Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc červenec 2022

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc červenec 2022

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnutí informace na základě zákona č. 106/1999 Sb.

Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím žádám o poskytnutí těchto informací:

1) Kopii dopisu Ares(2021)1426371 ze dne 23. 2. 2021

2) Kopii dopisu Ares(2019)3939624 ze dne 20. 6. 2019

3) Kopii odpovědi 444-15/2019-SZEU/ZEMŽP ze dne 16. 9. 2019

4) Kopii odpovědi 1108-1/2020-SZEU-ZEMŽP ze dne 15. 1. 2020

5) Kopii zápisu z dvoustranného jednání Ares(2020)1436083 ze dne 9. 3. 2020

6) Kopii odpovědi na zápis z dvoustranného jednání 2921-10/2020-SZEU-ZEMŽP ze dne 27. 3. 2020

Pokud není možné žádosti vyhovět, protože rozsudek ještě nebyl písemně vyhotoven, žádám o prodloužení lhůty a poskytnutí v momentě, kdy to bude možné. Informaci žádám poskytnout v elektronické formě a zaslat prostřednictvím e-mailu. Za její poskytnutí předem děkuji.

 

Odpověď:
          Na základě Vaší žádosti ze dne 30. června 2022 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám k bodu 3, 4 a 6 Vaší žádosti zasílám v příloze kopie požadovaných dopisů.

K bodu 1, 2 a 5 Vaší žádosti sděluji, že v souladu s článkem 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, byla žádost postoupena Evropské komisi k vyřízení.

(Přílohy: 1. Kopie dopisu 4444-15/2019-SZEU/ZEMŽP; 2. Kopie dopisu 1108-1/2020-SZEU-ZEMŽP; 3. Kopie dopisu 2921-10/2020-SZEU-ZEMŽP)

 

 

Dotaz:
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím tímto Vaši instituci zdvořile žádám o poskytnutí následujících informací:

1. Žádám Vás o sdělení názvů všech firem, které na území ČR využívají k testování léčiv nebo návykových látek laboratorní psy, nebo je k testování využívaly v posledních pěti letech - tedy údaje za roky 2017 až 2022.

2. U každé z uvedených společností žádám o uvedení schváleného rozsahu testování - počtu zvířat, účelu testování, časového období a případných jiných podmínek.

3. Co přesně ze strany státu vyžaduje udělení výše vyjmenovaných povolení na testování léčiv či návykových látek na zvířatech? Co musí držitelé těchto povolení splnit?

4. Je ministerstvu známo, odkud výzkumné laboratoře psy získávají? Existuje jejich evidence? Jestliže ano, prosím o sdělení těchto údajů opět po jednotlivých subjektech.

5. Je ministerstvu známo, ke kolika pokusům na laboratorních psech v ČR ročně dochází? Kolik psů je ročně v ČR využito na laboratorní pokusy? Kolik psů je při těchto pokusech či po jejich uskutečnění usmrceno?

6. Realizuje stát kontrolní činnost těchto pokusů a zařízení? Kdo ji provádí? Prosím o sdělení počtů kontrol za posledních pět let po jednotlivých letech - tedy údaje za roky 2017 až 2022.

O odpovědi žádám jako fyzická osoba. Informace žádám poskytnout v elektronické formě a zaslat na výše uvedenou e-mailovou adresu. Bude-li nutné za vyřízení mé žádosti účtovat nějaký poplatek, prosím o předchozí zaslání jeho odhadu.

 

Odpověď:
         Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) obdrželo dne 1. července 2022 Vaši žádost ohledně poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), týkající se zaslání informací k pokusům na zvířatech v České republice.

K otázce č. 1 Vaší žádosti bylo vydáno rozhodnutí o částečném odmítnutí informace ve vztahu k anonymitě uživatelů. K otázce č. 4 bylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí informace z důvodu faktické neexistence požadované informace.

K Vašim dotazům sdělujeme následující informace:

1. Žádám Vás o sdělení názvů všech firem, které na území ČR využívají k testování léčiv nebo návykových látek laboratorní psy, nebo je k testování využívaly v posledních pěti letech – tedy údaje za roky 2017 – 2022.

   V České republice není schváleno zařízení uživatele pokusných zvířat, které by v letech 2017 – 2022 provádělo testování návykových látek na psech.

   V České republice jsou k dnešnímu dni schválena 3 zařízení, kde jsou používáni psi k testování léčiv. Ve dvou z těchto zařízení se testují veterinární léčiva, jejichž cílovým druhem, u kterého budou použita, je pes domácí. Jedno zařízení testuje léčiva pro humánní účely.

2. U každé z uvedených společností žádám o uvedení schváleného rozsahu testování – počtu zvířat, účelu testování, časového období a případných jiných podmínek.

   Data o spotřebě pokusných zvířat za rok 2021 ještě nejsou zcela zpracována a nebyla oficiálně předána Evropské komisi. Proto zde nejsou uvedena.

    Údaje vztahující se k jednotlivým uživatelům:

   1. zařízení

   Časové období: 2020

   Počet zvířat: 81 (pouze opětovné použití)

   Účel testování: Právní předpisy týkající se veterinárních léčivých přípravků a jejich reziduí

   Časové období: 2019

   Počet zvířat: 167 (z toho 113 použito prvně a 54 opětovné použití)

   Účel testování: Právní předpisy týkající se veterinárních léčivých přípravků a jejich reziduí

   Časové období: 2018

   Počet zvířat: 558 (z toho 331 použito prvně a 227 opětovné použití)

   Účel testování: Právní předpisy týkající se veterinárních léčivých přípravků a jejich reziduí

   Časové období: 2017

   Počet zvířat: 410 (z toho 273 použito prvně a 137 opětovné použití)

   Účel testování: Právní předpisy týkající se veterinárních léčivých přípravků a jejich reziduí

   2. zařízení:

   Časové období: 2018

   Počet zvířat: 8 (první použití)

   Účel testování: Právní předpisy týkající se veterinárních léčivých přípravků a jejich reziduí

   Pozn.: Uživatel prováděl pokusy na psech týkající se veterinárních léčivých přípravků a jejich reziduí pouze v roce 2018.

