Odstavec předpisu 389/2004 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 389/2004 Sb., o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb.
Příl.13
Příl.13
DIAGNOSTICKÉ TESTY A STANDARDY PRO DIAGNOSTIKU SLINTAVKY A KULHAVKY A PRO
DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKU JINÝCH VEZIKULÁRNÍCH VIROVÝCH CHOROB
V rámci této přílohy se "testem" rozumí laboratorní diagnostický postup a "standardem"
referenční činidlo, které se stalo mezinárodně uznávaným standardem na základě srovnávacích
testů prováděných různými laboratořemi.
ČÁST A
Diagnostické testy
1. Doporučené postupy
Diagnostické testy uvedené v příručce standardů pro
diagnostické testy a očkovací látky OIE, dále jen "příručka OIE", jsou jakožto "předepsané
testy" pro mezinárodní obchod referenčními testy pro diagnostiku vezikulárních chorob
v Evropské unii. Národní referenční laboratoře musí přijmout standardy a testy, které
jsou nejméně tak přísné jako standardy a testy definované v příručce OIE.
Komise
může rozhodnout o přijetí přísnějších testovacích postupů, než jsou postupy definované
v příručce OIE.
2. Alternativní postupy
Použití testů definovaných v příručce OIE jako "alternativní
testy" nebo jiných testů neuvedených v příručce OIE je povoleno, je-li prokázáno,
že výkonnost testu odpovídá parametrům nebo překračuje parametry citlivosti a přesnosti
podle příručky OIE nebo podle příloh příslušných právních předpisů Evropské unie
(podle toho, které parametry jsou přísnější).
Národní referenční laboratoře, které
provádějí diagnostické testy pro účely vnitrostátního nebo mezinárodního obchodu
nebo obchodu uvnitř Evropské unie, musí provádět a ukládat potřebné záznamy, kterými
lze doložit, že jimi používané testovací postupy odpovídají příslušným požadavkům
OIE nebo Evropské unie.
3. Standardy a kontrola jakosti
Národní referenční laboratoře se pravidelně
účastní normalizačních činností a externích cvičení zajištění jakosti organizovaných
referenční laboratoří Evropské unie.
V rámci těchto cvičení může referenční laboratoř
Evropské unie zohlednit výsledky testů určité národní referenční laboratoře, která
se v přiměřeném období účastnila cvičení zajištění jakosti organizovaného některou
z mezinárodních organizací zodpovědných za externí zajištění jakosti diagnostiky
vezikulárních virových chorob, jako je OIE, Organizace pro výživu a zemědělství (FAO)
Organizace spojených národů nebo Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Národní
referenční laboratoře provádějí vnitřní programy zajištění jakosti. Podmínky těchto
programů mohou být stanoveny rozhodnutím orgánů Evropské unie. Až do přijetí podrobných
ustanovení programu platí pokyny OIE pro hodnocení kvality laboratoří (OIE Guidelines
for Laboratory Quality Evaluation) (Komise standardů OIE, září 1995).
Jako součást
zajištění jakosti národní referenční laboratoře prokazují, že jejich běžně používané
testy odpovídají požadavkům citlivosti a přesnosti definovaným v příručce OIE nebo
v příloze č. 14 k této vyhlášce (podle toho, které parametry jsou přísnější).
4. Postupy přijímání a prověřování testů a standardů pro diagnostiku vezikulárních
virových chorob
Testy a standardy pro diagnostiku vezikulárních virových chorob
se přijímají rozhodnutím orgánů Evropské unie.
Komise může zohlednit vědecká doporučení,
která vzešla z jednání národních referenčních laboratoří organizovaných referenční
laboratoří Evropské unie.
5. Kontrola shody
Údaje z normalizačních činností a externích cvičení zajištění
jakosti organizovaných referenční laboratoří Evropské unie jsou vyhodnocovány na
každoročních jednáních národních referenčních laboratoří a oznamovány Komisi, která
přehodnocuje seznam národních referenčních laboratoří podle seznamu národních laboratoří
členských států oprávněných pracovat s živým virem slintavky a kulhavky zveřejněném
na internetových stránkách Státní veterinární správy.
Laboratoře, jejichž testy neodpovídají
předepsaným požadavkům citlivosti a přesnosti, Komise požádá, aby v přiměřené lhůtě
přizpůsobily své postupy, aby bylo zajištěno, že vyhovují těmto požadavkům. Neprokáže-li
laboratoř ve stanovené lhůtě požadovanou úroveň výkonnosti, nejsou výsledky jejích
testů po této lhůtě v Evropské unii uznávány.
6. Výběr a přeprava vzorků
Přiměřená část vzorků odebraných terénních materiálů
se zasílá některé z laboratoří podle seznamu národních laboratoří členských států
oprávněných pracovat s živým virem slintavky a kulhavky zveřejněného na internetových
stránkách Státní veterinární správy. Nejsou-li však tyto vzorky k dispozici nebo
nejsou-li vhodné k přepravě, lze použít materiál primární kultury ze stejného hostitelského
druhu nebo materiál buněčné kultury z malého počtu pasáží.
Je třeba sdělit historii
materiálu primární nebo buněčné kultury.
Vzorky pro diagnostiku vezikulárních virových
chorob mohou být přepravovány při 4 st. C, nepřekračuje-li předpokládaná doba přepravy
do přijímající laboratoře 24 hodin.
