozemek určený k plnění funkcí lesa, a majitel pozemku nevyužívá program uvedený v nařízení vlády č. 239/2007 Sb.
- V jakém existujícím právním předpise je uzákoněna povinnost pro majitele pozemku archivovat průvodní listy použitého reprodukčního materiálu lesních dřevin, upřesňuji, že nepožaduji informaci ohledně povinnosti vést evidenci o původu selektovaného kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu a že majitel pozemku nevyužívá program uvedený v nařízení vlády č 239/2007 Sb.
- V jakém existujícím právním předpise je uzákoněna povinnost pro majitele lesního pozemku vytvářet lesní hospodářskou evidenci pro „vylepšování" lesních kultur (kdy pojem „vylepšování" není definován v žádném existujícím právním předpise), upřesňuji, že nežádám informaci o povinnosti vést lesní hospodářskou evidenci o plnění závazných ustanovení lesního hospodářského plánu ani o povinnosti vést evidenci o provedené obnově lesa v jednotlivých porostech, ale ptám se toliko na uzákoněnou povinnost vést evidenci o právně nespecifikovaném pojmu „vylepšovaní" lesních porostů, tj odkaz na existující právní předpis, resp. jeho existující ustanovení.

Odpověď:
K Vaší žádosti o informace podle zákona podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám předkládám následující informaci:
K prvnímu dotazu „v jakém existujícím právním předpise je uzákoněna povinnost majitele pozemku archivovat zalesňovací projekt sloužící pro převod tohoto pozemku na pozemek určený k plnění funkcí lesa, a majitel pozemku nevyužívá program uvedený v nařízení vlády č. 239/2007 Sb.“ sděluji, že dále uvedená odpověď vychází z předpokladu, že vlastník pozemku nevyužívá žádný z dotačních titulů, tedy nejen dotací podle nařízení vlády č. 239/2007 Sb., ale ani dotací podle zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. Pak platí, že podle ustanovení § 2 odst. 2 vyhlášky č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa, při zalesňování zajišťuje vlastník pozemku v součinnosti s odborným lesním hospodářem zpracování projektu zalesnění, který obsahuje skladbu dřevin podle druhů a jejich množství a který je přílohou žádosti o vydání rozhodnutí podle § 3 odst. 4 lesního zákona (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů), tedy žádosti o prohlášení pozemků za pozemky určené k plnění funkcí lesa.
Povinnost archivovat zalesňovací projet je nesporná v případě, že vlastník zalesňovaného pozemku získá na zalesnění dotaci podle nařízení vlády č. 239/2007 Sb.
I v případě, že vlastník zalesňovaného pozemku nežádá nebo nezíská na zalesnění pozemku dotaci podle nařízení vlády č. 239/2007 Sb., vyplývá povinnost archivovat zalesňovací  projekt z jiných ustanovení platných právních předpisů, konkrétně z ustanovení § 29 odst. 1, věta prvá, lesního zákona, který stanoví, že k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa se používá sazenic lesních dřevin ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti a z odpovídající nadmořské výšky, protože jen ze zalesňovacího projektu lze zjistit, jaký reprodukční materiál co do druhu dřevin a jejich původu má být, resp. byl k zalesnění pozemku použit.
K druhému dotazu „v jakém existujícím právním předpise je uzákoněna povinnost majitele pozemku archivovat průvodní listy použitého reprodukčního materiálu lesních dřevin, upřesňuji, že nepožaduji informaci ohledně povinnosti vést evidenci o původu selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu a že majitel pozemku nevyužívá program uvedený v nařízení vlády č. 239/2007 Sb.“ sděluji, že i na vlastníka pozemku, který byl prohlášen za pozemek určený k plnění funkcí lesa a následně zalesněn, se vztahuje povinnost vést evidenci o původu použitého reprodukčního materiálu a uchovávat ji po dobu 20 let od obnovy lesa nebo zalesnění pozemku (§ 29 odst. 3 lesního zákona), pokud použil selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiál.
Tato povinnost platí i v případě, že byl k zalesnění použit identifikovaný reprodukční materiál, protože pouze z listů o původu reprodukčního materiálu lze zjistit, zda byla splněna povinnost použít k zalesnění sazenic lesních dřevin ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti a z odpovídající nadmořské výšky (§ 29 odst. 1, věta prvá, lesního zákona). 
K třetímu dotazu „v jakém existujícím právním předpise je uzákoněna povinnost majitele lesního pozemku vytvářet lesní hospodářskou evidenci pro „vylepšování“ lesních kultur (kdy pojem „vylepšování“ není definován v žádném existujícím právním předpise), upřesňuji, že nežádám informaci o povinnosti vést lesní hospodářskou evidenci o plnění závazných ustanovení lesního hospodářského plánu ani o povinnosti vést evidenci o provedené obnově lesa v jednotlivých porostech, ale ptám se toliko na uzákoněnou povinnost vést evidenci o právně nespecifikovaném pojmu „vylepšování“ lesních porostů, tj. odkaz na existující právní předpis, resp. jeho existující ustanovení“ Vám nejprve na vysvětlení sděluji, že „vylepšování“ je definováno jako součást péče o kultury (tj. nově založené, resp. vysazené lesní porosty při obnově lesa nebo zalesňování), spočívající v nahrazování odumřelých, odumírajících nebo silně poškozených (např. okusem zvěře) sazenic v kulturách výsadbou nových sazenic, popř. i výsevem semen odpovídajících lesních dřevin. Kultury se vylepšují, ohrožuje-li velikost ztrát a nerovnoměrnost jejich výskytu po ploše kvalitu a stabilitu kultury a další vývoj vysazeného lesního porostu (viz Lesnický naučný slovník, II. díl, Ministerstvo zemědělství, 1995, ISBN 80-7084-131-1, str. 568).
I když není pojem „vylepšování“ výslovně definován v žádném stávajícím obecně závazném právním předpisu, přesto nejen z výše uvedené definice, ale i z ustanovení § 31 odst. 6 lesního zákona a § 2 odst. 4 a 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb. vyplývá, že vylepšování je nedílnou součástí procesu obnovy lesních porostů, resp. i zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa.
Nicméně je třeba konstatovat, že samotná povinnost „vytvářet lesní hospodářskou evidenci pro „vylepšování“ lesních kultur“ žádným stávajícím obecně závazným právním předpisem stanovena není.

