Odstavec předpisu 98/2011 Sb.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod
Příl.9
Příloha 9
Monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod
Sítě zjišťování stavu vod zahrnuté do programů monitoringu jsou navrženy
tak, aby byl k dispozici souvislý a vyčerpávající přehled o ekologickém a chemickém
stavu v rámci každého dílčího povodí a tak, aby umožnily klasifikaci útvarů povrchových
vod do pěti tříd odpovídajících definicím uvedeným v příloze č. 4, 5, 6 a 7 této
vyhlášky.
Na základě provedených analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik
dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod19) je realizován pro každé
období platnosti plánů povodí Program monitoringu povrchových vod obsahující části
týkající se monitoringu situačního, provozního, Programu kvantitativních charakteristik
povrchových vod a případně i Programů průzkumného monitoringu.
Monitorují se ukazatele, které jsou indikativní pro stav každého příslušného
kvalitativního ukazatele. Při výběru ukazatelů pro ukazatele biologické kvality je
identifikována přiměřená taxonomická úroveň potřebná pro dosažení přiměřené spolehlivosti
a přesnosti klasifikace kvalitativních ukazatelů. Jednotlivé útvary povrchových vod
lze pro potřeby sledování, zjišťování a hodnocení stavu vod slučovat do seskupení,
která mají společná monitorovací místa. Slučovat lze pouze útvary povrchových vod
s podobnými hydromorfologickými a biologickými podmínkami a zároveň s podobnou mírou
a typem antropogenních vlivů. Sloučení útvarů povrchových vod nesmí mít vliv na spolehlivost
hodnocení stavu útvarů povrchových vod a na spolehlivost hodnocení dopadů jednotlivých
antropogenních vlivů na stav vod a stav útvarů povrchových vod.
Podrobnosti hodnocení stavu povrchových vod stanoví Ministerstvo životního
prostředí prostřednictvím certifikovaných metodik.
(1) Situační monitoring
a) Situační monitoring v příslušných lokalitách a profilech sledování stavu povrchových
vod je prováděn za účelem:
1. doplnění a ověření výsledků analýz charakteristik povodí
a zhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vod,
2. hodnocení dlouhodobých změn
přírodních podmínek,
3. hodnocení dlouhodobých změn způsobených obecně lidskou činností,
4. účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů monitoringu,
5. vedení
vodní bilance,
6. zjišťování jakosti povrchových vod.
b) Výsledky monitorování jsou hodnoceny za účelem určení dalších požadavků na programy
monitoringu povrchových vod dílčích povodí ve stávajících a následných plánech povodí8).
c) Situační monitoring je prováděn na dostatečném počtu útvarů povrchových vod tak,
aby umožnil hodnocení celkového stavu povrchových vod v každém povodí nebo dílčím
povodí.
d) S ohledem na tyto útvary povrchových vod je monitoring prováděn vždy tam, kde:
1. je velikost průtoků významná pro dílčí povodí jako celek, včetně míst na velkých
tocích, kde je plocha povodí větší než 2 500 km
2
, 2. je objem vody v rámci dílčího
povodí významný, včetně velkých jezer a nádrží,
3. významné útvary povrchových vod
přesahují hranice členských států,
4. je nutné splnit požadavky o výměně informací
stanovené rozhodnutím Rady, kterým se zakládá společný postup výměny informací o
jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství20),
5. je nutné odhadnout zatížení
znečišťujícími látkami přenášenými přes hranice členských států a do mořského prostředí.
e) Situační monitoring je prováděn na každém monitorovacím místě po období minimálně
jednoho roku v průběhu období, které pokrývá plán povodí u:
1. ukazatelů indikativních
pro všechny biologické ukazatele,
2. ukazatelů indikativních pro všechny hydromorfologické
ukazatele,
3. ukazatelů indikativních pro všechny všeobecné fyzikálně- chemické ukazatele
kvality,
4. prioritních látek2) vypouštěných v daném dílčím povodí,
5. ostatních
znečišťujících látek v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky, vypouštěných ve významných
množstvích v daném dílčím povodí.
f) Za předpokladu, že předcházející situační monitoring neprokázal, že předmětný
útvar povrchových vod dosáhl dobrého stavu a provedené analýzy všeobecných a vodohospodářských
charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod nepřinesly
důkazy o tom, že se tyto vlivy změnily, je situační monitoring prováděn minimálně
jednou za období platnosti tří navazujících plánů povodí.
