Ministr Výborný: Myslivci musejí začít střílet zvěř

Jako jednu ze svých priorit nový ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl před měsícem při svém příchodu do úřadu schválení novely mysliveckého zákona. „Zvěř se například pořád eviduje prostřednictvím zobáků nebo uštípaných ocásků, to je jako za doby krále Klacka a je potřeba to změnit,“ říká Výborný v rozhovoru s MF DNES.

Zároveň hodlá pracovat na potravinové bezpečnosti Česka zvyšováním zásob ve státních hmotných rezervách a zachovat tradiční tuzemské plodiny. Podporu z krizového balíčku Evropské unie proto hodlá rozdělit mezi chmelaře, ovocnáře a pěstitele zeleniny.

Jak se díváte na současný koncept lidové myslivosti a jeho funkčnost v českém prostředí?

Současný myslivecký zákon tady máme dvacet let. Je to norma, která nebyla nikdy novelizována, je poplatná době svého vzniku, a to je částečně odpověď na vaši otázku. Nechci se zříct konceptu lidové myslivosti. Tak, jak vychováváme nové chovatele, zahrádkáře nebo rybáře, tak bychom měli v rámci myslivosti podporovat výchovu nových myslivců. Zákon je ovšem potřeba přizpůsobit současné situaci, a to i současnému stavu lesů, kde se zvěř pohybuje, a skladbě zvěře.

Zvěř se například pořád eviduje prostřednictvím zobáků nebo uštípaných ocásků, to je jako za doby krále Klacka a je potřeba to změnit. Ztroskotali na tom přitom prakticky všichni mí předchůdci, kteří se o to pokusili. Mojí ambicí je přinést takové znění zákona, které bude mít zajištěnou většinu ve Sněmovně a v Senátu, jak to nastartoval můj předchůdce, za což mu děkuji.

U myslivců se dlouhodobě řeší stoupající věk a to, že už zdaleka neloví všichni. Přitom se nezdá, že by se snižovala populace vysoké nebo černé zvěře.

Zvěře neubývá. Jedním z důležitých cílů novely musí být zachování našeho lesa. Pokud výsledkem novely nebude mimo jiné redukce spárkaté zvěře, která nám dramatickým stylem způsobuje škody nejenom okusem na nově vysazených lesních porostech, tak se novela mine cílem.

Čísla jsou dnes jasná, za rok 2022 dokázali vysadit 226 milionů sazenic. Výsadbovým plánem se přizpůsobujeme klimatické změně, dneska převažují listnáče nad jehličnany. Ale pokud spárkatá zvěř dokáže – ať už ihned, nebo do deseti let po výsadbě – zlikvidovat víc než třetinu výsadby, tak jsou to velmi nehospodárně vynaložené peníze. A to jak státu, tak soukromých vlastníků, protože se to netýká pouze Lesů ČR.

Co přesně v novele by mělo myslivce motivovat?

Je to trochu i o změně mentality myslivecké veřejnosti. Zákon musí být nastaven motivačně, aby myslivci vyváženě pečovali o zvěř a zároveň redukovali její počty. Právě přemnožené stavy způsobují obrovské problémy. Někde to vyřeší třeba vlk – v některých lokalitách na Šumavě jsme toho svědky, tam spárkatá zvěř přemnožená není. Ale když se podívám do lokality mně blízké, tedy do východních Čech, tak tam jsou škody na lesních pozemcích i na zemědělské půdě obrovské.

Když jsme u toho vlka, jste spíš zastáncem pohledu zemědělsky hospodářského, tedy že je vlk škodná, nebo ho vnímáte jako ekologického pomocníka?

Musí to být vyvážené. Vlk je chráněné zvíře, a tak to má zůstat, ale počty vlků v krajině musejí odpovídat balanci mezi hospodářskou a environmentální funkcí lesa. A to včetně ochrany chovatelů. Třeba na Broumovsku je to problém.

Máte představu, kolik se bude letos proplácet na škody způsobené chráněnými zvířaty?

Aktuálně se to řešilo na jednání vlády. V rozpočtu je na to vyčleněno 150 milionů a pan ministr životního prostředí Petr Hladík ví, že bude potřeba dalších 400 milionů. To je ze zákona mandatorní výdaj (stanovený zákonem, pozn. red.). Jenom tím dokládám obrovské problémy, které dnes řešíme, a myslím si, že to musíme začít řešit jinak.

Takže lovit?

Újmy nezpůsobuje jenom vlk, ale třeba i kormoráni. Teď jsme řešili poslanecký návrh týkající se kormoránů, kde jsme jako ministerstvo zemědělství dali kladné stanovisko k návrhu prodloužení náhrad za škody způsobené těmito ptáky.

Vaší druhou prioritou byla soběstačnost Česka v zemědělských komoditách. V produkci kterých potravin by měla být republika soběstačná? Máte hranici, jak velké propady v soběstačnosti jsou v pořádku?

Nechci pokračovat v propadu jednotlivých komodit, myslím si, že je to špatně. Nejsem nadšený z toho, že nám za poslední rok zmizelo deset procent ovocných sadů.

Na druhou stranu Česko je dlouhodobě soběstačné u některých základních komodit, jako jsou obiloviny, mléko, hovězí maso nebo cukr. A pak jsou tu vejce, kde jsme na 82 procentech, v případě brambor na 75 procentech, a není reálné, abychom stoprocentní soběstačnosti dosáhli. A protože jsme součástí volného otevřeného evropského trhu, nevidím ani důvod, proč činit kroky k posilování produkce vajec. U těch budeme řešit jiný problém – dopady přechodu na volný způsob chovu po roce 2027, jak bylo odhlasováno Sněmovnou při zákazu klecových chovů slepic.

Jako ministr zemědělství hodlám podporovat pěstování citlivých plodin, které patří k národnímu bohatství, tedy například chmele. Není náhodou, že aktuálně získanou podporu z krizového fondu Evropské unie ve výši 163 milionů korun budeme směřovat mimo jiné na podporu chmele, ovocnářů a zelinářů. U těchto komodit sledujeme teď největší propady, a proto je chceme tímto způsobem podpořit a musíme tak činit i do budoucna.

Už se rozhodlo, zda Česko využije možnost 200procentního kofinancování této pomoci z národního rozpočtu jako loni?

V tuto chvíli se řeší s ministerstvem financí více záležitostí v rámci letošního rozpočtu, rozhodne se to v srpnu. Než soběstačnost, je pro mě ale daleko důležitější potravinová bezpečnost. Bavíme se o zajištění dostupnosti základních potravin pro všechny obyvatele, kdyby došlo ke krizové situaci. Vývoj posledních dvou let totiž ukazuje, že si nemůžeme být jisti, že něco podobného nenastane.

Ohledně potravinové bezpečnosti se ještě loni řešila krizová infrastruktura, tedy že by potravináři měli přednost odběru například při nedostatku plynu. Budete to ještě řešit?

Pro nás je klíčové zajištění dostatečných zásob ve státních hmotných rezervách. Na to se dnes jako resort soustředíme. Povedeme debatu směrem k navýšení kapacity zásob státních hmotných rezerv tak, jak to ministerstvo zemědělství požaduje dlouhodobě.

Tedy zvýšení na 14 dní, o němž se hovořilo loni a které odhadem zvýší náklady o 12 miliard korun?

O tom vedeme debatu. Budu jednat s prezidentkou Potravinářské komory ČR Danou Večeřovou, hned po jmenování jsem si volal s předsedou Správy státních hmotných rezerv Pavlem Švagrem. Zatím nejsem schopen vést debatu nad jednotlivými kapitolami státního rozpočtu. Vedeme debatu v rámci ministerstva zemědělství, jak naplnit koaliční dohody, ale když se mne ptáte na jednotlivé položky – a to navíc organizace, která spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu – tak u toho nejsem schopen poskytnout bližší informace.

Splníte všechny body programového prohlášení vlády týkající se zemědělství, třeba zrušení podpory biopaliv první generace?

Už loni bylo zrušeno povinné přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty. Co se týká třeba bioplynových stanic, tak ty primárně zpracovávají odpadní suroviny, jako jsou kejda nebo rozložitelný odpad. Připravovanou novelou zákona o podporovaných zdrojích energie navíc chceme podporovat modernizaci bioplynových stanic na bioplynky, které budou produkovat biometan.

Takže omezení přímých plateb na technické plodiny se již neplánuje?

Z mého pohledu má smysl podporovat produkci, která směřuje přednostně na talíř zákazníka, tedy pěstování plodin na potravinářské a krmné účely. Úpravy plateb budou vycházet z dat, která v tuto chvíli připravují Státní zemědělský intervenční fond a Ústav zemědělské ekonomiky a informací, ale zásadní změny ohledně přímých plateb bych čekal až od nové zemědělské politiky po roce 2027.

Plánujete zavádění sazbových plateb, jako to prosazovali vaši předchůdci, tedy že by byly nárokové například podle počtu chovaných zvířat?

Je to mně i resortu blízké. Řada programů již v sazbovém režimu funguje a u dalších programů to zvažujeme – sazby se týkají konkrétních počtů zvířat nebo třeba včelstev. Budeme se ještě letos bavit o struktuře národních dotací. Pokud se dohodneme a schválí to Evropská komise, tak by se s tím mohlo začít od příštího roku. Je to jedna z cest ke snižování byrokracie, což je jeden z mých hlavních cílů.

To si přál prakticky každý ministr v posledních 20 letech. A nakonec odcházeli s tím, že se jim to příliš nepovedlo.

Nastoupil jsem v situaci, kdy můj předchůdce dotáhl do výsledné podoby například snížení počtu kontrol ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu, protože je budeme moci dělat přes satelity. Díky tomu zjistíme, jestli mají zemědělci skutečně zasetý jetel, pšenici nebo řepku a jestli jejich plochy odpovídají podaným žádostem. A teprve při zjištění chyby nebo neschopnosti změření satelitem proběhne kontrola na místě. Já budu chtít zavedení do praxe co nejvíce urychlit.

V programovém prohlášení máte také vytvoření dobrovolného rezervního fondu pro podporu farmářů a vyřešení meliorací...

Mně je myšlenka fondu blízká. Na státní úrovni bychom se o tom však měli bavit až poté, co se shodnou nevládní organizace. Myšlenka fondu stojí na tom, že se na příspěvcích budou podílet zemědělci a stát jedna ku jedné. Až se všichni shodnou, tak jsem připraven jednat a takový nástroj připravit. Chci ale mít podporu.

Pak je tedy otázkou, proč to máte v programovém prohlášení, když se na tom nikdo patnáct let neshodl.

Možná je to hozená rukavice pro nevládní organizace. Pokud to opravdu chtějí, tak se musejí dohodnout. Je to i jistá míra tlaku na ně.

A co zmíněné meliorace? Už za ministra Miroslava Tomana se říkalo, že je třeba je zmapovat. Zatím se ale ve velkém nelikvidují.

Ve velkém určitě ne. Je to krásný příklad, že věci nejsou černobílé. Meliorace v minulosti odváděly vodu z krajiny, nicméně dnes je naprostá většina z nich zanesená a nefunkční. Paradoxně tak přinášejí opačný efekt, tedy zadržují vodu v krajině. Jsou-li funkční, tak se tam dá záklopka a vodu to udrží. Nejprve jsme to budovali a teď bychom je chtěli likvidovat, to se mi nelíbí. Nepředpokládám proto, že bychom meliorační stavby likvidovali.

Je třeba zjistit, na jakých pozemcích přesně jsou.

To je věc, která bude předmětem mého jednání s ředitelem Státního pozemkového úřadu, pod který tyto věci spadají.

Chcete rovněž více podporovat biopotraviny a lokální potraviny. Váš předchůdce Zdeněk Nekula prosadil, že od letošního školního roku bude muset být deset procent potravin v podporovaných školních programech z ekologické produkce. Chystáte další podporu?

Na to jsem se zaměřil už první dny na ministerstvu. Máme tady fungující značky, jako je Regionální potravina, chceme podporovat farmářské trhy. Potřebujeme produkt – ideálně, když je to nejenom prvovýroba, ale i zpracování potraviny – dostat ke spotřebiteli. Proto jsme jako ministerstvo zemědělství iniciovali akci Poznej svého farmáře a chtěli bychom mít v centru Prahy kamenný obchod, kde se budou nabízet regionální produkty.