Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Všem nám záleží na tom, abychom konzumovali bezpečné a kvalitní potraviny. Jejich cesta začíná u půdy a pokračuje k volbě správné odrůdy, osivům, sadbě, hnojivům a přípravkům na ochranu rostlin. Bez toho všeho zemědělské plodiny strádají, mají potíže se svým zdravým vývojem a výsledkem je špatná sklizeň. Abychom naopak sklízeli dostatek a ve skvělé kvalitě, a ještě co nejvíce šetřili životní prostředí, v tom všem pomáhá naše zkušebnictví, kontrola a rostlinolékařství.

Východiska a obecné cíle

Funkce organické hmoty
Ačkoliv obdělávané půdy mírného pásu obsahují pouze okolo 5% organické hmoty, půdní organická hmota (SOM) je nepostradatelná z hlediska většiny půdních vlastností a hraje klíčovou roli v mnoha půdních procesech. SOM má pozitivní vliv na na retenční kapacitu půdy, půdní agregaci, aerační status půdy (půdní fyzika), kationtovou výměnnou kapacitu, pufrační kapacitu půdy (polutanty, pH) a představuje významný zdroj živin (půdní chemie). Dále podporuje biologickou funkci půdy a biodiversitu (půdní biologie). SOM díky svým filtračním schopnostem ovlivňuje i kvalitu vody. V neposlední řadě se podílí na složení atmosféry, neboť transformace SOM může vést k emisi skleníkových plynů (GHGs), CO2, N2O and CH4, z půdy.

Složení SOM
SOM se skládá z mnoha frakcí, které se liší dobou obratu od měsíců po staletí. Tyto rozdíly vyplývají ze skutečnosti, že SOM je tvořena z velmí rozdílných materiálů, jako je např. rozkládající se čerstvá organická hmota (např. rostlinné zbytky), mikroorganizmy, mikroflora a rozpustné organické sloučeniny na straně jedné a koloidální organické sloučeniny (proteiny, polysacharidy, huminové sloučeniny) na straně druhé. Navíc SOM může být vázána na minerální částice, což snižuje rychlost její dekompozice. Pokud má být hodnocena role SOM z hlediska fungování půdy, je nutno analyticky separovat a stanovit různé frakce SOM.

Nedostatek SOM ohrožuje kvalitu půdy
Stav SOM určují jak přírodní podmínky (např. klima, půdní typ, vegetace), tak lidské aktivity (např. obhospodařování půdy). Nízký obsah SOM spolu s jejím rychlým poklesem, nalezeným v mnoha evropských půdách, představuje dle Strategie pro ochranu půdy (STS, 2004) jednu z nejvýznamnějších hrozeb kvality půdy. Uvedený dokument otevřeně říká, že je třeba vyvinout maximální úsilí s cílem zvrátit tento alarmující trend.

Exogenní organická hmota
Aplikace exogenní organické hmoty (EOM), kterou rozumíme různé druhy bioodpadů, byla navržena jako efektivní nástroj ke zvýšení obsahu SOM. A to paralelně s takovými agrotechnickým zásahy, které jsou šetrné k SOM. STS zároveň upozorňuje, že aplikace EOM na půdu musí podléhat přísné kontrole. Zejména je třeba (i) zabránit kontaminaci půdy těžkými kovy a organickými polutanty potenciálně přítomnými v EOM, (ii) zajistit, aby přidané materiály měly správnou skladbu živin, (iii) vyhnout se negativním vlivům nadbytku labilního substrátu na půdní biodiversitu a (iv) zabránit zvýšené emisi GHGs z půdy. Rovněž je nutné si uvědomit, že konečný vliv EOM na obsah SOM je výslednicí interakcí mezi složením EOM a abiotickými a biotickámi vlastnostmi daného stanoviště.

Obecné cíle projektu
Předchozí analýzy ukázaly nedostatek SOM v orných půdách v česko-polském pohraničí. Cílem tohoto projektu je vyhodnotit současný stav SOM v projektovém území, připravit přehled produkovaných EOM z hlediska jejich kvality i množství a navrhnout sadu analytických nástrojů pro bezpečnou a efektivní aplikaci EOM na půdu.

Reference
Soil Thematic Strategy, the report of the technical working group on organic matter:
Van-Camp. L., Bujarrabal, B., Gentile, A-R., Jones, R.J.A., Montanarella, L., Olazabal, C. and Selvaradjou, S-K. (2004). Reports of the Technical Working Groups Established under the Thematic Strategy for Soil Protection. EUR 21319 EN/3, 872 pp. Office for Official Publications of the European Communities, Luxembourg.