Slovo ministra - Žofínské fórum

Po roce se v závěru uplynulého týdne konalo tradiční potravinářské Žofínské fórum, kde jsem poukázal na záležitosti, kterým bychom se především měli věnovat. Jednou z nich je preference českých potravin. Při svém nástupu do funkce ministra jsem v několika rozhovorech uvedl, že mojí prioritou je potravinová soběstačnost, lépe řečeno, určitá nezávislost na dovozech. Byl jsem takřka vzápětí obviněn, že chci narušovat jednotný trh, že hovořit v dnešní době o soběstačnosti je anomálie poplatná dobám minulým a dokonce jsem si přečetl názor, že konec konců v České republice žádné zemědělství být nemusí, protože všechno dovezeme.

Jen pro ilustraci: pokud jde o vepřové maso, jeho dovozy rok od roku stoupají. Za první pololetí se v porovnání se stejným obdobím loňského roku dovezlo o 5000 tun vepřového masa více. Podobné je to u drůbežího masa, kdy se za letošní první pololetí dovezlo o 4808 tun více než ve stejném období roku 2017. O tom, jak to vypadá, když dovážíme například jablka, která jsme zde schopni sami vypěstovat v naprosto nadstandardní kvalitě, svědčí přehled týkající se bezpečnosti potravin. V polských jablkách byl opakovaně, celkem sedmkrát, nalezen buď v EU zcela zakázaný pesticid, nebo pesticid sice schválený, ale v několikanásobně větším množství než je povoleno. Naproti tomu kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce hovoří poměrně jasnou řečí, kdy z kontrolovaných šarží nevyhovělo necelých 10 procent z ČR, ale už 17 procent z EU a více než čtvrtina dovozů ze třetích zemí.

Je tedy v této souvislosti opravdu moudré hlásat, že se můžeme spolehnout na dovozy a potravinová soběstačnost je zastaralým pojmem?

Pokud hovoříme o nezávislosti na dovozech a českých potravinách na pultech obchodů, je nezbytné posílit konkurenceschopnost českých zpracovatelů v podobě investic do technologií, inovací či pro vývoj nových výrobků. Je potřeba si uvědomit, že jediným národním dotačním titulem pro potravinářský průmysl je takzvaný DT 13, na který byla v posledních 6 letech vyplacena celková podpora necelých 1,7 miliardy korun na celkem 239 projektů. A to je v porovnání se zemědělskými dotacemi částka na úrovni asi 3 procent. Jsme rád, že se alespoň v posledních třech letech podařilo navýšit alokovanou částku na 400 miliónů korun, byť notifikovaná částka je na úrovni 600 miliónů korun. Pro příští rok bychom proto chtěli tuto částku ještě zvýšit, a to na celkových 500 miliónů korun.

Aktuálně je vyhlášeno i 7. kolo příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova 2014-2020, kdy je na opatření Zpracování a uvádění zemědělských produktů alokována částka 550 miliónů korun. Celkově bylo v tomto opatření za dobu jeho trvání schváleno 983 projektů v celkové výši téměř 2,1 miliardy korun a 402 projektů již proplaceno. Celkový rozpočet na celé programovací období činí v tomto opatření 3,6 miliardy korun. U opatření Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií bylo schválených 71 projektů s dotací téměř 3,1 miliardy a 11 projektů bylo proplaceno.

Doufám, že v podobných projektech i v úspěšném čerpání budeme pokračovat i v dalším programovacím období. I proto je naším zájmem, aby se v rámci rozpočtu Společné zemědělské politiky udržely prostředky na minimálně stejné výši.