Odstavec předpisu 389/2004 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 389/2004 Sb., o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb.
Příl.15

1. Všechny národní referenční laboratoře manipulující s živým virem slintavky a kulhavky dodržují podmínky vysoké bezpečnosti podle "Minimálních standardů pro laboratoře pracující s virem slintavky a kulhavky in vitro a in vivo" (Minimum standards for Laboratories working with foot-and-mouth virus in vitro and in vivo) stanovených Evropskou komisí pro tlumení slintavky a kulhavky na 26. zasedání v Římě v dubnu 1985, ve znění dodatku 6 bodu ii) zprávy z 30. zasedání v Římě z roku 1993.

2. Národní referenční laboratoře nepřetržitě poskytují služby pro diagnostiku vezikulárních virových chorob a jsou vybaveny a kvalifikovány pro poskytování rychlé prvotní diagnózy.

3. Národní referenční laboratoře mají inaktivované referenční kmeny všech sérotypů viru slintavky a kulhavky, imunní séra proti těmto virům a všechna další činidla, která jsou potřebná pro rychlou diagnózu. Pro potvrzení negativní diagnózy by měly být neustále připraveny příslušné buněčné kultury.

4. Národní referenční laboratoře jsou vybaveny a kvalifikovány pro rozsáhlý sérologický dozor.

5. Při podezření na primární ohnisko jsou odebrány příslušné vzorky a v souladu s daným protokolem urychleně přepraveny do národní referenční laboratoře. Pro rychlou odezvu při podezření na slintavku a kulhavku krajská veterinární správa zajistí, aby bylo na místě připraveno potřebné vybavení a materiál pro odběr vzorků a přepravu do národní referenční laboratoře.

6. U všech virů, které jsou nově zavlečeny do Evropské unie, se určuje antigen a genom. Tuto charakteristiku provádí národní referenční laboratoř, je-li k tomuto účelu vybavena, nebo musí při nejbližší příležitosti zaslat vzorek viru z primárního případu pro potvrzení a další charakteristiku referenční laboratoři Evropské unie, která rovněž poskytne informace o antigenním vztahu terénního kmene k očkovacím kmenům v bance antigenů a očkovacích látek Evropské unie. Stejný postup se dodržuje u virů, které národní referenční laboratoře získají ze třetích zemí v situacích, kdy může být charakteristika viru pro Evropské unii užitečná.

7. Národní referenční laboratoře poskytnou příslušné epizootologické informace svému státnímu orgánu veterinární péče, který je předá referenční laboratoři Evropské unie.

8. Národní referenční laboratoře spolupracují s referenční laboratoří Evropské unie, aby zajistily, aby terénní spolupracovníci státního orgánu veterinární péče měli v rámci svého vzdělávání možnost seznámit se s klinickými případy slintavky a kulhavky v národních referenčních laboratořích.

9. Národní referenční laboratoře spolupracují s referenční laboratoří Evropské unie a ostatními národními referenčními laboratořemi na zlepšení diagnostických metod a při výměně příslušných materiálů a informací.

10. Národní referenční laboratoře se účastní normalizačních činností a externích cvičení zajištění jakosti organizovaných referenční laboratoří Evropské unie.

11. Národní referenční laboratoře používají testů a standardů, které splňují nebo překračují kritéria podle přílohy č. 13 k této vyhlášce. Národní referenční laboratoře poskytnou Komisi na požádání údaje, které dokládají, že používané testy splňují nebo překračují tyto požadavky.

12. Národní referenční laboratoře jsou schopny identifikovat viry všech vezikulárních chorob a virus encefalomyelitidy, aby nedocházelo k prodlení při diagnostice a následném provádění tlumicích opatření krajskou veterinární správou.

13. Národní referenční laboratoře spolupracují s ostatními laboratořemi určenými příslušnými orgány pro provádění testů, např. sérologických, při kterých se nepracuje s živým virem slintavky a kulhavky. Tyto laboratoře neprovádějí zjišťování viru ve vzorcích odebraných z podezřelých případů vezikulárních chorob. Tyto laboratoře nemusí splňovat normy biologické bezpečnosti podle bodu 1 přílohy č. 12 k této vyhlášce, ale jejich postupy musí účinně zabraňovat možnosti šíření viru slintavky a kulhavky.