Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc prosinec 2014

9. 1. 2015

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona  č. 106/1999 Sb. - za měsíc prosinec 2014

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informaci podle zákona č 106/99 Sb.
Žádám o informaci, jaký plat a jaké odměny pobírali v roce 2014 náměstci ministra a ředitele sekci/odborů.

Prosím o rozepsání ve formátu Jméno - funkce - plat - odměny -zdůvodnění mimořádné odměny - počet odpracovaných měsíců.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Vám v přílohách zasíláme jmenné seznamy s hrubými příjmy náměstků ministra, vrchních ředitelů sekcí a ředitelů odborů Ministerstva zemědělství, které pobrali v roce 2014, včetně zdůvodnění mimořádných odměn.
(Přílohy: 1. Platy a odměny MZe 2014; 2. Zdůvodnění odměn MZe 2014)


Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Můj klient, společnost ZIMBO CZECHIA s.r.o., IČ 61250988, se sídlem Praha 7, Na Zátorách 8/613, PSČ 170 00, podává mým prostřednictvím tuto žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění.
V článku 44 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. 10.
2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení č. 1169/2011“), které z převážné většiny nabude použitelnosti dnem 13. 12. 2014, je stanoveno, poskytnutí kterých údajů je povinné u potravin nabízených k prodeji konečnému spotřebiteli nebo zařízením společného stravování nebalených nebo balených v místě prodeje na žádost spotřebitele nebo balených do hotového balení pro přímý prodej.
V článku 44 odst. 1 písm. b) a odst. 2 nařízení č. 1169/2011 je stanoveno, že členské státy mohou přijmout vnitrostátní opatření, jež stanoví, které další údaje mají být poskytnuty povinně, jakož i způsob poskytování, vyjadřování a uvádění těchto údajů.
Podle čl. 44 odst. 3 nařízení č. 1169/2011 členské státy bez odkladu sdělí Komisi znění opatření uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. b) a odst. 2 nařízení č. 1169/2011.
Můj klient tímto mým prostřednictvím žádá o následující informaci.
Sdělila Česká republika Komisi v souladu s čl. 44 odst. 3 nařízení č. 1169/2011 znění opatření
uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. b) a odst. 2 nařízení č. 1169/2011? Kdy Česká republika toto sdělení Komisi učinila? Co přesně Česká republika Komisi sdělila, tj. jaká konkrétní opatření ve smyslu čl. 44 odst. 1 písm. b) a odst. 2 nařízení č. 1169/2011 sdělila Komisi? Jak Česká republika odůvodnila tato opatření ve smyslu čl. 45 nařízení č. 1169/2011? Jaké stanovisko Komise k tomuto sdělení zaujala, popř. bylo toto stanovisko záporné? Kdy Komise přijala toto stanovisko?

Odpověď:
Doručením datovou schránkou dne 5. prosince 2014 jste se na Ministerstvo zemědělství obrátil se „Žádostí o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů“.
V souladu s ustanovením § 4 odst. 2 výše uvedeného zákona Vám zasílám požadované informace.
1)         V souladu s ustanovením čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení (EU) č. 1169/2011“) Česká republika sdělila Evropské Komisi znění opatření přijatých v souladu s odst. 1 písm. b) a odst. 2 nařízení (EU) č. 1169/2011.
2)         Sdělení v souladu s ustanovením čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011 Evropské komisi bylo provedeno dne 26. listopadu 2014.
3)         Předmětem výše uvedeného sdělení byla vnitrostátní opatření přijatá v souladu s čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011, tj. požadavky pro potraviny nabízené k prodeji konečnému spotřebiteli nebo zařízením společného stravování nebalené nebo jsou-li baleny v místě prodeje na žádost spotřebitele nebo baleny do hotového balení pro přímý prodej. V případě České republiky se konkrétně jedná o text ustanovení § 7, § 8 a § 9a zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v platném znění.
4)         Ustanovení čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011 není dotčeno čl. 45 nařízení (EU) č. 1169/2011. V souladu s čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011 členské státy pouze oznamují Evropské komisi znění příslušných opatření a nesdělují důvod přijetí vnitrostátních opatření.
5)         V souladu s výše uvedeným Evropská komise žádné stanovisko vůči vnitrostátnímu opatření České republiky nezaujala.
 

Dotaz:
Na základě zákona o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o kopii dokumentu Ministerstva zemědělství ČR, rozhodnutí ministra zemědělství čj.45925/2007-10000 ze dne 09.01.2008.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 6. prosince 2014, ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám v příloze zasílám kopii Vámi požadovaného dokumentu Ministerstva zemědělství (Rozhodnutí ministra zemědělství čj. 45925/2007-10000 ze dne 9. 1. 2008).
(Příloha)


Dotaz:
Žádám o uvedení, zda fyzická osoba P. K. a S. P. K., pobírá dotace, pokud dotace pobírá - jaké konkrétní s jakými podmínkami plnění (stanovené podmínky za kterých je dovoleno čerpat prostředky z dotace), v jaké výši a na jaké pozemky parcelního čísla s uvedením nejen současného stavu, ale také historie zpětně (od jakého roku), v jaké výši byly dotace v historii vypláceny. Dále o uvedení, jaké dokumenty evidujete ve věci nároku vyplácení dotací, tzn. jaké konkrétní dokumenty (včetně uvedení data) fyzická osoba předložila pro splnění podmínek nároku dotací u všech pozemků, na které pobírá dotace či v minulosti pobírala.   Žádám o informaci - stanoveny účel dotaci, na jaký stanovený účel se dotace vyplácí. Dále žádám o uvedení doby, po kterou je dovoleno prostředky dotace čerpat a závazný termín, do kterého je příjemce dotace povinen nepoužité prostředky vrátit zpět poskytovateli.
Dále žádám o poskytnutí informace, jakým způsobem a v jakých výších příjemce dotace prokazuje, k jakému účelu prostředky použil, rozpočet příjmu a výdajů.

Odpověď:
K Vaší „Žádosti ministerstvu zemědělství o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím“, ze dne 11. prosince 2014 sděluji, že paní P. K. a pan S. P. K. nepobírají dotace z prostředků Ministerstva zemědělství.

Dotaz:
Můj klient, společnost ZIMBO CZECHIA s.r.o., IČ 61250988, se sídlem Praha 7, Na Zátorách 8/613, PSČ 170 00, podává mým prostřednictvím tuto žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění.
Z článku 2 odst. 2. písm. e) ve spojení s článkem 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. 10. 2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení č. 1169/2011“), které z převážné většiny nabude použitelnosti dnem 13. 12. 2014, vyplývá, že nařízení č. 1169/2011 rozlišuje pro účely jejich označování dva druhy potravin, a to potraviny balené a potraviny nebalené.
V zákoně č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění platném a účinném
od 1. 1. 2015 (dále jen „zákon o potravinách“), jsou pro účely označování potravin rozlišovány tři druhy potravin, a to potraviny balené dle § 6, potraviny zabalené bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje (s odkazem na článek 44 nařízení č. 1169/2011) dle § 7 a potraviny nebalené dle § 8 zákona o potravinách.
Nařízení č. 1169/2011 neuvádí nic o tom, co se rozumí pojmem „potravina zabalená bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje“, jak tento pojem s účinností od 1. 1. 2015 definuje § 7 odst. 1 zákona o potravinách. Nařízení č. 1169/2011 pojednává buď o potravinách balených v místě prodeje na žádost spotřebitele, nebo o potravinách balených do hotového balení pro přímý prodej. Takové potraviny jsou však považovány za potraviny nebalené, jak vyplývá z článku 2 odst. 2. písm. e) a z článku 44 nařízení č. 1169/2011.
Nadto, že v § 7 odst. 3 zákona o potravinách se nachází zmocnění pro prováděcí právní předpis k tomu, aby stanovil způsob označení potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele pro účely přímého prodeje. Tyto potraviny nařízení č. 1169/2011 definuje jako potraviny nebalené, a tedy jejich režim by se měl řídit § 8 zákona o potravinách.
Vzhledem ke značným nejasnostem, které mohou a s největší pravděpodobností budou panovat při výkladu zákona o potravinách po 31. 12. 2014, chce můj klient předejít případným sporům s orgány státní kontroly (zejména pak s orgány veterinární správy), které mohou vyústit ve správní řízení o uložení pokuty, popř. pak v soudní spory.
Z výše uvedených důvodů se tedy můj klient táže Vašeho úřadu jako autora novely zákona o potravinách a zároveň jako úřadu nadřízeného orgánům veterinární správy, jakožto i orgánů SZPI, na následující.
Jaké přesně potraviny spadají do § 7 zákona o potravinách (ve znění platném a účinném od 1.
1. 2015)? Co přesně znamená pojem „pro účely bezprostředního prodeje“, stanovený od roku 2015 v § 7 odst. 1 zákona o potravinách? Co přesně znamená pojem „přímý prodej“, s nímž operuje § 7 odst. 3 zákona o potravinách, ve znění účinném od 1. 1. 2015? Co přesně znamená termín „těsná blízkost“, užitý s účinností od ledna roku 2015 v § 8 zákona o potravinách? Dá se za těsnou blízkost považovat ještě např. vzdálenost 15 cm? Co přesně znamená pojem „blízkost místa nabízení“, o němž s účinností od 1. 1. 2015 pojednává § 8 odst. 2 zákona o potravinách? Která vzdálenost přesně ještě znamená „blízkost místa nabízení“? Existuje nějaký metodický pokyn (případně jej Váš úřad připravuje?), v němž jsou tyto nejednoznačné pojmy a z nich vyplývající povinnosti definovány? Pokud ano, můj klient žádá o poskytnutí tohoto metodického pokynu.