   3. zařízení:

   Časové období: 2020

   Počet zvířat: 232 (z toho 8 použito prvně a 224 opětovné použití)

   Účel testování: Právní předpisy týkající se humánních léčivých přípravků

   Časové období: 2019

   Počet zvířat: 269 (z toho 140 použito prvně a 129 opětovné použití)

   Účel testování: Právní předpisy týkající se humánních léčivých přípravků

   Časové období: 2018

   Počet zvířat: 152 (z toho 86 použito prvně a 66 opětovné použití)

   Účel testování: Právní předpisy týkající se humánních léčivých přípravků

   Časové období: 2017

   Počet zvířat: 202 (z toho 140 použito prvně a 62 opětovné použití)

   Účel testování: Právní předpisy týkající se humánních léčivých přípravků

   Dále uvádíme, že v § 18 zákona č. 246/1992 na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon na ochranu zvířat“) jsou stanoveny účely pokusů, pro které lze provádět pokusy:

   a) základní výzkum,

   b) translační nebo aplikovaný výzkum s cílem

   1. zabránit a předejít onemocnění, špatnému zdravotnímu stavu nebo jiným anomáliím nebo jejich následkům u lidí, zvířat nebo rostlin a diagnostikovat je nebo léčit,

   2. posoudit, zjistit, regulovat nebo upravit fyziologické předpoklady lidí, zvířat nebo rostlin, nebo

   3. zlepšit životní podmínky a podmínky produkce zvířat chovaných k zemědělským účelům;

   c) pro jakýkoli z cílů uvedených v písmeni b) při vývoji, výrobě nebo zkoušení kvality, účinnosti a nezávadnosti léčiv, potravin, krmiv a jiných látek nebo výrobků,

   d) ochrana přírodního prostředí v zájmu zdraví nebo dobrých životních podmínek lidí nebo zvířat,

   e) výzkum zaměřený na zachování druhů,

   f) vyšší vzdělávání nebo odborná příprava za účelem získání, udržení nebo zlepšení odborných znalostí,

   g) trestní řízení a jiné soudní řízení.

3. Co přesně ze strany státu vyžaduje udělení výše vyjmenovaných povolení na testování léčiv či návykových látek na zvířatech? Co musí držitelé těchto povolení splnit?

   Používat pokusná zvířata smí jen osoba, které bylo k této činnosti uděleno oprávnění. Oprávnění k používání pokusných zvířat uděluje ministerstvo na základě žádosti podané na předepsaném formuláři. Zařízení uživatele pokusných zvířat před vydáním rozhodnutí
   o udělení oprávnění posoudí nejméně dva posuzovatelé, kteří na místě posoudí, zda zařízení splňuje všechny požadavky a vypracují písemný posudek. Další podmínkou práce s pokusnými zvířaty jsou specifické požadavky na odbornou způsobilost pracovníků. Osoba, která bude navrhovat pokusy a projekty pokusů, provádět pokusy na pokusných zvířatech, pečovat o pokusná zvířata nebo usmrcovat pokusná zvířata, musí před prováděním těchto úkonů absolvovat náležité vzdělání a odbornou přípravu, na jejímž konci je složení zkoušky a obdržení osvědčení. Uživatel pokusných zvířat je pro své zařízení povinen zřídit odbornou komisi pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířat.

   Pokud bylo uživateli pokusných zvířat uděleno oprávnění k používání pokusných zvířat, může požádat státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů o schválení projektu pokusů.  Nikdo nesmí provést nebo nařídit provedení projektu pokusů nebo pokusu bez předchozího schválení státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusů. Pokusy smí uživatel pokusných zvířat provádět výhradně v rámci určitého schváleného projektu pokusů.

   Projekt pokusů musí být prováděn v souladu s rozhodnutím o schválení projektu pokusů od státního orgánu příslušného ke schvalování pokusů. Státní orgán příslušný ke schvalování projektu pokusů musí provést hodnocení projektu pokusů dostatečně podrobně v závislosti na druhu projektu pokusů. Projekt pokusů lze schválit, pouze pokud obdržel příznivé hodnocení. Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů učiní potřebná opatření, aby měl k hodnocení projektů pokusů poradce z kruhu odborníků, kteří ustanoví rezortní odbornou komisi a v každém řízení si vyžádá stanovisko této komise.

   Další informace lze nalézt na webových stránkách www.oz.mze.cz  v sekci Pokusná zvířata a dále v zákoně na ochranu zvířat.

4. Je ministerstvu známo odkud výzkumné laboratoře psy získávají? Existuje jejich evidence? Jestliže ano, prosím o sdělení těchto údajů opět po jednotlivých subjektech.

   Tato část žádosti o informace byla rozhodnutím odmítnuta; přesto ministerstvo poskytuje obecné informace vedoucí k objasnění problému:

   Podle § 17f odst. 1 zákona na ochranu zvířat smějí být psi domácí (Canis familiaris) používáni k pokusům pouze tehdy, byli-li pro použití k pokusům chováni.

   Při každém řízení o schválení projektu pokusů státním orgánem příslušným ke schvalování projektů pokusů musí být v žádosti o schválení projektu pokusů uveden původ pokusných zvířat.

   Uživatel, chovatel a dodavatel pokusných zvířat vede podle § 17g a § 17h zákona na ochranu zvířat záznamy o pokusných zvířatech, které jsou předkládány kontrolním orgánům.

5. Je ministerstvu známo, ke kolika pokusům na laboratorních psech v ČR ročně dochází? Kolik psů je ročně v ČR využito na laboratorní pokusy? Kolik psů je při těchto pokusech či po jejich uskuteční usmrceno?

   Ministerstvo každoročně shromažďuje a zveřejňuje statistické informace o používání pokusných zvířat k pokusům, včetně informací o skutečné závažnosti pokusů a původu a druzích subhumánních primátů, kteří byli k pokusům v České republice použiti.

   Statistické informace o počtech použitých zvířat jsou k nahlédnutí na webových stránkách ochrany zvířat www.oz.mze.cz .

