Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc srpen 2014

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona  č. 106/1999 Sb. - za měsíc srpen 2014

Dotaz:
V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, pro právnickou osobu, žádáme o poskytnutí následujících dokumentů:
- Rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 27. 1. 2014, č. j. 4718/2014/-MZE-12151
- Usnesení Městského soudu v Praze o přiznání odkladného účinku žalobě ze dne 10. 4. 2014, č. j. 10A 37/2014 – 51-52
- Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2014, č. j. 10A 37/2014-116

Odpověď:
Vnávaznosti na Vaši žádost podanou Ministerstvu zemědělství dne 4. 8. 2014 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Vám v příloze zasílám požadované dokumenty, a to
· Rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 27. 1. 2014, č. j. 4718/2014/-MZE-12151
· Usnesení Městského soudu v Praze  o přiznání odkladného účinku žalobě ze dne
10. 4. 2014, č. j. 10A 37/2014 - 51-52
· Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2014, č. j. 10A 37/2014-116.
(Přílohy)

 

Dotaz:
Obracím se na Vás s žádostí o poskytnutí informace v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb. Dne 11. 7. 2014 jsem oslovila SZIF s žádostí o poskytnutí informací, odpověď mi byla zaslána dne 16. 7. 2014 pod č.j.: SZIF/2014/023809, ve které mi bylo doporučeno obrátit se s žádostí přímo na Ministerstvo zemědělství- viz. příloha.
Žádám o zaslání informace ve věci čerpání zemědělských dotací na obhospodařování pozemků k níže uvedeným dotazům:
1. Pozemky byly v ČR v období let 2003/2004 zařazeny do bloků, které jsou evidovány na veřejném portále LPIS. Bylo třeba při první registraci pozemků do LPIS dokládat písemnou nájemní smlouvu mezi vlastníkem pozemku a žadatelem dotace? Bylo třeba v letošním roce pro čerpání zemědělských dotací dokládat písemnou nájemní smlouvu mezi vlastníkem pozemků a žadatelem o dotaci?
2. Zkoumá - prověřuje příslušný úřad, jemuž je žádost o zemědělskou dotaci podávána, zda jsou na pozemky, na se žádá o dotaci, užívány na základě řádného smluvního vztahu, a kdo tyto ve skutečnosti obhospodařuje?
3. V případě, že měl nájemce zemědělského pozemku, který čerpá dotace uzavřenou nájemní smlouvu na dobu určitou - na 5 let (smlouva o nájmu pozemku byla uzavřena do konce roku 2013), a tato nebyla dále prodloužena, má taková osoba (ať PO či FO) i nadále právní nárok na čerpání dotací ze SZIF? V případě že ano, na základě čeho je dotace vyplácena, když není i nadále upraven smluvní vztah?
4. Vyplývá držiteli dotace povinnost oznámit ve lhůtě 15-ti dnů skutečnost, že nájemní smlouva uzavřená na dobu určitou nebyla dále prodloužena? V případě, že ano, jaké jsou sankce za nedodržení této povinnosti?
5. Termín pro podání žádostí byl ke dni 15. 5. 2014, pokud v tomto termínu neměl žadatel o dotaci uzavřenou nájemní smlouvu, a tuto skutečnost poskytovateli dotace neoznámil, porušil podmínku čerpání dotace na rok 2014, a měl by tedy tuto dotaci vracet nejen za předmětné pozemky bez smluvního vztahu, nebo za celé bloky v kterých se tyto pozemky nachází?

