Odborný seminář ÚKZÚZ - Půda a organická hmota

Témata půdy a organické hmoty, význam, zdroje a kontrola jejich kvality byla diskutována na odborném semináři ÚKZÚZ v Brně.

Přes 200 účastníků z řad odborné veřejnosti se sešlo v úterý 26. 1. 2016 v Brně s odborníky z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU), Státního pozemkového úřadu (SPÚ), Centra pro výzkum toxických látek v přírodě (RECETOX) a dalších institucí. Hlavním bodem programu pak bylo vystoupení
zahraničního hosta Dr. Wilffireda Hartla z BioForschung Austria. Seminář si kladl za cíl prezentovat výsledky zkušebních aktivit ÚKZÚZ v této oblasti a názory odborníků na obsah a kvalitu organických látek v půdě v podmínkách vysoké intenzity produkce a nastupujících globálních klimatických změn. Odborná veřejnost byla seznámena s problematikou zdrojů organické hmoty, metod stanovení, otázek jejich kvality včetně případného nebezpečí fytotoxického působení.

Po zahájení odborné akce ředitelem ÚKZÚZ Ing. Danielem Jurečkou se k danému tématu vyjádřili významní hosté a odborníci: děkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně -  doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D.,
zástupce Státního pozemkového úřadu – Ing. František Pavlík, Ph.D., zástupce Centra pro výzkum toxických látek v prostředí – doc. RNDr. Jakub Hofman, Ph.D. a zástupkyně společnosti ZERA, z.s. - Ing. Květuše Hejátková.

Dr. Hartl z BioForschung Austria se ve své prezentaci, která byla zařazena jako hlavní bod programu, zaměřil na roli organické hmoty v půdě. Funkci organické hmoty představil v širších souvislostech, v návaznosti na hlavní funkce půdy. Připomenul často zapomínaný fakt, že dodávání organické
hmoty do půdy má i funkci hnojení jednou z hlavních živin, uhlíkem. Uvolňování oxidu uhličitého při mineralizaci labilní organické hmoty z půdy zvyšuje koncentraci tohoto pro rostliny klíčového plynu v nízkých vrstvách vzduchu nad půdou.
To umožňuje rostlinám lepší výkon fotosyntézy a mimo jiné i efektivnější hospodaření s vodou, neboť pro přijetí dostatečného množství CO2 nemusí mít více a déle otevřené průduchy, takže tolik vody neztratí. To je samozřejmě zásadní zejména v obdobích sucha, kdy rostliny na organicky
dobře hnojených pozemcích mnohem lépe odolávají.  
Dr. Hartl pracoval i s vysvětlením tvorby struktury a její zásadní roli
při přijímání a zadržování vody. Podle jeho sdělení se i v části Rakouska, zejména na severovýchodě, potýkají se stejným jevem jako v ČR, tedy vymizením živočišné výroby. Snaží se tam tedy hledat jiné zdroje organické hmoty, ať již komposty, nebo zejména směsky na zelené hnojení. V této souvislosti zdůraznil význam včasného zasetí po sklizni (zejména obilnin) a správnou volbu druhové skladby, kde by neměli chybět zástupci motýlokvětých.

Za pořádající organizaci Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vystoupili odborníci za Sekce zemědělských vstupů a Národní referenční laboratoře ÚKZÚZ.

Ing. Miroslav Florián, Ph.D., ředitel Sekce zemědělských vstupů (SZV), poukázal na složitost problematiky organické hmoty a upozornil, že neexistují jednoduchá a univerzální řešení. Krátce shrnul problémy současného českého zemědělství a jejich dopady na organickou hmotu v půdě a půdu samotnou. Poté představil nový balíček Evropské Komise „Oběhové hospodářství“, který klade velký důraz na uzavírání materiálových toků a recyklaci. Výslovně pracuje s nutností navracení biologických odpadů do půdy, po jejich kvalitním zpracování, čímž by se nejen kladně ovlivnila bilance organické hmoty, ale zachránily cenné živiny. Tím by se ušetřily primární zdroje, například fosfáty či draselné minerály. Na jednoduchém propočtu vyvrátil obavy, že bychom neměli kde vyrobený kompost uplatnit, neboť i kdybychom zpracovali veškerý bioodpad na kompost, pokryli bychom pouze potřebu aplikací na silně erozně ohrožených půdách, tedy na 300 000 hektarech. Shrnul následně překážky pro větší rozšíření využití kompostů a podmínky pro jejich odstranění. Neopomněl zdůraznit, že systém zpracování bioodpadů musí být podepřen důvěryhodným a efektivním kontrolním systémem, což je trvalým úkolem úřední autority – ÚKZÚZ.

