Greening: Jaká je definice úhoru? Jaké druhy plodin budou považovány za meziplodiny? Jaké budou principy výpočtu podílů výměr pro plnění podmínek greeningu?

Předběžný návrh podmínek pro greening je následující, ale je nezbytné připomenout, že jde o návrh, který teprve bude procházet legislativním procesem a může tedy dojít k jeho změně. Předpokládaná definice úhoru pro účely EFA je zemědělsky obhospodařovaná orná půda ležící ladem po dobu maximálně jednoho roku, na které nedochází k zemědělské produkci. Zemědělskou neprodukcí se rozumí, že nebudou pěstovány plodiny určené výhradně k zemědělské produkci (okopaniny, zelenina a tabák). Ostatní plodiny se na úhoru mohou pěstovat pouze v případě, že nebudou sklízeny ani paseny. Za sklizeň se nepovažuje mulčování a zaorání porostu.

V době trvání úhoru musí být zabráněno šíření plevelů a je zakázána aplikace hnojiv. V případě úhoru s porostem je zakázána aplikace přípravků na ochranu rostlin. Úhor bez porostu není možné založit na silně erozně ohrožených ani mírně erozně ohrožených půdách a na dílech půdních bloků s výměrou větší než jeden hektar. Na úhoru bez porostu je povolena jen mělká mechanická kultivace, nikoliv orba. Předběžný návrh podmínek pro plochy s meziplodinami je, že budou založeny výsevem směsi druhů plodin dle seznamu nebo podsevem druhu trávy do hlavní plodiny. Směs je tvořená dvěma a více plodinami různých rodů. Zastoupení jedné plodiny, ve směsi nesmí být vyšší než 80 %. Seznam druhů meziplodin (vhodných pro EFA) pro vytváření jejich směsí nebo pro setí trav podsevem do hlavní plodiny: bér vlašský, čirok zrnový, hořčice bílá, jetel nachový (inkarnát), jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, koriandr setý, kostřava červená, krambe habešské, lesknice kanárská, lnička setá, lupina žlutá, mastňák habešský, peluška (hrách setý rolní), pohanka obecná, proso seté, ředkev olejná, řepka jarní, sléz krmný, slunečnice roční, srha laločnatá, svazenka vratičolistá, světlice barvířská (saflor), vikev ozimá panonská, žito trsnaté (lesní).

Základní podmínky jsou odvozeny od velikosti podniku, na kterém zemědělec hospodaří. Pokud má podnik více než 10, ale méně než 30 ha orné půdy, pak by na ní měl pro přiznání greeningové platby pěstovat alespoň 2 plodiny. Hlavní plodina přitom může zabírat maximálně 75 % orné půdy. Pokud podnik hospodaří na více než 30 ha orné půdy, pak je na ní třeba pěstovat alespoň 3 plodiny. Hlavní plodina opět může zabírat maximálně 75 % a dvě hlavní plodiny společně maximálně 95 % orné půdy. Poměry mezi hlavními plodinami nemusí být splněny, pokud se na více než 75 % orné půdy pěstují trávy nebo bylinné pícniny, případně je to půda ležící ladem. Požadovaný počet plodin však musí být dodržen a zároveň pro zbývající ornou půdu platí podmínka, že hlavní plodina nesmí pokrývat více než 75% zbývající orné půdy. Zemědělci si pro výpočet poměru jednotlivých plodin mohou k ploše přičíst výměru krajinných prvků, které jsou její součástí. Za plodinu se pro účely diverzifikace považuje:jakákoli kultura z různých rodů rostlin podle definice botanického systému klasifikace plodin; kultura kteréhokoli druhu brukvovitých, lilkovitých a tykvovitých; půda ponechaná ladem; trávy či jiné bylinné pícniny. Ozim a jařina, přestože by plodiny náležely do stejného rodu, se počítají jako odlišné plodiny. Naopak různé druhy směsí se jako různé plodiny uznat nemohou. Podsev také není samostatnou plodinou, započítává se do plochy hlavní plodiny.

Povinnosti diverzifikace se nevztahují zejména na následující případy: - zemědělce, kteří hospodaří na menší výměře než 10 ha - pokud trvalé travní porosty představují více než 75 % zemědělské plochy a přitom výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha, - pokud se na více než 75 % orné půdy pěstuje tráva nebo jiné bylinné pícniny, případně jde o půdu ponechanou ladem (nebo je možná kombinace těchto využití orné půdy), a přitom výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha;

Plnění podmínek diverzifikace se bude posuzovat za období od 1. června až 31. srpna daného roku. Pokud má zemědělský podnik více než 15 ha orné půdy, pak by od 1. ledna 2015 měl pro přiznání greeningové platby z její výměry vyčlenit alespoň 5 % jako tzv. plochu v ekologickém zájmu - EFA.

Povinnost vyčlenit EFA se nevztahuje na následující případy: - zemědělské podniky, které mají méně než 15 ha orné půdy; - pokud trvalé travní porosty představují více než 75 % zemědělské plochy a přitom výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha; - pokud se na více než 75 % orné půdy pěstuje tráva nebo jiné bylinné pícniny, případně jde o půdu ponechanou ladem (nebo je možná kombinace těchto využití orné půdy), a přitom výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha.