České kvalitní potravinářské výrobky se ve světě neztratí, další čtyři dostaly ochrannou známku EU

„O zápis názvů těchto výrobků požádala Česká republika ve spolupráci se Slovenskem. Jedná se výsledek několikaleté práce a jeden z konkrétních příkladů intenzivní spolupráce v zemědělské oblasti mezi našimi zeměmi,“ uvedl ministr Ivan Fuksa.

Chráněné zeměpisné označení Evropské unie získalo již dvacet pět českých potravinářských výrobků, posledním byly Olomoucké tvarůžky. Pro výrobce je to jednoznačně forma zviditelnění. V případě aktuálně zapsaných tradičních specialit museli výrobci prokázat dlouholetou tradici, receptury a technologický postup vychází z norem, které byly zpracovány a vydávány v sedmdesátých letech 20. století. Budou-li výrobci chtít označovat své výrobky logem tradiční speciality, musejí dodržovat recepturu a technologický postup, které jsou součástí zápisu, takže pro spotřebitele je to jasná známka kvality, podle které se může při výběru orientovat.

Špekáčky a Lovecký salám byly zapsány v tzv. režimu „bez výhrady názvu“, což znamená, že dodržování receptury a technologického postupu je povinné pouze pro ty producenty, kteří chtějí výrobky označit logem Zaručené tradiční speciality. Pokud výrobce v ČR nebo jiném členském státu chce pokračovat ve výrobě stávajícím způsobem, samozřejmě bez možnosti používat v označení symbol Zaručené tradiční speciality, je mu to umožněno.

Jiná situace je v případě výrobků „Spišské párky“ a „Liptovský salám“, které byly zapsány v tzv. režimu s „výhradou názvu“, což znamená, že dodržování specifikace je povinné pro všechny výrobce, kteří chtějí produkovat tyto výrobky.

Každý producent z členského státu, který má v úmyslu začít produkovat zaručenou tradiční specialitu, a to i pokud tento producent patří ke skupině, která původně podala žádost, musí předem uvědomit o této skutečnosti příslušný dozorový orgán, tj. Státní veterinární správu ČR nebo Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.

Tereza M. Dvořáčková
tisková mluvčí MZe

Pozn: Specifikace Zaručených tradičních specialit se od požadavků uvedených např. ve stávající vyhlášce pro maso a masné výroby liší především přesným stanovením obsahu jednotlivých surovin.  Například na výrobu „Špekáčků“ se jako základní surovina používá hovězí maso s obsahem tuku do 30 %, vepřové maso s obsahem tuku do 50 %, vepřová sádlo, dále solící směs a koření. Použité kousky vepřového sádla jsou nepravidelně rozloženy v hrubší spojce s menším podílem kolagenních zrn a jsou příčinou zvláštního vzhledu výrobku na řezu. Dalším charakteristickým znakem výrobku je souvislý pramen v přírodním vepřovém nebo hovězím střevě, v němž jsou jednotlivé „Špekáčky“ oddělené převázáním motouzem. Důležitým odlišujícím znakem je rovněž vyvážené složení koření, které je společně s daným obsahem hovězího masa a vepřové slaniny zdrojem nezaměnitelné vůně a chuti výrobku po tepelné úpravě.