Odstavec předpisu 389/2004 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 389/2004 Sb., o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb.
Příl.18
Příl.18
ČÁST A
Opatření při potvrzení slintavky a kulhavky u volně žijících zvířat
1. Jakmile je potvrzen primární případ slintavky a kulhavky u volně žijících
zvířat vnímavých druhů, orgán veterinární správy, aby omezil šíření nákazy, neprodleně:
a) oznámí primární případ v souladu s přílohou č. 2 k této vyhlášce;
b) ustanoví
skupinu odborníků tvořenou veterinárními lékaři, lovci zvěře, biology specializovanými
na volně žijící zvířata a epizootology. Skupina odborníků spolupracuje s příslušným
orgánem na:
i) studiu epizootologické situace a definování zamořeného pásma v souladu
s ustanoveními podle bodu 4 písm. b) části B;
ii) stanovení dalších vhodných opatření
pro zamořené pásmo k již používaným opatřením podle písmen c) a d); tato opatření
mohou zahrnovat zastavení lovu a zákaz krmení volně žijících zvířat;
iii) sestavení
eradikačního plánu, který je předložen Komisi v souladu s částí B;
iv) provádění
kontrol účinnosti přijatých opatření pro eradikaci slintavky a kulhavky v zamořeném
pásmu;
c) nařídí úřední dozor nad hospodářstvími se zvířaty vnímavých druhů v definovaném
zamořeném pásmu, a zejména nařídí, aby:
i) bylo provedeno úřední sčítání všech druhů
a kategorií zvířat vnímavých druhů ve všech hospodářstvích; chovatel sčítání aktualizuje.
Údaje ze sčítání se předkládají na požádání a při každé kontrole mohou být prověřovány.
V hospodářstvích pod širým nebem však může být první sčítání provedeno odhadem;
ii)
všechna zvířata vnímavých druhů v hospodářstvích nacházejících se v zamořeném pásmu
byla držena v jejich stáních nebo na jiném místě, kde mohou být izolována od volně
žijících zvířat. Volně žijící zvířata nesmí mít přístup k žádnému materiálu, který
může následně přijít do styku se zvířaty vnímavých druhů v hospodářstvích;
iii) žádné
zvíře vnímavého druhu nevstoupilo do hospodářství nebo neopustilo hospodářství, s
výjimkou povolení od příslušného orgánu s ohledem na epizootologickou situaci;
iv)
ve vchodech a východech budov, kde jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a hospodářství
jako takového byly používány účinné způsoby dezinfekce;
v) všechny osoby, které jsou
v kontaktu s volně žijícími zvířaty, uplatňovaly přiměřená hygienická opatření pro
snížení rizika šíření viru slintavky a kulhavky, která mohou zahrnovat dočasný zákaz
vstupu do hospodářství se zvířaty vnímavých druhů pro osoby, které byly v kontaktu
s volně žijícími zvířaty;
vi) všechna mrtvá nebo nakažená zvířata vnímavých druhů
s příznaky slintavky a kulhavky, nacházející se v hospodářství, byla vyšetřena na
slintavku a kulhavku;
vii) žádná část volně žijícího zvířete, které bylo uloveno nebo
nalezeno mrtvé, a jakýkoli materiál nebo vybavení, které by mohlo být kontaminováno
virem slintavky a kulhavky, nebyly přeneseny do hospodářství, kde jsou držena zvířata
vnímavých druhů;
viii) zvířata vnímavých druhů, jejich sperma, embrya nebo vaječné buňky nebyla ze
zamořeného pásma přemístěna pro účely obchodu uvnitř Evropské unie;
d) nařídí, aby
všechna volně žijící zvířata, která byla ulovena nebo nalezena mrtvá v definovaném
zamořeném pásmu, byla prohlédnuta úředním veterinárním lékařem a vyšetřena na slintavku
a kulhavku, aby byla úředně vyloučena nebo potvrzena slintavka a kulhavka v souladu
s definicí ohniska v příloze č. 1 k této vyhlášce. Kadávery všech volně žijících
zvířat s pozitivním nálezem slintavky a kulhavky jsou zpracovány pod úředním dozorem.
Pokud má toto vyšetření na slintavku a kulhavku negativní výsledek, použijí se opatření
podle § 30 odst. 4 věty druhé vyhlášky č. 201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích
na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně
žijící zvěře. Části neurčené k lidské spotřebě jsou zpracovány pod úředním dozorem;
e) zajistí, aby izolát viru slintavky a kulhavky byl laboratorně vyšetřen pro identifikaci
genetického typu viru a jeho antigenní charakteristiku ve vztahu k existujícím očkovacím
kmenům.
2. Vyskytla-li se slintavka a kulhavka u volně žijících zvířat v pásmu členského
státu, které sousedí s územím jiného členského státu, spolupracují příslušné členské
státy při stanovení tlumicích opatření.
3. Odchylně od ustanovení v bodě 1 mohou být zvláštní opatření přijata rozhodnutím
orgánů Evropské unie, vyskytne-li se případ slintavky a kulhavky u volně žijících
zvířat v pásmu členského státu, kde extenzivní chov domácích zvířat vnímavých druhů
znemožňuje použití některých ustanovení podle bodu 1.
Část B
Plány pro eradikaci slintavky a kulhavky u volně žijících zvířat
1. Aniž jsou dotčena opatření podle části A, členské státy předloží Komisi
během 90 dnů od potvrzení primárního případu slintavky a kulhavky u volně žijících
zvířat písemný plán opatření pro eradikaci nákazy v pásmu definovaném jako zamořené
a opatření pro hospodářství v tomto pásmu.
2. Komise prověří, zda plán umožňuje dosažení předpokládaného cíle. Plán, případně
pozměněný, je schválen rozhodnutím orgánů Evropské unie. Plán může být následně pozměněn
nebo doplněn s ohledem na vývoj situace.
