Slovo ministra - chytré potraviny

Zemědělství a výroba potravin, stejně jako jiné obory, se v posledních několika desetiletích značně rozvíjejí v oblasti inovací a aplikací moderních technologií. Věda nám poskytuje příležitosti v podobě například nových genomických technik, rostlin odolných vůči škůdcům, virům, suchu, zasolení půd a nutričně obohacených rostlin. Ty mohou udělat evropské zemědělství efektivnějším, udržitelnějším, ziskovějším, s minimálním dopadem na životní prostředí. Ostatně o těchto tématech jsem minulý týden hovořil na jednání ministrů zemědělství v Lucemburku, ale i na tiskové konferenci nazvané Smart Food – Chytré potraviny v prevenci civilizačních nemocí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Genomické techniky jsou nejmodernějším a nejefektivnějším způsobem pro šlechtění rostlin odolných vůči škodlivým vlivů, které mohou snížit negativní dopady pěstování na životní prostředí. Abychom však mohli využívat nejnovější vědecké poznatky, je nutné vytvořit novou legislativu. Není možné, aby Evropská unie tyto produkty pouze dovážela, ona sama musí z moderních technologií profitovat. V Evropě musíme umožnit aplikaci stejných technik šlechtění, jaké mohou využívat všichni hráči na globálním trhu. Jsem přesvědčen, že přijetím moderních technik šlechtění do praxe lze zachovat vysoký standard bezpečnosti potravin a současně podpořit evropskou vědu a výzkum v této oblasti. V opačném případě budeme sledovat, jak evropské zemědělství zaostává, náklady na něj rostou a rostliny nejsou schopny se vypořádat se škůdci, novými chorobami a postupujícími klimatickými změnami. Tady musím podotknout, že Česká republika vždy patřila mezi pragmatické země, které aplikaci nových biotechnologií v zemědělství podporují. Koneckonců nové genomické techniky byly také tématem našeho loňského předsednictví v Radě EU. Na neformálním zasedání AGRI Rady v Praze a na mezinárodní vědecké konferenci, které jsme pořádali, naši i zahraniční odborníci diskutovali o tom, jak mohou tyto techniky přispět k udržitelnosti zemědělství a produkce potravin.

Věda postupuje velmi rychle nejen v zemědělství, ale také v potravinářství. Na trhu se dnes můžete setkat s takzvanými novými potravinami, nutričně bohatými, a rovněž potravinami se speciálními funkcemi či vyrobenými za pomocí nanotechnologií. Do nových potravin zařazujeme v mnoha případech hmyz, o kterém se často hovoří jako o bílkovinném zdroji budoucnosti. Musíme mít ale stále na mysli, že k jídelníčku spotřebitelů je dlouhá cesta, která se může zkrátit, jen pokud jsou pevné vědecké základy, úměrná legislativa, technologie aplikovatelné do praxe a pokud je spotřebitelé přijmou.