Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. za měsíc srpen 2013

12. 9. 2013

Dotaz:

Obracím se na vás se žádostí o poskytnutí níže uvedených informací, dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, s odvoláním na výsledky provedení „zpětné důsledné kontroly všech žádostí o dotaci“, jak bylo uvedeno ve Vaší odpovědi dne 24.5.2013.

Dovoluji si vás požádat o zaslání informací v rozsahu podrobného jmenného seznamu všech žadatelů, kterým byla na základě výše uvedené kontroly nejpozději ke dni doručení této žádosti ukončena administrace Žádosti o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova s uvedením důvodu takového ukončení a dále pak o informaci, u kterých Žádostí o poskytnutí dotace byla po ukončení administrace vrácena jejich Žádost o poskytnutí dotace zpět do administrace, zejména pak na základě odvolání žadatelů, s uvedením důvodu takového vrácení.

Dále bych Vás chtěl požádat, aby byl seznam subjektů řazen podle vyhlášeného Opatření od prvního po poslední podle data vyhlášení (od 1. do 19. kola) a příslušného Záměru a v nich podle počtu žadateli nárokovaných bodů v příslušném kole příslušného Opatření v rámci procesu administrace žádostí, a to od nejvyššího po nejnižší počet bodů.

Odpověď:
Reaguji na Vaši žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“). Na Ministerstvo zemědělství jste se obrátil s požadavkem o zaslání jmenného seznamu všech žadatelů, kterým byla na základě zpětné kontroly ukončena administrace Žádosti o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR, včetně důvodu pro toto ukončení. Dále jste požadoval informaci, u kterých Žádostí o poskytnutí dotace byla po ukončení administrace vrácena jejich Žádost o poskytnutí dotace zpět do administrace, zejména pak na základě odvolání žadatelů, s uvedením důvodu takového vrácení.
Na základě zpětného prověření Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen „SZIF“) bylo konstatováno umělé vytvoření podmínek pro získání dotace u dalších čtyř projektů. Jedná se o projekty s reg. č. 11/014/1121a/780/005050 žadatele Vítkovská zemědělská s.r.o. a 11/014/1121a/780/005056 žadatele VÍTKOVSKÁ CZ a.s. – oběma projektům byla ukončena administrace 28. 6. 2013 a nebyly později do administrace vráceny. Dále se jedná o projekty s reg. č. 11/014/1121a/780/004469 žadatele P. K. a 11/014/1121a/780/004470 žadatele AGROTRAK SLUŽBY s.r.o. Těmto dvěma projektům bude dle informace od SZIF ze dne 16. 8. 2013 ukončena administrace v nejbližších dnech.
Nad rámec požadovaných informací si Vám dále dovoluji sdělit, že SZIF na základě zjištění uměle vytvořených podmínek pro získání dotace dle písm. l), kap. 3. Obecných podmínek ukončuje takové projekty, u kterých lze jednoznačně prokázat úmyslné účelové jednání s cílem obejít podmínky Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013. Zejména se jedná o účelově rozdělené projekty, které spolu vytváří jeden logický funkční celek. Takto rozdělené projekty následně splňují kritéria přijatelnosti a další podmínky, které by společný projekt nenaplnil, či získávají preferenční body, na které by společný projekt neměl nárok.

Dotaz:
Žádám Vás o podaní informací k výběrovému řízení zveřejněné v informačním systému veřejných zakázkách dne 22.4.2011 pod evidenčním číslem 60059048 a také v Úředním věstníku Evropské unie dne 23.4.2011 pod ev.č.2011/S80-132050, kde lze dohledat na stránkách MZe, podle jakého předpisu MZe rozšiřuje zakázku u vybraného uchazeče a upřesnění údajů k částce za úklid.

Odpověď:
V souvislosti s Vaší žádostí o informaci ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších přepisů, ve které žádáte o podání informací, z jakého důvodu nemůžete nalézt výběrové řízení, a zadávací dokumentaci Vám sděluji, že veřejná zakázka s názvem „Realizace úklidových služeb“ je k nalezení na webových stránkách Ministerstva zemědělství (www.eagri.cz) v záložce Veřejné zakázky.
Ministerstvo zemědělství v žádném případě neobchází zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť v zadávací dokumentaci čl. 2 odst. 2.1 je uvedeno: „Zadavatel si vyhrazuje opční právo na poskytnutí dalších obdobných služeb v souladu s § 99 zákona. Tyto služby je zadavatel oprávněn využít ve vztahu k dodavateli, s nímž bude uzavřena smlouva na realizaci služeb dle těchto zadávacích podmínek, a to na základě jednacího řízení bez uveřejnění. Zadavatel předpokládá využití opčního práva na poskytnutí těchto služeb případně i pro další objekty zadavatele, jimiž jsou detašovaná pracoviště zadavatele na území celé České republiky (agentury pro zemědělství a venkov a pozemkové úřady)“.
V dopise vedeného pod č.j.: 41937/2013-MZE-12131 je uvedena částka, za kterou bude firma Zenova services s.r.o. zajišťovat činnosti úklidu na budově Ministerstva zemědělství, Nemocniční 53, Šumperk, včetně zákonné daně z přidané hodnoty.

Dotaz:
Dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů tímto upřesňujeme naši původní žádost. Tímto tedy žádáme, o poskytnutí těchto dat vždy za období od současnosti do doby, odkdy byla sbírána. Žádáme i o lokalizační údaje k těmto datovým sadám na nejnižší možnou úroveň (nejlépe obec).