Odpověď:
K Vaší žádosti o poskytnutí informací ve věci čerpání zemědělských dotací na obhospodařování pozemků Vám k jednotlivým bodům sdělujeme:
Pozemky byly v ČR v období let 2003/2004 zařazeny do bloků, které jsou evidovány na veřejném portále LPIS. Bylo třeba při první registraci pozemků do LPIS dokládat písemnou nájemní smlouvu mezi vlastníkem pozemku a žadatelem dotace? Bylo třeba v letošním roce pro čerpání zemědělských dotací dokládat písemnou nájemní smlouvu mezi vlastníkem pozemků a žadatelem o dotaci?
Při první registraci v roce 2003 nebylo nutné dokládat právní důvody užívání (dále jen „PDU“), tato povinnost nastala až po novele zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a to od listopadu 2005. V letošním roce bylo tedy potřeba dokládat PDU.
Zkoumá - prověřuje příslušný úřad, jemuž je žádost o zemědělskou dotaci podávána, zda jsou na pozemky, na které se žádá o dotaci, užívány na základě řádného smluvního vztahu, a kdo tyto ve skutečnosti obhospodařuje?
Úřad, ke kterému se podává žádost o dotaci, je Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „SZIF“), pokud je nám známo, při dotacích neprověřuje PDU, protože dotace jsou vypláceny tomu, kdo na pozemcích hospodaří, nikoli tomu, kdo je vlastní (samozřejmě někdy bývá vlastník a uživatel totožný). Jestliže je uživatel zapsaný v LPIS, má SZIF za to, že doložil nájemní či dnes pachtovní smlouvu nebo jiný doklad prokazující PDU a při kontrole SZIF pouze zajímá, zda pozemky skutečně fyzicky obhospodařuje.
V případě, že měl nájemce zemědělského pozemku, který čerpá dotace uzavřenou nájemní smlouvu na dobu určitou - na 5 let (smlouva o nájmu pozemku byla uzavřena do konce roku 2013), a tato nebyla dále prodloužena, má taková osoba (ať PO či FO) i nadále právní nárok na čerpání dotací ze SZIF? V případě že ano, na základě čeho je dotace vyplácena, když není i nadále upraven smluvní vztah?
Pokud byla smlouva uzavřena na dobu určitou a vlastník nedal nájemci vědět, že si chce vzít zpět svůj pozemek, nájem se automaticky o rok prodlužuje. Tím, že nebyl nájemce upozorněn, že chce vlastník pozemek vrátit, může na něm další rok hospodařit a má se za to, že má PDU. Dotace jsou skutečně vypláceny na základě hospodaření nikoli vlastnictví.
Vyplývá držiteli dotace povinnost oznámit ve lhůtě 15-ti dnů skutečnost, že nájemní smlouva uzavřená na dobu určitou nebyla dále prodloužena? V případě, že ano, jaké jsou sankce za nedodržení této povinnosti?
Vzhledem k výše uvedenému, tato povinnost držiteli dotace nevyplývá. Pokud nájemce řádně na pozemku hospodaří, žádná sankce mu nehrozí. Pouze pokud by do LPIS chtěl vstoupit vlastník a prokázal, že tam hospodaří on, nikoli nájemce, pak by nájemce musel podat změnovou žádost a na předmětný pozemek by nedostal dotace.
Termín pro podání žádostí byl ke dni 15. 5. 2014, pokud v tomto termínu neměl žadatel o dotaci uzavřenou nájemní smlouvu, a tuto skutečnost poskytovateli dotace neoznámil, porušil podmínku čerpání dotace na rok 2014, a měl by tedy tuto dotaci vracet nejen za předmětné pozemky bez smluvního vztahu, nebo za celé bloky, v kterých se tyto pozemky nachází?
Pokud žadatel o dotaci na pozemku prokazatelně hospodaří, má na dotaci nárok. Kdyby však SZIF zjistil, že na pozemku nehospodaří, nedostane na pozemek vyplacené dotace, ale faktické sankce a další postup by Vám měl sdělit přímo SZIF. Ministerstvo zemědělství je odpovědno pouze za údaje, které jsou v LPIS, nikoli za vyplácení a kontrolu dotací.

 

