Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. za měsíc prosinec 2013

6

Pozvánka na webinář „BRAZÍLIE – příležitost pro české zemědělsko-potravinářské firmy – setkání s novým zahraničním zástupcem MZe“

6. 6. 2024 14:00

Zajímá Vás,…

Více

15

Poznej svého farmáře - Roudnice nad Labem

15. 6. 2024 10:00

Ochutnejte s námi regionální potraviny…

Více

20

Pozvánka na webinář „MEXIKO – příležitost pro české zemědělsko-potravinářské firmy – setkání s novým zahraničním zástupcem MZe“

20. 6. 2024 16:00

Zajímá Vás, jaké jsou novinky a trendy…

Více

8. 1. 2014

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. za měsíc prosinec 2013

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, ohledně trhu s rýží v ČR.
Na základě výše uvedeného zákona Vás žádám o poskytnutí informaci ve věci trhu s rýží v ČR, konkrétně:
• Sdělení informací, kolik se rýže každoročně v ČR kupuje a kolik se jí?
• Odkud se rýže do ČR dováží?
• Případně všech dalších relevantních informací v dané věci.
Pokud byly některé z požadovaných informací v minulosti zveřejněny, trvám ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. na jejich přímém poskytnutí. Požadované informace, prosím, sdělte elektronickou poštou.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti o poskytnutí informací ve smyslu zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám zasílám informace o trhu s rýží v ČR.
V marketingovém roce 2012 – 2013 v bilančním přepočtu na částečně omletou rýži činil objem zdrojů rýže 57 573 tun a domácí spotřeba 52 524 tun.
V uvedeném marketingovém roce 2012 – 2013 bylo dle údajů celní statistiky dovezeno do ČR celkem 71 834 tun netto rýže. Největšími dovozci jsou Itálie (42 tisíc tun), Thajsko (více než 7 tisíc tun) a Polsko (přes 5 tisíc tun). Z dalších zemí bylo dovezeno vždy méně než 3 tisíce tun.
Nemáme žádné další relevantní informace v dané věci.

Dotaz:
Žádám o informaci, jaký plat a jaké odměny pobírali bývalí i stávající poradci současného ministra.
Prosím o rozepsání ve formátu: Jméno - plat - odměny — zdůvodnění mimořádné odměny - počet odpracovaných -měsíců. -specializace, (případně o úkoly, které plní).

Odpověď:
Na základě Vaší „Žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/99 Sb.“ Vám v příloze zasílám seznam poradců, včetně požadovaných údajů, které redakci Lidových novin poskytl Odbor komunikace již minulý týden.
(Příloha: Seznam poradců)

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informace (dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
Žádám tímto dle výše uvedeného zákona o poskytnutí následujících informací v zákonné lhůtě:
1) Od jakého data podporuje Ministerstvo zemědělství ČR projekt „Regionální potravina“?
2) Na základě jakého právního (vnitřního nebo jiného) dokumentu podporuje Ministerstvo zemědělství ČR projekt „Regionální potravina“? (označte prosím číslo dokumentu dle vnitřního označení MZE)
3) Od jakého data podporuje Ministerstvo zemědělství ČR projekt „Klasa“?
4) Na základě jakého právního (vnitřního nebo jiného) dokumentu podporuje Ministerstvo zemědělství ČR projekt „Klasa“?(označte prosím číslo dokumentu dle vnitřního označení MZE)
5) Jak dlouho bude ještě dle platných smluv, resp. dokumentů podporovat Ministerstvo zemědělství ČR projekt „Regionální potravina“?
6) Jak dlouho bude ještě dle platných smluv, resp. dokumentů podporovat Ministerstvo zemědělství ČR projekt „Klasa“?

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti o poskytnutí informací podle zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, týkající se projektů Regionální potravina a Klasa, Vám zasílám následující vyjádření Odboru komunikace Ministerstva zemědělství.
1. Ministerstvo zemědělství podporuje projekt Regionální potravina od roku 2010.
2. Ministerstvo zemědělství podporuje projekt Regionální potravina na základě dokumentů „Marketingová organizace k podpoře prodeje zemědělských a potravinářských výrobků“ (č.j. není známo), „Koncepce potravinářství ČR pro období po vstupu do EU (2004-2013)“ (č.j. není známo), „Strategie podpory kvalitních, čerstvých a tradičních potravin pro období 2012-2013“ (č.j. 126711/2011-MZE) a „Role a kompetence klíčových subjektů v realizaci projektu Regionální potravina (č.j. 18565/2012-MZE). Jedná se o dokumenty schválené poradou ministra
3. Projekt Klasa je podporován Ministerstvem zemědělství od roku 2003.
4. Ministerstvo zemědělství podporuje projekt Klasa na základě dokumentů „Strategie podpory kvalitních, čerstvých a tradičních potravin pro období 2012-2013“ (č.j. 126711/2011-MZE), „Národní program podpory domácích potravin“ (č.j. není známo), „Marketingová organizace k podpoře prodeje zemědělských a potravinářských výrobků“ (č.j. není známo) a „Koncepce potravinářství ČR pro období po vstupu do EU (2004-2013)“ (č.j. není známo). Jedná se o dokumenty schválené poradou ministra.
5. Ministerstvo zemědělství nemá uzavřenou žádnou smlouvu na projekt Regionální potravina, pouze Licenční smlouvu k ochranné známce Regionální potraviny ze dne 18. 5. 2012, která byla uzavřena na jeden rok s automatickým prodlužováním po roce. Zatím je tato smlouva stále platná. Administrátorem projektu Regionální potravina je od roku 2012 Státní zemědělský intervenční fond.
6. Ministerstvo zemědělství nemá uzavřenou žádnou smlouvu na projekt Klasa, pouze Licenční smlouvu k ochranné známce Klasa ze dne 15. 4. 2004, která byla uzavřena na jeden rok s automatickým prodlužováním po roce. Zatím je tato smlouva stále platná. Administrátorem projektu Klasa je od roku 2004 Státní zemědělský intervenční fond.

Dotaz:
V odpovědi ze dne 13.11.2013 na mou žádost o poskytnutí informací mne informujete, že vyhledání požadovaných a následné zpracování rozsáhlého souboru dat bude pro naše pracovníky časově mimořádně náročné, a proto mi budete účtovat úhradu nákladů dle sazebníku Ministerstva zemědělství, který je zveřejněn na webových stránkách ministerstva.
Z tohoto důvodu jste mne požádal, abych zvážil rozsah své žádosti.Informace potřebuji pro zpracování analýzy porovnávající ekonomické chování různých provozovatelů v čase, pod různou formou správy a s různými prioritami (městské vodárny a zahraniční korporace). Rozsah analýzy mi zadala instituce. Potřebuji proto požadované informace v plném rozsahu, ale pokud bude pro mne jejich získání v plném rozsahu finančně nedostupné, tak budu instituci informovat o vašich finančních požadavcích, ať se rozhodne, zda zaplatí data v plném rozsahu nebo zadání pro mne a tím i pro Mze zredukuje.
Abych mohl jednat se znalosti věci, rád bych se ujistil, zda obsah odpovědi chápu správně:
Celkové vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné (dále jen „vyúčtování“), které je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, povinen zaslat Ministerstvu zemědělství nemá Mze evidováno v elektronické podobě a u jednotlivých povinných subjektů není na Mze uloženo v elektronické podobě na nosiči dat nebo Pc .
Povinné subjekty zasílají „vyúčtování“ na Mze poštou nikoliv v elektronické podobě.
Prosím o upřesnění, co znamená formulace „Vyhledání a zpracování dat bude mimořádně časové náročné“. Jaký čas mohu očekávat u vyhledání a poskytnutí informací v plném rozsahu? O jaký předpokládaný objem peněz za informace se jedná?
Aby mohlo být zvážena vámi navrhovaná redukce požadavku, prosím o upřesnění, jak dlouho bude probíhat „Vyhledání a zpracování“ u jednoho povinného subjektu a jaké náklady mohu očekávat u jednoho subjektu?
Pomohlo by Mze, kdyby došlo k redukci formou zkrácení časového období – např. na období 2006 – 2010? Případně od kterého roku má Mze data snadno dostupná?
Aby mohly být přesně definovány žádosti o informace a nepožadoval se něco, co Mze nemá k dispozici, tak mi prosím sdělte od kterého roku má Mze požadované kalkulace od příslušných vodáren k dispozici a na základě jaké legislativy je získávalo?
Kde a jakou formou je, dle názoru Mze, je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel povinen zveřejnit vyúčtování a kdo je oprávněn toto vyúčtování požadovat? Jak to řeší legislativa ČR?
Nezávisle na výše uvedeném vás žádám o zaslání informací v plném rozsahu k jednotlivým vyúčtováním u společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a s., Vodárny Kladno – Mělník, a.s., Vodárna Plzeň a ČEVAK (České Budějovice) a to pro každý rok od roku 2006. U společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. za léta 2006,2007, 2010, 2011 (v tomto případě je zde zájem o informace potřebné pro soud a od roku 2000.)
Zašlete mi prosím požadované informace a odpověď co nejdříve, abychom mohli s daty co nejdříve pracovat a také, abychom mohli upřesnit požadavek na poskytnutí informací.

