Odstavec předpisu 183/2017 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích
Čl.CC
Čl.CC
Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských
produktů a jejím zneužití, ve znění zákona č. 50/2016 Sb. a zákona č. 104/2017 Sb.,
se mění takto:
1. V § 5 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
2. V § 7 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova " , s výjimkou ustanovení
§ 21c odst. 3 a § 22b odst. 7 a 9. Ustanovení § 38 odst. 6 část věty první za středníkem
správního řádu se nepoužije.".
3. V nadpisu § 8 se slova "Správní delikty" nahrazují slovem "Přestupky".
4. V § 8 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se slova "správního deliktu"
nahrazují slovem "přestupku".
5. V § 8 odst. 3 se slova "správní delikt" nahrazují slovem "přestupek".
6. V § 8 se doplňuje odstavec 6, který zní:
"(6) Jestliže Úřad uzná odběratele vinným z přestupku podle § 8 odst. 1,
tak sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, o 20
%, pokud se odběratel ke spáchání přestupku přiznal a pokud má Úřad za to, že s ohledem
na povahu a závažnost přestupku je takový postih dostatečný.".
7. § 9 včetně nadpisu zní:
"§ 9
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Podle tohoto zákona se posuzuje odpovědnost za přestupek, který byl
spáchán na území České republiky odběratelem, který má sídlo v České republice nebo
má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň
vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek.
(2) Podle tohoto zákona se posuzuje také odpovědnost za přestupek spáchaný
v cizině právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, která nemá sídlo v České
republice, byl-li spáchán ve prospěch odběratele s významnou tržní sílou, který má
sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační
složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek.
(3) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(4) Poskytne-li osoba uvedená v § 2 písm. a) Úřadu důvěrné informace
a podklady k přestupku (dále jen "důvěrné informace"), má právo na utajení své identity
v souvislosti s těmito podklady, a to před zahájením řízení, po jeho zahájení i skončení,
jestliže by bez utajení její identity mohly být ohroženy nebo poškozeny její oprávněné
zájmy a o utajení identity sama požádá současně s poskytnutím důvěrných informací;
žádost o utajení identity je vyloučena z nahlížení do spisu. Identita takové osoby
bude utajena i ve výzvách a sděleních, které Úřad bude této osobě zasílat v souvislosti
s těmito důvěrnými informacemi; tyto výzvy Úřadu jsou vyloučeny z nahlížení do spisu
do dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informací a podkladů. Podklady a informace,
které poskytla osoba, jejíž identita byla utajena, jsou do vydání sdělení výhrad
vyloučeny z nahlížení do spisu. Úřad umožní po vydání sdělení výhrad osobám oprávněným
k nahlížení do spisu seznámit se s těmito podklady a informacemi pouze v podobě,
která nezmaří účel utajení identity osoby, která podklady poskytla, a ochrany obchodního
tajemství.
(5) Úřad, aniž řízení zahájí, může po předběžném prošetření věc usnesením
odložit, jestliže na jeho vedení není veřejný zájem s ohledem na míru závažnosti
posuzovaného jednání; přitom přihlíží zejména k povaze jednání, způsobu jeho provedení
a počtu dotčených subjektů.
(6) Úřad obviněnému před vydáním rozhodnutí věci doručí sdělení výhrad.
Ve sdělení výhrad Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, ve které se může obviněný seznámit
s podklady pro sdělení výhrad a navrhnout doplnění dokazování; tato lhůta nesmí být
kratší než 14 dní a počíná běžet ode dne doručení sdělení výhrad. Lhůta podle věty
druhé může být prodloužena jen v případech hodných zvláštního zřetele. K později
uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti nebo
důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.
(7) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku
vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském
studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona
upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných
úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad
podle tohoto zákona, nepoužijí.
(8) Na postup Úřadu podle tohoto zákona se ustanovení § 16, 17, § 24
až 27, § 29 písm. c), § 32, § 35 písm. a) a d), § 39 písm. a) a b), § 42, 43, 45,
48, 49, § 51 písm. b), § 53, 54, § 68 písm. b) a c), § 70, 71, § 76 odst. 1 písm.
h) a k), § 76 odst. 5, § 79, § 80 odst. 2 a 3, § 82 odst. 1 věta první, § 87, § 88
odst. 1 a 2, § 89, § 93 odst. 1 písm. d), f), g) a h), § 93 odst. 3, § 94, § 95 odst.
2, § 96 odst. 1 písm. b), § 96 odst. 2 a 3, § 98 odst. 2 a § 99 odst. 2 zákona o
odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.".
8. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:
"§ 9a
Promlčecí doba, stavení a přerušení promlčecí doby
(1) Promlčecí doba přestupku podle § 8 odst. 1 činí 10 let.
(2) Promlčecí doba přestupku podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) činí 3 roky.
Ustanovení odstavce 4 písm. d) se nepoužije.
(3) Do promlčecí doby se nezapočítává dále doba řízení vedeného v souvislosti
s řízením ve věci přestupku před soudem ve správním soudnictví.
(4) Promlčecí doba se přerušuje
a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,
b) vydáním sdělení výhrad,
c) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným,
d) okamžikem předání věci Komisí nebo orgánem pro hospodářskou soutěž
či jiného dozorového orgánu členského státu.
(5) Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.
(6) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne
nejpozději uplynutím 14 let od jeho spáchání a odpovědnost za přestupky podle odstavce
2 zanikne nejpozději uplynutím 5 let od jejich spáchání. Tato doba se prodlužuje
o dobu podle odstavce 3.".