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Rozhodnutím Krajské veterinární správy pro Liberecký kraj ze dne 14. 11. 2003, č.j. 624/03, byla nařízena mimořádná veterinární opatření při výskytu nebezpečné nákazy - bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), kterými bylo Zemědělskému družstvu Košťálov, IČ 00128881, nařízeno utracení, vyšetření a neškodné odstranění skotu uvedeného v seznamu rizikových zvířat.
Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádám Ministerstvo zemědělství o poskytnutí těchto informací:
1) ve kterém asanačním podniku byla zvířata Zemědělského družstva Košťálov utracena,
2) kým bylo prováděno vyšetření zvířat Zemědělského družstva Košťálov na BSE,
3) v kolika případech zvířat Zemědělského družstva Košťálov byl zjištěn výskyt BSE. Žádám o zaslání dokumentů prokazujících zjištění BSE u těchto zvířat,
4) jaká byla celková výše náhrady nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami poskytnutá Zemědělskému družstvu Košťálov podle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). Žádám o zaslání dokumentů prokazujících výši poskytnuté náhrady.
Jedná se o Zemědělské družstvo Košťálov, IČ 00128881, se sídlem č.p. 317, 512 02 Košťálov, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl DrXXIV, vložka 1666, nyní ZD Košťálov a.s.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 20. ledna 2015 o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o skutečnostech souvisejících s poskytnutím náhrady nákladů a ztrát, které vznikly Zemědělskému družstvu Košťálov (IČ:00128881) v souvislosti s plněním mimořádných veterinárních opatření nařízených rozhodnutím Krajské veterinární správy pro Liberecký kraj č.j.: 624/03 ze dne 14. listopadu 2003, k jednotlivým bodům uvádíme:
1) Zvířata z kohorty (107 kusů) byla utracena v asanačním podniku Asanace s.r.o., Žichlínek 176, 563 31 Lanškroun (IČ:15030831) pracovníky Pohotovostního střediska likvidace nákaz – Krajské veterinární správy pro Královéhradecký kraj ve dnech 18. - 22. listopadu 2003, 15. - 19. prosince 2003 a 26. - 29. ledna 2004.
2) V souladu s bodem 1 písm. c) mimořádných veterinárních opatření nařízených rozhodnutím Krajské veterinární správy pro Liberecký kraj čj.: 624/03 ze dne 14. listopadu 2003 byly od utracených zvířat odebrány vzorky k následnému vyšetření na BSE. Toto vyšetření bylo provedeno Státním veterinárním ústavem v Jihlavě.
3) Dokument prokazující zjištění BSE u těchto zvířat není k dispozici, neboť u žádného z poražených zvířat z kohorty nebyl prokázán výše uvedeným vyšetřením původce BSE.
4) Náhrada nákladů a ztrát vzniklých Zemědělskému družstvu Košťálov v souvislosti s nebezpečnou nákazou z prostředků státního rozpočtu podle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, byla na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství č.j. 11765/04-17210 ze dne 17. května 2004 (viz příloha) přiznána v celkové výši 4 240 110,- Kč. Tato částka byla poskytnuta Ministerstvem financí ve dvou krocích, a to dne 9. prosince 2003 záloha ve výši 3 210 000,- Kč a 31. května 2004 v rámci vyúčtování celkové výše náhrady doplatek 1 030 110,- Kč (viz příloha).
(Přílohy: 1. Rozhodnutí MZe 11765 04 17210.pdf; 2. Sdělení MF o poskytnutí náhrady Košťálov.pdf)