Odpověď:
Doručením datovou schránkou dne 11. prosince 2014 jste se na Ministerstvo zemědělství obrátil se „Žádostí o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů“.
V souladu s ustanovením § 4 odst. 2 výše uvedeného zákona Vám zasílám požadované informace.
1)      Koncept a struktura ustanovení § 6, § 7 a § 8 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění zákona č. 139/2014 Sb., plně reflektuje a odpovídá rozsahu působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, ve znění pozdějších přepisů. Toto konstatování vychází zejména z průběhu a výsledku legislativního procesu, kdy jsou všechny předložené právní normy detailně posuzovány mj. odborem kompatibility při Úřadu vlády. Dále je nutné zmínit, že věcná působnost ustanovení § 6, § 7 a § 8 odpovídá již stávajícímu znění a rozsahu působnosti ustanovení § 6, § 7 a § 8 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v platném znění. Zákonem č. 139/2014 Sb., kterým se mění zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela zákona o potravinách“), se v ustanovení § 7 a § 8 mění a upravuje pouze výčet povinných údajů a způsob jejich vyjadřování a uvádění.
2)      Pojmy typu „pro účely bezprostředního prodeje“, „blízkost místa nabízení“, „těsná blízkost“ apod. jsou považovány za termíny všeobecně známé, které není nutné v právních předpisech definovat. Předkladatel novely zákona o potravinách k „bližšímu přístupu a výkladu“ výše uvedených termínů uvedl v důvodové zprávě k novele zákona o potravinách konkrétní příklady, které přibližují praktickou implementaci uvedených ustanovení § 6, § 7 a § 8. Konkrétně se jedná o Sněmovní tisk č. 72, případně Senátní tisk č. 284, kde jsou přiloženy texty Důvodových zpráv.
3)      Vzhledem k tomu, že věcný rozsah působnosti ustanovení § 6, § 7 a § 8 novely zákona o potravinách, která nabývá účinnosti k 1. lednu 2015, je shodný s již platným zněním zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, a protože ze strany dotčených subjektů z tržní sítě nebyly a nejsou předkládány požadavky pro bližší specifikaci výše zmíněných termínů, Ministerstvo zemědělství neplánuje zpracování a zveřejnění Metodického pokynu v této věci.