(2) Provozní monitoring
a) Provozní monitoring je prováděn za účelem:
1. zjištění stavu těch útvarů povrchových
vod, které byly identifikovány z hlediska dosažitelnosti environmentálních cílů jako
rizikové,
2. vyhodnocení všech změn stavu těchto vodních útvarů vyplývajících z programů
opatření.
b) V období platnosti plánu povodí lze program upravit podle získaných informací
tak, aby se umožnilo snížení četnosti monitoringu tam, kde bylo zhodnocení dopadů
na stav povrchových vod posouzeno jako nevýznamné.
c) Provozní monitoring je prováděn pro všechny útvary povrchových vod, které byly
na základě buď provedené analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích
povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod nebo situačního monitoringu identifikovány
jako rizikové z hlediska možnosti dosažení jejich environmentálních cílů stanovených
v souladu s požadavky § 23a vodního zákona, a pro ty útvary povrchových vod, do kterých
se vypouštějí látky uvedené v příloze č. 8 této vyhlášky. Pro prioritní látky jsou
profily sledování stavu povrchových vod zvoleny s ohledem na příslušné normy environmentální
kvality.
d) Monitorovány budou vždy:
1. útvary povrchových vod ohrožené vlivy významných bodových
zdrojů znečištění, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci každého vodního útvaru
tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady vlivů bodového zdroje. Pokud je útvar povrchových
vod vystaven vlivům více bodových zdrojů znečištění, mohou být monitorovací místa
vybrána tak, aby byla vyhodnocena velikost a dopady těchto vlivů jako celku,
2. útvary
povrchových vod ohrožené vlivy významných difusních zdrojů znečištění, dostatečný
počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila
velikost a dopady ovlivnění těmito difusními zdroji. Výběr vodních útvarů se uskuteční
tak, aby representovaly relativní rizika vyplývající z výskytu ovlivnění difusními
zdroji a relativní rizika nedosažení dobrého stavu povrchových vod,
3. útvary povrchových
vod ohrožené významnými hydromorfologickými vlivy, dostatečný počet monitorovacích
míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady těchto
hydromorfologických vlivů. Výběr vodních útvarů musí být indikativní pro celkový
dopad hydromorfologických vlivů, jimž jsou všechny útvary povrchových vod vystaveny.
e) Pro vyhodnocení velikosti vlivů, kterým jsou vystaveny útvary povrchových vod,
jsou sledovány:
1. ukazatele indikativní pro biologický ukazatel nebo ukazatele,
které jsou nejcitlivější vůči vlivům, jimž jsou útvary povrchových vod vystaveny,
2. všechny vypouštěné prioritní látky2) a jiné znečišťující látky vypouštěné ve významných
množstvích,
3. ukazatele indikativní pro ten hydromorfologický ukazatel, který je
nejcitlivější vůči zjištěnému vlivu.
f) Provozní monitoring dále zabezpečuje:
1. zjišťování jakosti povrchových vod, včetně
jejich ovlivňování lidskou činností,
2. programy opatření podle § 26 vodního zákona,
3. zjišťování stavu vod v těch útvarech povrchových vod, kde byl jejich stav hodnocen
jako horší, než dobrý, nebo které byly identifikovány na základě provedené aktualizace
analýzy charakteristik povodí a vyhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vod
z hlediska dosažení environmentálních cílů ochrany vod jako rizikové nebo do kterých
jsou vypouštěny prioritní látky,
4. zjišťování změn stavu vod a stavu útvarů povrchových
vod, jejichž sledování vyplývá z programů opatření,
5. zjišťování jakéhokoli dlouhodobého
vzestupného trendu koncentrace znečišťujících látek vyvolaného lidskou činností,
6. zjišťování stavu povrchových vod pro účely výkonu správy vodních toků a vodních
děl,
7. získávání dat pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční
spolupráce,
8. vedení vodní bilance,
9. plánování v oblasti vod.
(3) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod
Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod je prováděn za
účelem:
1. hodnocení stavu povrchových vod podle § 21 vodního zákona,
2. hodnocení
odtokového režimu vodních toků,
3. vedení vodní bilance,
4. plánování v oblasti vod.
(4) Průzkumný monitoring
a) Průzkumný monitoring je prováděn tam, kde
1. se vyskytly mimořádné jevy a nejsou
známy jejich příčiny,
2. výsledky situačního monitoringu indikují pravděpodobnost
nedosažení dobrého ekologického stavu vod a daný útvar povrchových vod dosud nebyl
zahrnut do programu provozního monitoringu,
3. je nutné zjistit velikost a dopady
havarijního znečištění nebo
4. za účelem poskytnutí informací pro zřízení programu
opatření k dosažení cílů ochrany vod8).
b) Průzkumný monitoring musí poskytnout informace pro zřízení programu opatření k
dosažení environmentálních cílů a specifických opatření nezbytných k nápravě dopadů
havarijního znečištění.
(5) Obecné náležitosti monitoringu povrchových vod
a) Četnost monitorování
1. Pro období situačního monitoringu jsou minimálně použity
hodnoty četností monitorování ukazatelů indikativních pro fyzikálně-chemické kvalitativní
ukazatele uvedené v tabulce č. 1 této přílohy. Pro biologické nebo hydromorfologické
ukazatele bude monitorování provedeno alespoň jednou v průběhu období situačního
monitoringu.
2. Pro provozní monitoring musí být potřebná četnost monitorování pro
každý ukazatel určena tak, aby zabezpečila dostatečné údaje pro spolehlivé vyhodnocení
stavu příslušného kvalitativního ukazatele. Monitoring se uskutečňuje minimálně v
intervalech, jež jsou uvedeny v tabulce č. 1 této přílohy.
3. Četnosti jsou voleny
tak, aby se dosáhla přijatelná úroveň spolehlivosti a přesnosti.
4. Četnost monitorování
je volena se zřetelem na proměnlivost ukazatelů vyplývající jak z přírodních, tak
z antropogenních podmínek. Období, ve kterých je monitoring prováděn, musí být vybráno
tak, aby se minimalizoval vliv sezónní proměnlivosti, a tím se zajistilo, že výsledky
odrážejí změny v útvaru povrchových vod v důsledku změn antropogenních vlivů. Je-li
to nezbytné, pak je prováděn dodatečný monitoring v průběhu různých ročních období
téhož roku.
5. Látky s čísly 5, 21, 28, 30, 35, 37, 43 a 44 uvedené v příloze č. 6
právního předpisu upravujícího seznam prioritních látek a prioritních nebezpečných
látek v oblasti vodní politiky2) mohou být monitorovány s nižší četností, než stanoví
požadavky pro monitorování prioritních látek podle tabulky č. 1, a to za předpokladu,
že je takové monitorování reprezentativní a je k dispozici statisticky spolehlivý
informační základ, pokud jde o přítomnost uvedených látek ve vodním prostředí. Monitorování
bude probíhat každé tři roky, nelze-li na základě technických znalostí a odborného
úsudku odůvodnit jiný interval.
6. Každá látka ze seznamu sledovaných látek vypracovaného
Evropskou komisí podle příslušných ustanovení předpisu Evropské unie21) musí být
monitorována na vybraných nejméně pěti reprezentativních monitorovacích stanicích
po dobu alespoň 12 měsíců. V případě prvního seznamu sledovaných látek začne období
monitorování do 1. ledna 2016 nebo do šesti měsíců po vypracování tohoto seznamu,
podle toho, co nastane později. Monitorování každé látky na následujících seznamech
vypracovaných Evropskou komisí musí být zahájeno do 6 měsíců od jejího zařazení na
seznam. Při volbě reprezentativních monitorovacích stanic, četnosti monitorování
a časového plánu pro každou látku musí být zohledněny způsoby použití a možný výskyt
této látky. Četnost monitorování nesmí být menší než jednou za rok. Pokud jsou zajištěny
u konkrétní látky dostatečné, srovnatelné, reprezentativní a aktuální údaje z monitorování
na základě stávajících monitorovacích programů nebo studií, nemusí se u této látky
provádět další monitorování v rámci mechanismu seznamu sledovaných látek, a to rovněž
za podmínky, že monitorování příslušné látky probíhalo pomocí metodiky, která splňuje
požadavky technických pokynů vypracovaných podle příslušných ustanovení předpisu
Evropské unie22).
7. Česká republika prostřednictvím Ministerstva životního prostředí
podá Evropské komisi zprávu o výsledcích monitorování prováděného podle předchozího
bodu. V případě prvního seznamu sledovaných látek podá tuto zprávu do 14. prosince
2016 nebo do 21 měsíců po vypracování tohoto seznamu, podle toho, co nastane později,
a pak každých 12 měsíců, dokud je látka na seznamu vedena. V případě každé látky,
která je zařazená na následujících seznamech, Česká republika prostřednictvím Ministerstva
životního prostředí podá Evropské komisi zprávu o výsledcích monitorování do 21 měsíců
ode dne zařazení látky na seznam sledovaných látek, a pak každých 12 měsíců, dokud
je látka na seznamu vedena. Zpráva zahrnuje informace o reprezentativnosti monitorovací
stanice a strategii monitorování.
8. Ministerstvo životního prostředí do 22. prosince
2018 vypracuje a předloží Evropské komisi doplňující monitorovací program pro látky
uvedené pod čísly 34 až 45 v nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného
znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních
vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech2).
Tabulka č. 1: Četnost monitorování jednotlivých ukazatelů ------------------------------------------------------------------- Ukazatele kvality Řeky Jezera ------------------------------------------------------------------- Ekologický stav ------------------------------------------------------------------- Biologické ------------------------------------------------------------------- Fytoplankton 6 měsíců 6 měsíců Jiná vodní flóra (makrofyta a fytobentos) 3 roky 3 roky
Makrozoobentos 3 roky 3 roky
Ryby 3 roky 3 roky ------------------------------------------------------------------- Hydromorfologické ------------------------------------------------------------------- Hydrologický režim nepřetržitě 1 měsíc Kontinuita toku 6 let Morfologické podmínky 6 let 6 let ------------------------------------------------------------------- Chemické a fyzikálně-chemické ------------------------------------------------------------------- Průhlednost a teplotní poměry 3 měsíce 3 měsíce Kyslíkové poměry 3 měsíce 3 měsíce Salinita 3 měsíce 3 měsíce Acidobazický stav 3 měsíce 3 měsíce Živiny 3 měsíce 3 měsíce Ostatní znečišťující látky 3 měsíce 3 měsíce ------------------------------------------------------------------- Chemický stav ------------------------------------------------------------------- Prioritní látky a další znečišťující 1 měsíc 1 měsíc látky pro hodnocení chemického stavu -------------------------------------------------------------------
b) Dodatečné požadavky s ohledem na chráněné oblasti
1. Útvary povrchových
vod určené s ohledem na splnění požadavků pro místa odběru pitné vody, které poskytují
v průměru více než 100 m
3
za den, jsou určeny jako monitorovací místa a jsou také
předmětem monitoringu. Na těchto útvarech jsou monitorovány všechny vypouštěné prioritní
látky a všechny ostatní látky vypouštěné ve významných množstvích, které by mohly
ovlivnit stav útvaru povrchových vod. Monitoring musí být prováděn v souladu s četnostmi
uvedenými v tabulce č. 2. Tabulka č. 2: Četnost monitoringu podle počtu zásobovaných obyvatel -------------------------------------------- Počet zásobovaných obyvatel Četnost -------------------------------------------- <= 10 000 4 x za rok -------------------------------------------- > 10 000 < 30 000 8 x za rok -------------------------------------------- >= 30 000 12 x za rok --------------------------------------------
2. Útvary povrchových vod vytvářející chráněné oblasti stanovišť a druhů jsou začleněny
do provozního monitoringu tam, kde jsou na základě hodnocení dopadů a situačního
monitoringu identifikovány jako rizikové. Monitoring je prováděn k vyhodnocení velikosti
a dopadu všech příslušných významných vlivů na tyto útvary a tam, kde je to nutné
k vyhodnocení změn stavu těchto útvarů vyplývajících z programů opatření. Monitoring
pokračuje, dokud tyto oblasti nevyhoví všem požadavkům a nejsou splněny cíle podle
§ 23a vodního zákona.
c) Normy pro monitorování kvalitativních ukazatelů
Metody použité pro monitorování
ukazatelů odpovídají příslušným českým nebo mezinárodním technickým normám, které
zabezpečí získání dat odborné kvality a srovnatelnosti.
d) Předávání dat
1. Výsledky jednotlivých programů monitoringu povrchových vod se
ukládají do informačního systému spravovaného podle § 21 odst. 2 písmene c) bod 3
vodního zákona, po kontrole a primárním zpracování dat, nejpozději do 3 měsíců od
ukončení vzorkování v daném kalendářním roce.
2. Zkontrolované výsledky jednotlivých
programů monitoringu se uloží do informačního systému podle odstavce 2, nejpozději
do 3 měsíců po ukončení všech prací na příslušném programu monitoringu v daném kalendářním
roce.
e) Monitorování jiných matric než voda
1. V případě, že z naměřených nebo odhadnutých
koncentrací nebo emisí v životním prostředí při uplatnění norem environmentální kvality3)
pro biotu je zjištěno potenciální riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím
na základě akutní expozice, bude provedeno rovněž monitorování v povrchové vodě.
2.
Látky, pro které se používá norem environmentální kvality3) pro biotu, se sledují
v příslušné matrici nejméně jednou ročně, nelze-li na základě technických znalostí
a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.
3. Četnost monitorování v sedimentu a
v biotě musí být v souladu s Rámcovým programem monitoringu určena tak, aby byl zajištěn
dostatek údajů pro spolehlivou analýzu dlouhodobých trendů. Monitorování bude probíhat
každé tři roky, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit
jiný interval.
4. Monitoring prováděný lovem ryb nebo vodních organizmů musí být prováděn
v souladu se zákonem o rybářství23).
2) Příloha č. 6 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného
znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních
vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení
vlády č. 23/2011 Sb.
3) Příloha č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného
znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních
vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení
vlády č. 23/2011 Sb.
8) Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových
rizik.
18) ČSN EN ISO/IEC 17025.
19) § 25 odst. 1 písm. a) bod 3 vodního zákona.
20) Rozhodnutí Rady 77/795/EHS ze dne 12. prosince 1977, kterým se zakládá společný
postup výměny informací o jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství, ve znění
Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Řecké republiky, rozhodnutí
Rady 81/856/EHS ze dne 19. 10. 1981, rozhodnutí Komise 84/422/EHS ze dne 24. 7. 1984,
Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Španělského království
a Portugalské republiky, rozhodnutí Rady 86/574/EHS ze dne 24. 11. 1986, rozhodnutí
Komise 90/2/EHS ze dne 14. 12. 1989, Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv
- přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království, Smlouvy
mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou
republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou,
Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou
republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké
Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou
republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou
republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou
republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky,
Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské
republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, kap. 16 - Životní
prostředí.
21) Čl. 8b odst. 1 směrnice 2008/105/ES, o normách environmentální kvality v
oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS,
84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady
2000/60/ES, ve znění směrnice 2013/39/EU.
22) Čl. 8b odst. 5 směrnice 2008/105/ES, o normách environmentální kvality v
oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS,
84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady
2000/60/ES, ve znění směrnice 2013/39/EU.
23) § 2 písm. j) zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva,
rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon
o rybářství).