 

Dotaz:
Ráda bych Vás touto cestou požádala o informace týkající se personálních změn ve Vašem úřadu. O tyto informace žádám podle zákona 106/1999 Sb.
Proto tímto žádám o přehled, ke kolika změnám došlo ve vedoucích pozicích Vašeho úřadu od 20.1.2014 do 20.1.2015.
Konkrétně mě zajímá, kolik bylo odvoláno, respektive jmenováno osob do funkcí:
- Ředitele odboru
- Ředitele sekce
- Náměstka ministra

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 27. 1. 2015 o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o změnách ve vedoucích pozicích Ministerstva zemědělství, a to konkrétně změnách počtu osob ve funkci ředitel odboru, vrchní ředitel sekce a náměstek ministra v období 20. 1. 2014 - 20. 1. 2015, Vám sděluji následující:
V období 20. 1. 2014 - 20. 1. 2015 bylo na Ministerstvu zemědělství odvoláno z funkce 28 ředitelů odborů, 3 vrchní ředitelé sekce a 5 náměstků ministra; jmenováno bylo 20 ředitelů odborů, 5 vrchních ředitelů a 5 náměstků ministra.

Dotaz:
Žádáme Vás tímto o poskytnutí seznamu realizovaných výzkumů trhu a veřejného mínění, jež zadávalo či se na nich finančně podílelo Ministerstvo zemědělství, v letech 2012 - 2014 s následujícími parametry:
1. Název a charakteristika zakázky (výzkumu)
2. Seznam výzkumných agentur, které se o veřejnou zakázku ucházely, popř. informace o tom, jakým způsobem byl vybrán realizátor výzkumu
3. Název a sídlo výzkumné agentury, jež zakázku realizovala
4. Období realizace zakázky (termín výzkumného šetření a dodání výstupů / analýzy)
5. Celková finanční hodnota zakázky
6. Elektronický odkaz na výstupy daného výzkumu, pokud jsou k dispozici, popř. stručná charakteristika výstupů výzkumu.

