Ministr zemědělství Petr Bendl jednal v irském Dublinu s ministry zemědělství EU o reformě Společné zemědělské politiky

Irské předsednictví v Radě EU vneslo do jindy standardního formátu neformálního setkání ministrů zemědělství řadu inovativních prvků a ministři zemědělství tak měli poprvé možnost v rámci tohoto jednání prezentovat své klíčové postoje a klást dotazy zástupcům Evropského parlamentu. Druhý den jednání pak již byl klasicky věnován diskusi v rámci evropské sedmadvacítky, která tematicky navazovala na diskusi s Evropským parlamentem.

Jednání se neslo jednoznačně v duchu potřeby nalézt přijatelný kompromis pro všechny zainteresované strany v co nejkratším termínu, aby formální červnové setkání ministrů zemědělství posvětilo finální dohodu o budoucí podobě Společné zemědělské politiky napříč evropskými institucemi.

Neformální setkání ministrů bylo tematicky zaměřeno na oblasti, ke kterým prozatím v rámci jednání mezi Radou, Evropskou komisí a Evropským parlamentem nebyla dosažena dohoda. Jednalo se především o problematiku zastropování přímých plateb, dobrovolných vázaných podpor, interní konvergence, oblastí s přírodním znevýhodněním či o otázky cukerných kvót a výsadbových práv na vinice.

Pro Českou republiku je jedním z nejpalčivějších problémů tzv. zastropování přímých plateb. „Požadujeme, aby bylo plně respektováno rozhodnutí Evropské rady, tj. aby rozhodnutí o realizaci zastropování bylo ponecháno výhradně na členském státu. Tato dobrovolnost je pro Českou republiku zcela zásadní a nevidíme zde žádný prostor pro změnu pozice Rady,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl.

Rezonujícím tématem byla rovněž otázka interní konvergence či dobrovolné vázané podpory. „V otázce dobrovolné vázané podpory, která bude v novém programovacím období důležitá pro podporu živočišné výbory, Česká republika upřednostňuje variantu navrženou Evropským parlamentem, která stanovením jednotné úrovně 15 % představuje rovný přístup ke všem členským státům“, uvedl ministr Bendl.

Názorová nejednotnost panovala rovněž v otázce cukerných kvót, kde jsou členské státy rozděleny na dva tábory. Jeden požaduje ukončení kvót v co nejkratším termínu, druhý naopak prodloužení kvótového režimu v duchu požadavku Evropského parlamentu až do roku 2020 a rovněž opětovné přidělení kvót zemím, které se jich již v minulosti vzdaly. Česká republika považuje za optimální variantu ukončení kvótového režimu v roce 2015. Respektuje však i odlišný pohled na budoucnost sektoru a potřebu nalézt kompromisní řešení, a proto projevila v tomto ohledu flexibilitu a podpořila prodloužení kvótového režimu do konce marketingového roku 2016/2017.

Ministři zemědělství se v rámci formálního zasedání Rady pro zemědělství a rybářství sejdou opět koncem června, kdy irské předsednictví předpokládá dosažení finální dohody na budoucí podobě Společné zemědělské politiky.

Tiskové oddělení MZe