Týkají-li se tyto změny nového definování zamořeného pásma, Státní veterinární správa
zajistí, aby Komise a ostatní členské státy byly o těchto změnách neprodleně informovány.
Týkají-li se změny jiných ustanovení plánu, Státní veterinární správa předloží
pozměněný plán Komisi, která jej prověří a případně schválí.
3. Jakmile byla opatření plánu podle bodu 1 schválena, nahrazují dnem, který
byl stanoven při schválení plánu, počáteční opatření podle části A.
4. Plán podle bodu 1 obsahuje údaje o:
a) výsledcích epizootologických šetření
a kontrol provedených v souladu s částí A a zeměpisném rozložení nákazy;
b) definovaném
zamořeném pásmu na území příslušného členského státu. Při definování zamořeného pásma
orgán veterinární správy zohledňuje:
i) výsledky provedených epizootologických šetření
a zeměpisné rozložení nákazy;
ii) stavy volně žijících zvířat v pásmu;
iii) větší
přírodní nebo umělé překážky pohybu volně žijících zvířat;
c) organizaci úzké spolupráce
mezi biology specializovanými na volně žijící zvířata, lovci zvěře, loveckými organizacemi,
orgány ochrany volně žijících zvířat a orgány veterinární péče (zdraví lidí a zvířat);
d) informační kampani pro zvýšení připravenosti lovců zvěře pro přijetí opatření
v rámci eradikačního plánu;
e) zvláštní činnosti pro zjištění počtu a míst pobytu
skupin volně žijících zvířat s omezenými kontakty s jinými skupinami volně žijících
zvířat uvnitř a okolo zamořeného pásma;
f) přibližném počtu skupin volně žijících
zvířat podle písmene e) a jejich velikosti uvnitř a okolo zamořeného pásma;
g) zvláštní
činnosti pro zjištění rozsahu nákazy u volně žijících zvířat na základě vyšetření
volně žijících zvířat, která byla ulovena lovci nebo nalezena mrtvá, a na základě
laboratorních vyšetření, včetně epizootologických šetření rozdělených podle věkových
kategorií;
h) opatřeních pro omezení šíření nákazy při pohybu volně žijících zvířat
a/nebo kontaktu mezi skupinami volně žijících zvířat; tato opatření mohou zahrnovat
zákaz lovu;
i) opatřeních pro snížení stavu volně žijících zvířat, a zejména mladých
zvířat vnímavých druhů ve stádech volně žijících zvířat;
j) požadavcích, které musí
dodržovat lovci zvěře za účelem zabránění šíření nákazy;
k) způsobu odstraňování
volně žijících zvířat, která byla nalezena mrtvá nebo byla ulovena, který je založen
na:
i) zpracování pod úředním dozorem, nebo
ii) vyšetření úředním veterinárním lékařem
a laboratorních vyšetřeních podle přílohy č. 13 k této vyhlášce. Kadávery všech volně
žijících zvířat s pozitivním nálezem slintavky a kulhavky jsou zpracovány pod úředním
dozorem. Pokud mají tato vyšetření na slintavku a kulhavku negativní výsledky, použijí
se opatření podle § 30 odst. 4 věty druhé vyhlášky č. 201/2003 Sb., o veterinárních
požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a
maso volně žijící zvěře. Části neurčené k lidské spotřebě jsou zpracovány pod úředním
dozorem;
l) epizootologickém vyšetření všech volně žijících zvířat vnímavých druhů,
která byla ulovena nebo nalezena mrtvá. Součástí tohoto šetření je vyplnění dotazníku,
který poskytuje údaje o:
i) zeměpisném území, kde bylo zvíře nalezeno mrtvé nebo
uloveno;
ii) datu, kdy bylo zvíře nalezeno mrtvé nebo uloveno;
iii) osobě, která
zvíře nalezla nebo ulovila;
iv) věku a pohlaví zvířete;
v) při ulovení: příznacích
před ulovením;
vi) při nalezení: stavu kadáveru;
vii) laboratorních nálezech;
m) programech
dozoru a preventivních opatřeních pro hospodářství se zvířaty vnímavých druhů nacházející
se v definovaném zamořeném pásmu a případně v jeho okolí, včetně přepravy a pohybu
zvířat vnímavých druhů uvnitř, ven z pásma a do tohoto pásma; tato opatření zahrnují
přinejmenším zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů, jejich spermatu, embryí nebo
vaječných buněk ze zamořeného pásma pro účely obchodu uvnitř Evropské unie;
n) jiných
kritériích pro zrušení opatření přijatých za účelem eradikace nákazy v definovaném
pásmu a opatření v hospodářstvích v pásmu;
o) orgánu vykonávajícím dozor a koordinujícím
útvary, které jsou zodpovědné za provádění plánu;
p) systému, který skupině odborníků
sestavené v souladu s písm. b) bodem 1 částí A umožňuje pravidelně hodnotit výsledky
eradikačního plánu;
q) opatřeních pro účely monitoringu nákazy, která jsou prováděna
nejdříve dvanáct měsíců po posledním potvrzeném případu slintavky a kulhavky u volně
žijících zvířat v definovaném zamořeném pásmu; tato opatření pro účely monitoringu
se provádějí nejméně 12 měsíců a zahrnují přinejmenším opatření, která se již používají
v souladu s písmeny g), k) a l).
5. Každých 6 měsíců je Komisi a ostatním členským státům předána zpráva o
epizootologické situaci v definovaném pásmu a výsledcích eradikačního plánu.
6. Podrobnější pravidla sestavování plánů pro eradikaci slintavky a kulhavky
u volně žijících zvířat mohou být přijata rozhodnutím orgánů Evropské unie.