Současně upřesňujeme i přímo jednotlivé datové sady:
Statistiky:
- o plochách osevů zemědělských plodin
- o cenách zemědělských výrobků
- o cenách osiv a sadby pro zemědělství
- o cenách průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin pro zemědělství
- o cenách služeb pro zemědělství
- o cenách veterinárních a plemenářských služeb pro zemědělství
- o cenách dříví v lesním hospodářství
- o honitbách, stavu a lovu zvěře
- o výrobě, příjmu a vydání surového lihu kvasného
- o výrobě, příjmu a vydání rafinovaného lihu kvasného
- o výrobě, příjmu a vydání ovocného destilátu

Dále žádáme o kompletní data pro celou ČR:
- LPIS
- výpis z evidence zemědělského podnikatele

Odůvodnění žádosti:
Statistické údaje o zemědělství jsou jedním z určujících hledisek životního prostředí v České republice a vzhledem k tomu, že Ministerstvo zemědělství tyto přehledy pořizuje a spravuje z veřejných zdrojů, rádi bychom tato data na základě zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím získali a použili k podrobnějšímu hodnocení životního prostředí a kvality bydlení v jednotlivých správních celcích České republiky.

Odpověď:
Dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), jsme na základě výzvy obdrželi dne 6. 8. 2013 upřesnění Vaší žádosti ze dne 2. 8. 2013.

K zaslanému upřesnění Vám sděluji, že požadované informace, které se týkají ploch osevů zemědělských plodin, cen zemědělských výrobků, cen osiv a sadby pro zemědělství, cen průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin pro zemědělství, cen služeb pro zemědělství, cen veterinárních a plemenářských služeb pro zemědělství a cen dříví v lesním hospodářství jsou v působnosti Českého statistického úřadu.

V případě údajů o honitbách, stavu a lovu zvěře Vás v souladu s § 6 odstavcem 1) informačního zákona odkazuji na již zveřejněnou informaci, která je umístěna na adrese: http://eagri.cz/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/statistika/lesy/myslivost/, kde jsou k dispozici zveřejnitelné údaje od doby, kdy jsou zjišťovány, tj. od roku 1966.

Údaje o lihu a ovocných destilátech jsou zjišťovány od roku 2003 a z důvodu nízké validity poskytnutých dat zveřejňovány od roku 2004. Na internetové adrese: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/statistika/zemedelstvi/lih/ jsou zveřejněny informace od roku 2008, na které Vás tímto dle § 6 odstavce 1) informačního zákona odkazuji. Údaje za období 2004 – 2007 zasílám v příloze. Údaje jsou zjišťovány a zveřejňovány čtvrtletně kromě údajů, které jsou dle § 2 písmene b) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, důvěrnými statistickými údaji.

Pokud se jedná o Vaší žádost o kompletní data pro celou Českou republiku z databáze LPIS, v souladu s § 6 odstavcem 1) informačního zákona Vás odkazuji na „veřejný LPIS“ umístěný na internetové adrese http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/.

Obdobně je na adrese: http://eagri.cz/public/app/SZR/EZP veřejnosti volně přístupná evidence zemědělského podnikatele. Pro úplnost uvádím, že Ministerstvo zemědělství je správcem informačního systému evidence zemědělského podnikatele, provozovateli jsou příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Evidence zemědělského podnikatele je veřejným seznamem v části, v níž se u fyzické osoby zapisuje jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, trvalý pobyt nebo místo podnikání, u zahraniční fyzické osoby též bydliště mimo Českou republiku, zaměření zemědělské výroby, identifikační číslo, a v části, v níž se u právnické osoby zapisuje obchodní firma nebo název, sídlo, zaměření zemědělské výroby, identifikační číslo. Údaje vedené v části evidence zemědělského podnikatele, která je veřejným seznamem, Ministerstvo zemědělství zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Za tímto účelem byla vytvořena aplikace EZP, která umožňuje vyhledávání v Evidenci zemědělských podnikatelů ve výše uvedeném rozsahu údajů.

Dotaz:
S odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím žádám ve věci působnosti ministerstva zemědělství jako zakladatele Státního statku Jeneč, státního podniku v likvidaci,

1. o sdělení, zda se právní poměry tohoto státního statku řídi režimem zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, nebo zda se řídí režimem zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

2. v případě, že SSJ se řídí režimem zákona č. 111/1990 Sb., pak sdělte datum od kdy se SSJ režimem tohoto zákona řídí, o sdělení data, kdy Ministerstvo zemědělství přizpůsobilo zakládací listinu a složení dozorčí rady zákonu Č. 77/1997 Sb. a dále data, kdy zaslalo návrh na zápis změny v obchodním rejstříku a zakládací listinu příslušnému soudu, který vedl obchodní rejstřík, v němž je tento státní podnik zapsán, jak stanoví § 20 odst. 1 zákona č. 77/1997 Sb. Dále žádám o zaslání příslušného rozhodnutí Ministerstva zemědělství o změně zakládací listiny a návrhu na zápis změny zakládací listiny do obchodního rejstříku.

3. pokud Ministerstvo zemědělství postupovalo podle § 20 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb. a rozhodlo o zrušení podniku s likvidací, pak žádám o zaslání rozhodnutí, jímž Ministerstvo takto rozhodlo včetně s tím souvisejícího návrhu na zápis do obchodního rejstříku. _ —

4. o sdělení, zda SSJ zrušil, nařídil likvidaci a jmenoval likvidátora postupem podle § 20 odst. 4 zákona 77/1997 Sb. soud a s účinky k jakému dni tak soud rozhodl.

5. o sdělení v kolika případech v roce 2008, 2009 a 2010 Ministerstvo zemědělství schválilo podle zákona o státním podniku, přímý prodej nemovitostí v majetku státu ČR, s nímž má právo hospodařit SSJ, a to nemovitostí v těchto katastrálních územích -Černá v Pošumaví, Český Heršlék, Český Krumlov, Dolní Dvořiště, Frymburk, Horní Planá, Přední Výtoň, Rožmberk nad Vltavou, Vyšný, Vyšší Brod, Zvonková, Zlatá Koruna.

6. o zaslání kopií všech žádostí likvidátora o schváleni právních úkonů vztahujících se k přímým prodejům nemovitosti v roce 2008 a v roce 2010 ve výše uvedených katastrálních územích, jimiž likvidátor žádal o schválení Ministerstvem zemědělství jako zakladatelem tohoto státního podniku a zaslání všech souhlasů (schválení! vydaných ministerstvem na základě výše uvedených žádostí likvidátora.

7. o sdělení, zda Státní statek Jeneč, státní podnik v likvidaci, je povinen poskytovat Informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. (S odkazem na nález ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 260/06 předpokládám, že tuto povinnost SSJ zřejmě má.)

Předpokládám, že Ministerstvu zemědělství jako zakladateli tohoto státního podniku jsou všechny skutečnosti, na něž.se dotazuji, známé-a má žádost bude vyřízena v souladu a ve lhůtách stanovených v zákoně č. 106/1999 Sb.

Odpověď:
K Vaší opakované žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), ohledně dokumentů Státního statku Jeneč, státní podnik v likvidaci (dále jen „SSJ“),sděluji následující:

K dotazu č. 1) - právní poměry SSJ se řídí zákonem č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státním podniku“);

K dotazu č. 2) - dopisem ze dne 5. 8. 2013 čj. 45480/2013-MZe-12141 Vám již bylo zasláno„Rozhodnutí o přizpůsobení zakládací listiny státního podniku podle § 20 odst. 1 zákona o státním podniku“ ze dne 25. 11. 1997;

K dotazu č. 3) - Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“) jako zakladatel s ohledem na výše uvedené (odpověď k dotazu č. 2) nepostupovalo podle § 20 odst. 2 zákona o státním podniku;

K dotazu č. 4) - Viz odpověď č. 3;

K dotazu č. 5) - MZe neschvaluje právní úkony vztahující se k majetku v právu hospodaření SSJ, v době před vstupem do likvidace je schvalovala dozorčí rada v souladu s § 13 odst.1 písm. a) zákona o státním podniku, nyní za nakládání s majetkem plně odpovídá jmenovaný likvidátor SSJ;

K dotazu č. 6) - Viz odpověď č. 5;

K dotazu č. 7) - MZe není oprávněno podávat výklad k informačnímu zákonu, doporučuji se s dotazem v souladu s informačním zákonem obrátit přímo na SSJ.

Dotaz:
Poskytnutí informace v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v platném znění.

Na základě informace ze dne 29. 7. 2013 se SZIF ohledně mého odvolání k rozhodnutí č.j. SZIF/2013/0005173, že bylo předáno dne 25. 3. 2013 odvolacímu orgánu, žádám o informaci, zejména z pohledu lhůt dle správního řádu, ohledně stavu řešení předmětného odvolání.

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 9. 8. 2013 Vaši žádost o poskytnutí informace o stavu řešení podaného odvolání proti rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu č.j. SZIF/2013/0005173.

K Vaší žádosti sdělujeme, že pro vydání odvolacího rozhodnutí bylo nezbytné prověřit veškeré důvody vedoucí ke snížení poskytnuté dotace. V současné době již bylo odvolací řízení dokončeno a dne 12. 8. 2013 bylo vydáno rozhodnutí o odvolání č.j.: 42761/2013- MZE-14132, Spis. zn.: 8RV15538/2013-14132, které Vám bylo zasláno.

Dotaz:
Dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o poskytnutí informace v rozsahu žádosti a vyhodnocení žádosti o dotaci na rekonstrukci ČOV v k.ú. Silůvky.

Dále mne zajímá:
Zda bylo možné o dotaci žádat bez souhlasu vlastníka а zda a jak investor obec Silůvky doložil souhlas vlastníka, kterým je kondominium obcí Prštice, Silůvky?
Kdo měl dokládat majetkovou situaci – investor nebo vlastník?
Zda a jak investor doložil výraznou změnu technologie po udělení dotace, zda tato změnu odsouhlasil vlastník ČOV a zda tato změna vedla nebo měla vést na nové výběrové řízeni?

Odpověď:
S odvoláním na Váš dopis, který jsme obdrželi dne 16.8.2013 ve věci žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Vám sděluji následující:

Žádost o zařazení akce do „Seznamu akcí Programu MZe 229 310“ byla podána dne 26.1.2009 a byla doložena všemi požadovanými doklady nutnými pro posouzení věci v souladu s Pravidly programu 229 310. Jako investor je v Žádosti uvedena obec Silůvky, taktéž veškeré dokumenty byly vydány příslušnými úřady pouze obci Silůvky. Dle majetkové a provozní evidence z roku 2008, 2009, 2010 i 2011 byla vlastníkem i provozovatelem ČOV obec Silůvky.

Majetkovou situaci je povinen dle §5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích zajistit na své náklady vlastník a vybrané údaje je povinen předávat vždy jednou ročně příslušnému vodoprávnímu úřadu.

Změna technologie nám byla oznámena investorem v dopise ze dne 22.3.2011 spolu s dodatkem č. 2 ke Smlouvě o dílo. Investor nám oznámil, že příslušný vodoprávní úřad byl informován a požadované změny zahrne do změn u kolaudace stavby. Ministerstvo zemědělství vzalo uvedené změny na vědomí dopisem č.j.: 60294/2011-MZE-15131 ze dne 1.4.2011. Vzhledem ke skutečnosti, že uvedené změny neměly vliv na závazné parametry akce, na projektované kapacity a ani na celkové náklady stavební a technologické části, bylo možné uvedené změny ošetřit pouze dodatkem ke Smlouvě o dílo.

Dotaz:
Naše sdružení aktualizuje podkladový materiál v rámci diskusí o legislativní úpravě oblasti SBS, a proto se snaží monitorovat vývoj cen této oblasti služeb ve veřejném sektoru.

Z tohoto důvodu si Vás dovoluji oslovit a požádat Vás o odpovědi na několik otázek na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím v platném znění. Zároveň si dovoluji upozornit na ustanovení § 9 odst. 2 téhož zákona, které stanovuje, že na tyto údaje se nevztahuje ustanovení o ochraně obchodního tajemství.

Otázky:

a) Využívá Vaše organizace služeb soukromých bezpečnostních služeb (SBS)?

b) Kolik hodin měsíčně tato služba pro Vaši organizaci odpracuje?

c) Jaká je cena za hodinu této služby bez DPH?

d) Využíváte i jiné služby SBS při zajištění bezpečnosti svých objektů? Které to jsou?

e) Od 01. 08. 2013 došlo ke zvýšení minimálních mzdových tarifů, uvažujete, (nebo jste již realizovali) o navýšení ceny za služby SBS?

e) Jste spokojeni s kvalitou poskytovaných služeb ze strany SBS?

ano požadujeme zlepšeni kvality nejsme spokojeni

Odpověď:
V souvislosti s Vaší žádostí o informaci, ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které žádáte zodpovězení otázek týkajících se využívání soukromých bezpečnostních služeb a jejich cen, Vám sděluji následující.

Ministerstvo zemědělství využívá soukromou bezpečnostní službu (fyzická ostraha budovy), která byly vybrána na základě výběrového řízení a v budově Ministerstva odpracuje celkem 2141 hodin/měsíc za hodinovou sazbu 109,- Kč bez DPH. Jiné služby než výše uvedené Ministerstvo nevyužívá a navýšení ceny za služby není možné, neboť se jedná o ceny vysoutěžené, které lze upravovat jen se změnou zákonné sazby DPH. K Vaší poslední otázce uvádím, že s kvalitou poskytovaných služeb soukromou bezpečnostní službou jsme spokojeni.

Dotaz:
V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vás žádám o následující informace ohledně Lesů České republiky, s. p. (dále „státního podniku“):

Vlastnická politika

1. Existuje koncepční dokument (ev. dokumenty), který by určoval krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé cíle a úkoly z pohledu veřejného vlastníka anebo alespoň zásady činnosti státního podniku (tzv. vlastnická politika podniku)? (Nejedná se primárně o ekonomickou výroční zprávu.) Pokud je odpověď na tuto otázku kladná, žádám o jeho zaslání v elektronické podobě.

2. Pokud výše uvedený koncepční dokument existuje, jakým způsobem je vyhodnocováno jeho dodržování a plnění v něm uvedených cílů a jak často k tomuto vyhodnocování dochází? Kdo vyhodnocování provádí?

Nominační proces

3. Jakým způsobem je upravena nominace (tedy kdo a dle jakého postupu navrhuje jednotlivé kandidáty) a následné jmenování, resp. následná volba jednotlivých kandidátů na ředitele a členy dozorčí rady státního podniku (dále také „orgány státního podniku“)? Pokud existují dokumenty, stanovující popis nominace a následné volby jednotlivých členů orgánů státního podniku, žádám o zaslání kopií těchto dokumentů.

Na základě jakých kritérií (např. vzdělání, profesní zkušenosti, bezúhonnost) jsou nominováni a následně jmenováni, resp. voleni jednotliví členové orgánů státního podniku? Pokud existuje dokument, stanovující kritéria, která musí kandidáti na členy splňovat, žádám o zaslání kopie tohoto dokumentu.
Kolik zasedání dozorčí rady se konalo v jednotlivých letech 2010 až 2012? Kolika z těchto zasedání se ročně jednotliví členové nezúčastnili?

Konkretizace odpovědnosti členů orgánů státem vlastněných podniků ve stanovách

Obsahují stanovy státního podniku konkretizaci rozvržení povinností mezi ředitelem a dozorčí radou? Např. k jakým právním úkonům je nutný souhlas dozorčí rady, k jakým právním úkonům vydává dozorčí rada stanovisko, o čem musí být dozorčí rada ředitelem povinně informována?
V případě, že byl zakladatelem státního podniku odvolán ředitel v období let 2010 až 2012, žádám o sdělení důvodu, na základě něhož byl konkrétní ředitel odvolán (včetně uvedení jména ředitele).
Byla vůči členům orgánů státního podniku uplatňována odpovědnost za porušení povinnosti při výkonu funkce? Pokud je odpověď na tuto otázku kladná, jak byl takový člen orgánu státního podniku za toto porušení povinnosti při výkonu funkce sankcionován?
Pokud státnímu podniku vznikla v důsledku porušení povinnosti při výkonu funkce člena orgánu státního podniku škoda, uplatňoval státní podnik v takovém případě nárok na náhradu takové škody vůči členu orgánu státního podniku? Pokud je odpověď na tuto otázku kladná, s jakým výsledkem? Pokud je odpověď na uvedenou otázku záporná, žádám o uvedení důvodů, proč nebyla škoda vůči členu orgánu státního podniku vymáhána?