   V rámci pokusů mohou být zvířata opětovně používána, pokud byla skutečná závažnost předchozího pokusu mírná nebo střední a zvíře je v dobrém zdravotním stavu. V roce 2021 byl celkový počet prvně použitých psů v ČR 377.

   Pro informování veřejnosti o projektech pokusů jsou na internetových stránkách ministerstva zveřejňována netechnická shrnutí schválených projektů pokusů, ve kterých jsou k dohledání informace o počtu a druhu použitých zvířat ve schválených projektech pokusů v jednotlivých letech.

   Počty usmrcených zvířat v rámci jednotlivých pokusů nejsou ministerstvem evidovány a od uživatelů vyžadovány. Povinnost vedení této evidence náleží podle zákona na ochranu zvířat jednotlivým zařízením uživatelů pokusných zvířat. Tato evidence je při kontrole zařízení předkládána kontrolním orgánům.

6. Realizuje stát kontrolní činnost těchto pokusů a zařízení? Kdo ji provádí? Prosím o sdělení počtu kontrol za posledních pět let po jednotlivých letech – tedy údaje za roky 2017 – 2022.

   Dozorovým / kontrolním orgánem na úseku ochrany zvířat proti týrání, tedy i zařízení uživatelů, chovatelů a dodavatelů pokusných zvířat, jsou podle § 22 zákona na ochranu zvířat Krajské veterinární správy Státní veterinární správy ČR. Četnost a obsah kontrol je v plné kompetenci Státní veterinární správy ČR. Ministerstvo zemědělství není věcně a místně příslušným orgánem k provádění kontrol v zařízeních uživatelů, chovatelů a dodavatelů pokusných zvířat a nemůže tedy poskytnout požadované informace.

 

 

Dotaz:
Zaslání informací na vědomí k čj. MZE-39418/2021-15111 ze dne 23. 7. 2021, resp. pozdějším a žádost o informaci dle zákona 106/1999 Sb.

Dle zákona číslo č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Vás opětovně žádáme o zaslání vašich případných nových rozhodnutí nebo usnesení, která byla vydána po Vašem laskavém sdělení ze dne 15. 6. 2022, č.j. MZE-36247/2022-11181 v souvislosti s kauzou MVN Velké Vrbno.

 

Odpověď:
         Na základě Vaší žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve věci přezkumného řízení o povolení stavby vodního díla „MVN Velké Vrbno – etapa I.“, Vám sděluji, že Ministerstvo zemědělství vydalo rozhodnutí o odvolání čj. MZE-38758/2022-15111 ze dne 7. července 2022, kterým odvolání společnosti Horský areál Paprsek s.r.o. zamítlo a rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje čj KUOK 46594/2021 ze dne 30. dubna 2021 potvrdilo.

Kopie rozhodnutí Ministerstva zemědělství čj. MZE-38758/2022-15111 ze dne
7. července 2022 (v anonymizované podobě s ohledem na ochranu osobních údajů) je přílohou tohoto dopisu.

Pro úplnost Vám dále sděluji, že ústředním vodoprávním úřadem ve věcech ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod je podle § 108 odst. 3 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo životního prostředí. Tento ústřední orgán státní správy by Vám mohl být nápomocen v orientaci v ekologických limitech pro povrchové vody.

(Příloha: Rozhodnutí Ministerstva zemědělství čj. MZE-38758/2022-15111 ze dne 7.7.2022)

 

 

Dotaz: 
Žádost Ministerstvu zemědělství o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Dne 24. 5. 2022 se uskutečnil sněm Komory veterinárních lékařů ČR (dále jen Komora nebo KVL), na kterém byly schvalovány nové stavovské předpisy. Dle zákona č. 381/1991 Sb. o Komoře veterinárních lékařů ustanovení § 19 je Komora povinna do 30 dnů předložit Ministerstvu zemědělství veškeré stavovské předpisy přijaté jejími orgány. Má-li ministr zemědělství za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu s ústavním nebo jiným zákonem, je oprávněn podat návrh na jeho zrušení soudem.

Na základě zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o odpovědi na následující otázky:

1) Splnila Komora zákonem stanovenou povinnost a předložila v zákonem stanoveném termínu nově schválené stavovské předpisy Ministerstvu zemědělství?

2) Pokud Komora nesplnila tuto svoji povinnost, jaké opatření v této věci Ministerstvo zemědělství uskutečnilo nebo uskuteční a jaký dopad bude mít toto opatření na platnost stavovských předpisů?

3) Pokud Komora zákonem stanovenou povinnost splnila, jak naloží Ministerstvo zemědělství prostřednictvím pana ministra s faktem, že některá ustanovení stavovských předpisů jsou pravděpodobně v rozporu se zákonem č. 381/1991 Sb. o Komoře veterinárních lékařů v platném znění (viz. uvedené příklady níže).

Příklad č. 1)

Ustanovení volebního řádu čl. 3 odst. 3 nebo čl. 6 odst. 1,  svým zněním omezují členům Komory s uloženým osvědčením, jejich zákonem garantované právo, volit a být volen, dané ustanovením § 6, odst. 1b zákona č. 381/1991Sb. v platném znění.

Příklad č. 2)

Čl. 20 odst. 1 volebního řádu (který sice v první větě správně cituje část zákona a to, že sněm volí prostou většinou hlasů přítomných členů Komory) v rozporu se zákonem hovoří o volbě kandidátů vzešlých z nově zavedeného institutu primárních korespondenčních nebo elektronických voleb, a nikoliv o volbě členů orgánů. Stejně tak, v další větě již nehovoří o volbě jednotlivých členů do orgánů Komory, jak uvádí zákon o Komoře, ale o hlasování o kandidátní listině sestavené dle výsledků primárních voleb jako celku.

4) Jaká další ustanovení stavovských předpisů byla nalezena jako rozporná s platnými zákony a jaké opatření bylo i v tomto případě provedeno.

 

Odpověď:
       K Vaší žádosti ze dne 17. července 2022 podané na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které požadujete odpovědi na otázky týkající se stavovských předpisů, které byly změněny na XXX. sněmu Komory veterinárních lékařů České republiky, který se konal dne 21. května 2022, uvádím následující.