Monitoringem půdy spolu s aplikací kalů a sedimentů na zemědělskou půdu se ve svém vystoupení zabýval Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. ze SZV. Zdůraznil, že tato problematika je legislativně ošetřena několika zákony a vyhláškami, které mají za úkol zabránit kontaminaci půdy a aplikování těchto materiálů způsobem poškozujícím půdu a půdní prostředí. „Oddělení půdy a lesnictví ÚKZÚZ provádí dlouhodobý monitoring jak kalů, tak i sedimentů a vede pro ně databáze s výsledky rozborů vzorků. Jsou to především informace o obsazích rizikových prvků a rizikových látek uvedených v platných vyhláškách. V rámci toho se sledují i počty překročení limitních hodnot. Výstupy jsou každoročně publikovány a předávány na MZe", uvedl.

Ing. Jaroslav Houček – vedoucí Oddělení hnojiv (SZV), seznámil přítomné se základními principy jednotlivých režimů při uvádění organických hnojiv do oběhu. Zdůraznil, že v současné době lze využít tři možnosti – podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech se jedná o registraci (určeno pro všechna
hnojiva) a ohlášení (pouze typová hnojiva). Podle Nařízení (ES) č. 764/2008 pak může žadatel uvést netypová organická hnojiva do oběhu v režimu vzájemného uznávání – to je v principu určeno pro tzv. neharmonizované výrobky, které jsou legálním způsobem uváděny na trh v kterékoliv členské zemi EU. V druhé části svého příspěvku zmínil poznatky pracovníků ÚKZÚZ z úředních kontrol organických hnojiv, s uvedením nejčastěji zjištěných nedostatků jednotlivých druhů hnojiv.

Ing. Michaela Smatanová, Ph.D., vedoucí Oddělení výživy rostlin (SZV), se zaměřila ve své prezentaci na představení dlouhodobých výživářských pokusů s organickými hnojivy, které jsou prováděny na zkušebních stanicích ÚKZÚZ. Při těchto pokusech byla pozornost zaměřena na pravidelnou aplikaci
chlévského hnoje, který je spolu s optimálním osevním postupem zárukou vysokých výnosů. „Pozitivní je i vliv chlévského hnoje na obsah organických látek v půdě, ve srovnání s dalšími hnojivy, jako je pravidelná aplikace slámy a zeleného hnojení“, uvedla M. Smatanová.

Mgr. Stanislav, Malý, Ph.D., vedoucí Oddělení mikrobiologie a biochemie z Národní referenční laboratoře ÚKZÚZ, ve svém odborném vystoupení vědecky poukázal na půdní organickou hmotu (SOM), jako na pestrou směs látek od jednoduchých sloučenin (např. monosacharidy nebo aminokyseliny) až po látky polymerní, často komplexní povahy (např. celulosa, hemicelulosy, lignin). Vysvětlil, že fyzikální frakcionace SOM je založená na desintegraci agregátů a separaci lehké a těžké frakce pomocí centrifugace, flotace a filtrace. Uvedený postup vychází z předpokladu, že organické sloučeniny vázané na povrchu půdních částic a uvnitř agregátů jsou chráněny proti mikrobiální dekompozici. Nejlabilnější frakci SOM představuje ve vodě
rozpustný C tvořený jednoduchými organickými sloučeninami. Obsah celkového C se standardně stanovuje spalováním vzorku s následnou detekcí oxidu uhličitého na infračerveném detektoru, s výhodou nízkých nároků na úpravu půd a vysoké průchodnosti analýz lze pro rutinní měření využít
reflektanční spektroskopii v infračervené oblasti.

S ekotoxikologickým hodnocením organických hnojiv seznámil přítomné další odborník z  Národní referenční laboratoře ÚKZÚZ – Mgr. Martin Váňa, který zdůraznil, že pro správné hodnocení organických hnojiv je nezbytné spojení získaných výsledků z chemických, biologických a ekotoxikologických analýz. Uvedl, že standardizované ekotoxikologické testy nám mohou odhalit, jaký vliv má testované hnojivo na půdní mikroorganizmy a bezobratlé. „Z výsledků doposud analyzovaných hnojiv v laboratoři vyplývají dva důležité aspekty. Rozhodující pro ekotoxicitu je složení vstupních surovin organického hnojiva (digestáty, komposty) a optimální volba doporučené dávky pro aplikaci na zemědělskou půdu“, zdůraznil M. Váňa.

Po odborných vystoupeních byla zahájena společná diskuse, které se mohli všichni přítomní zúčastnit a vyjasnit si další otázky související s tématem semináře. Celá akce byla shledána jako úspěšná, o čemž svědčil zájem přítomných po celou dobu odborných vystoupení i kladná hodnocení uvedená v závěrečných dotaznících.

Lenka Malantová, TM