Odpověď:
Vaše e-mailová reakce na naši odpověď ze dne 13. listopadu 2013 k Vaší žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., obsahuje 7 bodů, ke kterým sdělujeme:
1) Několik tisíc dokladů ročně je primárně archivováno tak, jak je každý zpracovatel Ministerstvu zemědělství předal. Některá hlášení jsou zpracována elektronicky dle doporučených pravidel Ministerstva zemědělství, některá jsou zpracovatelem pouze digitalizována (například naskenováním) a některá jsou ministerstvu doručena poštou.
2) Zpravodajským jednotkám u formulářů „Celkové vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné (respektive porovnání kalkulace se skutečností) za předmětný kalendářní rok“ neukládá platná legislativa povinnost předávat v elektronické podobě strojově čitelná data. Problematiku elektronizace (nikoliv pouze digitalizace) těchto dokladů řeší až novela č. 275/2013 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“) a bude se týkat až formulářů zpracovaných za kalendářní rok 2015.
3) Z důvodu velké variability nelze zcela přesně odhadnout dobu vyhledání doposud přesně nespecifikovaného objemu údajů. Bez předloženého seznamu konkrétních provozovatelů a rozsahu údajů, nelze přesně stanovit časovou náročnost. Pro Vaši bližší představu například jedna společnost předává dokumentaci poštou v krabici, ve které je 294 cen (přibližně 600 stran), jiná předává data naskenovaná. Takovéto dokumenty by bylo zapotřebí okopírovat nebo naskenovat či vytisknout z archivu spisové služby. Za předpokladu, že bude Vaše žádost zahrnovat jen formuláře „Jednotné odběratelské vyúčtování ceny“ (v případě jediné tarifní oblasti pro odběratele u jednoho příjemce vodného + stočného, dále jen „příjemce V+S“) nebo na „Součtové vyúčtování dílčích odběratelských vyúčtování cen“ (v případě více tarifních oblastí pro odběratele u jednoho příjemce V+S), lze odhadnout při časové řadě dané roky 2007 - 2012 nejkratší dobu zpracování. Pro jediný subjekt, který by byl ve Vaší žádosti jednoznačně identifikován názvem a IČ příjemce, respektive provozovatele, by se tedy v případě bezchybného předání ze strany zpracovatele jednalo o čas přibližně 18 minut. Toto odpovídá nejkratší možné době zpracování 3 minuty na jediný záznam. V případě chybně zadaného názvu a IČ společnosti v dotazu nebo chybně předaných dokladů se doba zpracování výrazně prodlužuje. Pokud byste trval na plném rozsahu předaných dokladů za přesně specifikovaného provozovatele, který má například 50 tarifních oblastí, lze v případě bezchybného předání údajů předpokládat dobu přibližně 15 hodin na jediného provozovatele ve zvolené časové řadě. Předpokládaná cena by pak byla vypočítaná dle ceníku Ministerstva zemědělství tak, jak je zveřejněn na webu Ministerstva zemědělství, kde je cena za hodinu práce stanovena na 200 Kč. U velkých společností je časté, že některé záznamy obsahují seznam vlastníků na deset či dvacet listů, a tedy jeden záznam může být na více stran.
4) Informační systém Ministerstva zemědělství (ISVaK) není zatím nastaven na nezvyklý požadavek. Vyhledávání s následným zpracováním údajů pro jejich předání a zaslání by bylo časově náročné. Značným zjednodušením žádosti by bylo nepožadovat data v plném rozsahu, ale jen „jednotné/součtové odběratelské formuláře“, a to převážně za některé z padesáti největších příjemců V+S (provozovatelů) tak, jak je uvádí Ministerstvo zemědělství ve své publikaci Vodovody kanalizace ČR, která je zveřejněná na webu Ministerstva zemědělství.
V případě celého seznamu těchto padesáti společností, a jen součtových formulářů, je časová náročnost již zmíněných 15 hodin. Standardní výstup je tisk. Ve Vašem případě by se jednalo o digitalizovaný tisk do formátu PDF. Jako příklad lze uvést, že Vámi požadovaná společnost Moravská vodárenská (VaK Zlín + VaK Olomouc + VaK Prostějov + další obce) je pro časovou řadu 2007 - 2012 sada 84 stran digitalizovaného tisku včetně seznamů vlastníků. Požadovaných 5 společností, které jste vyjmenoval, by vycházelo tak, že součtové formuláře u těchto pěti společností jsou zpracovány elektronicky a při časové řadě 2007 až 2012, a tedy šesti formulářů za společnost, by trvalo jejich vyhledání se zpracováním pouze 1,5 hodiny, což odpovídá částce 300 Kč. Pokud byste trval na kompletním rozsahu (pro zpracovávání obdobných analýz se používají výhradně součtové archy), jednalo by se přibližně o 189 záznamů, což je odhadem 9,5 hodiny, tedy 1 900 Kč pouze za těchto 5 společností.