Dotaz:
Obracím se na Vás se žádostí o informace ohledně správního řízení vedeného Krajským úřadem Středočeského kraje s obcí Sluštice – Praha východ.
V této věci se na Vás v mém právním zastoupení obrátil zástupce Veřejného ochránce práv JUDr. S. K. (sp. zn. 6130/2014/VOP/MST).
Na základě podnětu zástupce Veřejného ochránce práv vydalo Ministerstvo zemědělství dne 6.3.2014 rozhodnutí (č.j. 1223/2014-MZE-15111), ve kterém zrušilo rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, č.j. 033287/2012/KUSK, ze dne 17.6.2013, a to pro jeho nezákonnost.
Jde o správní delikt za neumožnění napojení na veřejný vodovod, kterého se dopustila obce Sluštice vůči mé osobě.
Krajský úřad Středočeského kraje na základě výše uvedeného zrušení nezákonného rozhodnutí zahájilo nové řízení s obcí Sluštice, které ukončilo novým rozhodnutím, č.j. 0580757/2014/KUSK, ze dne 5.5.2014. Obec Sluštice se proti závěru rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje odvolalo a Krajský úřad Středočeského kraje věc dále postoupil Ministerstvu zemědělství.
Ve smyslu § 13 odst. 1 zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů, Vás žádám o poskytnutí těchto informací:
a) Bylo již v dané věci Ministerstvem zemědělství rozhodnuto?
Pokud ano, žádám o kopii rozhodnutí.
b) Jaké důvody k odvolání Obec Sluštice uvedla, žádám o kopii odůvodnění k odvolání obce Sluštice.
O výše uvedené informace žádám v právním zájmu dle § 38 odst. 2 Správního řádu, který odůvodňuji níže.
Krajský úřad jsem v rámci uvedeného správního řízení pořádal o umožnění nahlédnutí do spisu, neboť mám na tom právní zájem dle § 38 odst. 2 Správního řádu. V dané věci jsem byl oznamovatelem správního deliktu, kterým mi byla prokazatelně způsobena škoda spočívající v tom, že jsem musel při výstavbě domu využívat náhradní zdroj vody, který mi byl dovážen za nemalé náklady nákladnímu automobily. Náhrady této škody se chci domáhat v občanskoprávním řízení u příslušného soudu, v němž chci prokázat mimo jiné skutečnost, že s obcí Sluštice bylo vedeno zdejším správním orgánem správní řízení o spáchání správního deliktu. Nahlédnutím do spisu nebude porušeno právo obce ani veřejný zájem.
Krajský úřad mi nahlížení do spisu umožnil s tím, že neodporuje právním předpisům a prokázání právního zájmu považoval za důvodné, viz příloha.
Na základě umožnění nahlížet do spisu správního řízení Vás žádám o výše uvedené kopie dokumentů, protože jsou součástí výše uvedeného správního řízení.

Odpověď:
K Vaší žádosti o informace podle § 13 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 10. srpna 2014, ve věci správního řízení vedeného Krajským úřadem Středočeského kraje s obcí Sluštice Vám sděluji následující:
Ministerstvo zemědělství zatím nerozhodlo o odvolání Obce Sluštice. Předpokládám, že se tak stane do konce měsíce srpna, následně Vám bude kopie rozhodnutí zaslána. V příloze Vám zasílám požadovanou kopii odvolání Obce Sluštice proti rozhodnutí čj.0580757/2014/KUSK.
(Přílohy: kopie Odvolání proti rozhodnutí čj. 0580757/2014/KUSK)

 

Dotaz:
Žádám Vás o poskytnutí informací v souladu se zněním zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a to v následujícím rozsahu a formě:
1) vyplnění přiloženého dotazníku (včetně poskytnutí příslušných dokumentů na základě odpovědí v dotazníku),
2) poskytnutí seznamu zakázek zadávaných v JŘBU za posledních 5 let s uvedením následujících informací:
a)      název zakázky,
b)      zda se jedná o rámcovou smlouvu či nikoli,
c)      oslovený dodavatel,
d)      hodnota zakázky v Kč bez DPH,
e)      cpv kód/y,
f)        režim zakázky (vzmr, podlimitní, nadlimitní)
g)      důvody pro vyhlášení zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění - jřbu (např. podání jediné nebo žádné nabídky, ochrana výhradních práv k autorskému dílu, krajně naléhavý případ – z časových důvodů),
v rámci bodu 2) poté minimálně poskytnutí seznamu podle a) až e), pokud by zjištění bodu f) nebo g) vyžadovalo provedení složité analýzy.
Žádost o vyplnění dotazníku podle bodu 1) je určena pro vedoucí pracovníky v oblasti informatiky Vašeho orgánu. Žádost o poskytnutí informací podle bodu 2) je určeno pro odbor nebo oddělení nákupu a veřejných zakázek.

