Výsledky genotypizace fytoplazmového žloutnutí a červenání listů révy
Původce fytoplazmového žloutnutí a červenání listů révy (původce = ´Candidatus ́Phytoplasma solani – „fytoplazma stolburu“) infikuje širokou škálu kulturních i planě rostoucích rostlin. K jeho šíření dochází prostřednictvím hmyzích přenašečů. Hlavním vektorem je žilnatka vironosná (Hyalesthes obsoletus). Jedná se o polyfágní druh, který saje na mnoha druzích rostlin. V infekčním cyklu hrají důležitou roli též tzv. mezihostitelské rostliny, které fungují jako rezervoáry fytoplazmy. Mezi ně patří zejména kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a svlačec rolní (Convolvulus arvensis).
Hlavním cílem studie byla genotypizace fytoplazmy stolburu z hostitelských rostlin (révy vinné a dalších rostlinných druhů) a určení převažujícího genotypu (tuf-typu) na Moravských vinicích. Studie zabývající se genotypizací fytoplazmy stolburu v ČR byly provedeny před více než 10 lety a nebyl při nich zjištěn výskyt genotypu tuf-a. Druhým cílem studie bylo ověřit, zda se situace za poslední roky nezměnila, a tedy že genotyp tuf-b v ČR stále převažuje. Součástí závěrečné zprávy je vedle zjištěných výsledků i návrh doporučení opatření na potlačení výskytu fytoplazmového žloutnutí a červenání listů révy.
Celkem bylo analyzováno 127 vzorků révy vinné a svlačce rolního pocházejících z 64 lokalit v 55 katastrálních územích vinařské oblasti Morava. Genetickou typizací bylo potvrzeno, že z 98 % se na Moravských vinicích vyskytuje fytoplazma stolburu, typ tuf-b. Životní cyklus genotypu b je spjat se svlačcem rolním jako dominantní rezervoárovou rostlinou. Tento genotyp je více rozšířený. Ve dvou vzorcích révy vinné byl poprvé v ČR zachycen typ tuf-a, spjatý s cyklem zahrnujícím kopřivu jako rezervoárovou rostlinu. Z výsledků vyplývá, že genotyp tuf-b, je v ČR stále převládajícím genotypem fytoplazmy stolburu.
Studie byla podpořena prostředky z Národního akčního plánu (dále NAP). Na základě zjištěných poznatků jsou navržena doporučení pro státní správu a pěstitele révy.