Pro přepravu vzorků jícno-hltanového seškrabu
(hltanová kyreta) se doporučuje pevný oxid uhličitý (suchý led) nebo kapalný dusík,
zejména nelze-li vyloučit prodlení na letištích.
Zvláštní opatření jsou vyžadována
pro bezpečné balení materiálu získaného ze zvířat podezřelých ze slintavky a kulhavky
při přepravě uvnitř země i mezi zeměmi. Tato opatření mají zejména zabránit porušení
nádob nebo úniku z nádob a riziku kontaminace, ale jsou rovněž důležitá pro doručení
vzorků v uspokojivém stavu. Mrazící vložky mají přednost před tajícím ledem, aby
se předcházelo možnosti úniku vody z balení.
Před odesláním vzorků musí být předem
informována laboratoř určení a přijetí těchto vzorků musí být laboratoří předem odsouhlaseno.
Musí být dodrženy právní předpisy příslušných členských států o přepravě vzorků.
ČÁST B
Standardy
Protokoly příručky OIE stanoví pro vezikulární virové choroby referenční
postupy pro izolaci viru, zjištění antigenů a protilátek.
1.
Slintavka a kulhavka
1.1. Zjištění antigenu
Standardy zjišťování antigenu viru slintavky a
kulhavky se stanoví rozhodnutím orgánů Evropské unie po konzultaci s referenční laboratoří
Evropské unie.
Standardní inaktivované antigeny všech 7 sérotypů jsou k dispozici
ve světové referenční laboratoři OIE/FAO pro slintavku a kulhavku (WRL).
Národní
referenční laboratoře zajistí, aby jejich systém zjišťování antigenu odpovídal těmto
minimálním standardům. Referenční laboratoř Evropské unie jim může případně doporučit
ředění těchto antigenů za účelem získání výsledků silně nebo slabě pozitivních.
1.2. Izolace viru
Standardy pro zjišťování viru slintavky a kulhavky se
stanoví rozhodnutím orgánů Evropské unie po konzultaci s referenční laboratoří Evropské
unie.
Izoláty kmenů viru slintavky a kulhavky jsou k dispozici ve světové referenční
laboratoři OIE/FAO pro slintavku a kulhavku (WRL).
Národní referenční laboratoře
zajistí, aby systémy tkáňových kultur používané pro izolaci viru slintavky a kulhavky
byly citlivé na všechny sérotypy a kmeny, pro které má laboratoř diagnostickou kapacitu.
1.3. Metody zjišťování nukleové kyseliny
Standardy pro zjišťování RNA
viru slintavky a kulhavky se stanoví rozhodnutím orgánů Evropské unie po konzultaci
s referenční laboratoří Evropské unie.
Pro účely budoucí normalizace může Komise
nařídit provádění srovnávacích testů citlivosti metod zjišťování RNA mezi národními
referenčními laboratořemi.
Komise může s ohledem na praktické obtíže dlouhodobějšího
skladování nukleových kyselin ustanovit, aby normalizovaná činidla pro zajištění
jakosti při zjišťování virové RNA byla k dispozici v referenční laboratoři Evropské
unie.
1.4. Zjištění protilátek (strukturální bílkoviny)
Standardy pro zjišťování
protilátek proti viru slintavky a kulhavky se stanoví rozhodnutím orgánů Evropské
unie po konzultaci s referenční laboratoří Evropské unie.
V rámci "FAO Phase XV Standardisation
Exercise in Foot-and-Mouth Disease Antibody Detection" byla v roce 1998 definována
normalizovaná antiséra proti kmenům 01-Manisa, A22-Iraq a C-Noville viru slintavky
a kulhavky.
Komise může stanovit, aby normalizovaná referenční séra pro hlavní varianty
antigenů viru slintavky a kulhavky byla přijata jako výsledek normalizačních cvičení
mezi referenční laboratoří Evropské unie a národními referenčními laboratořemi. Tato
referenční séra používají národní referenční laboratoře v Evropské unii jako standardy.
1.5. Zjištění protilátek (nestrukturální bílkoviny)
Standardy pro zjišťování
protilátek proti viru slintavky a kulhavky se stanoví rozhodnutím orgánů Evropské
unie po konzultaci s referenční laboratoří Evropské unie.
Komise může stanovit, aby
normalizovaná referenční séra byla přijata jako výsledek normalizačních cvičení mezi
referenční laboratoří Evropské unie a národními referenčními laboratořemi. Tato referenční
séra používají národní referenční laboratoře v Evropské unii jako standardy.
2.
Vezikulární choroba prasat
Diagnostika vezikulární choroby prasat se provádí v souladu s rozhodnutím
2000/428/ES a diagnostickou příručkou.
3.
Jiné vezikulární virové choroby
V případě potřeby může Komise rozhodnout, že standardy laboratorní diagnostiky
vezikulární stomatitidy nebo vezikulárního exantému prasat se stanoví rozhodnutím
orgánů Evropské unie.
Členské státy mohou udržovat laboratorní kapacitu pro diagnostiku
jiných vezikulárních virových chorob než slintavka a kulhavka a vezikulární choroba
prasat, tj. vezikulární stomatitidy a vezikulárního exantému prasat.
Národní referenční
laboratoře, které hodlají udržovat diagnostickou kapacitu pro tyto viry, mohou získávat
referenční činidla od světové referenční laboratoře OIE/FAO pro slintavku a kulhavku
(WRL), Pirbright nebo od příslušné referenční laboratoře OIE.