Odpověď:
Část odpovědi k bodu č. 1 byla zveřejněna v poskytnutých informacích na měsíc červenec 2014.
Na základě Vašeho dotazu ze dne 22. 7. 2014, který jste podal v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám zasílám odpověď k bodu č. 2 v tabulce uvedené v příloze. Podrobnosti k jednotlivým jednacím řízením bez uveřejnění jsou uvedeny ve věstníku veřejných zakázek. K bodu č. 1 Vám již bylo odpovězeno dopisem ze dne 5. 8. 2014, č. j. 54799/2014-MZE-13310.
(Přílohy: Seznam JŘBU (2009-2014))

 

Dotaz:
Žádám tímto o poskytnutí informace:
- jaké je složení Přezkumné komise Ministerstva zemědělství pro projektová opatření  Programu rozvoje venkova (dále jen komise), kdo odpovídá za její činnost, komu je komise podřízena,
- jak je určován program jednání komise,
- jaká je vazba komise na ministra zemědělství, jaké jsou jeho kompetence ve vztahu ke komisi
- kolikrát a kdy se sešla k jednání  komise, a to od 1.1.2007 do dne odeslání vaší odpovědi,
- kolikrát se sejde komise do konce roku 2014,
- kdo prezentuje a sděluje stěžovateli (žadateli) výsledky jednání komise,                           
- ke komu, na základě čeho, v jakém termínu a jak se mohu proti rozhodnutí komise odvolat

Odpověď:
Reaguji na Vaši žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve věci činnosti Přezkumné komise Ministerstva zemědělství pro projektová opatření Programu rozvoje venkova (dále jen „Přezkumná komise“).
K prvnímu bodu Vaší žádosti uvádím, že Přezkumná komise je tvořena zástupci Ministerstva zemědělství (dále jen „MZe“), Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „SZIF“) a Antibyrokratické komise MZe. Přezkumná komise byla nově zřízena dne 24. června 2011 příkazem ministra a za její činnost odpovídá ministrovi předseda Přezkumné komise.
K druhému bodu uvádím, že na jednáních se posuzují stížnosti na administrativní postup, žádosti o přezkum nebo žádosti o výjimku z Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 (dále jen „Pravidla“), či návrhy na vydání rozhodnutí v rámci sporných řízení podle § 141 správního řádu v případech příjemců dotace z projektových opatření PRV, se kterými byla podepsána Dohoda o poskytnutí dotace. O programu jednání rozhoduje předseda na základě zkompletovaných podkladů ke každému projednávanému případu.
Ke třetímu bodu Vaší žádosti sděluji, že vazba vedení ministerstva k Přezkumné komisi je zajištěna tím, že ministr je pravidelně informován o činnosti Přezkumné komise a o všech závažných skutečnostech, které se systémově týkají implementace PRV nebo mají zásadní dopad na činnost MZe či SZIF. V kompetenci ministra je jmenování členů Přezkumné komise.
Ke čtvrtému a pátému bodu sděluji, že jednání Přezkumné komise je svoláváno podle potřeby, zpravidla však dvakrát měsíčně. Od jejího zřízení do současné doby se již uskutečnilo 45 jednání a bylo projednáno více než 600 případů. Do konce roku 2014 lze předpokládat 5 i více jednání, a to v závislosti na počtu přijatých podnětů.
K šestému bodu uvádím, že z každého jednání Přezkumné komise se pořizuje zápis, ve kterém je k jednotlivým případům uveden hlavní závěr, který má doporučující charakter. Tyto závěry jsou podkladem pro vydání stanovisek (rozhodnutí v případě sporných řízení) věcně příslušným odborem (odbor Řídící orgán PRV, odbor environmentálních podpor PRV). V případě žádostí o výjimku z Pravidel vydává stanoviska ministr.
K poslednímu bodu Vaší žádosti uvádím, že Přezkumná komise představuje poradní a konzultační orgán Sekce přímých plateb a rozvoje venkova. Nejedná se tedy o orgán vydávající samostatné rozhodnutí, proti kterému lze podat odvolání. Odvolání, resp. nesouhlas lze podat proti stanovisku (proti rozhodnutí ve sporném řízení nelze podat odvolání), a to v případě, že nastaly nové skutečnosti oproti původně posuzovaným skutečnostem pro vydání napadeného stanoviska. Případný nesouhlas se zasílá písemně příslušnému odbornému útvaru nebo ministrovi.

 

Dotaz:
S odkazem na znění příslušných ustanovení Zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím se na vás obracím s žádostí o poskytnutí informací formou nahlédnutím do spisu včetně možnosti pořídit kopii vybraných stránek u všech Rozhodnutích Ústředního pozemkového úřadu (dále jen ÚPÚ), které vyřizovala p. M. P. K. zejména v letech 2009 a 2010.

Odpověď:
K Vaší žádosti ze dne 12. 8. 2014 podle zákona č. 106/1991 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), upřesněné e- mailem ze dne 15. 8. 2014 a telefonicky dne 21. 8. 2014, zasílám fotokopie požadovaných rozhodnutí v pochybnostech podle § 17 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
(Přílohy: Rozhodnutí č. j. 41093/2009-13300, č. j. 2216/2010-13300, č. j. 41191/2009-13300, č. j. 4551/2010-13300, č. j. 41173/2009-13300)

 

Dotaz:
Dovolte mi prosím se na Vás v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, obrátit s žádostí o poskytnutí následujících informací:
1)  Kolik zaměstnanců Ministerstva zemědělství ČR ukončilo, nebo jim byl ukončen, v období od 29. 1. 2014 do 31. 7. 2014, pracovní poměr vůči Ministerstvu zemědělství ČR (a to včetně podřízených organizací Ministerstva zemědělství ČR, na něž se stahuje platný zákon o státní službě z roku 2002)?
2) S kolika novými zaměstnanci naopak Ministerstvo zemědělství ČR a jemu podřízené organizace, na něž se vztahuje platný zákon o státní službě z roku 2002, ve shora uvedeném období uzavřelo pracovní poměr?

Odpověď:
K Vaší žádosti o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 15. 8. 2014, ke změnám v počtu zaměstnanců od 29. 1. 2014 do 31. 7. 2014 Vám sděluji následující:
V období od 29. 1. 2014 do 31. 7. 2014 ukončilo (nebo jim byl ukončen) pracovní poměr na Ministerstvu zemědělství 54 zaměstnanců.
V období od 29. 1. 2014 do 31. 7. 2014 byl na Ministerstvu zemědělství nově uzavřen pracovní poměr se 62 zaměstnanci.
Pro zjištění počtu odchozích a přijatých zaměstnanců podřízených organizací je třeba se obrátit přímo na personální útvary konkrétních organizací, které jsou samostatnými povinnými subjekty ve smyslu výše uvedeného zákona. 

 

Dotaz:
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o zpřístupnění následujících informací:
Žádám Vás o informace o spotřebě alkoholu (nejlépe piva samostatně) (např. spotřeba, tržby atd.) pro jednotlivé kraje ČR.
Dále:
- jaké pivovary (jednotlivé názvy pivovarů) patří do minipivovarů (do 10 000 hl ročně)
- jaké pivovary (jednotlivé názvy pivovarů) patří do malých pivovarů
- jaké pivovary (jednotlivé názvy pivovarů) patří do velkých pivovarů
Na MZ jsme byli odkázání statistickým úřadem a MPO.

Odpověď:
K Vašemu dotazu, který se týká sdělení spotřeby alkoholu v ČR a poskytnutí seznamu pivovarů, sděluji následující.
Spotřeba alkoholu v ČR je sledována Českým statistickým úřadem (ČSÚ, který tuto informaci bezplatně zveřejňuje na svých internetových stránkách. Ministerstvo zemědělství žádnou podobnou statistiku nevede. Informaci o spotřebě alkoholu (vč. piva) převzatou od ČSÚ Vám v příloze posílám.
Co se týče seznamu pivovarů podle objemu výroby, oslovilo MZe Svaz pivovarů a sladoven (ČSPS). ČSPS však disponuje pouze seznamem svých členů.
Doporučuji Vám proto kontaktovat Celní správu ČR, která je gestorem za výběr spotřební daně z piva. Pro informaci však uvádím, že zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (zákon o SPD), dělí pivovary pouze na tzv. malé nezávislé pivovary, pokud roční výroba nepřesahuje 200 000 hl a zároveň jsou splněny podmínky uvedené v § 82 zákona o SPD, a pivovary „ostatní“.
Databázi potravinářských podniků (bez členění podle objemu výroby) vede v rámci své kontrolní činnosti Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
(Přílohy: Tabulka – Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret na 1 obyvatele v ČR)

 

Dotaz:
Žádost o informaci dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v platném znění
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v platném znění, Vás tímto žádám o poskytnutí následující informace.
V rámci Usnesení vlády ČR ze dne 10. Listopadu 2010 č. 799 ke Koncepci řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření byl v části III. Materiálu č.j. 1108/10 v bodě 3.2 stanoven „Úkol A/4“ – „Stanovit urbanizovaná území v rámci oblastí vymezených ad A/2 a jejich povodí a analyzovat je z hlediska vhodného nakládání se srážkovými vodami“. Tento úkol mělo zajistit MZe, MMR, MŽP v termínu do 12/2012.
Tímto Vás žádám o informaci, zda byl tento úkol splněn, a zda je možno nahlédnout do výstupů tohoto „úkolu“. Popřípadě koho v této záležitosti v rámci MZe kontaktovat, pokud nejsou výstupy veřejně publikovány např. na internetu. Viz také „doporučení“ MMR – viz příloha.

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo Vaši žádost o informaci dle zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve věci plnění úkolu A/4 – „Stanovit urbanizovaná území v rámci oblastí ad A/2 a jejich povodí a analyzovat je z hlediska vhodného nakládání se srážkovými vodami“, uloženého Koncepcí řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření (dále jen „Koncepce“. Tento úkol zajišťovalo MZe, MMR a MŽP v termínu do 12/2012. V tomto smyslu nás žádáte o informaci, zda byl tento úkol splněn a zda je možno nahlédnout do výstupů tohoto úkolu.
K Vaší žádosti sdělujeme, že stav plnění úkolu A/4 je uveden ve Zprávě o plnění úkolů obsažených v Koncepci řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření, která byla, na základě usnesení vlády ze dne 10. prosince 2010 č. 799, předložena k informaci členům vlády. Tato zpráva informuje o plnění úkolů z Koncepce, které byly termínovány do konce roku 2013 a úkolů trvalých.
Předmětný úkol A/4 je ve zprávě označen jako splněný. Plnění úkolu A/4 probíhalo, na základě dohody zainteresovaných rezortů, formou dotazníkového šetření v 881 obcích v oblastech s významným povodňovým rizikem. Účelem dotazníkového šetření bylo zjistit, zda a v jakém rozsahu existuje v obci ucelená koncepce nakládání se srážkovými vodami, jaký je současný stav odvádění srážkových vod, tj. typ stokové sítě, existence retenčních opatření a ochrana stokové sítě při povodních ve vodním toku, dále v jakém rozsahu dochází ke vsakování či dočasnému zdržování srážkových vod ze staveb, z komunikací a na pozemcích v intravilánu, a zda dochází při srážkách k překračování kapacity kanalizační sítě vč. jejich frekvence. Dále se zjišťoval souběh povodně z povodí nad obcí se srážkovým odtokem ze zastavěného území obce.
Výstupy z uvedeného šetření byly předány správcům povodí (státním podnikům Povodí) pro využití při přípravě dokumentací oblastí s významným povodňovým rizikem v rámci pořizování plánů dílčích povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik. 
Uvedené výstupy tohoto šetření, v podobě textové zprávy, dat v tabulkové struktuře ve formátu pro MS Excel a datové vrstvy pro GIS (shapefile), přikládáme v příloze tohoto dopisu. Přikládáme rovněž stranu č. 3 Zprávy o plnění úkolů obsažených v Koncepci řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření, která obsahuje popis plnění úkolu A/4.
(Přílohy: 1. Data v tabulkové podobě ve formátu pro MS Excel; 2. Textová zpráva; 3. Manuál k datové vrstvě.pdf; 4. srazkovevody.dbf; 5. srazkovevody.sbn; 6. srazkovevody.sbx; 7. srazkovevody.shp; 8. srazkovevody.shp.xml; 9. srazkovevody.shx; 10. Zpráva o plnění úkolů obsažených v Koncepci řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření - strana č. 3)

 

Dotaz:
V pracovním styku jsme zjistili, že před delší dobou, zřejmě v roce 2012, zpracoval UZEI pro potřeby MZe „Analýzu zvýšení ceny nájemného na půdě ve správě Pozemkového fondu ČR".
V souladu se zákonem č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím, žádám o uvolnění tohoto materiálu pro potřeby Agrární komory ČR.

Odpověď:
K Vaší žádosti o uvolnění materiálu „Analýza zvýšení ceny nájemného na půdě ve správě Pozemkového fondu ČR“ podané ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, sděluji následující:
Vámi požadovaná analýza byla vypracována ÚZEI ve spolupráci s Pozemkovým fondem ČR na základě úkolu z porady ministra č. 25/12 ze dne 24. července 2012 a byla předložena do 32. porady ministra dne 26. září 2012 jako součást materiálu „Analýza ke zvýšení ceny nájemného půdy ve správě Pozemkového fondu ČR a celková disponibilní výměra státní půdy a její odstátňování do roku 2024“, který Vám v příloze zasílám.
(Přílohy: 1. Vlastní materiál - Analýza ke zvýšení ceny nájemného půdy)

 

Dotaz:
Žádám o informaci, jaký plat a jaké odměny pobírali bývalí i stávající poradci současného ministra. Prosím o rozepsání ve formátu: Jméno - plat - odměny - zdůvodnění mimořádné odměny - kdy do funkce nastoupil a (případně) kdy skončil - specializace (případně uvést úkoly, které plní).
Žádám o tyto informace v elektronické podobě podle § 4 odst. 2 zákona č. 106/99.

