Odstavec předpisu 5/2011 Sb.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod
Příl.1

Příloha 1

Normy jakosti a způsob stanovení prahových hodnot

Část A: Normy jakosti podzemních vod

Tabulka 1: Normy jakosti podzemních vod

                                
+---------------------------------------+---------------------------------------+
|         Znečišťující látka            |            Norma jakosti              |    
+---------------------------------------+---------------------------------------+
|             Dusičnany                 |                50mg/l                 |
+---------------------------------------+---------------------------------------+
|  Účinné látky v pesticidech           |               0,1 µg/l                |
|   včetně jejich významných            |     0,5 µg/l (pesticidy celkem) **    |
| metabolitů, produktů rozkladu a       |                                       |           
|      reakčních produktů*              |                                       |
+---------------------------------------+---------------------------------------+

Vysvětlivky:

* Pesticidy se rozumí přípravky podle § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých zákonů, a biocidní přípravky podle § 2 zákona č. 120/2002 o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů.

** „Pesticidy celkem“znamená úhrn všech jednotlivých pesticidů, které byly zjištěny a jejichž množství bylo zjištěno podle § 7 až 15 této vyhlášky.

Část B: Způsob stanovení prahových hodnot podzemních vod

(1) Prahové hodnoty se stanoví pro všechny znečišťující látky a ukazatele znečištění, na jejichž základě jsou útvary podzemních vod označovány za rizikové.

(2) Prahové hodnoty znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění se stanoví tak, aby při jejich překročení na monitorovacím místě nebyla splněna jedna nebo více podmínek dobrého chemického stavu podle přílohy č. 3 této vyhlášky.

(3) Pokud dojde ke zvýšení úrovní pozadí u látek nebo iontů nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, zohlední se zvýšené úrovně pozadí u dotčeného útvaru podzemních vod při stanovení prahových hodnot. Při určování úrovní pozadí se postupuje tak, že:

a) určení úrovní pozadí se zakládá na charakterizaci útvarů podzemních vod a na výsledcích monitorování podzemních vod podle této vyhlášky a jiných právních předpisů upravujících zjišťování a hodnocení stavu vod¹¹⁾. Způsob monitorování a interpretace údajů zohlední skutečnost, že podmínky proudění podzemních vod a chemické složení podzemních vod se laterálně a horizontálně mění,

b) nejsou-li při určení úrovně pozadí dostupné dostatečné údaje z předchozího monitorování podzemních vod, získají se nejpozději do konce následujícího šestiletého cyklu další potřebné údaje. Do doby získání těchto údajů se úrovně pozadí určí na základě omezených monitorovacích údajů prostřednictvím zjednodušeného přístupu. Tam, kde je to vhodné, se využije podsoubor vzorků, u kterých ukazatele nevykazují žádný vliv lidské činnosti. Pokud jsou k dispozici informace o geochemických přenosech a procesech, zohlední se,

c) nejsou-li při určení úrovně pozadí dostupné dostatečné údaje z předchozího monitorování podzemních vod a dostatečné informace o geochemických přenosech a procesech, získají se nejpozději do konce následujícího šestiletého cyklu další údaje a informace, a tam, kde je to vhodné, odhadnou se úrovně pozadí na základě statistických referenčních výsledků pro stejný typ zvodnělých vrstev v oblastech, pro které jsou k dispozici dostatečné monitorovací údaje.

(4) Při stanovení prahových hodnot se zohlední:

a) rozsah vzájemného působení mezi podzemními vodami a souvisejícími útvary povrchových vod, vodními ekosystémy a souvisejícími suchozemskými ekosystémy,

b) narušení skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo funkce podzemních vod,

c) veškeré znečišťující látky, na jejichž základě se útvary podzemních vod označují za rizikové, s přihlédnutím k minimálnímu seznamu stanovenému v tabulce č. 2 této přílohy,

d) hydrogeologické charakteristiky, včetně informací o přirozených koncentracích a o vodní bilanci,

e) původ znečišťujících látek, jejich možný přirozený výskyt, jejich toxicita a tendence se pohybovat v půdním a horninovém prostředí, jejich perzistence a jejich bioakumulační potenciál,

f) kvalita údajů a rozsah dostupných dat na jejichž základě se prahové hodnoty stanovují, přístup různých analytických metod při stanovení přirozených koncentrací látek, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak i v důsledku lidské činnosti.

(5) Pokud dojde ke zvýšení přirozených koncentrací u látek nebo iontů nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, je třeba zohlednit tyto přirozené koncentrace u daného útvaru podzemních vod při stanovení prahových hodnot.

(6) Prahové hodnoty se stanoví na úrovni útvaru podzemních vod; prahové hodnoty mohou být stejné pro více útvarů podzemních vod; při stanovení prahových hodnot pro útvary podzemních vod, které mají mezinárodní charakter anebo pro útvary podzemních vod, které se nacházejí v mezinárodním povodí se prahové hodnoty stanoví ve spolupráci s mezinárodními komisemi⁴⁾.

(7) Seznam prahových hodnot se změní, pokud nové informace o znečišťujících látkách, skupinách látek nebo ukazatelích znečištění naznačují, že by měla být stanovena prahová hodnota pro další látku nebo změněna stávající prahová hodnota či opětovně zavedena prahová hodnota, která byla předtím ze seznamu vyškrtnuta.

(8) Prahové hodnoty lze ze seznamu vyškrtnout, není-li již dotyčný útvar podzemních vod kvůli příslušným znečišťujícím látkám, skupinám znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění rizikový.

Tabulka 2: Minimální seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů

 
+---------------------------+---------------------------+---------------------------+
| Látky, ionty, které se    | Uměle vyráběné            | Parametry ukazující       |
| mohou vyskytovat          | syntetické látky          | na zasolování nebo        |    
| přirozeně nebo v důsledku |                           | jiné vniky                |
| lidské činnosti           |                           |                           |
+---------------------------+---------------------------+---------------------------+
| Arsen                     |   Trichlorethylen         |   Vodivost                |
| Kadmium                   |   Tetrachlorethylen       |                           |
| Olovo                     |                           |                           |
| Rtuť                      |                           |                           |
| Amonné ionty              |                           |                           |
|         Chloridy                  |                           |                           |
| Sírany                    |                           |                           |
| Fosforečnany              |                           |                           |
| Dusitany                  |                           |                           |
+---------------------------+---------------------------+---------------------------+

4) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11) Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci.

Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod.

Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů.