Slovo ministra - cukrová řepa

První odhady výnosů řepy z letošní kampaně, která začala 10. září na Moravě, budeme dělat na ministerstvu v nejbližších dnech, nicméně očekáváme, že kvůli výkyvům počasí budou mírně pod dlouhodobým průměrem, a to včetně problémů s nízkou cukernatostí. O tom, ale i o dalších otázkách spojených se současnou situací v sektoru jsem minulý týden hovořil s pěstiteli a zpracovateli cukrové řepy.

Vyslechl jsem například obavy z toho, že cukrová řepa bude vyřazena z citlivých komodit. To jsem důrazně odmítl a ubezpečil účastníky naší schůzky, že to rozhodně nemám v úmyslu. Ostatně potvrzují to i moje vystoupení na jednáních v Bruselu, kde požaduji, aby byla v zájmu stabilizace sektoru podpora pro citlivé sektory zachována minimálně ve stejné výši, jako v současném programovém období.

Hovořili jsme také o tom, že se našemu ministerstvu podařilo ve velmi krátké době dosáhnout schválení dotačního titulu pro pěstitele cukrové řepy zaměřeného na mechanickou likvidaci plevele, která nahradí plošný chemický postřik. Evropská komise ji skutečně notifikovala 18. září v rekordním čase. Roční alokace je 200 milionů korun a maximální výše sazby je 3788 korun na hektar. Nepůjde o plošné vyplácení, ale proplacení rozdílu mezi skutečnými náklady chemické a mechanické likvidace. Opakovaně upozorňuji, že pěstební plocha řepy nesmí klesnout pod 60 000 hektarů. Podpora je totiž podmíněna tím, že se plocha řepy nebude snižovat.

Když na jednání Rady ministrů zemědělství hodnotila Evropská komise současnou situaci v cukrovarnickém sektoru jako přechodnou fázi adaptace na nové tržní prostředí po skončení cukerných kvót, upozornil jsem, že pěstování cukrové řepy a výroba cukru jsou v České republice tradiční a nedílnou součástí zemědělsko-potravinářského odvětví, které je na vysoké úrovni a zainvestované. Proto ji chceme do budoucna zachovat v současném měřítku. V rámci volného trhu se musíme připravit na opakující se cenové a jiné výkyvy, a to nejen na úrovni Unie. Podle údajů Evropské komise cena bílého cukru v Evropské unii stagnuje kvůli nadprodukci v produkčně silných státech jako je Německo, Francie, Polsko či Nizozemsko v krizové situaci, což se odráží i v nízkých výkupních cenách za cukrovku. Věřím, že současná situace v této oblasti povede do budoucna k větší kooperaci zemědělců a producentů s cílem zachování sektoru, který má významný dopad i na zaměstnanost na venkově. Za jeden z klíčových nástrojů v tomto ohledu považuji dobrovolnou vázanou podporu (na takzvané citlivé komodity) v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie, jejíž výše dosahuje ročně kolem 420 milionů korun.