1. Splnila Komora zákonem stanovenou povinnost a předložila v zákonem stanoveném termínu nově schválené stavovské předpisy Ministerstvu zemědělství?

Komora veterinárních lékařů České republiky splnila svou zákonnou povinnost a oznámení o změně stávajících řádů, tj. stavovských předpisů, bylo prostřednictvím jejího advokáta Mgr. Zbyňka Láníka doručeno na ministerstvo v zákonné lhůtě dne 16. června 2022.

2. Pokud Komora nesplnila tuto svoji povinnost, jaké opatření v této věci Ministerstvo zemědělství uskutečnilo nebo uskuteční a jaký dopad bude mít toto opatření na platnost stavovských předpisů?

Komora veterinárních lékařů ČR svou povinnost danou § 19 zákona č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, splnila.

3. Pokud Komora zákonem stanovenou povinnost splnila, jak naloží Ministerstvo zemědělství prostřednictvím pana ministra s faktem, že některá ustanovení stavovských předpisů jsou pravděpodobně v rozporu se zákonem č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů v platném znění.

Pokud by ministerstvo zjistilo, že určitá ustanovení stavovských předpisů jsou v rozporu s v současné době platnou legislativou, tak by tato skutečnost byla panem ministrem oznámena Komoře veterinárních lékařů České republiky a pan ministr by v souladu s § 19 zákona č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podal návrh na zrušení předmětného ustanovení stavovských předpisů.

4. Jaká další ustanovení stavovských předpisů byla nalezena jako rozporná s platnými zákony a jaké opatření bylo i v tomto případě provedeno.

Ministerstvo dosud nezjistilo žádná další rozporná ustanovení s v současné době platnou legislativou.

 

 

Dotaz: 
Žádost o informaci ve smyslu zák. č. 106/1999 Sb.

Žádám ve výše uvedeném smyslu na základě jakého právního předpisu či nařízení určuje správní orgán způsob ochrany vysazených sazenic lesních stromků před okusem lesní zvěří neboje způsob ochrany proti okusu zvěří sazenic záležitostí resp. rozhodnutí majitele lesa, tak

aby splnil svoji zákonnou povinnost.

 

Odpověď:
        K Vaší žádosti o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které žádáte o sdělení, „na základě jakého právního předpisu či nařízení určuje správní orgán způsob ochrany vysazených sazenic lesních stromků před okusem lesní zvěří nebo je způsob ochrany proti okusu zvěří sazenic záležitostí resp. rozhodnutí majitele lesa, tak aby splnil svoji zákonnou povinnost.“, sděluji následující.

Podle § 32 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“) jsou povinni dbát, aby lesní porosty nebyly nepřiměřeně poškozovány zvěří, nejen vlastníci lesa, ale i uživatelé honiteb a orgány státní správy lesů. Orgány státní správy lesů jsou současně povinny v souladu s § 51 odst. 1 lesního zákona vykonávat dozor nad dodržováním lesního zákona a právních předpisů a rozhodnutí vydaných na jeho základě.

Orgány státní správy lesů tedy dbají, aby les nebyl nepřiměřeně poškozován zvěří, a současně dozorují, zda vlastník či nájemce lesa dodržuje lesní zákon včetně toho, zda chrání lesní porosty před okusem zvěří, a to v souladu s lesním zákonem i jeho jednotlivými ustanoveními.

 V případě zjištěných nedostatků, popř. porušení lesního zákona ukládají orgány státní správy lesů podle § 51 odst. 1 opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Vždy je přitom třeba vycházet z okolností každého jednotlivého případu.

Závěrem je třeba konstatovat, že stanovisko Ministerstva zemědělství k jednotlivým ustanovením právních předpisů a k jejich aplikaci není ve své podstatě informací podle informačního zákona, není právně závazné a nelze se jej dovolávat v konkrétním případě. Závazný výklad právních předpisů může v konkrétním případě poskytnout pouze soud.

 

 

Dotaz: 
Žádost o informaci ve smyslu zák. č. 106/1999 Sb.

Žádám ve výše uvedeném smyslu na základě jakého právního předpisu či nařízení určuje správní orgán omezení obecního užívání lesního pozemku, tedy poměr mezi částí lesního pozemku lesní oplocenkou zabezpečenou (proti okusu sazenic lesní zvěří) a neoplocenou (veřejnosti přístupnou) tak, aby nebyl tento poměr resp. majitel lesa v rozporu se zákonnou normou viz § 32 odst. 8 lesního zákona.

 

Odpověď:
        K Vaší žádosti o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které žádáte o sdělení, „na základě jakého právního předpisu či nařízení určuje správní orgán omezení obecního užívání lesního pozemku, tedy poměr mezi částí lesního pozemku lesní oplocenkou zabezpečenou (proti okusu sazenic lesní zvěří) a neoplocenou (veřejně přístupnou) tak, aby nebyl tento poměr resp. majitel lesa v rozporu se zákonnou normou viz § 32 odst. 8 lesního zákona.“, sděluji následující.

Podle § 32 odst. 8 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“) „je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa (§ 19 odst. 1); to se netýká lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor nebo farmových chovů zvěře.“

Z výše uvedeného je zřejmé, že rozhodujícím kritériem při posuzování, zda oplocením lesního pozemku nedochází k porušování lesního zákona, není výměra oplocené plochy, ani její poměr k ploše neoplocené, ale pouze účel oplocení. Správní orgán tedy při výkonu dozoru nad dodržováním lesního zákona a právních předpisů a rozhodnutí vydaných na jeho základě podle § 51 odst. 1 lesního zákona posuzuje účel zjištěného oplocení, a to s ohledem na konkrétní okolnosti každého jednotlivého případu s tím, že musí posoudit například i to, zda je oplocením skutečně sledován vlastníkem lesa uváděný účel nebo zda nedochází k jinému jednání v rozporu s lesním zákonem.

V případě zjištěných nedostatků, popř. porušení lesního zákona, ukládají orgány státní správy lesů podle § 51 odst. 1 opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Vždy je přitom třeba vycházet z okolností každého jednotlivého případu.

Závěrem je třeba konstatovat, že stanovisko Ministerstva zemědělství k jednotlivým ustanovením právních předpisů a k jejich aplikaci není ve své podstatě informací podle informačního zákona, není právně závazné a nelze se jej dovolávat v konkrétním případě. Závazný výklad právních předpisů může v konkrétním případě poskytnout pouze soud.

 

 

Dotaz: 
Žádost o informaci ve smyslu zák. č. 106/1999 Sb.

Žádám ve výše uvedeném smyslu na základě jakého právního předpisu či nařízení určuje správní orgán opodstatněnost lesních oplocenek realizovaných při ochraně nových sazenic lesních stromku, vysázených v souladu s LHP. s rozhodnutím o rozšíření geograficky nepůvodních dřevin nebo z rozhodnutí majitele lesa, před okusem zvěří jako splnění zákonné povinnosti majitele lesa.

 

Odpověď:
        Ministerstvo zemědělství obdrželo Vaši žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které žádáte o sdělení, „na základě jakého právního předpisu či nařízení určuje správní orgán opodstatněnost lesních oplocenek realizovaných při ochraně nových sazenic lesních stromků, vysázených v souladu s LHP, s rozhodnutím o rozšíření geograficky nepůvodních dřevin nebo z rozhodnutí majitele lesa, před okusem zvěří jako splnění zákonné povinnosti majitele lesa.“

K Vaši žádosti sděluji, že podle § 32 odst. 8 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“) „Je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa (§ 19 odst. 1); to se netýká lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor nebo farmových chovů zvěře.“ V případě oplocení lesa k ochraně porostů před zvěří je toto oplocení podle ustálené správní praxe možné do doby zajištění porostu (§ 2 písm. j) lesního zákona). Jedná-li se tedy o porost zajištěný, neopravňuje k vybudování oplocení ani případná doplňková výsadba prováděná v tomto porostu, neboť v takovém případě by mohlo dojít k situaci, kdy by s ohledem na průběžné doplňování porostu mohl být oplocen trvale, což je v rozporu s účelem a smyslem úpravy obsažené v lesním zákoně.

Příslušný orgán státní správy lesů může posoudit zákonnost vybudovaného oplocení při výkonu dozoru podle § 51 odst. 1 lesního zákona, při kterém dozírá na dodržování lesního zákona a právních předpisů a rozhodnutí vydaných na jeho základě.

V případě zjištěných nedostatků, popř. porušení lesního zákona ukládají orgány státní správy lesů podle § 51 odst. 1 opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Vždy je přitom třeba vycházet z okolností každého jednotlivého případu.

Tato opatření jsou ukládána v rámci správních řízení správním rozhodnutím, ve kterém musí být uvedeny důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí (§ 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Správní orgán tedy musí vždy uvést na základě jakého ustanovení právního předpisu a na základě jaké úvahy posoudil legálnost oplocení lesního pozemku, a to v konkrétním rozhodnutí týkajícím se konkrétního případu. V takovém případě může účastník řízení využít svých práv v řízení, případně se může proti vydanému rozhodnutí bránit využitím řádného opravného prostředku.

Závěrem je třeba konstatovat, že stanovisko Ministerstva zemědělství k jednotlivým ustanovením právních předpisů a k jejich aplikaci není ve své podstatě informací podle informačního zákona, není právně závazné a nelze se jej dovolávat v konkrétním případě. Závazný výklad právních předpisů může v konkrétním případě poskytnout pouze soud.

 

 

Dotaz: 
Na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím vás prosím o následující údaje:

 Kontaktní údaje na registrované zemědělce, kteří hospodaří na půdních blocích v Plzeňském a Karlovarském kraji. Pro podnikající fyzické osoby prosím o kontaktní adresu a IČO, u právnických osob navíc ještě o email, bude-li u daného kontaktu k dispozici.

 Pokud by bylo časově náročné filtrovat zemědělce pro uvedené kraje a bylo výrazně snazší pořídit komplexní seznam všech registrovaných zemědělců pro celou republiku, pak prosím tedy o rozšíření požadavku na území celé České republiky.

 Pokud bude z důvodu větší časové náročnosti požadována úhrada za poskytnutí informace, prosím o zaslání předběžného odhadu výše úhrady k potvrzení.

 

Odpověď:
         Podáním ze dne 14. července 2022 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen InfZ“), s žádostí o poskytnutí kontaktních údajů na registrované zemědělce, kteří hospodaří na půdních blocích v Plzeňském a Karlovarském kraji.

Po zaplacení požadované úhrady Vám v příloze zasílám databázi hospodařících subjektů v Plzeňském a Karlovarském kraji v požadovaném rozsahu. Základní údaje jsou veřejně dostupné na adrese https://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/ a lze je stáhnout z veřejného Portálu farmáře - LPIS, kde si přes veřejný export dat můžete stáhnout sestavu za určité katastrální území, kde v xml. souborech najdete ID uživatele, jméno, příjmení, obchodní jméno, IČO a právní formu. E-maily a telefonní čísla u fyzických osob nejsme podle GDPR oprávněni sdělovat. Nad rámec informací, které ministerstvo zveřejňuje podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, Vám poskytuji
e-mailové adresy právnických osob.

(Přílohy: Seznam zemědělců)

 

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Tazatel Kverulant.org je obecně prospěšnou společností, jež se v rámci své činnosti zaměřuje především na prosazování veřejného zájmu v oblasti hospodaření s veřejnými statky a na dohled nad dodržováním zákonných, demokratických a hospodárných principů při správě státu a územních samospráv.

Koncern Agrofert by mohl vracet státu a Evropské unii dotace ve výši až 4,5 miliardy korun. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to v neděli 19. 6. 2022 ministr zemědělství.

Dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím tímto žádáme Ministerstvo zemědělství, (dále jen „povinný“) o sdělení následujících informací o tom co povinný, či jemu podřízené organizace, zejména Státní zemědělský intervenční fond v této záležitosti doposud učinily:

1. Jak byla vyčíslena částka 4,5 miliardy korun? Uveďte její výpočet v podrobnosti, kterou máte k dispozici. Jakou část nárokuje povinný, jakou orgány české veřejné správy a jakou evropské subjekty?

