Slovo ministra - modernizace zemědělství

Stále častěji se do naší praxe vnáší termín precizní zemědělství. Minulý týden se na toto téma konal za podpory ministerstva workshop, jehož cílem bylo vyměnit si zkušenosti a informace z praxe. Vše zkrátka k využívání nejmodernější techniky směřuje, a přestože zemědělství patří k tradičním oborům, bez modernizace se neobejde. Precizní zemědělství je jednou z priorit, o které usilujeme v nové Společné zemědělské politice - spolu se silným rozpočtem, rozvojem agrolesnictví, adaptací na změny klimatu či zachováním podpory pro citlivé komody. Je nezbytné se vývoji a změnám přizpůsobit, ať už jde o zmíněné proměny klimatu, nebo celospolečenské požadavky na zemědělství. To se bude v Evropě, kromě zajištění dostatečného množství potravin pro naše obyvatele, stále více zaměřovat i na celospolečenskou objednávku, tedy péči o dobrý stav půdy, zadržení vody v krajině či biodiverzitu a další mimoprodukční funkce. A to vše právě s využitím moderních technologií. Přechod k preciznímu zemědělství podporujeme přímo a také přes financování resortního zemědělského výzkumu.

Pokud jde o modernizaci vybavení, mohou zemědělci čerpat podpory z fondů Evropské unie, konkrétně z Programu rozvoje venkova. Maximální výše dotace na jeden investiční projekt je až 90 milionů korun, přičemž 40 až 60 procent z celkových výdajů si hradí zemědělci sami.

Podle statistik investuje do robotizace a digitalizace v České republice každý pátý zemědělec. Digitální technologie jim usnadňují řadu činností. Pomocí bezpilotních letounů a dronů mohou například monitorovat půdu, rostliny, trasy traktorů a kombajnů či průběh hnojení. Některé typy dronů jsou schopny takzvaného multispektrálního snímkování, takže díky tomu můžou zemědělci analyzovat stav půdy a rostlin, a podle toho třeba dávkovat hnojivo. Výrazně jim pomáhají i aplikace, které využívají družicových dat. Pomocí těchto aplikací je možné například předpovídat výskyt škůdců nebo odhadovat výnos plodin.

Digitalizace v zemědělství přispívá také k podpoře lepších životních podmínek zvířat i větší šetrnosti k životnímu prostředí. Díky cílené aplikaci hnojiv i osiv se snižuje nejen finanční náročnost, ale i zátěž pro životní prostředí a šetří se dávky hnojiv, které by se do půdy aplikovaly původními postupy. V neposlední řadě automatizace či robotizace pomáhá šetřit pracovní síly, kterých nebývá vždy, zejména v zemědělství a lesnictví, dostatek.

Technologie nám všem usnadňují život, jsou dobrým, užitečným a vítaným pomocníkem. Věřím však, že i v budoucnu bude vždy zemědělec chodit na pole, do chlévů a stájí a bude si vždy udržovat osobní vztah k půdě a ke svému hospodářství.