Dodržování zákona č. 106/1999 Sb. a poskytování dalších informací o státem vlastněném podniku

Zveřejňuje státní podnik smlouvy o výkonu funkcí jednotlivých členů orgánů státního podniku? Pokud ano, žádám o sdělení, zda jsou tyto smlouvy přístupné k nahlédnutí v elektronické podobě, jejich umístění na webu. Pokud nejsou, žádám zaslání jejich kopií.
Žádám o poskytnutí výroční zprávy, kterou má státní podnik povinnost vypracovat podle § 18 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, za roky 2010 až 2012.
Žádám o poskytnutí informace, zda výroční zprávy státního podniku za roky 2010 až 2012 obsahují samostatnou část nazvanou „Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím“? Pokud je odpověď na tuto otázku záporná, žádám o poskytnutí informace, zda byly výroční zprávy státního podniku i přesto schváleny příslušnými orgány státního podniku?

Ostatní

Pokud je státní podnik ovládanou osobou ve smyslu § 66a odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, žádám o poskytnutí informace, zda je součástí výroční zprávy státního podniku zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (ve smyslu § 66a odst. 9 zákona č. 513/1991 Sb.) a zda byla výše uvedená zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou kontrolována auditorem a s jakým výsledkem?
Má státní podnik povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle § 22 an. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a pokud ano, žádám o poskytnutí konsolidovaných účetních závěrek za roky 2010 až 2012.

Žádám o zaslání výše uvedených dokumentů v elektronické podobě, pokud je to možné. V případě, že jsou dokumenty zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup, postačí odkaz na znění dokumentu.

Odpověď:

Svým podáním ze dne 27. 08. 2013 jste požádala o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 106/1999 Sb.“), které se dotýkají z podstatné části zakladatelské činnosti Ministerstva zemědělství ve vztahu k podniku Lesy České republiky, s.p. (dále „podnik“).

K Vaši dotazům sděluji následující:

Vlastnická politika

Zásadním koncepčním dokumentem Ministerstva zemědělství ve vztahu k podniku je takzvaná dřevěná kniha - Koncepce Ministerstva zemědělství k hospodářské politice podniku od roku 2012, vzatá vládou České republiky na vědomí dne 2. 2. 2011 usnesením č. 84, ke Koncepci Ministerstva zemědělství k hospodářské politice podniku Lesy České republiky, s.p. od roku 2012. Tento koncepční dokument je veřejně přístupný, proto Vás odkazuji, v souladu s ustanovením § 4 odst. 2 a § 6 zákona č. 106/1999 Sb., na linky
• http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/lesnictvi/koncepce-a-strategie/koncepce-mze-k-hospodarske-politice.html,
• http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/lesnictvi/koncepce-a-strategie/upravy-parametru-drevene-knihy.html,•https://apps.odok.cz/djvagenda?p_p_id=agenda_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=2&p_p_
state=normal&p_p_mode=view&p_p_resource_id=downloadAttachment&p_p_cacheability=cacheLevelPage&p_p_col_id=column2&p_p_col_count=1&_agenda_WAR_odokkpl_attachmentPid=KORN97ASYS9Y.

Dovoluji si Vás upozornit, že výroční zpráva není koncepčním materiálem, ale materiálem dokládajícím předepsaným způsobem výsledek hospodaření subjektu za právě proběhlé běžné účetní období a podstatné informace o něm.

Usnesení vlády České republiky ze dne 02. 02. 2011 č. 84 ukládá, mimo jiné, ministru zemědělství informovat vládu vždy do 01. 03. každého kalendářního roku o stavu, průběhu a hodnocení smluvních vztahů vzešlých z lesnické zakázky vyhlášené podle koncepce a o naplňování kontrolního systému nad prováděním lesnické zakázky vyhlášené podle koncepce, a to vždy za předchozí kalendářní rok, počínaje rokem 2013.

Nominační proces

Ředitel podniku je jmenován v souladu s ustanoveními § 15 písm. b) a § 12 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb. ministr zemědělství. Podotýkám, že vláda České republiky si nevyhradila jmenování ředitele podniku.
Dozorčí rada je pak jmenována rovněž ministrem zemědělství v souladu s ustanovením § 15 písm. b) zákona č. 77/1997 Sb. Zde je potřebné upozornit na ustanovení § 13 odst. 2 zákona
č. 77/1997 Sb., podle kterého dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel, jedna třetina členů je tvořena zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb.
Podle ustanovení § 15 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb. může být členem dozorčí rady jen fyzická osoba způsobilá k právním úkonům. Členové jsou jmenováni a voleni z řad nezávislých odborníků, ekonomů, vědecko-technických pracovníků, pracovníků bankovního sektoru a zástupců zaměstnanců podniku.

4. Na základě jakých kritérií (např. vzdělání, profesní zkušenosti, bezúhonnost) jsou nominováni a následně jmenováni, resp. voleni jednotliví členové orgánů státního podniku? Pokud existuje dokument, stanovující kritéria, která musí kandidáti na členy splňovat, žádám o zaslání kopie tohoto dokumentu.

Sděluji, že žádný Vámi specifikovaný dokument nebyl Ministerstvem zemědělství zpracován.

5. Kolik zasedání dozorčí rady se konalo v jednotlivých letech 2010 až 2012? Kolika z těchto zasedání se ročně jednotliví členové nezúčastnili?

V roce 2010 bylo svoláno 6 zasedání dozorčí rady podniku, z toho se neúčastnil
• 1 člen 4 jednání,
• 1 člen 2 jednání,
• 1 člen 1 jednání.

V roce 2011 pak bylo svoláno 7 zasedání dozorčí rady podniku, z toho se neúčastnil
• 1 člen 2 jednání,
• 3 členové 1 jednání.

Konečně v roce 2012 bylo svoláno 6 zasedání dozorčí rady podniku, z toho se neúčastnili
• 2 členové 2 jednání,
• 2 členové 1 jednání.

Konkretizace odpovědnosti členů orgánů státem vlastněných podniků ve stanovách

6. Obsahují stanovy státního podniku konkretizaci rozvržení povinností mezi ředitelem a dozorčí radou? Např. k jakým právním úkonům je nutný souhlas dozorčí rady, k jakým právním úkonům vydává dozorčí rada stanovisko, o čem musí být dozorčí rada ředitelem povinně informována?

Upozorňuji, že zakladatelským dokumentem státního podniku je zakládací listina a statut podniku, nikoli stanovy.
Práva a povinnosti dozorčí rady podniku plynou zejména z ustanovení § 13 zákona č. 77/1997 Sb. a jsou upřesněna statutem podniku. Statut podniku je pak zveřejněn na adrese http://www.lesycr.cz/o-nas/profil-firmy/stranky/informace-pro-verejnost.aspx.
V souladu s ustanovením § 4 odst. 2 a § 6 zákona č. 106/1999 Sb. Vás na tuto adresu odkazuji.

7. V případě, že byl zakladatelem státního podniku odvolán ředitel v období let 2010 až 2012, žádám o sdělení důvodu, na základě něhož byl konkrétní ředitel odvolán (včetně uvedení jména ředitele).

K tomuto požadavku uvádím, že v období let 2010 až 2012 nebyl odvolán žádný ředitel podniku. Ing. Svatopluk Sýkora odstoupil z funkce generálního ředitele dohodou o ukončení pracovního poměru, uzavřenou s podnikem dne 13. 11. 2012 – viz sbírka listin obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové ke spisové značce AXII 540 - link https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a130641&klic=4fj5jo.

8. Byla vůči členům orgánů státního podniku uplatňována odpovědnost za porušení povinnosti při výkonu funkce? Pokud je odpověď na tuto otázku kladná, jak byl takový člen orgánu státního podniku za toto porušení povinnosti při výkonu funkce sankcionován?

Odpovědnost za porušení povinnosti při výkonu funkce vůči členům orgánů podniku nebyla uplatňována.

9. Pokud státnímu podniku vznikla v důsledku porušení povinnosti při výkonu funkce člena orgánu státního podniku škoda, uplatňoval státní podnik v takovém případě nárok na náhradu takové škody vůči členu orgánu státního podniku? Pokud je odpověď na tuto otázku kladná, s jakým výsledkem? Pokud je odpověď na uvedenou otázku záporná, žádám o uvedení důvodů, proč nebyla škoda vůči členu orgánu státního podniku vymáhána?

Viz předcházející odpověď.

Dodržování zákona č. 106/1999 Sb. a poskytování dalších informací o státem vlastněném podniku

10. Zveřejňuje státní podnik smlouvy o výkonu funkcí jednotlivých členů orgánů státního podniku? Pokud ano, žádám o sdělení, zda jsou tyto smlouvy přístupné k nahlédnutí v elektronické podobě, jejich umístění na webu. Pokud nejsou, žádám zaslání jejich kopií.

Podnik je potřebné chápat jako veřejnou instituci ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb.
Předmětem žádosti o poskytnutí informace jsou v tomto případě vztahy podniku a jeho zaměstnanců, případně orgánů, které spadají do působnosti tohoto subjektu, nikoli do působnosti Ministerstva zemědělství.
Dovolte proto, abych Vám sdělil, že Ministerstvo zemědělství Vaši shora specifikovanou žádost o poskytnutí informace odkládá, to v souladu s ustanovením § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb.

11. Žádám o poskytnutí výroční zprávy, kterou má státní podnik povinnost vypracovat podle § 18 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, za roky 2010 až 2012.

Opět uvádím, že podnik je potřebné chápat jako veřejnou instituci ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb.
Předmětem žádosti o poskytnutí informace jsou v tomto případě povinnosti podniku plynoucí ze zvláštního právního předpisu, které spadají do působnosti tohoto subjektu, nikoli do působnosti Ministerstva zemědělství.
Dovolte proto, abych Vám sdělil, že Ministerstvo zemědělství Váši shora specifikovanou žádost o poskytnutí informace odkládá, to v souladu s ustanovením § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb.

12. Žádám o poskytnutí informace, zda výroční zprávy státního podniku za roky 2010 až 2012 obsahují samostatnou část nazvanou „Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím“? Pokud je odpověď na tuto otázku záporná, žádám o poskytnutí informace, zda byly výroční zprávy státního podniku i přesto schváleny příslušnými orgány státního podniku?

Sděluji, že informace v této věci jsou obecně dostupné ve sbírce listin obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové ke spisové značce AXII 540 – link https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektId=isor%3a130641&klic=4fj5jo.
V souladu s ustanovením § 4 odst. 2 a § 6 zákona č. 106/1999 Sb. Vás na tuto adresu odkazuji.

Ostatní

13. Pokud je státní podnik ovládanou osobou ve smyslu § 66a odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, žádám o poskytnutí informace, zda je součástí výroční zprávy státního podniku zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (ve smyslu § 66a odst. 9 zákona č. 513/1991 Sb.) a zda byla výše uvedená zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou kontrolována auditorem a s jakým výsledkem?