2. Kterých subjektů z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů A. B. se případné vymáhání týká. Uveďte informace v podrobnosti, kterou máte k dispozici.

3. Již byl vůči subjektům z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů A. B. vznesen požadavek na vrácení dotace? Žádáme o jeho kopii.

4. Zastupuje povinného v kauze nároků vůči subjektům z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů A. B. nějaká právní kancelář? Jaká a za jakou cenu.

 

Poskytnutí informací očekáváme v souladu se zákonem ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti. Preferujeme doručení informací pouze elektronicky.

 

Odpověď:
         „Žádostí o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím“ jste se obrátil dne 19. července 2022 na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) s požadavkem na poskytnutí informací, co učinilo ministerstvo a jemu podřízené organizace, zejména Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „SZIF“) k níže uvedeným otázkám:

1. Jak byla vyčíslena částka 4,5 miliardy korun? Uveďte její výpočet v podrobnosti, kterou máte k dispozici. Jakou část nárokuje povinný, jakou orgány české veřejné správy a jakou evropské subjekty?

2. Kterých subjektů z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše se případné vymáhání týká. Uveďte informace v podrobnosti, kterou máte k dispozici.

3. Již byl vůči subjektům z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše vznesen požadavek na vrácení dotace? Žádáme o jeho kopii.

4. Zastupuje povinného v kauze nároků vůči subjektům z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše nějaká právní kancelář? Jaká a za jakou cenu.

K bodu 1. sděluji, že částka 4,5 miliardy korun byla vyčíslena z plateb poskytnutých SZIF subjektům koncernu Agrofert (seznam subjektů byl čerpán z výročních zpráv koncernu Agrofert).

Ministerstvo jako poskytovatel národních dotací do konce roku 2019, v současné době žádnou částku nenárokuje.

K bodu 2. nemá doposud ministerstvo žádné informace.

K bodu 3. uvádím, že ministerstvem nebyl doposud vůči subjektům z koncernu Agrofert vznesen požadavek na vrácení dotace.

K bodu č. 4 sděluji, že ministerstvo v kauze nároků vůči subjektům z koncernu Agrofert v současné době nezastupuje žádná právní kancelář.

Závěrem uvádím, že vzhledem k tomu, že jste podal totožnou žádost i na SZIF, poskytuji Vám údaje pouze za ministerstvo.

 

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, vás žádáme o sdělení následujících informací, respektive zodpovězení následujících otázek:

• Zpracovalo nebo zpracovává vaše Ministerstvo katalog služeb ve smyslu §2 odst. 4 zákona 12/2020 Sb. o právu na digitální služby? Pokud ne, kdy se tak stane a v jaké fázi to je, z kolika procent je katalog služeb za Ministerstvo hotový? Prosíme o zaslání i nedokončeného katalogu. Pokud byl katalog služeb již zpracován, prosíme o jeho zaslání.

• Kolik výběrových řízení na informační a telekomunikační technologie a služby souvisejících se zajištěním naplnění zákona 12/2020 Sb. o právu na digitální služby Ministerstvo vyhlásilo? Prosím o zaslání seznamu těchto výběrových řízení s příslušnými odkazy na Věstník veřejných zakázek. Pokud ještě nebylo vypsáno žádné výběrové řízení, z jakého důvodu? Kdy tak plánujete? Jaká výběrová řízení plánujete vyhlásit? Pokud jste žádná výběrová řízení nevypsali a ani je neplánujete vypsat, jak zajistíte naplnění zákona 12/2020 Sb. o právu na digitální služby?

• Budete zajišťovat (byť i jen částečně) naplnění zákona 12/2020 Sb. o právu na digitální služby interními zdroji a kapacitami v oblasti informačních a telekomunikačních technologií a služeb? Pokud ano, v jakém rozsahu a jak konkrétně?

• Jaké jsou předpokládané náklady Ministerstva související s naplněním zákona 12/2020 Sb. o právu na digitální služby? Pokud je nemáte vyčísleny, kdy vyčísleny budou? Budete v této souvislosti zadávat nějaké zakázky na informační a telekomunikační technologie a služby podřízeným organizacím, resp. organizacím zřízeným státem (jako například CENDIS, s.p., Národní agentura pro komunikační a informační technologie, s.p., Státní pokladna Centrum sdílených služeb, s.p. atp.)?

• Jaké agendy poskytované Ministerstvem nebudou ve smyslu zákona 12/2020 Sb. o právu na digitální služby digitalizovány, protože to vylučuje jejich povaha?

• Má Ministerstvo připravený formulář či stanoven postup, jakým způsobem může uživatel služby vyžadovat právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti v souladu s § 8 zákona 12/2020 Sb. o právu na digitální služby? Prosíme o zaslání příslušného formuláře či postupu.

          Ve smyslu § 17 odst. Odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. žádáme o sdělení předpokládané výše úhrady nákladů, budou-li účtovány. Informace žádáme poskytnout v zákonné lhůtě, a to elektronicky. Za jejich poskytnutí předem děkujeme.

   

Odpověď:
        Na základě Vaší žádosti ze dne 19. července 2022 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám sděluji následující (odpovědi jsou číslovány podle chronologické posloupnosti otázek):

1. Podrobné statistiky k naplněnosti katalogu služeb naleznete na tomto linku: https://egov.shinyapps.io/katalog_sluzeb/. Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“) zpracovává katalog služeb stejně jako ostatní ohlašovatelé, v současné chvíli je zpracováno 24 z 26 agend (92 %). Seznam agend včetně kódů a konkrétního vykonavatele agendy lze dohledat v Katalogu služeb veřejné správy, který je přístupný z výše uvedeného odkazu.

2. MZe již realizuje přípravné kroky k naplnění požadavků plynoucích ze zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 12/2020 Sb.“) formou projektů PRAIS a INFRA MZe. MZe postupuje na základě § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 134/2016 Sb.“), a neposkytuje plán veřejných zakázek v oblasti ICT jednotlivým žadatelům. Předpokládané zahájení jednotlivých výběrových řízení směřujících k zajištění požadavků zákona č. 12/2020 Sb. předpokládáme v průběhu roku 2023, a to v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb. a aktualizovanou Informační koncepcí MZe.