5) Ano, zmenšení rozsahu časového rozmezí (zejména pak přesné uvedení příjemců V+S včetně jejich IČ) ovlivní dobu zpracování, ale pouze co do rozsahu požadavku, a tím i vyhledávaných materiálů, neboť forma evidence a archivace je v průběhu let přibližně stejná. Značným zjednodušením žádosti by bylo nepožadovat data v plném rozsahu, ale tak, jak uvádí bod č. 4, jen jednotné respektive součtové formuláře za přesně vyjmenované příjemce V+S, což je dle našich zkušeností pro analýzy podstatné.
6) Vhodné je požadovat doklady až od roku 2007. Nejstarší formuláře, které má Ministerstvo zemědělství k dispozici, jsou za kalendářní rok 2006, neboť tuto povinnost stanovuje s účinností od roku 2007 novela č. 76/2006 Sb., zákona o vodovodech a kanalizacích a Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Za kalendářní rok 2006 zaslala formuláře „vyúčtování“ v předepsané formě jen část respondentů s odůvodněním, že ceny kalkulovali v jiné skladbě položek než má „vyúčtování“. Na základě ustanovení § 36 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích a přílohy č. 19 vyhlášky je zasíláno na Ministerstvo zemědělství odbor vodovodů a kanalizací Celkové vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné. Formuláře takzvané „kalkulace“ prováděné podle Přílohy č. 1 k opatření obecné povahy čj. 22402/2006-16330 nejsou ministerstvu zasílány.
7) Zveřejnění a způsob zveřejnění ustanovuje § 36 odst. 5 a odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích.
Doklady za požadovaných 5 společností ve výše uvedeném a popsaném rozsahu Vám zasíláme přílohou tohoto dopisu. Vzhledem ke skutečnosti, že takto definovaných a zpracovaných 5 společností nepovažujeme za mimořádně rozsáhlé vyhledávání a zpracování, není Vám ani v tomto případě účtována sazba dle ceníku Ministerstva zemědělství. Dokumenty za kalendářní roky do roku 2006 Vám již Ministerstvo zemědělství poskytlo a tento materiál obsahoval i starší požadovaná data za společnost VaK Zlín. Z tohoto důvodu tato stará data již opětovně nezasíláme.
(Přílohy: 1. Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (25656635) za rok 2007.pdf; 2. Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (25656635) za rok 2008.pdf; 3. Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (25656635) za rok 2009.pdf; 4. Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (25656635) za rok 2010.pdf; 5. Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (25656635) za rok 2011.pdf; 6. Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (25656635) za rok 2012.pdf; 7. Moravská vodárenská, a.s. (61859575) za rok 2007.pdf; 8. Moravská vodárenská, a.s. (61859575) za rok 2008.pdf; 9. Moravská vodárenská, a.s. (61859575) za rok 2009.pdf; 10. Moravská vodárenská, a.s. (61859575) za rok 2010.pdf; 11. Moravská vodárenská, a.s. (61859575) za rok 2011.pdf; 12. Moravská vodárenská, a.s. (61859575) za rok 2012.pdf; 13. VODÁRNA PLZEŇ, a.s. (25205625) za rok 2007.pdf; 14. VODÁRNA PLZEŇ, a.s. (25205625) za rok 2008.pdf; 15. VODÁRNA PLZEŇ, a.s. (25205625) za rok 2009.pdf; 16. VODÁRNA PLZEŇ, a.s. (25205625) za rok 2010.pdf; 17. VODÁRNA PLZEŇ, a.s. (25205625) za rok 2011.pdf; 18. VODÁRNA PLZEŇ, a.s. (25205625) za rok 2012.pdf; 19. ČEVAK, a.s. (60849657) za rok 2007.pdf; 20. ČEVAK, a.s. (60849657) za rok 2008.pdf; 21. ČEVAK, a.s. (60849657) za rok 2009.pdf; 22. ČEVAK, a.s. (60849657) za rok 2010.pdf; 23. ČEVAK, a.s. (60849657) za rok 2011.pdf; 24. ČEVAK, a.s. (60849657) za rok 2012.pdf; 25. Středočeské vodárny, a.s. (26196620) za rok 2007.pdf; 26. Středočeské vodárny, a.s. (26196620) za rok 2008.pdf; 27. Středočeské vodárny, a.s. (26196620) za rok 2009.pdf; 28. Středočeské vodárny, a.s. (26196620) za rok 2010.pdf; 29. Středočeské vodárny, a.s. (26196620) za rok 2011.pdf; 30. Středočeské vodárny, a.s. (26196620) za rok 2012.pdf)

