Chci snížit DPH na potraviny...ale až skončí válka!
Blesk, 8. června 2022
Nejen pohonné hmoty či energie. Krize na Ukrajině zdražila také to, co jíme. A ministr zemědělství Zdeněk Nekula (52, KDU-ČSL) toho má dost. Jak řekl v rozhovoru pro Blesk, daň z přidané hodnoty na potraviny by měla jít dolů.
Pane ministře, řada Čechů začala na potravinách šetřit. Začal jste i vy osobně?
S rodinou obecně nakupujeme tak, abychom jedli vyváženě. Také se snažíme nakupovat jen to, co spotřebujeme, takže dost ušetříme na tom, že téměř nic nevyhazujeme.
Opozice, ale i veřejnost často vládu kritizují, že nepřistoupila ke snížení DPH na potraviny jako okolní země. Tohle stále není na pořadu dne?
Snížení DPH u potravin má jeden zádrhel: nemusí se promítnout do koncové ceny pro zákazníka. Já jsem to téma otevřel už před válkou. Ale v současné době si musíme říct, že pokud bychom snížili DPH u potravin, energií, pohonných hmot a všude možně, budeme mít tak brutální výpadek příjmů do rozpočtu, že nebude na školství, zdravotnictví nebo na důchody. Teď to musíme vydržet, a to téma chci znovu otevřít, jak skončí válka.
Máte v tom snížení DPH podporu v koalici?
V programovém prohlášení máme, že bychom se koukli na DPH u biopotravin. Byl bych odvážnější a DPH u všech potravin bych snížil na úroveň, jakou mají sousední státy.
To je o kolik?
Za sebe bych to viděl na deseti procentech. Ale pojďme se o tom bavit, až ruská agrese skončí.
Jak tedy se zdražováním bojujete nyní?
Chci hlavně pomoci zemědělcům, aby je náklady nedrtily. Před pár týdny jsme schválili pomoc 540 milionů korun, které jsme přilepili ke 270 milionům z EU, takže 810 miliony pomáháme nejpostiženějším sektorům, jako je chov prasat, drůbeže, producentům mléka, pěstitelům jablek a konzumních brambor. Dále je tady balík národních dotací v podobě pěti miliard korun. Zároveň jde ještě 35 miliard korun na společnou zemědělskou politiku.
Máte záruku, že se tyto dotace projeví v tom, aby konečný spotřebitel nekupoval tak draze?
To je právě druhý krok. Protože se nám tady dějí nekalé obchodní praktiky, prosazuji novelu zákona o významné tržní síle. Na přelomu března a dubna spustili akci kolem marží potravin, což mediálně zabublalo, a v Parlamentu jsme začali projednávat tu novelu. Současná podoba zákona totiž umožňovala postihnout jenom dvanáct největších subjektů a teď jich bude až 800.
Máte už nějaké výsledky kontrol marží?
Pravidelně si o nich nechávám posílat informace.
Co vás zarazilo?
Ze začátku jsem vnímal, že poté, co vypukla válka, někteří chtěli využít strachu a zkoušeli, co zákazníci skousnou. Upřímně řečeno obchodní přirážka na točeném salámu 246 procent byla brutálně za hranou. Ale poté, co jsme zapojili do hry antimonopolní úřad, mám hlášení od zemědělců, potravinářů i obchodníků, že situace se zklidnila a už to ustalo.
Ale potraviny od té doby nijak zvlášť nezlevnily.
Ceny jsou nyní vysoké kvůli válce. Může ale nastat paradox a už mám signály, že může být nadprodukce obilí. Jestliže dva nebo tři měsíce byl strach, že bude nedostatek této komodity, je možné, že to bude naopak. A může jít o stejný problém, jako máme letos v Evropě s jablky.
Těch bude letos hodně?
Je obrovská nadprodukce polských jablek, protože kvůli embargu nemůžou vyvážet do Ruska a Běloruska.
Proč se zdražování kvůli válce promítlo hlavně na cenách pečiva? Pekaři hrozí, že rohlík bude za víc než pětikorunu.
Beru v potaz, že stouply ceny energií. Část pekařů se ale na podzim předzásobila a na podzim už začala růst cena obilí. Další část kalkulovala s tím, že cena obilí po Novém roce klesne a že si nakoupí levnější komoditu. A skutečně začalo docházet k poklesu ceny, ale celé to pokazila válka na Ukrajině. Někteří se přepočítali a šli do rizika. Oni jsou teď trochu nervózní, ale obilí je dostatek. Česko má nadprodukci dlouhodobě kolem 150 až 160 procent. V pšenici jsme dokonce v nadprodukci na dvou stech procentech. Navíc naši zemědělci zaseli o deset procent víc ploch obilí než v posledních letech.