3. MZe využilo interních kapacit (věcných garantů) pro zpracování kompletního katalogu služeb jednotlivých agend, které má v působnosti. Tento katalog služeb je vstupním analytickým podkladem digitalizace MZe (viz odpověď na otázku č. 1). MZe disponuje kapacitami interních projektových manažerů, kteří budou dodávky digitalizačních projektů řídit.

4. Náklady na komplexní digitalizaci agend MZe formou portálového řešení budou předmětem realizační analýzy v souladu s odpovědí k bodu č. 2. Možnost přímého zadání realizace digitalizace podle zákona č. 12/2020 Sb. uvedeným státním podnikům není MZe na základě aktuálního znění zákona č. 134/2016 Sb. dostupná.

5. Přehled agend, služeb veřejné správy a úkonů, které nejsou vhodné k digitalizaci z důvodu tzv. neproveditelnosti, naleznete v příloze MZe – nevhodné k digitalizaci.xlsx. Jde o úkony, u kterých není digitalizace možná:

   a) bez ohledu na způsob digitalizace (kap. 6.2 Příručky plánování digitalizace služeb veřejné správy ČR, https://archi.gov.cz/znalostni_baze:digitalni_prirucka),

   b) předpis vyšší právní síly nebo s aplikační předností digitalizaci neumožňuje (kap. 6.1 Příručky).

   Přehled agend, služeb veřejné správy a úkonů, které nebudou splňovat ideální dostupnost (kap. 6.3 Příručky), naleznete v příloze MZe – odůvodnění nedigitalizace.docx.

6. Možnost zápisu do registru práv a povinností (RPP) je podmíněna splněním všech následujících podmínek:

7. uživatel služby zapisuje data, která se ho týkají,

8. právo, povinnost nebo právní skutečnost vyplývá z úkonu orgánu veřejné moci, který je evidován v katalogu služeb,

9. právo, povinnost nebo právní skutečnost není vedena v agendovém informačním systému (AIS) nebo základním registru (ZR).

   Zejména kvůli třetí podmínce bude okruh zapisovaných práv, povinností nebo právních skutečností velice limitovaný. Ministerstvo vnitra připravilo návrh centrálního řešení (tzn. pro všechny orgány veřejné moci), nicméně toto řešení nebylo zatím implementováno a formulář dosud připravený není.

   Postup by měl být následující:

10. uživatel na stránce gov.cz projeví zájem o zápis,

11. proběhne kontrola, zda nejde o výstup, který už je evidovaný v AIS/ZR,

12. uživatel vyplní základní informace o výstupu včetně vydávajícího orgánu veřejné moci,

13. vydávající orgán veřejné moci výstup validuje, případně doplní chybějící datový obraz práva, povinnosti nebo právní skutečnosti,

14. datový obraz práva, povinnosti nebo právní skutečnosti se zapisuje do RPP.

    Následně může uživatel služby datový obraz využívat k prokázání právní skutečnosti [§ 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 12/2020 Sb.]. Pokud právo, povinnost nebo právní skutečnost pozbyde platnosti, vydávající orgán veřejné moci datový obraz v RPP k danému datu zneplatní.

 

 

Dotaz: 
Žádost o poskytnutí informací dle zák. č. 106/1999 Sb., v anonymizované podobě.

Žádám o kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze čj. 14 A 101/2021-44, ze dne 15.6.2022 včetně doprovodných informací.

 

Odpověď:
Ministerstvo zemědělství obdrželo dne 25. července 2022 Vaši žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve které žádáte o zaslání kopie kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze čj. 14 A 101/2021-44, ze dne 15. června 2022 včetně doprovodných informací.

V příloze Vám zasílám požadovanou kasační stížnost a sděluji, že doprovodné informace k ní nebyly zpracovávány.

Přílohy: 1. Anonymizovaná kasační stížnost.)

 

 

Dotaz: 
ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ INFORMACÍ na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Žádám o poskytnutí informací související ve věci Rozhodnutí ze dne 8.7.2022, č.j. MZE-40331/2022-11181 a Rozhodnutí ze dne 26.7.2022, č.j. MZE-43067/2022-11181 (dále jen „rozhodnutí“), které mi byly doručeny.

V těchto rozhodnutích je uvedeno, že: 1) výrok I. rozhodnutí Státního pozemkového úřadu č.j. SPU 197794/2022 ze dne 1.6.2022 se zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací k novému projednání Státnímu pozemkovému úřadu, a 2) výroky I. a III. rozhodnutí ústředí Státního pozemkového úřadu č.j. SPU 218735/2022 ze dne 16.6.2022 se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací k novému projednání Státnímu pozemkovému úřadu.

Ve smyslu § 16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. ve věci odvolání neshledá-li nadřízený orgán důvody pro odmítnutí žádosti, zruší rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektu požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektu.

Ve smyslu výše uvedeného zákona se obracím na povinný subjekt a žádám o následující informace a dokumenty:

1. Rozhodnutí přikazující Státnímu pozemkovému úřadu související ve věci rozhodnutí č.j. MZE-40331/2022-11181 požadovanou informaci žadateli poskytnout. Který den bylo Státnímu pozemkovému úřadu doručeno oznámení rozhodnutí o odvolání související ve věci rozhodnutí č.j. MZE-40331/2022-11181?

2. Rozhodnutí přikazující Státnímu pozemkovému úřadu související ve věci rozhodnutí č.j. MZE-43067/2022-11181 požadovanou informaci žadateli poskytnout. Který den bylo Státnímu pozemkovému úřadu doručeno oznámení rozhodnutí o odvolání související ve věci rozhodnutí č.j. MZE-43067/2022-11181?

Děkuji za řádné vyřízení moji žádosti.

 

Odpověď:
         Žádostí ze dne 27. července 2022 jste se obrátila na Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), kterou jste požadovala informaci o datu doručení rozhodnutí ministerstva č. j. MZE- 40331/2022-11181 ze dne 8. července 2022, a č. j. MZE- 43067/2022-11181 ze dne 26. července 2022, Státnímu pozemkovému úřadu (dále jen „SPÚ“).