Dotaz:
Jako majitel pozemků v kú. Přísečnice a Chomutov žádám o poskytnutí následujících informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění.
1/ Kdo bere na mé pozemky dotace, od kdy je bere a v jaké výši
2/ Žádám o kopii smlouvy (smluv), jež dané osoby údajně opravňuje k pobírání dotací – žádná taková smlouva neexistuje (nikdy jsem ji nepodepsal) a navíc jsem vypověděl i veškeré smlouvy, které mohly být uzavřeny s bývalým správcem pozemků tj. PF ČR. Tyto výpovědi mám k dispozici a to včetně podacích lístků, kdy jsem je odeslal.

Odpověď:
Dopisem ze dne 9. prosince 2013 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“) s „Žádostí o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění“, ve které žádáte:
1) kdo bere dotace na pozemky v k.ú. Přísečnice (LV …) a v k.ú. Chomutov I (LV …..), od kdy a v jaké výši;
2) o kopie smlouvy (smluv), jež dané osoby údajně opravňuje k pobírání dotací.
K Vaší žádosti sděluji, že informacemi k bodu č. 1 MZe nedisponuje a doporučuji Vám obrátit se se svým dotazem na Státní zemědělský intervenční fond, Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 (e-mail: info@szif.cz, který je samostatným povinným subjektem k poskytování informací na základě výše uvedeného zákona.
K bodu č. 2 sděluji, že požadované smlouvy nemá MZe – místně příslušná Agentura pro zemědělství a venkov k dispozici. Bližší informace k evidenci pozemků v LPIS a uživatelských vztahů Vám po upřesnění parcelních čísel sdělí pan Ing. T. V., kontakt …

Dotaz:
Věc: Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/99 Sb.
Žádám o poskytnutí dokumentace k projektu „Vypracování optimální metody pro stanovení pitelnosti českého piva“ vypsaného Ministerstvem zemědělství, případně Národní agenturou pro zemědělský výzkum. Prosím zejména o výstupy tohoto projektu provedeného v letech 2009-2010. Konkrétně o odborný článek (který vyšel v periodiku Kvasný průmysl) a certifikovanou metodiku. Zároveň mám zájem také o vyhodnocení výsledků tohoto projektu.
Současně žádám o tyto informace i v elektronické podobě podle § 4 odst. 2 zákona č. 106/99.

Odpověď:
K Vaší žádosti o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, týkající se řešení a financování projektu QI91B226 „Vypracování optimální metody pro stanovení pitelnosti českého piva“ Vám sděluji následující.
V prvé řadě bych chtěl vysvětlit pojem „pitelnost piva“. Pitelnost (drinkability) piva je mezinárodně uznávaný termín pro skrytou vlastnost piva, která nabádá k dalšímu napití a zvýhodňuje tím konkrétní značku. Pitelnost je předmětem mezinárodního výzkumu a je předmětem jednání vědeckých konferencí. Pitelnost piva je již delší dobu v zájmu výzkumu i praxe. Z hlediska výzkumu je to náročná problematika vycházející ze znalosti účinku jednotlivých i komplexně působících složek nejen na vnímání senzorických vlastností, ale i na působení piva v reakcích probíhajících při jeho konzumaci v trávicím traktu a v neposlední řadě v cyklu nervových vjemů.
Návrh projektu prošel řádným schvalovacím řízením v rámci veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji na projekty s počátkem řešení od roku 2009 v rámci programu „Výzkum v agrárním komplexu, VAK“. Vyhlášení veřejné soutěže a její průběh, včetně hodnocení všech předložených projektů, probíhalo v souladu s tehdy platným zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) a v souladu s nařízením vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, ve znění pozdějších předpisů. Návrh projektu byl schválen k financování Rozhodnutím ministra zemědělství Mgr. Petra Gandaloviče č.j. 12199/2009-10000 ze dne 22. 4. 2009.
Cílem výzkumu bylo vypracování standardní metody stanovení pitelnosti piva, zjištění faktorů, které ovlivňují pitelnost piva, možnost posuzování stability pitelnosti piva po dobu skladování, vliv různých chutí, resp. látek s chuťovými vlastnostmi na pitelnost piva a zjištění rozdílu v pitelnosti piva mezi českými pivy a pivy zahraniční produkce. Z celkového počtu předložených návrhů projektů do veřejné soutěže v roce 2008 vybrala Programová komise k financování pouze 6 % nejkvalitnějších návrhů projektů. České pivo ve srovnání se světovou produkcí bylo jednou z priorit hodnotící komise při výběru návrhů projektů k financování. České pivo bylo v roce 2008 Evropskou unií zařazeno mezi výrobky s uznáním chráněného zeměpisného označení.
Z posouzení návrhu projektu oponenty z řad erudovaných odborníků v daném oboru a hodnocení odborného poradního orgánu Ministerstva zemědělství (dále jen „MZe“) pro hodnocení návrhů projektů vyplynulo, že bude dosaženo dostatečné množství konkrétních výsledků výzkumu, především metoda pro objektivní stanovení pitelnosti piva. Dal se předpokládat potřebný přínos řešení projektu, protože program výzkumu v návrhu projektu vycházel ze znalostí procesu výroby piva a výsledků dosavadních výzkumných prací autorů návrhu. Navrhovatelé řešení projektu se již dlouhou dobu úspěšně zabývají problematikou chemických, fyzikálních a biochemických vlastností piva, výzkumnými studiemi rozdílných vlastností českého piva v porovnání se zahraničními výrobky a vývojem nových kontrolních metod.
Navržený projekt byl z hlediska posuzovatelů a hodnotitelů potřebný pro zvýšení znalosti o významném kritériu, kterým je pitelnost piva. Konkurenceschopnost českého piva je postavena na jeho výjimečných vlastnostech, jejichž trvalá udržitelnost vyžaduje neustálé prohlubování znalostí o chemickém složení piva a jeho vlivu na jeho senzorickou charakteristiku.
Pitelnost českého piva, která sama o sobě není chemicky definovatelná, je zcela jistě zásadně ovlivněná technologií a surovinami. Výzkum v této oblasti může pomoci českým šlechtitelům a pěstitelům chmele, kteří se v době globální ekonomiky a podpory energetických plodin potýkají s poklesem produkce. Za posledních 20 let spadly pěstební plochy o polovinu. Pokud se prokáže, že pitelnost piva je ovlivněna mj. odrůdou chmele, může to mít obrovský dopad na poptávku po českém chmelu.