Odpověď:
V návaznosti na Vaši žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 22. 8. 2014, která byla doručena na Ministerstvo zemědělství dne 25. 8. 2014 a týkala se požadavku, jaké odměny pobírali bývalí a stávající poradci současného ministra, Vám v příloze zasílám požadované údaje.
(Přílohy: dle textu)

 

Dotaz:
Na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, Vás laskavě žádáme o poskytnutí informace o chovech s vazným ustájením dojnic:
- kolik takových chovů je v současné době v ČR v provozu
- jaká je celková kapacita těchto chovů
- jaký je celkový počet zvířat chovaných v tomto typu chovů k 1. 1. 2014

Odpověď:
K Vaší žádosti, ze dne 26. srpna 2014 podané podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, odpovídám na Vaše otázky, v níž se dotazujete na počet a ustájovací kapacitu chovů, na kterých je v České republice používána technologie vazného ustájení, včetně počtu dojnic ustájených v tomto typu technologie, uvádím následující:
Údaje o počtech chovů a jejich kapacitě, včetně počtu hospodářských zvířat ustájených v jednotlivých typech technologií ustájení, nejsou v České republice statisticky sledovány. Jsou pouze sledovány počty jednotlivých druhů, případně některých kategorií hospodářských zvířat, bez rozlišení způsobu chovu či ustájení. Tudíž Vámi požadovanou informaci nelze ze strany Ministerstva zemědělství poskytnout.
K vámi dotazované problematice ještě uvádím, že nyní je v České republice dle údajů Českého statistického úřadu chováno k poslednímu zjišťování ke dni 1. dubna 2014 563 963 kusů krav, z toho 372 632 kusů dojných krav – ovšem bez rozlišení technologie ustájení.

 

Dotaz:
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v platném znění, Vás tímto žádám o poskytnutí následujících informací týkajících se požadavků na řešení srážkových vod.

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo Vaši žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, týkající se požadavků na řešení srážkových vod.
Vaše dotazy se převážně vztahují k stavebně-technickým požadavkům na stavby a k prováděcím předpisům podle stavebního zákona. Výklady k těmto předpisům jsou v působnosti Ministerstva pro místní rozvoj. Ustanovení § 5 odst. 3 zákona 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, řeší základní vodohospodářské požadavky při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání podle stavebního zákona, které jsou dále specifikovány v prováděcích předpisech ke stavebnímu zákonu.
S ohledem na účast Ministerstva zemědělství při normotvorné činnosti na úseku vodního hospodářství Vám k Vašim dotazům sdělujeme následující:
Problematiku návrhových parametrů opatření k řešení srážkových vod v projektech je třeba vždy řešit individuálně pro konkrétní stavbu a konkrétní rozhodnutí v daných podmínkách, tzn. se znalostí místních podmínek a předložených podkladů. K tomu lze využít technických norem, které byly pro podporu odborné veřejnosti i rozhodování správních úřadů zpracovány. Jedná se o ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod, TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami (zejména kapitola 7 Dimenzování objektů a 6 Technické řešení odvodnění – objekty a zařízení), ČSN 75 6261 Dešťové nádrže a dalších. V této souvislosti uvádíme, že možnost zezávaznit podmínky technické normy jejím uvedením v konkrétním rozhodnutí, je v pravomoci příslušného stavebního úřadu.
Ve věci úkolu uloženého Ministerstvu pro místní rozvoj (viz Váš dotaz d)) předpokládáme, že zajištění předmětného úkolu bude s naším resortem konzultováno, zejména pak z hlediska protipovodňové ochrany.
Dále konstatujeme, že Ministerstvo zemědělství v záměrech protipovodňové prevence upřednostňuje retenci vody a bude podporovat všechna řešení, která povedou k eliminaci povrchového odtoku v důsledku nových zpevněných ploch, což je i hlavním záměrem legislativní úpravy v § 5 odst. 3 vodního zákona.