Dotaz:
Doplnění žádosti o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Můj klient, společnost ZIMBO CZECHIA s.r.o., IČ 61250988, se sídlem Praha 7, Na Zátorách 8/613, PSČ 170 00 (plná moc je založena ve spise), podává mým prostřednictvím toto doplnění žádosti o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění.
Můj klient požádal o poskytnutí informace týkající se specifikace toho, co přesně a kdy sdělila
Česká republika Evropské komisi v souladu s čl. 44 odst. 3 nařízení č. 1169/2011. Váš úřad vydal dne 16. 12. 2014 odpověď č.j. 85060/2014-MZE-17421, v níž mimo jiné sdělil mému klientovi, že sdělení Evropské komisi bylo provedeno dne 26. 11. 2014 a jeho předmětem byla vnitrostátní opatření dle čl. 44 nařízení č. 1169/2011, tj. §§ 7, 8 a 9a zákona o potravinách. Váš úřad dále uvedl, že čl. 44 není dotčen čl. 45 nařízení č. 1169/2011. Česká republika tak pouze oznámila Evropské komisi znění příslušných opatření a nesdělila jí důvod jejich přijetí.
V souvislosti s tím by se můj klient rád dotázal na následující. Kam přesně Česká republika zaslala výše specifikované sdělení? Na české zastoupení Evropské komise v Praze, nebo do Bruselu? Na který konkrétní odbor? Který odbor se touto žádostí zabývá (došlo například k postoupení z jednoho odboru na druhý)? Odpověděla Evropská komise České republice na toto sdělení? Jak Evropská komise České republice na toto sdělení odpověděla? Pod jakou spisovou značkou Evropská komise tuto věc projednává? Která konkrétní úřední osoba má v Evropské komisi tuto věc na starosti? Jaké je přesné znění tohoto sdělení? Současně si dovoluji požádat o zaslání kopie tohoto sdělení včetně odpovědi Evropské komise.

Odpověď:
Doručením datovou schránkou dne 18. 12. 2014 jste na Ministerstvo zemědělství podal „Doplnění žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů“. V souladu s ustanovením § 4 odst. 2 výše uvedeného zákona Vám zasílám požadované informace.
1) Jak již bylo uvedeno v odpovědi č.j.: 85060/2014-MZE-17421 ze dne 16.12.2014 Česká republika v souladu s ustanovením čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení (EU) č. 1169/2011“) sdělila Evropské Komisi znění opatření přijatých v souladu s čl. 44 odst. 1 písm. b) a odst. 2 nařízení (EU) č. 1169/2011. Tato informace, jejíž kopii Vám v příloze zasílám, byla písemně adresována přímo na European Commission - DG SANCO, Directorate E - Safety of the food chain.
2) Postoupením příslušné informace Evropské komisi Česká republika splnila povinnost notifikace dle čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011. Další procedurální otázky z čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011 pro dotčené subjekty nevyplývají. Ostatní informace uvedené ve Vaší žádosti jsou z pohledu České republiky irelevantní a je nutné si je vyžádat případně přímo u Evropské komise.
(Příloha: Sdělění)

Dotaz:
V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů žádám o poskytnutí:
- zanonymizovaných kopií rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 za léta 2011 – 2014, na jejichž základě byla ministerstvem poskytnuta náhrada škody podle zákona č. 82/1998 Sb.

Odpověď:
Dne 17. prosince 2014 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství se žádostí o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a to anonymizovaných kopií soudních rozhodnutí za léta 2011 – 2014, na jejichž základě byla poskytnuta náhrada škody podle zákona č. 82/1998 Sb. V příloze tohoto dopisu naleznete požadované kopie. 
(Přílohy)

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Dne 18.12.2014 vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška č. 298/2014 o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků. Chtěla jsem se zeptat, jestli je možné získat tento seznam v elektronické podobě vhodné pro databázové zpracování, nejlépe v souboru typu XLS nebo DBF.
Naše firma je autorem počítačového software TOMAS pro oceňování nemovitostí a tento program obsahuje i ceny zemědělských pozemků. Pokud to bude možné, rádi bychom ceny aktualizovali pohodlněji než ručním opisováním.

Odpověď:
K Vaší žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, k vyhlášce č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků Vám sděluji, že text uvedené vyhlášky, jejíž přílohou je seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků je v současné době možno získat na webových stránkách Ministerstva vnitra – www.mvcr.cz - sekce legislativa - sbírka zákonů. Rovněž je tato vyhláška uveřejněna na webových stránkách Ministerstva zemědělství –www.eagri.cz- sekce legislativa. Oficiální verzi vyhlášky ve Vámi požadovaném formátu MZe nemá k dispozici.


