Obec Kobeřice leží nedaleko česko-polských hranic v oblasti Hlučínska. Zde sídlí společnost CETA, která se věnuje podnikání v zemědělské výrobě. Pěstují zde obiloviny, ozimnou řepku, mák, cukrovku a krmné plodiny, v živočišné výrobě se zaměřují na produkci mléka, hovězího, vepřového a drůbežího masa.

Společnost požádala o dotaci z Programu rozvoje venkova, aby mohla nahradit původní kotelnu na pevná paliva novým zařízením, které by spalovalo biomasu. Využití alternativního paliva nebylo jen otázkou ekonomický výhodného zpracování odpadových materiálů z vlastní produkce, přechod na ekologicky výhodnější obnovitelné zdroje energie je nutný i pro trvale udržitelný rozvoj venkova při současné ochraně životního prostředí. Opuštění zaběhnutých energetických stereotypů je v podstatě podporováno i nárůstem cen fosilních paliv.

V zemědělském podniku CETA byl dosud vytápěn dílenský objekt z centrální teplovodní kotelny na pevná paliva. Každoročně tu protopili 700 – 800 tun hnědého uhlí. Životní prostředí navíc zatěžovalo velké množství popele a komínové zplodiny.

V souvislosti s inovací systému vytápění byla budova odpojena od zastaralé centrální kotelny a výstavba nového zdroje tepla byla uskutečněna přímo v objektu dílen. Ten má podobu jednolodní průmyslové haly a byl vystavěn v polovině 80. let 20. století. Z toho vyplývají i nevyhovující tepelné a izolační vlastnosti obvodového pláště a střechy. V objektu se nacházejí prostory mycího boxu, dílen, skladů, kovárny a soustružny.

Novým zdrojem tepla pro vytápění se díky podpoře z Programu rozvoje venkova stal teplovodní automatický kotel Šamata G190 se jmenovitým tepelným výkonem 190 kW. Spalována v něm bude sypká biomasa – štěpky, piliny, hobliny, obilní odpad nebo energetické obilí s minimální výhřevností 13 MJ/kg a maximální vlhkostí 30 %.

Doprava biomasy do kotle byla realizována šnekovým dopravníkem z upravené kotlové násypky, do které se bude dodávat biomasa z hlavního sila umístěného mimo kotelnu. Systém dopravy biomasy a regulace výkonu kotle jsou zcela automatizovány. Spalování probíhá v horizontálním skloněném korýtku a palivo se bezprostředně před vznícením intenzivně odvlhčuje. To v konečném efektu pomáhá spalovat biomasu i s počáteční vlhkostí do 40 %. Tak je možné využít i velmi vlhké piliny nebo dřevní a rostlinný odpad téměř všeho druhu, který splňuje rozměrové omezení 4 – 5 cm. Vlhké topivo pochopitelně podstatně snižuje výkon kotle.

Po zavedení nové otopné techniky velmi výrazně pokleslo celkové množství popela. Jeho využití je vzhledem k ekologicky nezávadnému původu mnohem snazší. Používá se zejména jako hnojivo.

Nová technologie využívající biomasu podstatným způsobem zlepšila efektivitu vytápění. Optimální spalovací proces umožňuje získat z paliva maximum energie a zejména snižuje emise oxidu uhličitého. Pro nový zdroj tepla byl vybudován u objektu samonosný dvouplášťový komín.

Vytápění dílenského objektu, které bylo pořízeno díky dotaci z Programu rozvoje venkova, je důležité nejen při údržbě vlastní zemědělské techniky, ale i pří dalších aktivitách, které jsou v rámci diverzifikace činností nabízeny - zámečnické služby, kovoobrábění, dopravní služby a podobně.