K Vaší žádosti sděluji, že rozhodnutí č. j. MZE- 40331/2022-11181 ze dne 8. července 2022 (dále jen „první rozhodnutí“) bylo SPÚ doručeno na vědomí téhož dne, tj. 8. července 2022, a rozhodnutí č. j. MZE-43067/2022-11181 ze dne 26. července 2022 (dále jen „druhé rozhodnutí“) bylo SPÚ na doručeno na vědomí dne 27. července 2022. Doručenky příslušných datových zpráv jsou přílohou tohoto dopisu.

Pro běh lhůt je však rozhodující skutečnost, že první rozhodnutí bylo Vám, jako účastníkovi řízení, doručeno přihlášením se do datové schránky dne 14. července 2022, což v souladu s § 40 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), určuje počátek lhůty pro nové vyřízení žádosti povinným subjektem na následující den, tedy 15. července 2022. V případě druhého rozhodnutí Vám jako účastníkovi řízení bylo rozhodnutí doručeno dne 26. července 2022.

S ohledem na obsah Vaší žádosti pro upřesnění uvádím, že ministerstvo v případě obou výše uvedených rozhodnutí nevydalo Vámi zmiňovaný informační příkaz podle § 16 odst. 4 informačního zákona, přestože se touto možností také zabývalo. Nicméně skutečnost, že správní spis neposkytoval bližší kontext personální situace, ani manažerská rozhodnutí v povinném subjektu, fakticky zabránila využití informačního příkazu podle shora uvedeného ustanovení informačního zákona. Bez možnosti prověření informací, jejichž zpřístupnění se jako žadatelka domáháte, totiž nemůže nadřízený orgán s jistotou posoudit, zda jsou zpřístupnitelné bez dalšího, nebo zda vůči nim není na místě aplikovat některý ze zákonem stanovených důvodů pro odmítnutí žádosti (zcela nebo zčásti).

Proto ministerstvo jako nadřízený orgán při rozhodování o odvolání postupovalo podle § 16 odst. 3 informačního zákona ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu a vrátilo věc k novému projednání povinnému subjektu spolu s právně závaznými stanovisky nadřízeného orgánu.

(Přílohy: 1. dorucenka_1058668983 - rozhodnutí ze dne 8.7.2022.zfo; 2. dorucenka_1065217878 - rozhodnutí ze dne 26. 7. 2022.zfo)

 

 

Dotaz: 
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tímto Vaší instituci zdvořile žádám o poskytnutí následujících informací:

Vyplatil váš resort za I. pololetí 2022 odměny náměstků a ředitelům odborů? V případě, že ano, můžete říct komu a jaké odměny byly vyplaceny a za co konkrétně?

O informace Vás žádám jako novinář MF DNES.

Informace žádám poskytnout v elektronické formě a zaslat na výše uvedenou e-mailovou adresu. V případě, že by nebylo možné informace v elektronické formě zaslat, Vás prosím o jejich poskytnutí na adresu: xxxx. Bude-li nutné za vyřízení mé žádosti účtovat nějaký poplatek, prosím o předchozí zaslání jeho odhadu.

Za poskytnutí mnou požadovaných informací předem velmi děkuji.

 

Odpověď:
         Na základě Vašich žádostí ze dne 28. července 2022 a 1. srpna 2022 o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám v přílohách zasílám informace o odměnách, které byly vyplaceny v I. pololetí roku 2022 náměstkům ministra a ředitelům odborů Ministerstva zemědělství.

Údaje o vyplacených částkách jsou anonymní (v jiném než abecedním pořadí), aby nebylo možné jejich vzájemné propojení s odůvodněními a následná identifikace zaměstnance.

(Přílohy: 1. Odměny NM a ŘO (I. pololetí 2022; 2. Odůvodnění odměn NM a ŘO (I. pololetí 2022))

 

 

Dotaz: 
Podle zákona o svobodném přístupu k informacím žádám o poskytnutí informace ohledně veřejné podpory SZIF - Podpora agroturistiky, Registracní císlo žádosti: 20/011/0642a/120/000825.
K výše uvedené žádosti a smlouvě o poskytnutí podpory mám tyto dotazy:

1/ Jaký vybraný dodavatel stavby Jízdárny prováděl/provádí tuto stavbu?
2/ Může práce na stavbě Jízdárny provádět jiný než výběrovým řízení vybraný dodavatel přímo pro žadatelku o podporu , tedy dodavatel, který není subdodavatelem vybraného dodavatele?
3/ Mohou být práce na stavbě Jízdárny prováděny před podpisem Dohody o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova CR, v tomto případě před 6.12.2021?

 

Odpověď:
          Podáním ze dne 29. července 2022 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s žádostí týkající se Žádosti o dotaci z Programu rozvoje venkova na období 2014-2020, registrační číslo 20/011/0642a/120/000825 spolu s následujícími dotazy:

1. Jaký vybraný dodavatel stavby Jízdárny prováděl/provádí tuto stavbu?

2. Může práce na stavbě Jízdárny provádět jiný než výběrovým řízení vybraný dodavatel přímo pro žadatelku o podporu, tedy dodavatel, který není subdodavatelem vybraného dodavatele?

3. Mohou být práce na stavbě Jízdárny prováděny před podpisem Dohody o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR, v tomto případě před 6. 12. 2021?

   K dotazu 1) sděluji, že dodavatelem na zakázku stavebních prací je podle Žádosti
   o dotaci společnost ATTL a spol. s r.o. Továrna na stroje (IČO 48110566).

   K dotazu 2) uvádím, že dodavatel, který není subdodavatelem vybraného dodavatele, zakázku realizovat nemůže.

   K dotazu 3) sděluji, že práce na projektu, tedy v tomto konkrétním případě práce na stavbě Jízdárny, mohou být prováděny před podpisem Dohody o poskytnutí dotace. Pro upřesnění si současně dovoluji dále uvést, že stavební práce však nemohou být zahájeny před podáním Žádosti o dotaci.