Dotaz:
Žádost o informaci ve smyslu vyhl. 106/1999 Sb.
Žádám o informaci:
1. v jakém existujícím právním předpise je uzákoněna povinnost pro majitele pozemku archivovat zalesňovací projekt předkládaný v originále na odbor životního prostředí při podání žádosti o prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkci lesa;
2. v jakém existujícím právním předpise je uzákoněna povinnost pro majitele pozemku archivovat průvodní listy použitého reprodukčního materiálu lesních dřevin při zalesnění zemědělské půdy, když tyto průvodní listy se v originále povinně předkládají SZIF dle vládního nařízení č 239/2007 Sb.;
3. v jakém právním předpise je uzákoněna povinnost pro majitele lesního pozemku vytvářet lesní hospodářskou evidenci pro „vylepšování" lesních kultur, kdy pojem „vylepšováni" není definován v žádném právním předpise.

Odpověď:
K Vaší žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, která byla Ministerstvu zemědělství doručena dne 29. 12. 2014, Vám předkládám následující informaci:
K prvnímu dotazu „v jakém existujícím právním předpise je uzákoněna povinnost pro majitele pozemku archivovat zalesňovací projekt předkládaný v originále na odbor životního prostředí při podání žádosti o prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa“ sděluji, že projekt zalesnění, jehož náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 1 nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy, ve znění pozdějších předpisů, je podle § 3 odst. 2 písm. g) tohoto nařízení vlády nedílnou součástí žádosti o poskytnutí dotace na zalesnění pozemku.
Žádost o poskytnutí dotace na zalesnění podává žadatel Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (dále jen „Fond“).
Podle ustanovení § 11 odst. 7 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů, Fond i příjemce dotace jsou povinni po dobu 10 let uschovávat doklady prokazující poskytnutí a užití dotace. Jde-li o dotaci na zalesnění pozemku, je takovým dokladem nepochybně mimo jiné také projekt zalesnění.
K druhému dotazu „v jakém existujícím právním předpise je uzákoněna povinnost pro majitele pozemku archivovat průvodní listy použitého reprodukčního materiálu lesních dřevin při zalesnění zemědělské půdy, když tyto průvodní listy se v originále předkládají SZIF dle vládního nařízení č. 239/2007 Sb.“ sděluji, že podle ustanovení § 29 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je vlastník lesa povinen vést evidenci o původu selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu použitého při obnově lesa a zalesňování a uchovávat ji po dobu 20 let od obnovy lesa nebo zalesnění.
Mimo jiné se na archivování průvodních listů použitého reprodukčního materiálu lesních dřevin při zalesnění zemědělské půdy, je-li financováno z dotací na zalesnění, vztahuje také výše citované ustanovení § 11 odst. 7 zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu.
K třetímu dotazu „v jakém právním předpise je uzákoněna povinnost pro majitele lesního pozemku vytvářet lesní hospodářskou evidenci pro vylepšování lesních kultur, kdy pojem „vylepšování“ není definován v žádném právním předpise“ sděluji, že pokud jde o lesní hospodářskou evidenci, platí pouze obecné ustanovení § 40 odst. 1 lesního zákona, podle něhož vlastník lesa je povinen vést lesní hospodářskou evidenci o plnění závazných ustanovení lesního hospodářského plánu a evidenci o provedené obnově lesa v jednotlivých porostech. V lesních porostech vzniklých zalesněním původně zemědělských pozemků vznikne tedy povinnost vést lesní hospodářskou evidenci až po tom, co budou zařízeny lesním hospodářským plánem, popř. lesní hospodářskou osnovou.

Tyto webové stránky využívají k analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokud váš internetový prohlížeč má v nastavení cookies povoleny, je nezbytný váš souhlas s použitím této technologie.

Více informací

Chyba komunikace se serverem

Nastaly technické problémy. Zkontrolujte prosím připojení k síti, a pokud pracujete jako přihlášený uživatel, ověřte prosím nastavení VPN a stav přihlášení.