Nové právní předpisy platné od 1. 1. 2017 a 1. 7. 2017

Novela nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Ve Sbírce zákonů bylo publikováno nařízení vlády č. 407/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění nařízení vlády č. 61/2016 Sb., které nabývá účinností dnem 1. 1. 2017.

Důvodem pro přijetí nařízení vlády je nezbytnost zohlednění zkušeností a výklad Evropské komise k implementaci nových pravidel Společné zemědělské politiky (SZP) EU v oblasti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů půdy (LPIS), zejména jde o zjednodušení definice úhoru.

Cílem nařízení vlády je reagovat na implementaci reformované SZP EU a na národní úrovni stanovit nebo upřesnit některé podmínky evidence využití půdy podle uživatelských vztahů půdy (LPIS).

Stávající nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, stanovilo specifické podmínky pro evidenci využití půdy, jakými jsou:

•           údaje evidované u dílů půdních bloků a ekologicky významných prvků,

•           definice zemědělských kultur, a

•           definice ekologicky významných prvků a objektů v evidenci objektů.

 

Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška č. 396/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 132/2015 Sb., o sazebníku náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly, která nabývá účinností dnem 1. 1. 2017.

Vyhláška č. 132/2015 Sb. bude na základě novelizovaného zmocnění v zákoně o Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI) kromě dosavadního sazebníku náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi SZPI pro účely kontroly upravovat také paušální částku nákladů vzniklých v souvislosti s kontrolou podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 2 zákona o SZPI.

Navrhovaná výše paušální částky nákladů je 500 Kč na jednoho inspektora za každou započatou hodinu výkonu činnosti. Jde o stejnou částku jako u vyhlášky č. 227/2008 Sb., kterou se stanoví výše paušální částky nákladů dodatečné kontroly, nákladů vynaložených na ověření souladu se specifikacemi a nákladů vzniklých příslušným orgánům v souvislosti se vstupem nebo dovozem potravin a surovin ze třetích zemí (vyhláška o paušálních nákladech).

 

Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška č. 397/2016 Sb., o požadavcích na mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje, která nabývá účinností dnem 1. 1. 2017 a část dnem 1. 7. 2017.

Nová právní úprava nahradí stávající vyhlášku č. 77/2003 Sb., v návaznosti na rozsáhlé změny zákona č. 110/1997 Sb., provedené zákonem č. 139/2014 Sb. Touto novelizací zákona o potravinách došlo k jeho adaptaci na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, a to zejména odstraněním duplicitních ustanovení týkajících se označování potravin a změnou terminologie. Dále byly v návaznosti na toto nařízení stanoveny některé požadavky například pro nebalené potraviny, což nařízení členským státům umožňuje.

Základní principy nové právní úpravy spočívají ve vymezení požadavků na mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje. Vyhláška tak zejména stanoví:

•           vymezení pojmů u potravinářských výrobků v oblasti mléka a mléčných výrobků, mražených krémů a neharmonizované části produkce olejů a tuků,

•           požadavky na označování obalů a uvádění informací pro spotřebitele,

•           členění výrobků na druhy, skupiny a podskupiny,

•           požadavky na jakost pro jednotlivé výrobky,

•           podmínky pro uvádění na trh – teplotní režimy,

•           čisté množství potraviny včetně přípustné záporné hmotnostní odchylky

 

Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška č. 398/2016 Sb., o požadavcích na koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky, ochucovadla, studené omáčky, dresinky a hořčici, která nabývá účinností dnem 1. 7. 2017.

Nová právní úprava nahradí stávající vyhlášku č. 331/1997 Sb., v návaznosti na rozsáhlé změny zákona č. 110/1997 Sb., provedené zákonem č. 139/2014 Sb. Touto novelizací zákona o potravinách došlo k jeho adaptaci na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, a to zejména odstraněním duplicitních ustanovení týkajících se označování potravin a změnou terminologie. Dále byly v návaznosti na toto nařízení stanoveny některé požadavky například pro nebalené potraviny, což nařízení členským státům umožňuje.

Požadavky na koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky, ochucovadla, studené omáčky, dresinky a hořčici jsou převzaty z vyhlášky č. 331/1997 Sb. a zároveň přizpůsobeny přímo použitelným předpisům EU a technologickému vývoji v potravinářství. Potřeba některých změn a zpřesnění vyplynula také z praxe.

Pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky, ochucovadla, studené omáčky, dresinky a hořčici se stanoví zejména:

•           požadavky na označování a uvádění informací pro spotřebitele,

•           členění výrobků na druhy, skupiny a podskupiny,

•           požadavky na jakost,

•           podmínky pro uvádění na trh a

•           čisté množství potraviny včetně přípustné záporné hmotnostní odchylky.

 

Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška č. 417/2016 Sb., o některých způsobech označování potravin, která nabývá účinností dnem 1. 1. 2017.

Nová právní úprava nahradí stávající vyhlášku č. 113/2005 Sb., o označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na rozsáhlé změny zákona č. 110/1997 Sb., provedené zákonem č. 139/2014 Sb.  Touto novelizací zákona o potravinách došlo k jeho adaptaci na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, a to zejména odstraněním duplicitních ustanovení týkajících se označování potravin a změnou terminologie. Dále byly v návaznosti na toto nařízení stanoveny některé požadavky například pro nebalené potraviny, což nařízení členským státům umožňuje.

Hlavní principy nové vyhlášky jsou:

• zachování zamezení neoprávněného označení potraviny nebo její složky zavádějícími termíny jako vhodná pro děti, „čerstvá“, „domácí“, „pravá“ či „přírodní“ a zamezení dalších neoprávněných označení jako například „dia“,

• stanovení podmínek, za kterých bude možné poskytnout informaci, že potravina byla vyrobena v České republice,

• stanovení podmínek, za kterých bude možné poskytnout informaci slovy „česká potravina“ nebo pomocí grafického znázornění uvedeného v příloze,

• zamezení používání napodobenin názvů potravin jako například „vodečka“ nebo „poličánek“,

• zachování způsobu označení šarže,

• stanovení způsobu poskytnutí informace o alergenech u potravin nebalených a stanovení velikosti písma označení potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje,

• stanovení způsobu poskytování informací o názvu a alergenech při uvádění na trh pokrmů.