Schválený návrh projektu byl předložen Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, a.s. (dále jen „VÚPS, a.s.“). Na celou dobu řešení (1. 7. 2009 – 31. 12. 2013) bylo plánováno a schváleno 13 071 tis. Kč účelové dotace. Do doby ukončení řešení projektu, tj. do 31. 12. 2010, bylo vyčerpáno z této částky 5 112 tis. Kč a VÚPS, a.s. vložil do výzkumu za toto období 568 tis. Kč z vlastních prostředků.
K předčasnému ukončení řešení projektu došlo na základě závažných chyb ze strany odpovědného řešitele, zjištěných při průběžném hodnocení řešení projektu. Dosavadní způsob řešení ani plánované aktivity na rok 2011 nenasvědčovaly, že projekt bude v následujících letech úspěšně vyřešen. Proto v souladu s doporučením Programové komise Ministerstva zemědělství bylo navrženo ukončit řešení projektu. Na základě Dohody o ukončení řešení projektu, uzavřené mezi ČR – MZe a VÚPS, a.s., poskytovatel nepožadoval od příjemce vrácení finančních prostředků poskytnutých jako účelová podpora na řešení projektu za období 1. 7. 2009 – 31. 12. 2010 ve výši 5 112 tis. Kč za podmínky, že příjemce do 31. 12. 2011 bude publikovat článek v impaktovaném nebo recenzovaném časopise a rovněž bude vydána metodika. K tomuto postupu si poskytovatel vyžádal posouzení Legislativním a právním odborem MZe. Podle tohoto posouzení finanční prostředky, které již byly příjemci poskytnuty, přibližně odpovídají období prvního dílčího cíle projektu. V případě nesplnění podmínky by poskytovatel uplatnil sankce a uplatnil požadavek na vrácení celé částky poskytnuté účelové podpory na řešení projektu za uvedené období. VÚPS, a.s. měl zájem v řešení dané problematiky pokračovat i bez finanční podpory MZe.
Příjemce v daném termínu splnil podmínku uzavřené dohody tím, že vydal certifikovanou metodiku: Dvořák J., Kellner V., Čejka P., Čulík J., Olšovská J.: „Metodika stanovení pitelnosti piva“ (schválená MZe, Úsek potravinářských výrob – Úsek pro potraviny, Odbor bezpečnosti potravin, pod jednacím číslem 4/2011, dne 15. 12. 2011. O vývoji a použitelnosti metodiky byl vydán recenzovaný článek: Čejka P., Dvořák J., Kellner V., Čulík J., Olšovská J.: „Pitelnost piva a metoda jejího stanovení“ (Kvasný průmysl 57/2011). Navíc byla 7. 12. 2011 podána přihláška vynálezu na Úřad průmyslového vlastnictví ČR pod číslem PV 2011 – 797 (je stále v řízení).
Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s. pokračoval dále v řešení tohoto důležitého úkolu s novým řešitelským kolektivem. Doposud bylo z vlastních zdrojů řešitele v roce 2011 vynaloženo 1 602 tis. Kč a v roce 2012 bylo vynaloženo 1 502 tis. Kč. Vedle podání přihlášky vynálezu byl k publikaci schválen článek v impaktovaném časopise (konec roku 2014).
V zahraničí se doposud nepodařilo odhalit příčiny pitelnosti piva, VÚPS, a.s. je první pracoviště, které se touto otázkou úspěšně zabývá.
Pro výzkum, který má přinést základní poznatky a přínos pivovarskému oboru (a možná návod i k posuzování pitelnosti jiných nápojů) je nezbytné zajistit veřejnou podporu již proto, že má značný význam pro hospodářské úspěchy významného potravinářského oboru, kterým pivovarnictví u nás beze sporu je. Bez veřejné podpory tohoto výzkumu není předpoklad tuto problematiku řešit. Pivovary, vlastněné nadnárodními společnostmi, většinou nepodporují výzkum cílený na podporu českého šlechtitelství, surovin specifických pro pivo s chráněným zeměpisným označením České pivo. Pro malé a střední pivovary je zase podpora výzkumu finančně značně náročná. Výsledky výzkumu v této oblasti jsou důležité pro upevnění pozice pojmu Českého piva, zařazeného Evropskou unií mezi výrobky s uznáním chráněného zeměpisného označení a rozšíří dokumentaci a průkaznost jeho specifických pozitivních vlastností, které tento výrobek odlišují od zahraničních produktů. České pivo jako světově uznávaný fenomén je třeba nejen zachovat pro další generace, ale též je třeba dále rozvíjet jeho jedinečnost.
(Přílohy: 1. Certifikovaná metodika; 2. Článek v recenzovaném časopise)