 

Dotaz:
Na základě zákona o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o zaslání následující informace:
Vaše ministerstvo  pronajímá nemovitý majetek spec.  pozemky, Žádám Vás o sdělení:
1) Jak vysoké je procento z obvyklé ceny pozemku představující roční nájemné, které požadujete.
2)  Zajímá mě výše tohoto procenta v období posledních sedmi let.
3) Pokud cenu nájemného stanovujete dohodou, či jinak, přesto prosím o sdělení, jaké výše procentuální z ceny pozemku nájemné průměrně dosahuje.

Odpověď:
V souvislosti s Vaší žádostí o informaci dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 16. 8. 2014 Vám sděluji následující vyjádření.
Na základě Vámi zaslaných podkladů bohužel nelze přesně definovat Váš požadavek. Soubory v příloze nejsou k dispozici pro nahlédnutí. Dále neumíme na základě Vašich předložených podkladů posoudit, zda se Vám jedná pouze o pozemky v k.ú. Dobříš, nebo o pozemky v rámci ČR.
Pokud se jedná toliko o pozemky v k.ú. Dobříš, dovolte mi Vám sdělit, že Česká republika v tomto katastru žádnými pozemky s právem hospodařit pro Ministerstvo zemědělství nedisponuje, tudíž zmíněný resort zde žádné nemovitosti nepronajímá.

Doplněný dotaz:
Děkuji Vám za poskytnuté informace, avšak má žádost se netýká konkrétních pozemků, resp. konkrétního katastru, to, co žádám, je informace o  průměrné výši procenta z ceny pozemku, za niž pozemky pronajímáte.

Odpověď:
K Vaší žádosti ze dne 16. 8. 2014 dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), Vám po posouzení všech náležitostí Vaší žádosti a jejím upřesnění ze dne 26. 8. 2014 sděluji v souladu se žádostí následující informace.
Česká republika je prostřednictvím Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“) jako hospodařící organizační složky státu příslušná plnit v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech a úkoly vyplývající z členství České republiky v Evropské unii a v ostatních integračních seskupeních. Ministerstvo zemědělství v souladu se svou působností a ustanoveními zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, v platném znění, hospodaří mimo jiné i s nemovitým majetkem, jenž má vedle staveb charakter pozemků. Jedná se o pozemky, které jako organizační složka státu potřebuje k plnění funkcí státu v rámci své působnosti a stanoveného předmětu činnosti dané zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, v platném znění. V případech, že ministerstvo zjistí, že nepotřebuje hospodařit s určitým majetkem, vyrozumí a poskytne takový majetek jiné organizační složce nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ministerstvo pak jako zřizovatel dalších organizačních složek dle charakteru nemovitostí v souladu se zákonem o majetku České republiky, není-li stanoveno jinak, hospodaření s tímto majetkem postupuje i na podřízené organizační složky, které s majetkem rovněž nakládají.
Jelikož ve Vašem dotazu blíže nespecifikujete, zda je předmětem určitý typ pozemků (zemědělské, ostatní plochy apod.), v souladu s výše zmíněným uvádíme, že přímo Ministerstvo zemědělství hospodaří pouze s pozemky, které potřebuje k plnění funkcí v rámci své působnosti, a tyto nemovitosti, svým charakterem velmi různorodé, programově dále nepronajímá. Pozemky dle ustanovení § 15 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, které zároveň tvoří zemědělský půdní fond, nespravuje ministerstvo, ale Státní pozemkový úřad jako organizační složka zřízená za tímto účelem. Výjimkou mohou být pouze zemědělské pozemky převedené dočasně na ministerstvo v důsledku organizačních změn v resortu. S těmito pozemky je ale opět bez dalšího odkladu nakládáno v souladu s již uvedeným postupem. Obdobné platí pro pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky související s vodními toky a díly a podobně.
Závěrem Vám doporučuji, abyste se v případě, že předmětem Vašeho dotazu je určení průměrné výše nájemného stanoveného procentuálně z obvyklé ceny pozemků zemědělských, lesních nebo např. pozemků pod vodními toky, obrátila s dotazem přímo na Státní pozemkový úřad, státní podnik Lesy ČR, státní podniky povodí a jiné příslušné správce zřízené ke správě tohoto typu nemovitostí.