Sděluji, že podnik nelze považovat za ovládanou osobou ve smyslu ustanovení § 66a odst. 2) zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.

14. Má státní podnik povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle § 22 an. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a pokud ano, žádám o poskytnutí konsolidovaných účetních závěrek za roky 2010 až 2012.

Závěrem sděluji, že podnik nemá povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle § 22 a následujících zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Dotaz:
Na základě zákona o svobodném přístupu k informacím tímto žádám o poskytnutí informací v podobě dokladů a odpovědí na uvedené otázky ohledně státních vodárenských podniků, smíšených vodárenských společností a zahraničních koncernů.

Odpověď:
Ve třech souborech požadovaných informací, které jste nám zaslal, jsou takové, na které je možno odpovědět přímo, dále jsou informace, jejichž zodpovězení vyžaduje časově náročné zpracování a informace, pro které nemáme žádné podklady a nemůžeme tedy na ně odpovědět. Dovolujeme si Vás požádat o specifikaci těch otázek, jejichž odpovědi by vyžadovaly zpracování, abychom Vám mohli vyčíslit úhradu ze zpracování za mimořádně rozsáhlé vyhledání Vámi požadovaných informací. Týká se to i případných kopií publikace Vodovody a kanalizace 1991 a Vodovody a kanalizace 1993.

První soubor požadovaných informací:

1) Kolik státních vodárenských podniků existovalo v ČR do roku 1993?

K 31.12.1991 bylo v České republice 38 podniků vodovodů a kanalizací (zdroj publikace Vodovody a kanalizace 1991). Ve vlastnictví a správě malých obcí bylo dalších asi 1400 vodovodů – evidováno ČSÚ.

2) Jakou měly státní vodárenské podniky regionální působnost? Jak se jmenovaly?

Jednalo se o podniky městské: Pražské vodárny, Pražská kanalizace a vodní toky, Vodovody a kanalizace města Plzeň, Brněnské vodárny a kanalizace, krajského rozsahu: Středočeské vodovody a kanalizace (dále jen „VaK“), Jihočeské VaK, Severočeské VaK, Jihomoravské VaK, Severomoravské VaK, okresního rozsahu: VaK Domažlice, VaK Cheb, Karlovy Vary, VaK Klatovy, VaK Starý Plzenec, VaK Plzeň sever, VaK Rokycany, VaK Sokolov, VaK Stříbro, VaK Hradec Králové, VaK Havlíčkův Brod, VaK Chrudim, VaK Jičín, VaK Náchod, VaK Pardubice, VaK Rychnov nad Kněžnou, VaKTurnov, VaK Moravská Třebová, VaK Trutnov, VaK Jablonné nad Orlicí, VaK Břeclav, VaK Hodonín, VaK Kroměříž, VaK Prostějov, VaK Bruntál, VaK Přerov, VaK Olomouc, VaK Šumperk, VaK Vsetín (zdroj publikace Vodovody a kanalizace 1991).

3) Jaký systém a jaká hierarchie řízení vodárenského odvětví fungovala v ČR do privatizace státních vodárenských podniků?

Ze 38 podniků vodovodů a kanalizací bylo 35 v působnosti ministerstva zemědělství ČR, 2 v Praze a 1 v Brně byly podřízeny městským úřadům (magistrátům) (zdroj publikace Vodovody a kanalizace 1991).

4) Jaké % z celkového objemu dodávek vody a jejího čištění zajišťovaly tyto státní podniky v ČR do jejich privatizace?

V roce 1991 spravovalo 38 specializovaných organizací 93 % délky veřejných vodovodů a podílelo se 99 % na dodávce vody. Spravovaly 81 % délky veřejných kanalizací a odváděly 96 % vypouštěných odpadních vod. Podrobnosti o jednotlivých organizacích jsou uvedeny
v publikaci ministerstva zemědělství Vodovody a kanalizace 1991.

5) Kdo a proč navrhl privatizaci státních vodárenských podniků ?

O privatizaci v rámci odstátnění majetku státu bylo rozhodnuto podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a byl zveřejněn přehled státních podniků zařazených do privatizace včetně resortu zemědělství. V roce 1991 byly zahájeny přípravné práce k privatizaci podniků VaK, o níž rozhodla vláda České republiky svým usnesením č. 222 z 23. 7. 1991. Do první vlny byly zařazeny Severomoravské vodovody a kanalizace a Vodárny a kanalizace města Brna a dalších 34 podniků bylo privatizováno ve druhé vlně. U Pražských vodáren a PKVT měly být vlastnické poměry řešeny později (zdroj publikace Vodovody a kanalizace 1991).

6) Jaké hlavní cíle měla naplnit privatizace státních vodárenských podniků?

Uvedeno v usnesení vlády č. 222 z 23. 7. 1991.

7) Jaká doporučení, rozbory a analýzy měl stát a ministerstva k dispozici při rozhodování o privatizaci státních vodárenských podniků v letech 1993-94?

Není nám známo, že by vláda a ministerstvo mělo nějaká doporučení, rozbory nebo analýzy. Vláda vycházela z předložených privatizačních projektů, které byly zpracovány podle závazné osnovy stávajícím vedením státního podniku (ředitelem) a ostatními předkladateli tzv. konkurenčních privatizačních projektů a obsahovaly i charakteristiku, analýzy a záměr.

8) Kdo tyto rozbory zadal zpracovat a kdo je zpracoval?

Viz bod 7).

9) Jaké výhody měla privatizace přinést?

Uvedeno v důvodové zprávě k usnesení vlády č. 222 z 23. 7. 1991 a v privatizačních projektech.