Dotaz:
Žádám o informaci dle Zákona 106/99 Sb., kdo a kdy objednal a zaplatil tohle: "Vypracování optimální metody pro stanovení pitelnosti českého piva" a kolik bylo přesně a komu za tuhle totální blbost zaplaceno.

Dotaz:
Věc: Žádost o poskytnutí informaci podle zákona č. 106/1999 Sb.
Žádám o informaci, jaký plat a jaké odměny pobírali v roce 2013 náměstci ministra a ředitelé sekcí/odborů.
Prosím o rozepsání ve formátu: Jméno - funkce - plat - odměny -zdůvodnění mimořádné odměny - počet odpracovaných měsíců.
Žádám o tyto informace v elektronické podobě podle § -4 odst. 2 zákona č. 106/99.

Odpověď:
Na základě Vaší „Žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/99 Sb.“ ze dne 17. 12. 2013 Vám v příloze zasílám požadované informace o výši platu a odměn vedoucích zaměstnanců MZe ke dni 30. 11. 2013.
(Příloha: 1. 106_Platy a odměny min nám VŘ a ŘO k 30.11.2013.xls)

Dotaz:
Žádost o zpřístupnění informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Žádám o následující informaci:
vznáším následující dotaz ohledně žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova, vyhlašovaného Vaším ministerstvem
1) Je-li žadatelem o podporu akciová společnost nebo společnost s ručením omezením, poskytuje v žádostech dotaci informaci o svých vlastnících a osobách, se kterými jsou v obchodním vztahu?
2) Jak je tato informace (zejména její případné neposkytnutí) zohledněna v rozhodování o poskytnutí dotace?
3) Ověřuje se úplnost a pravdivost poskytnuté informace? Pokud ano, jakým způsobem?

Odpověď:
K Vaší žádosti o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, doručenou Ministerstvu zemědělství dne 27. 12. 2013, ohledně administrativních kontrol prováděným v rámci Programu rozvoje venkova ČR 2007 – 2013 (dále jen „PRV“), sděluji následující.
K Vašemu prvnímu dotazu sděluji, že společnosti tyto informace poskytovat nemusí. Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „SZIF“) jako poskytovatel dotace z PRV zjišťuje informace o vlastnících společností prostřednictvím obchodního rejstříku. Informace o osobách, se kterými jsou společnosti v obchodním vztahu, SZIF nezjišťuje. Dále sděluji, že SZIF není organizační složkou státu, a tudíž se na něj nevztahuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů.
K dotazu číslo 2) sděluji, že informace o vlastnících jsou zjišťovány zejména za účelem ověření velikosti podniku ve smyslu přílohy I Nařízení komise (ES) č. 800/2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách). Velikost podniku je v některých opatřeních PRV součástí definice způsobilého žadatele, zjištěné informace tudíž mohou vést až k ukončení administrace Žádosti o dotaci.
K dotazu číslo 3) uvádím, že samy společnosti tyto informace neposkytují, jejich úplnost a pravdivost tudíž není třeba ověřovat a zjišťují se přímo z obchodního rejstříku.