Odpověď:
K Vaší „Žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, o poskytnutí seznamu realizovaných výzkumů trhu a veřejného mínění, jež zadávalo či se na nich finančně podílelo Ministerstvo zemědělství, v letech 2012 – 2014“, Vám požadované údaje zasílám v příloze.
(Přílohy: 1. Seznam veřejného mínění 1; 2. Seznam veřejného mínění 2)

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací dle zákona č.106/1999 Sb.
Na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádá žadatel Ing. F. K. Ministerstvo zemědělství ČR o poskytnutí níže uvedených informací:
1) K jakému dni zanikla Zemědělská vodohospodářská správa, IČ: 00020451 se sídlem Brno, Hlinky 60 (dále jen „ZVHS“)?
2) Jakým způsobem zanikla ZVHS? (bez likvidace a bez nástupců či s likvidací a nástupci)
3) V případě, že ZVHS nezanikla bez likvidace a bez nástupců, tak jakým způsobem probíhala její likvidace a kdo jsou její právní nástupci?
4) Kdo je právním nástupcem ZVHS, který je odpovědný za nevypořádané majetkoprávní vztahy související s užíváním pozemků ve vlastnictví občanů, na nichž je postavena umělá vodní nádrž Velký Bílovec, součást stavby „Závlahy Podivín – Lužice, 3. stavba“, a to do doby zániku ZVHS? Uvedená stavba se nachází v katastrálním území Velké Bílovice. Investorem stavby byla Oblastní státní meliorační správa, s.p. v Brně a jejím nástupcem byla Zemědělská vodohospodářská správa. Jde o určení osoby, na kterou se mohou obrátit vlastníci pozemků pod vodní nádrží se svými nevypořádanými finančními a jinými nároky do doby zániku ZVHS?
5) Kdo je právním nástupcem ZVHS, který je odpovědný za nevypořádané majetkoprávní vztahy související s užíváním pozemků ve vlastnictví občanů, na nichž je postavena umělá vodní nádrž Velký Bílovec, součást stavby „Závlahy Podivín – Lužice, 3. stavba“, a to po zániku ZVHS. Uvedená stavba se nachází v katastrálním území Velké Bílovice. Investorem stavby byla Oblastní státní meliorační správa, s.p. v Brně a jejím nástupcem byla Zemědělská vodohospodářská správa. Jde o určení osoby, na kterou se mohou obrátit vlastníci pozemků pod vodní nádrží se svými nevypořádanými finančními a jinými nároky po zániku ZVHS.
6) Kdo je v současnosti vlastníkem umělé vodní nádrže Velký Bílovec, která byla postavena jako součást stavby „Podivín-Lužice, 3. stavba“ a jejímž investorem byla Státní meliorační správa Brno, s.p. Uvedená stavba se nachází v katastrálním území Velké Bílovice.
7) Kdo je správcem umělé vodní nádrže Velký Bílovec, která byla postavena jako součást stavby „Podivín-Lužice, 3. stavba“ a jejímž investorem byla Oblastní státní meliorační správa Brno, s.p. Uvedená stavba se nachází v katastrálním území Velké Bílovice.

Odpověď:
Žádostí ze dne 27. ledna 2015 jste požádal Ministerstvo zemědělství, v zastoupení pana Ing. F. K., o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. K uvedené žádosti Vám sděluji následující informace:
K otázce č. 1):
Organizační složka státu Zemědělská vodohospodářská správa (dále jen „ZVHS“) byla zrušena ke dni 30. června 2012.
K otázce č. 2) a 3):
ZVHS zanikla opatřením Ministerstva zemědělství čj. 192140/2011-MZE-12142 ze dne 9. prosince 2011, jímž Ministerstvo zemědělství podle ustanovení § 5 a § 20 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodlo o jejím zrušení. Ještě před zrušením ZVHS docházelo dle příkazu ministra zemědělství č. 27/2010 ke konci roku 2010 k převodům majetku, práv a závazků na příslušné státní podniky Povodí a Lesy České republiky, s. p. Zbytková část majetku zůstala v příslušnosti hospodaření ZVHS, přičemž se jednalo především o hlavní odvodňovací zařízení, která následně přešla na Pozemkový fond ČR a dále na Státní pozemkový úřad ČR. Zbylý majetek, práva a závazky přešly po zrušení ZVHS do příslušnosti práva hospodařit pro Ministerstvo zemědělství.
K otázce č. 4) a 5):
Do konce roku 2010 měla ZVHS příslušnost hospodařit k vodní nádrži Velký Bílovec a do této doby bylo tedy možné uplatňovat případné požadavky na majetkoprávní vypořádání u této organizace. Na konci roku 2010 došlo k převodu příslušnosti hospodařit s majetkem státu k vodní nádrži Velký Bílovec ze ZVHS do práva hospodařit pro státní podnik Povodí Moravy, který hospodaří s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.
K otázce č. 6) a 7):
V současné době je vodní nádrž Velký Bílovec ve vlastnictví státu s právem hospodařit pro Povodí Moravy, s.p. Správcem vodní nádrže je tedy uvedený státní podnik.

 

Dotaz:
Obracím se na Vás na základě zákona č 106/1999 S., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím"), jakožto spolumajitel mže uvedených pozemků o poskytnutí informace, komu byla poskytnuta dotace k těmto pozemkům za poslední tři roky.
Konkrétně se jedná o nemovitou věc zapsanou na listu vlastnictví číslo xxxx vedeném pro obec Praha, katastrální území Horní Počernice u Katastrálního úřadu pro Hlavni město Praha, Katastrální pracoviště Praha, parcelní číslo xxxx.
Ministerstvo zemědělství, jakožto povinný subjekt je povinen poskytnout žadateli informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, kdy povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky. Odůvodnění žádosti je na základě neoprávněného hospodaření na shora uvedených pozemcích, kdy nikdo z vlastníků neměl dát souhlas k hospodaření, přesto na nich mne neznámy subjekt hospodaří.

Odpověď:
K Vaší žádosti o poskytnutí informace na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, komu byla poskytnuta dotace k pozemkům v k.ú. Horní Počernice, parc. číslo xxxx, Vám v příloze zasílám požadované údaje.
(Příloha: 1. Čerpání dotací)

 

Dotaz:
Žádost ministerstvu zemědělství o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Chtěl bych se informovat na možnost odkupu parcely č. xxx v katastrálním území Děčín-Staré Město, jelikož jsem v jednání o odkupu přilehlých parcel. Případně bych potřeboval kontaktní osobu, s kterou bych problém mohl řešit.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného odkupu pozemku p. č. 117/4 v katastrálním území Děčín – Staré Město, zapsaného na LV č. 795, který je ve vlastnictví České republiky s příslušností hospodaření pro Ministerstvo zemědělství, Vám sděluji, že v rámci odboru vnitřní správy Ministerstva zemědělství je nutno oslovit vedoucího referátu správy budov - region 4 pro kraje Karlovarský, Ústecký a Liberecký, Bc. S. K., e-mail:, mob.

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Žádám kopii materiálu Informace o řešení vážné bezpečnostní situace v lokalitě „Boří les“ pro jednání Vlády ČR dne 4. února 2015.

Odpověď:
K Vaší elektronické žádosti o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k  informacím, ve znění pozdějších  předpisů, doručené  Ministerstvu zemědělství dne 30. 1. t. r., Vám v příloze zasílám text informace o řešení vážné bezpečnostní situace v lokalitě „Boří les“.
(Příloha)