10) Kde se lze seznámit s dokumentací k privatizaci státních podniků a s rozbory a analýzami, na základě kterých bylo rozhodnuto o privatizaci státních vodárenských podniků v letech 93-94?

Po ukončení činnosti Fondu národního majetku ČR byly veškeré dokumenty archivovány na Ministerstvu financí.

11) Jaké konkrétní podniky vznikly privatizací státních vodárenských podniků?

Přehled vlastní realizace je archivován na Ministerstvu financí.

12) Kolik vodárenských společností vzniklo privatizací těchto státních podniků v letech 93 - 94?

Publikace Ministerstva zemědělství Vodovody a kanalizace 1993 uvádí ceny pro vodné a ceny pro stočné u 62 subjektů, Pražské vodárny a PKVT jsou vedeny společně. Publikace Ministerstva zemědělství Vodovody a kanalizace 1994 uvádí, v seznamu největších provozovatelů celkem 93 subjektů i to, že samostatných vlastníků veřejných vodovodů a kanalizací je okolo 3000 a v seznamu hlavních (skupinových) vlastníků uvádí 21 subjektů. Podrobnosti nemáme evidovány.

13) Kolik z nich vlastnilo vodárenskou infrastrukturu a současně ji provozovalo? Které společnosti takto vznikly?

Viz bod 12.

14) Kolik z nich vzniklo pouze jako provozovatel infrastruktury? Které společnosti takto vznikly?

Viz bod 12.

15) V kolika z těchto privatizovaných vodáren měl stát „zlatou akcii“.

Institut akcie se zvláštními právy, tzv. zlaté akcie byl zakotven ve stanovách 29 vodohospodářských akciových společností s působností v oboru vodovodů a kanalizací. Držitelem těchto zlatých akcií byl Fond národního majetku ČR.

16) Jaká práva byla spojena se zlatou akcií?

Zvláštní práva spojená s výkonem hlasovacího práva jsou vymezena tak, že rozhodnutí o:

a) převodu infrastrukturního majetku ze společnosti,
b) změně bilančních nároků jednotlivých obcí na zdroje vody vybudované státem,
c) změně či zrušení omezené převoditelnosti akcie na jméno, stanovené těmito stanovami,
d) změně či zrušení omezení stanovami upraveného výkonu hlasovacího práva akcionáře, stanoveného těmito stanovami,
e) výměně akcie na jméno za akcii na majitele,
f) převodu akcie na jméno, jakož i všech práv s ní spojených,
g) pověření představenstva společnosti zvýšit základní kapitál podle § 210 obch. z. a § 9 těchto stanov,
h) změně tohoto odstavce stanov společnosti, budou na valné hromadě přijata, pokud s nimi při hlasování vyjádří souhlas i osoba vykonávající hlasovací práva spojená s akcií se zvláštními právy spojenými s výkonem hlasovacího práva.

17) Kdo navrhl, připravil a realizoval zrušení zlaté akcie?

Zlaté akcie nebyly pouze u společností vodovodů a kanalizací. V květnu 2003 vydal Evropský soudní dvůr průlomový rozsudek, ve kterém rozhodl, že Španělsko a Velká Británie nejsou oprávněny držet minoritní zlaté akcie v privatizovaných společnostech, které jim umožňovaly vetovat klíčová rozhodnutí společností. Tato skutečnost měla vliv na to, že vláda České republiky schválila na své schůzi dne 26.1.2005 usnesením č. 98 návrh zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky obsahujícím i zrušení zlatých akcií v ČR.

Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), přijatý dne 28.5.2005 uvádí v § 3 odst.1 text: „Dnem zrušení Fondu zanikají zvláštní práva spojená s výkonem hlasovacího práva spojeného s akciemi, pro které tato zvláštní práva určily stanovy akciových společností podle článku IV bodu 2 zákona č. 210/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 541/1992 Sb. a zákona č. 544/1992 Sb., zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 285/1991 Sb., zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 569/1991 Sb. a zákona č. 282/1992 Sb., a mění zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem; ustanovení stanov akciových společností, která určují akcie se zvláštními právy spojenými s výkonem hlasovacího práva, pozbývají platnosti dnem zrušení Fondu.“. Uvedený zákon nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2006.

18) Jaký mechanismus zachování vlivu státu ve vodárnách, nahradil zlaté akcie?

Vzhledem ke značně omezeným právům vyplývajícím ze zlaté akcie nedošlo k žádné náhradě. Vliv státní správy byl specifikován již v zákoně 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů.

19) Kdy byly zrušeny zlaté akcie u vodáren?

Jak je výše uvedeno ke dni 1. 1. 2006.

Druhý soubor požadovaných informací:

1) Kolik smíšených vodárenských společností existuje v roce 2013 v České republice? Pokud víte údaj jen za starší období, poskytněte prosím poslední vám známá data. Které vodárny to jsou? Kolik z nich ovládají města a obce?

Takovou informaci nemáme a museli bychom ji zpracovat. V roce 2011 bylo v ČR 5521 vlastníků vodovodů a kanalizací a 2334 provozovatelů. Ministerstvo sleduje jen vlastníky a provozovatele. Lze usuzovat, že rozhodující množství provozovatelů je současně vlastníky a někteří provozovatelé mají smlouvy s větším množstvím vlastníků. Seznam vlastníků i seznam provozovatelů je zveřejněn na internetových stránkách MZe www.mze.cz .

2) Jaký podíl z celkového objemu provozování v ČR zajišťují smíšené vodárenské
společnosti kontrolované a provozované městy a obcemi?